Odpovědnost zaměstnavatele za BOZP osoby zdržující se na jeho pracovišti

Osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ – dále žalobce), žaloval jistého zaměstnavatele (dále žalovaný) o náhradu škody ve výši přes 10 mil. Kč. Jako OSVČ vykonával zakázku (subdodávku) pro společnost XY, která měla sjednanou zakázku na úklidové práce s žalovaným v jeho budově. Při úklidových pracích nebyly vůbec splněny, nebo zanedbány povinnosti žalovaného jako zaměstnavatele provozujícího pracoviště vyplývající ze zákoníku práce, neboť pracovníci provádějící úklid nebyli dostatečným způsobem proškoleni o přístupných a nepřístupných prostorách v budově. Odpovědným pracovníkem žalovaného, který dle žalobce nevykonával náležitý dohled, byli instruováni, že mohou do všech místností, které budou otevřeny, a že mají mít nasazené helmy pro případ pádu. V důsledku nesprávného a zcela nedostatečného poučení vstoupil žalobce za účelem mytí oken do otevřené rozvodny a přiblížil se k nechráněnému, neizolovanému vodiči, a v ten okamžik jej zasáhl elektrický proud pod napětím 22 000 V do hlavy, a poté spadl ze žebříku. V důsledku úrazu je omezen ve způsobu života, který vedl před úrazem: není schopen v původním rozsahu sportovat, je snížena jeho pracovní způsobilost, zhoršen sexuální prožitek a kvalita spánku, zvýšena unavitelnost. Má za to, že nebyly zajištěny podmínky pro bezpečný výkon práce na pracovišti se zvýšeným rizikem ohrožení.

Žalovaný namítal, že vůči žalobci neporušil žádnou zákonnou povinnost. Žalobce nebyl jeho zaměstnancem, vstoupil do objektu za účelem provedení úklidových prací, které pro žalovaného dodavatelsky zajišťovala společnost XY, a konal zde práci pod vedením zaměstnankyně dodavatele úklidových služeb. Žalobce se svévolně dostal do místa, kde se sám neměl pohybovat, a vykonával v těchto místech úklidové práce bez vědomí, a především bez jakéhokoliv pokynu žalovaného. Odpovědnost za zajištění BOZP za žalobce převzala společnost XY.

Okresní soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci část požadované částky. Na základě zjištění, že žalobce vstoupil do provozovny s vědomím zaměstnance žalovaného pověřeného k výkonu dozoru nad pracovníky úklidu, respektive na základě jeho pokynu zahájil úklidové práce, dospěl k závěru, že žalovaný byl ve smyslu ustanovení § 101 odst. 5 zákoníku práce povinen zajistit BOZP žalobce po celou dobu jeho působení zde; na splnění povinnosti nemá vliv vztah mezi žalobcem a jiným subjektem.

K odvolání žalobce i žalovaného krajský soud zrušil rozsudek soudu prvního stupně a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Dovodil, že z pouhé skutečnosti, že žalobci byl jako OSVČ umožněn vstup do provozovny žalovaného společně s ostatními členy úklidové skupiny poté, co jej zaměstnanec žalovaného viděl a poskytl mu poučení, nelze bez dalšího dovozovat, že se žalobce zdržoval v provozovně s vědomím žalovaného. Je třeba zjistit, zda a v jakém znění byla uzavřena dílčí smlouva o úklidu na konkrétní den, kdy se přihodil úraz, a v jakém vztahu byl žalobce vůči společnosti XY v uvedený den.

