Roboti na pracovištích a BOZP

Zavedení robotů do výrobních procesů přináší řadu výhod, jako je řešení nedostatku pracovní síly; vyšší produktivita; stabilní kvalita výroby; snížení nákladů, chybovosti, a naopak zvýšení bezpečnosti práce. K automatizaci výrobních procesů slouží průmyslové roboty a kolaborativní roboty (coboty), jejichž použití a vlastnosti se v mnoha ohledech liší. Zatímco průmyslové roboty dominují ve velkosériové výrobě díky své rychlosti a výkonu, coboty nabízejí flexibilitu a bezpečnou spolupráci s lidmi. Správná kombinace obou typů robotů může firmám pomoci zvýšit konkurenceschopnost a připravit se na budoucnost průmyslu.

Průmyslové roboty jsou automatizovaná zařízení navržená pro vykonávání opakujících se úkolů ve výrobě. Tyto roboty jsou obvykle instalovány v oddělených pracovních zónách, protože pracují vysokou rychlostí a s velkou silou. Jejich hlavní výhodou je přesnost, rychlost a schopnost pracovat nepřetržitě. Jsou běžně využívány v automobilovém, elektrotechnickém nebo strojírenském průmyslu. V těchto odvětvích dokážou výrazně zvýšit efektivitu výroby a minimalizovat lidské chyby.

Nejčastěji se používají například při svařování, lakování, manipulaci s materiálem, montáži, balení a paletizaci nebo úklidu.

Například firmy, které zajišťují úklidový servis, se často potýkají s nedostatkem pracovníků. Jedná o mnoho hodin špatně placené práce, která má dopad na osobní život. Ti, co ji vykonávají, ji rádi vymění za přijatelnější a lépe placené zaměstnání, jakmile je to trochu možné.  A právě zde vidí velkou přidanou hodnotu robotů Tomáš Kochaníček z firmy Saaxis, která se zaměřuje na roboty pro úklidové práce. „Co se týká úklidu, robot dokáže nahradit práci člověka na 100 % a vykoná ji v lepší kvalitě než člověk. Lidé tak nemusí ztrácet čas zbytečnými činnostmi a mohou se třeba rekvalifikovat na jinou profesi. A zaměstnavatel ušetří náklady. Robot pracuje minimálně 5 let a náklady na zaměstnance by tak určitě převýšily náklady na jeho pořízení a provoz.“

Ne vždy je zavádění robotů na pracovišti jednoduché. Z výzkumu, který probíhal pod záštitou Státního zdravotního ústavu v letech 2023–2025, vyplynulo, že největší stres přináší samotné zavádění robotů a učení se novým věcem, ne již pak běžný provoz.

„Zaměstnavatel/provozovatel musí zajistit, aby pracovníci měli chuť s roboty pracovat, musí svému týmu vysvětlit jejich přínos. Pokud je tým negativní, tak můžete přijít se sebelepším produktem a nemáte šanci. Základ je dostat zaměstnance na svoji stranu a přesvědčit je, že robotika přináší benefity pro jejich práci,“ říká Tomáš Kochaníček. Podle jeho zkušeností jsou zaměstnanci většinou rádi, když jim robot ulehčí nějakou nepříjemnou činnost, například úklid toalet, ale na druhou stranu se bojí o zaměstnání. „Přístupem zaměstnanců se zavádění robotů může zbrzdit, ale ne zastavit. Rok od roku je větší zájem, a hlavně zákazníci úklidových firem chtějí roboty, nebo si je sami rovnou pořizují a úklidové firmy tímto obcházejí. Když si to takzvaně sedne, tak i největší odpůrce po nějaké době zjistí, že robot je pro pracovníky přínos. Někdy mají strach ze složitého ovládání, ale je to klasický manuální stroj, který mluví jejich jazykem. Když se vyskytne problém, instruktážní video pracovníka navede, jak ho vyřešit. A pokud dají robotovi jméno, je to například nějaký Albert, stane se jejich kolegou a přijímají ho jinak,“ dodává.

S rostoucím využíváním robotů zároveň roste i potřeba věnovat zvýšenou pozornost bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Správně navržené robotické pracoviště, pravidelná údržba zařízení a kvalitní školení zaměstnanců jsou klíčové faktory, které pomáhají minimalizovat rizika a zajistit bezpečný provoz robotických systémů.

