Odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání v podnikové praxi – pohled zaměstnavatelů, zástupců zaměstnanců, zákonných pojišťoven

Příspěvek, který zazněl na mezinárodní konferenci Bezpečnost a ochrana zdraví při práci 2026, jejíž XXVI. ročník se konal 15. - 16. dubna 2026 na Dolní Moravě, seznamuje s výsledky projektu Vyhodnocení efektivnosti a nákladovosti současného modelu odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání v ČR a možnosti optimalizace s důrazem na veřejný zájem řádného odškodnění poškozených zaměstnanců řešeného Výzkumným institutem práce a sociálních věcí, v. v. i.

Odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání v ČR stojí na objektivní odpovědnosti zaměstnavatele (s možností uplatnění liberačních důvodů). Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu a nemoci z povolání se vztahuje na zaměstnance, kteří jsou v pracovním poměru, a to na základě pracovní smlouvy nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, nevztahuje se však na členy dozorčích rad a statutárních orgánů, jednatele a společníky ani na osoby samostatně výdělečně činné. Pojištěni jsou všichni zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají alespoň jednoho zaměstnance, přičemž pojištění vzniká automaticky ze zákona uzavřením prvního pracovněprávního vztahu (neuzavírá se pojistná smlouva) [1].

Parametry pojištění stanovuje legislativně stát, přičemž samotnou správu zajišťují dva soukromé pojišťovací subjekty – Generali Česká pojišťovna a.s. (pro zaměstnavatele pojištěné k 31. 12. 1992) a Kooperativa pojišťovna a.s. (pro ostatní zaměstnavatele) [2]. Povinnost zaměstnavatele nahradit újmu na zdraví je podmíněna tím, že jsou současně splněny podmínky existence pracovního úrazu či nemoci z povolání, dojde ke vzniku škody a/nebo nemajetkové újmy zaměstnance (případně pozůstalých) a je prokázána příčinná souvislost mezi událostí a vzniklou újmou [3].

Problematika odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání je řešena v rámci výzkumného projektu Vyhodnocení efektivnosti a nákladovosti současného modelu odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání v ČR a možnosti optimalizace s důrazem na veřejný zájem řádného odškodnění poškozených zaměstnanců řešeného Výzkumným institutem práce a sociálních věcí, v. v. i.

Níže uvedené výsledky expertní části navazují na předchozí analytickou část, která zahrnovala rešerši literatury a právních předpisů, sekundární analýzu statistických a finančních dat, mezinárodní komparaci a vypracování SWOT analýzy systému.

Metodika

Výzkum byl koncipován jako kvalitativní, aplikačně orientované šetření zaměřené na identifikaci problematických míst současného systému odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání v ČR z perspektivy klíčových aktérů. Sběr dat probíhal od října 2025 do února 2026 a zahrnoval 18 řízených rozhovorů a jednu fokusní skupinu (15 zaměstnavatelů, 2 zákonné pojišťovny, 1 advokátní kancelář a fokusní skupinu se zástupci odborových svazů n = 12). Respondenti byli vybíráni účelově s důrazem na nedávnou přímou zkušenost s administrací odškodňování, včetně řešení sporných situací. U skupiny zaměstnavatelů byla preferována rizikovější odvětví činnosti a vylučujícím kritériem byla absence řešeného případu v posledních 12 měsících.

Výsledky

V praxi převažuje model přímého plnění pojišťovnou, zatímco přímá úhrada zaměstnavatelem s následnou refundací pojišťovnou je spíše okrajová. Preference přímého plnění je zaměstnavateli dávána do souvislosti také s předchozího negativní zkušeností s krácením refundací při rozdílném posouzení míry krácení ze strany pojišťovny.

Míra krácení jako potenciálně konfliktní téma a jádro rozporů je uváděna ze strany zaměstnavatelů i odborů, přestože se dle odhadů zákonných pojišťoven jedná v celkovém objemu náhrad o spíše marginální jev. Zástupci pojišťoven naopak uvádí, že jsou vázáni zákonnými povinnostmi a jejich likvidátoři musí zkoumat, zda zaměstnavatel využil svoje právo zprostit se odpovědnosti. Nejednotný přístup se v oblasti krácení projevuje i mezi zaměstnavateli – někteří ho vnímají jako sankční nástroj dle předchozí pracovní zkušenosti s daným zaměstnancem, případně jako motivační nástroj k dřívějšímu návratu zaměstnance z pracovní neschopnosti. Napříč aktéry je jako klíčový faktor zdůrazňován význam kvality komunikace mezi pojišťovnou a zaměstnavatelem včetně rozdílné komunikační „architektury“ obou pojišťoven a přístupu jednotlivých likvidátorů. V několika případech se ze strany zaměstnavatelů i odborů objevuje závažný, byť minoritní signál o tlaku liniového řízení na nehlášení pracovních úrazů z důvodu nastavení výkonnostních ukazatelů v BOZP ve vazbě na nenárokové složky mzdy u pracovních kolektivů.

V rámci systémových a legislativních otázek je téma dvojkolejnosti pracovněprávního občanskoprávního režimu v oblasti náhrady škod silně akcentováno ze strany advokátní praxe a pojišťoven. Výrazně kriticky a ve shodě je napříč perspektivami jednotlivých aktérů hodnoceno také nastavení sankcí za pozdní úhradu pojistného ve výši 10 % z dlužné částky za každý započatý měsíc prodlení.

Napříč výzkumným souborem se objevuje téma absence podpory prevence a zajištění poúrazové rehabilitace jako slabé místo současného systému odškodňování, v rámci úvah o možné budoucí integraci obou složek však zaznívají obavy z neúměrné administrativní zátěže a nezajištění principu spravedlnosti mezi zaměstnavateli jako hlavní překážka.

Závěr

Zjištění napříč skupinami aktérů ukazují, že systém zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu a nemoci z povolání je v zásadě vnímán jako funkční s ohledem na jeho základní funkci náhrady škody zaměstnancům při poškození z práce. Největší rozpor a potenciálně konfliktní téma se soustřeďuje kolem problematiky krácení náhrad a výkladu liberace zaměstnavatele. Shoda panuje na kritickém hodnocení dvojkolejnosti právní úpravy mezi pracovněprávním a občanskoprávním režimem v oblasti náhrady škod a výše sankce za pozdní úhradu pojistného.

©2026

Tento výsledek byl finančně podpořen z institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace na léta 2023-2027 a je součástí výzkumného úkolu Vyhodnocení efektivnosti a nákladovosti současného modelu odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání v ČR a možnosti optimalizace s důrazem na veřejný zájem řádného odškodnění poškozených zaměstnanců řešeného Výzkumným institutem práce a sociálních věcí, v. v. i., v letech 2025-2026.

Použitá literatura

[1] DUCHÁČKOVÁ, E.: Principy pojištění a pojišťovnictví. 3. vyd. Praha: Ekopress, 2009. ISBN 978-80-86929-51-4. str. 160.

[2] § 1 vyhlášky č. 125/1993 Sb., ministerstva financí, kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti organizace za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání – znění od 1. 1. 2012. In: Zákony pro lidi.cz [online]. © AION CS 2010-2026 [cit. 27. 2. 2026]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1993-125#p1.

[3] TOMŠEJ, J.: Zdraví a nemoc zaměstnance. Kap. 8.6. Praha: Grada Publishing, 2020. ISBN 978-80-271-1649-2.

odškodňování=stitek

pracovní úrazy=stitek

projekty=stitek

odškodňování=stitek

pracovní úrazy=stitek

projekty=stitek