Skutečnost, že žalobce nebyl schváleným subdodavatelem žalovaného (objednavatele služeb) k realizaci úklidových prací, nezakládá nedostatek odpovědnosti žalovaného za újmu způsobenou žalobci. Vzhledem k tomu, že žalobce vstoupil do provozovny žalovaného s vědomím zaměstnance žalovaného pověřeného k výkonu dozoru nad pracovníky úklidu a že na základě jeho pokynu zahájil úklidové práce, byl žalovaný ve smyslu ustanovení § 101 odst. 5 zákoníku práce povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví žalobce po celou dobu jeho působení zde. Žalovaný porušil bezpečnostní pravidla spočívající v tom, že místnost, kde se dotyčný zranil, měla být uzamčena a vstup úklidového pracovníka měl být umožněn výlučně pod dozorem bezpečnostního pracovníka žalovaného a že vodiče elektrické energie v předmětné místnosti měly být opatřeny krytem nebo měly být po nezbytnou dobu vypnuté a jejich vypnutí ověřeno. Naopak žalobci jako zkušenému úklidovému pracovníkovi, který v minulosti vykonával úklidové práce v provozovnách žalovaného, muselo být známo, že do místností označených 22kV lze vstupovat jen pod dohledem bezpečnostního pracovníka. Soud prvního stupně uzavřel, že jeho spoluzavinění je v rozsahu 10 %.

K odvolání žalobce a žalovaného krajský soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně. Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání. Má za to, že provozovna žalovaného se jejím předáním k úklidu stala pracovištěm společnosti XY, která tam vyslala své zaměstnance a další osoby za účelem plnění svých pracovních úkolů (zaměstnanci společnosti) a smluvních závazků (dodavatelé a subdodavatelé úklidových služeb). Žalobce navíc vykonával úklidovou činnost pro společnost XY jako OSVČ, tedy na vlastní nebezpečí, proto „de facto sám vůči sobě“ působil jako zaměstnavatel a nesl sám vůči sobě povinnosti plynoucí ze zajištění BOZP. Má za to, že žalobce si úraz zavinil výlučně sám, když v rozporu s pokyny a výstražným značením vstoupil sám do předmětné místnosti s přívodem elektřiny, a navíc tak učinil se zcela nevhodnými pracovními pomůckami (kovový žebřík a kbelík s vodou).

Zajišťování BOZP zaměstnavatelem je cíleno na vlastní zaměstnance, na zaměstnance jiného zaměstnavatele, kteří plní úkoly na pracovišti zaměstnavatele, a rovněž na všechny další fyzické osoby, které se s vědomím zaměstnavatele zdržují na jeho pracovištích. Povinnost zaměstnavatele zajišťovat BOZP se neomezuje jen na místa, kde zaměstnanci vykonávají práci, ale vztahuje se na veškerá místa a prostory pod kontrolou zaměstnavatele, jež souvisejí s výkonem jejich práce a v nichž jsou vystaveni rizikům možného ohrožení jejich života a zdraví. Pracoviště zaměstnavatele může být zároveň i pracovištěm jiného zaměstnavatele, který na základě smluvního vztahu se zaměstnavatelem provádí v jeho prostorách činnost prostřednictvím svých zaměstnanců. Také tento (jiný) zaměstnavatel má povinnost zajišťovat BOZP, která se kromě jeho vlastních zaměstnanců vztahuje i na všechny další fyzické osoby, které se s jeho vědomím zdržují na jeho pracovišti. Této povinnosti zaměstnavatele nezbavuje okolnost, že jeho pracoviště se nachází v prostorách jiného zaměstnavatele, kterého na druhé straně stejné zákonné povinnosti nezprošťuje smluvní vztah mezi zaměstnavateli, a to i kdyby jeho obsahem byla též úprava vzájemných práv a povinností obou zaměstnavatelů v oblasti BOZP na stejném pracovišti. Žalovaný svou povinnost nedodržel, neboť podle zjištění soudů porušil bezpečnostní pravidla spočívající v tom, že místnost označená jako „22kV“, ve které žalobce při provádění úklidu utrpěl úraz elektrickým proudem, měla být uzamčena a vstup úklidového pracovníka měl být umožněn výlučně pod dozorem bezpečnostního pracovníka žalovaného a že vodiče elektrické energie v předmětné místnosti měly být opatřeny krytem nebo měly být po nezbytnou dobu vypnuty a jejich vypnutí ověřeno. Z uvedeného vyplývá, že rozsudek odvolacího soudu je správný. Nejvyšší soud dovolání žalovaného týkající se částky k zaplacení žalobci zamítl.

Článek vychází z rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1325/2025.