„Roboti pracují bezpečněji než lidé, neunaví se. Buď fungují, protože mají všechny komponenty v pořádku, nebo se zastaví. To, když nastane problém,“ vysvětluje Tomáš Kochaníček, že i z hlediska bezpečnosti práce má robot výhody. „Robot má kolem sebe kamery, 3D LiDAR, takže vidí všude, dále pak senzory, a poslední bezpečnostní komponent je nárazník – pro případ výjimečné situace, kdyby došlo k nehodě. Když robot například zaznamená, že na podlaze je rozlitá voda, zastaví se, odjede na stanici a bude vyžadovat vytření podlahy. Ze začátku naše roboty neměly senzory sání. Stávalo se, že robot se přeplnil, voda zůstala na podlaze. Tím vzniklo potenciální riziko úrazu, takže se pracovalo na odstranění problému a nyní už roboty senzory sání mají.“

S pracovním úrazem v souvislosti s roboty se Tomáš Kochaníček nesetkal. Pouze se doslechl o případech, kdy robot spadl ze schodů nebo z rampy. „Z hlediska bezpečnosti je mimo jiné důležitý pravidelný servis, něco jako STK. Kontroly (kvartální, roční) mohou dávat zpětnou vazbu managementu firmy, jakým způsobem se zaměstnanci starají o jeho majetek,“ zdůrazňuje.

Coboty se často používají u výrobních linek, kde lidé nastavuji a obsluhují robotická ramena. K typickým nehodám například patří, že rameno robota během programování funguje nepředvídatelně a zasáhne operátora. Pracovník může být při práci zasažen jedním robotem, uvězněn mezi nimi nebo jiným zařízením nebo zasažen letícími předměty uvolněnými ramenem.

Zkušenost s kolaborativními roboty má firma BAUMRUK & BAUMRUK zabývající se kovovýrobou. Původně zamýšleli kolaborativní roboty využít na manipulaci a zakládání do obráběcích strojů, kdy takto osadili dvě pracoviště. Po roce provozu museli oba roboty odstavit. Zakládání do strojů bylo neúměrně pomalé a s ohledem na sazbu obráběcího stroje nerentabilní. Jako další důvod bychom mohli jmenovat malou odolnost kolaborativního robota vůči provozním kapalinám. Také nastal problém s BOZP – robot sám o sobě kolaborativní možná byl, ale ne v kombinaci se standardním pneumatickým gripperem při manipulaci s kovovými díly s ostrými hranami. Z pohledu bezpečnosti práce se lépe osvědčil průmyslový robot schovaný za laserovou závorou, který v důsledku vyjde levněji a je neporovnatelně rychlejší a odolnější. Dlouho hledali pro zbylé kolaborativní roboty využití, které nakonec s ohledem na nízkou produktivitu našli na svářecím pracovišti, kde pomalá rychlost nevadí, protože je omezena rychlostí svařování. Ale i zde je použití velmi omezené na jednoduché svařence kvůli malému rozsahu a chybějícím pokročilejším funkcím. V reálu běží pracoviště zlomek času než s klasickými průmyslovými roboty, kterých mají momentálně deset.

„V současné době bereme kolaborativního robota sice jako funkční záležitost, ale s omezeným využitím, kde není potřeba řešit produktivitu. Mnohem více se nám osvědčily průmyslové roboty, které používáme například pro aplikace svařování, manipulace a zakládání do strojů, lakování, broušení atd.,“ popisuje svou zkušenost s roboty z kovovýroby a průmyslu Ing. Martin Baumruk, jednatel společnosti.

Zavádění robotů do pracovního prostředí je nevyhnutelným krokem moderního průmyslu, který přináší nejen vyšší efektivitu a kvalitu výroby, ale také nové výzvy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Jak ukazují zkušenosti z praxe, samotná technologie není samospasitelná – klíčovou roli hraje správné posouzení rizik, vhodná volba typu robota pro konkrétní aplikaci a důsledné dodržování bezpečnostních opatření. Průmyslové roboty i coboty mají své specifické výhody i omezení, a proto je nutné jejich nasazení vždy pečlivě zvážit s ohledem na charakter práce, pracovní prostředí i interakci s člověkem. Stejně důležité je zapojení zaměstnanců, jejich informovanost a ochota nové technologie přijmout. Budoucnost robotizace tak nespočívá pouze v technickém pokroku, ale především v hledání rovnováhy mezi výkonem, efektivitou a bezpečností práce. Pouze při respektování těchto principů mohou roboty skutečně plnit svou roli – být přínosem nejen pro firmy, ale i pro samotné pracovníky.