Prevence nemocí z povolání, duševní zdraví, umělá inteligence a změna klimatu by měly formovat budoucí agendu EU v oblasti BOZP

Mezinárodní organizace práce (MOP) během setkání v Evropském parlamentu zdůraznila nemoci z povolání, psychosociální rizika, umělou inteligenci, adaptaci na změnu klimatu a připravenost na extrémní povětrnostní jevy jako klíčové priority pro budoucí strategický rámec EU pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (BOZP).

Očekává se, že nemoci z povolání budou určující výzvou v oblasti BOZP příštího desetiletí, zatímco rizika duševního zdraví, umělá inteligence (AI) a změna klimatu přetvářejí svět práce a vytvářejí nové priority v oblasti prevence, uvedla MOP na veřejném setkání Výboru Evropského parlamentu pro zaměstnanost a sociální věci.

Na tomto setkání Joaquim Pintado Nunes, vedoucí oddělení MOP pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci a pracovní prostředí, zdůraznil potřebu budoucího strategického rámce EU pro BOZP po roce 2027, který bude reagovat na nově vznikající rizika a zároveň posílí základy prevence.

MOP poznamenala, že Evropa dosáhla značného pokroku ve snižování počtu smrtelných pracovních úrazů. Podle odhadů MOP však nemoci z povolání v současné době představují více než 98 % úmrtí souvisejících s prací v Evropské unii. Téměř polovina z nich je spojena s rakovinou z povolání, zatímco oběhová a dýchací onemocnění zůstávají hlavními příčinami úmrtí souvisejících s prací.

„Prevence nemocí z povolání by měla zůstat ústřední prioritou rámce po roce 2027, včetně pokračujících opatření v oblasti karcinogenů, nebezpečných látek a rozpoznávání nemocí,“ uvedl Pintado Nunes. „Silné národní systémy BOZP, účinná inspekce práce a spolehlivé údaje jsou i nadále nezbytné pro realizaci základního práva na bezpečné a zdravé pracovní prostředí.“

Setkání se rovněž zabývalo tím, jak psychosociální rizika, digitalizace a změna klimatu transformují bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Podle MOP psychosociální rizika přispívají k více než 840 000 úmrtím ročně na celém světě, zatímco umělá inteligence vytváří jak příležitosti k prevenci, tak i výzvy spojené s algoritmickým řízením, dohledem a intenzifikací práce.

Změny počasí také zvyšují rizika pro pracovníky. Evropa za poslední dvě desetiletí zaznamenala celosvětově nejrychlejší nárůst vystavení teplu na pracovišti, což má významné důsledky pro pracovní úrazy a chronická onemocnění. MOP vyzvala k tomu, aby psychosociální rizika, umělá inteligence, biologická nebezpečí, adaptace na klima a připravenost na extrémní povětrnostní jevy byly v rámci preventivních strategií jako součást strategického rámce prominentně zařazeny do strategií prevence.

Zdůraznila se důležitost pokračující spolupráce mezi EU a MOP poté, co bylo v roce 2022 uznáno bezpečné a zdravé pracovní prostředí jako základní princip a právo na pracovišti. Globální strategie MOP pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na období 2024–2030 poskytuje plán pro implementaci tohoto práva na celém světě a je úzce propojena se současným strategickým rámcem EU pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci.

Závěrem MOP zdůraznila potenciální roli Evropy při formování globální agendy BOZP prostřednictvím rozvojové spolupráce a obchodu, podpory kandidátských a sousedních zemí a odpovědného chování podniků.