Podpora zdraví na pracovišti se v posledních letech posunula od jednotlivých benefitů k systematickému řízení zdraví a pracovní pohody jako součásti běžného fungování organizace. Změny v technologiích, organizaci práce i ve skladbě pracovní síly přinášejí nové typy zátěže, které se promítají do fyzického i duševního zdraví zaměstnanců. Současně roste tlak na prokazatelnost, aby bylo možné doložit, že podpora zdraví má jasný cíl, odpovědnosti, měřitelné výstupy a udržitelný dopad.
Program Podnik podporující zdraví na tyto trendy reaguje aktualizací hodnoticích kritérií i způsobu, jak s nimi organizace mohou prakticky pracovat. Smyslem programu je ocenit podniky a instituce, které pečují o zdraví zaměstnanců nad rámec zákonných povinností a dokážou tuto péči dlouhodobě udržet. V praxi se nejlépe osvědčuje přístup, který propojuje bezpečné pracovní podmínky s podporou zdravého životního stylu a s péčí o psychosociální prostředí. Dobře nastavený program vychází z analýzy potřeb konkrétní pracovní populace a z reálných rizik daného provozu.
Kritéria kvality a jejich vývoj
Aktualizovaná kritéria navazují na dlouhodobě ověřený rámec soutěže, ale zároveň jej přibližují současným podmínkám práce. Hlavní posun spočívá v tom, že kritéria mají být využitelná nejen jako hodnoticí nástroj, ale také jako praktická příručka pro zavedení a řízení podpory zdraví na pracovišti jako kontinuálního procesu. Organizace tak nejsou vedeny k jednorázovému projektu, ale k tomu, aby si nastavily řízení, cíle, odpovědnosti, komunikaci a průběžné vyhodnocování tak, aby podpora zdraví byla dlouhodobě stabilní a aby přežila i personální nebo organizační změny.
Do roku 2025 byla kritéria zpracována odděleně podle velikosti organizace. Velké podniky byly hodnoceny v osmi sekcích, které zdůrazňovaly zakotvení podpory zdraví do politiky podniku, práci s lidskými zdroji a organizací, plánování, společenskou odpovědnost, samotnou realizaci podpory zdraví, vyhodnocení výsledků, oblast ochrany zdraví a také širší dopady podniku včetně vazby na životní prostředí a systémovou ochranu zaměstnanců. Malé a střední podniky měly jednodušší strukturu, která se soustředila na vedení a participaci, podnikové procesy a výsledky. Tento model dobře zachycoval rozdílné kapacity organizací, ale v praxi méně zohledňoval, že zásadní odlišnosti ve zdravotních rizicích často vyplývají spíše z typu práce než z počtu zaměstnanců.
Aktualizovaná kritéria od roku 2026 proto mění členění. Zásadní změnou je rozdělení dotazníku a hodnocení podle typu pracovního prostředí na administrativní organizace a výrobní podniky a provozní organizace. Smyslem je lépe reflektovat rozdílné pracovní podmínky, rizika a charakter práce. Tento posun zároveň umožňuje přesněji pracovat s tím, co je v konkrétním prostředí realistické, měřitelné a dlouhodobě udržitelné. Kritéria jsou nově strukturována do osmi tematických kapitol, První oblastí je management řízení péče o zdraví zaměstnanců, který vyžaduje jasnou politiku, cíle, rozpočet, role a plán vyhodnocování. Druhou oblastí je zdravá firemní kultura, která se zaměřuje na férové zacházení, komunikaci, participaci a psychologickou bezpečnost. Dalšími oblastmi jsou bezpečnost a ochrana zdraví při práci; podpora fyzického zdraví včetně ergonomie a pohybových návyků; řízení psychosociálních rizik; podpora zdravého stravování; prevence a řízení rizik spojených s kouřením, alkoholem a dalšími závislostmi a také společenská odpovědnost organizace. Takto definované okruhy lépe odpovídají tomu, jak dnes organizace programy podpory zdraví skutečně plánují, komunikují a vyhodnocují.
Nový přístup však klade větší důraz na to, aby organizace dokázaly své závěry a tvrzení průkazně doložit a aby se hodnocení neopíralo jen o popis aktivit, ale také o logiku řízení a o průběžně sledované ukazatele.
Legislativní rámec
Důraz na prokazatelnost se dobře propojuje i s posilováním legislativního rámce podpory zdraví. Novelizace zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, vložením § 55a zákonem č. 120/2025 Sb. ukotvila programy podpory zdraví jako dobrovolný soubor opatření zaměstnavatele zaměřený na vyšší využití nástrojů zdravotní prevence. Zákonný rámec zároveň zdůrazňuje potřebu pravidelného vyhodnocování programu, což podporuje trend, aby podpora zdraví byla plánována, řízena a evaluována podobně jako jiné firemní programy a aby bylo možné doložit její smysl a dopad.
Nové výzvy pro organizace
Na základě aktualizovaných kritérií lze otevřeněji pojmenovat i aktuální rizika, která dnes nejvíce ovlivňují zdraví zaměstnanců. Vedle tradičních rizik fyzické zátěže a ergonomie se do popředí dostává psychosociální zátěž, nejistota, tlak na výkon, digitalizace práce a dlouhodobá online dostupnost. Pro řadu organizací je výzvou i práce se závislostmi, a to jak látkovými, tak behaviorálními, protože se promítají do bezpečnosti práce, do výkonu i do mezilidských vztahů. Samostatnou oblastí je stravování, které se od tématu benefitů posouvá k otázce kvality nutričního prostředí na pracovišti a k udržitelnosti. V neposlední řadě se posiluje očekávání, že organizace budou podporu zdraví propojovat se společenskou odpovědností, tedy s tím, jak působí na komunitu, na dodavatelský řetězec i na environmentální dopady.
Závěrem lze doporučit, aby organizace při zavádění podpory zdraví postupovaly jako při řízení dlouhodobé změny. Je potřeba začít analýzou rizik a potřeb, popsat výchozí stav a stanovit několik měřitelných cílů, které dávají smysl pro daný typ práce. Následně je nutné určit role a odpovědnosti, vytvořit mezioborový tým a nastavit komunikaci tak, aby se mohli zapojit i zaměstnanci v různých režimech práce. Od začátku je vhodné promýšlet, jaká data budou sledována a jak budou výsledky vyhodnocovány, aby bylo možné rozhodovat, co zachovat, co upravit a co ukončit. Kritéria programu Podnik podporující zdraví mohou v tomto procesu fungovat jako kontrolní seznam i jako inspirace pro strukturu programu.
Podpořeno MZ ČR - RVO (Státní zdravotní ústav - SZÚ, IČ 75010330).
Použitá literatura
[1] Dostupné z.: https://www.podnikpodporujicizdravi.cz/.
[2] ZÓNOVÁ, J.; LIPŠOVÁ, V.; BÁTRLOVÁ, K. a kol.: Podnik podporující zdraví: kritéria kvality a hodnocení [online]. Praha: Státní zdravotní ústav,
2026 [cit. 25. 2. 2026].
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1 - Nové Město
IČO: 00025950
DIČ: CZ00025950