Jak rozhodly soudy? - Pracovní úraz dobrovolníka

Pracovník na dohodu o provedení práce (dále žalobce) se domáhal, aby mu byl odškodněn pracovní úraz. Prováděl demontáž halogenového osvětlení z dřevěného obecního sloupu na sportovišti nacházejícím se na pozemku obce (dále žalovaná). Vylezl na žebřík, který opřel o sloup, jeho známý, vedoucí neregistrovaného hokejového oddílu působícího v žalované obci, ho zespodu jistil. Pravděpodobně již shnilý sloup se pod vahou žalobce u paty zlomil a spadl. Žalobce sice stihl uskočit, avšak při doskoku si roztříštil patu. Úraz si vyžádal operaci a následnou dlouhodobou rehabilitaci s trvalými následky. Žalovaná však nárok žalobce neuznala a odmítla mu škodu nahradit.

Okresní soud zjistil, že v obci fungoval neregistrovaný hokejový oddíl, který hrál „vesnickou ligu“, a že nejen hokejisté, ale všichni, kdo měli o sport zájem, zbudovali na obecním pozemku svépomocí ledovou plochu, k níž postupně přibyly i dřevěné sloupy s osvětlením. O toto volně přístupné kluziště se bez nároku na odměnu starali a udržovali ho. Žalovaná neměla proti zřízení kluziště žádné námitky, přispívala hokejistům na sportovní činnost, osvětlení bylo napájeno elektřinou z obecního veřejného osvětlení a sloupy, na kterých bylo osvětlení instalováno, byly pořízeny z obecního lesa. Poté, co o bruslení v obci přestal být zájem, žalobce spolu s výše uvedeným známým se z vlastní iniciativy rozhodli světla ze sloupů sundat a stal se úraz.

Soud prvního stupně měl za to, že v tomto případě je zde podle zákoníku práce dána pracovněprávní odpovědnost žalované za škodu vzniklou žalobci pracovním úrazem. Později ale bylo zjištěno, že mezi účastníky nebyla uzavřena dohoda o provedení práce ve smyslu ustanovení § 75 zák. práce (potvrzení o uzavření této dohody bylo sepsáno pouze pro účely likvidace pojistné události související s předmětným úrazem žalobce).

Podle okresního soudu bylo mimo jiné také prokázáno, že se jednalo o akci organizovanou územně samosprávným celkem (žalovanou) prostřednictvím občanů dobrovolníků, kdy sám žalobce byl členem obecního zastupitelstva a zároveň žalovaná obec měla možnost reálně ovlivnit okamžik i výběr osoby, která odinstalaci osvětlení provede. A i kdyby nebyla dána odpovědnost žalované za škodu podle ustanovení § 393 odst. 3 zák. práce, odpovídala by žalovaná na základě občanského zákoníku, neboť v minulosti přenechala provoz sportoviště na svém pozemku sportovcům a sama rezignovala na údržbu tohoto sportoviště, jeho provoz a kontrolu technického zařízení (včetně sloupů s osvětlením), porušila tak svoji právní povinnost.

Podle mínění odvolacího soudu však odpovědnost žalované za úraz žalobce není dána ani podle občanského zákoníku. Sportoviště na pozemku žalované vybudovala skupina občanů sice s vědomím obce, avšak „o své vůli, tedy zcela živelně“, a ke škodě došlo až v souvislosti s činností žalobce, který bez vědomí žalované demontoval osvětlení na sloupech nacházejících se na tomto sportovišti.

Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání. Že se jednalo o akci organizovanou žalovanou obcí je podle něj možné dovodit nejen z toho, že ji inicioval správce hřiště pověřený žalovanou, ale také z hlášení o škodní události, kdy starosta zcela jasně uvedl, že škoda nastala při plnění úkolu jím zadaného. A dále z vyjádření starosty, že žalobce jako zastupitel dostal za úkol demontovat osvětlení z obecního sloupu na sportovišti, a je zde též uvedeno, že kluziště bylo na daném místě umístěno každoročně.

Podle žalované ale žalovaná vůbec nevěděla, že by se předmětná světla měla sundávat, a nejednalo se ani o akci při plnění důležitých úkolů obce či o věc v zájmu společnosti.

Podle ustanovení § 393 odst. 3 zák. práce právo na náhradu škody vzniklé pracovním úrazem mají fyzické osoby, které dobrovolně v rámci akce organizované územním samosprávným celkem vypomáhají při plnění důležitých úkolů v zájmu společnosti, například fyzické osoby, které dočasně vypomáhají při zvelebování obcí a utrpí při těchto činnostech úraz. Za škodu vzniklou tímto úrazem jim odpovídá ten, pro koho v době tohoto úrazu pracovaly.

Uvedené ustanovení upravuje jeden z případů odpovědnosti za škodu podle pracovněprávních předpisů, kdy utrpí újmu na zdraví v souvislosti se svojí činností fyzické osoby, které nejsou zaměstnanci ve smyslu zákoníku práce.

V projednávané věci lze za daného skutkového stavu připustit, že demontáž osvětlení, při níž žalobce utrpěl předmětný úraz, souvisela se sportovním vyžitím obyvatel žalované obce a že tedy žalobce utrpěl úraz při dobrovolné činnosti, kterou konal v důležitém zájmu společnosti (obyvatel žalované obce). Aby však v posuzované věci byla dána odpovědnost žalované obce podle ustanovení § 393 odst. 3 zák. práce za pracovní úraz žalobce, který nebyl jejím zaměstnancem, muselo by se současně jednat o činnost, kterou žalobce vykonával v rámci akce organizované žalovanou obcí. Organizováním akce je třeba rozumět aktivní činnost organizátora akce zahrnující především vymezení a zabezpečení podmínek, za nichž bude akce probíhat, a následně i dohled nad samotnou realizací akce. V posuzované věci se však ukázalo, že k úrazu žalobce došlo v rámci aktivity, o níž žalovaná nebyla vůbec informována, a již z tohoto důvodu je vyloučeno posoudit činnost žalobce jako součást akce organizované žalovanou.

Závěr odvolacího soudu, že v daném případě nebyly splněny předpoklady odpovědnosti žalované podle ustanovení § 393 odst. 3 zák. práce, je proto správný. A odpovědnost žalované za škodu na zdraví způsobenou žalobci úrazem nelze v souladu s právním názorem odvolacího soudu dovozovat ani z občanského zákoníku. Předpokladem této obecné odpovědnosti za škodu je porušení právní povinnosti (protiprávní jednání) ze strany odpovědného subjektu. Skutečnost, že by žalovaná obec byla provozovatelem předmětného sportoviště, však v řízení zjištěna nebyla.

Článek vychází z rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 2162/2016.

judikatura=stitek

pracovní úrazy=stitek

soudní rozhodnutí=stitek

judikatura=stitek

pracovní úrazy=stitek

soudní rozhodnutí=stitek