Odpovědnost zaměstnance za úraz jiné osoby na pracovišti

V práci jsem způsobil při řízení vysokozdvižného vozíku pracovní úraz kolegyně. Vedoucí mi řekl, že zraněnou odškodní pojišťovna, u které je zaměstnavatel pojištěn. Obávám se, abych nemusel také něco platit.

Zaměstnavatel je ze zákona (§ 365 zákoník práce) pojištěn u Kooperativy, pojišťovny, a. s., Vienna Insurance Group, nebo u České pojišťovny, a. s. Z pojištění je pak uhrazena jeho zaměstnanci škoda nebo nemajetková újma vzniklá v souvislosti s pracovním úrazem a nemocí z povolání.

Podle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ve znění pozdějších předpisů, zaměstnavatel má právo, aby za něj výše uvedená pojišťovna nahradila škodu, která vznikla zaměstnanci při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání v rozsahu, v jakém za ni zaměstnavatel odpovídá podle zákoníku práce. Podle ustanovení § 10 této vyhlášky však má pojišťovna vůči zaměstnavateli právo na náhradu až do výše poskytnutého plnění, došlo-li ze strany zaměstnavatele nebo jeho zaměstnance k zvláště závažnému porušení předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, a pokud toto porušení bylo v příčinné souvislosti se vznikem škody.

Nárok na náhradu nákladů léčení svého pojištěnce by vznikl i zdravotní pojišťovně. Z ustanovení § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, vyplývá, že příslušná zdravotní pojišťovna má vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci.

Protiprávním jednáním pak rozumíme každé porušení právních norem. Kromě trestných činů to je především porušení právních norem v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví a porušení zákona o silničním provozu.

Pokud pojišťovny uplatní nárok z titulu regresní náhrady vůči zaměstnavateli, vznikne pak jemu právo na náhradu škody vůči Vám podle § 250 zákoníku práce jako obecná povinnost zaměstnance nahradit zaměstnavateli škodu. V případě nedbalostního zavinění se podle § 257 zákoníku práce hradí škoda maximálně do výše čtyřapůlnásobku průměrného měsíčního výdělku.

náhrada škody=stitek

náhrady=stitek

odškodňování=stitek

pracovní úrazy=stitek

náhrada škody=stitek

náhrady=stitek

odškodňování=stitek

pracovní úrazy=stitek

náhrada škody=stitek

náhrady=stitek

odškodňování=stitek

pracovní úrazy=stitek