Nová právní úprava povinnosti zaměstnavatelů při pracovních úrazech

Aktuálně se v oblasti BOZP skloňuje ve všech pádech problematika hlášení pracovních úrazů prostřednictvím portálu Státního úřadu inspekce práce. Proto tomuto tématu byl věnován také seminář Nová právní úprava povinnosti zaměstnavatelů při pracovních úrazech, který se konal online 21. 5. 2026.

Seminář pořádala Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí a Hospodářskou komorou ČR v rámci celoevropské kampaně Zdravé pracoviště.

Za Hospodářskou komorou ČR vystoupil Mgr. Radek Roušar, člen představenstva, který zároveň vede odbornou sekci pro oblast vyhrazených technických zařízení a bezpečnost práce. Představil tuto organizaci, která sdružuje 16 000 členů organizovaných v 58 komorách v regionech a ve 127 oborových asociacích. Jejím posláním je vytvářet příležitosti pro podnikání, prosazovat a podporovat opatření přispívající k rozvoji podnikání v ČR, a tím i k celkové ekonomické stabilitě státu. Hospodářská komora ČR je podle legislativních pravidel vlády povinným připomínkovým místem pro materiály týkající se právní regulace podnikání. V rámci systému připomínkování se zabývá přibližně 300 materiály národní legislativy a 100 materiály evropské legislativy ročně.

Radek Roušar dále informoval o plánovaných kulatých stolech, kde se bude řešit problematika vyhrazených technických zařízení, novelizace právních předpisů v této oblasti.

Na semináři vystoupil také Ing. Jaroslav Hlavín z Ministerstva práce a sociálních věcí, který zastupuje Český Focal Point, aby pohovořil o činnosti EU-OSHA. Kampaň s názvem Bezpečná a zdravá práce v digitálním věku skončila. V nadcházející kampani 2026-2028: Společně za duševní zdraví při práci, EU-OSHA chce propagovat OSH Pulse – monitoring stavu BOZP se zaměřením na duševní zdraví při práci a ESENER – Evropský průzkum podniků na téma nových a vznikajících rizik (v současné době už 4. vlna tohoto průzkumu). Oblast duševního zdraví při práci bude rozpracována stále podrobněji. Jako zdroje informací lze uvést právní předpisy – evropské směrnice, publikace, partnerství s klíčovými organizacemi, OSHwiki, stovky případových studií (v angličtině) z celého světa, infografiky, soutěž Správné praxe, balíček pro sociální média.

Aktivity EU-OSHA spadají do Strategického rámce EU pro ochranu zdraví a bezpečnost při práci na období 2021–2027 a zaměřují se na tři klíčové cíle:

1. předvídání a řízení změn v novém světě práce, který přináší zelená, digitální a demografická transformace,
2. zlepšování prevence pracovních úrazů a nemocí z povolání a naplňování cíle nulového počtu úmrtí v souvislosti s výkonem práce,
3. zvýšení připravenosti na současnou zdravotní krizi i budoucí zdravotní krize.

Nejdůležitější novinky v oblasti BOZP v roce 2025 a výhled legislativních prací v roce 2026 představil účastníkům známý moderátor akce a předseda Stálého výboru pro legislativu při Radě vlády pro BOZP Robert Křepinský. Shrnutí z oblasti právních předpisů bylo již předmětem semináře Podpora dodržování předpisů BOZP, zaměřme se proto na téma semináře – Nová právní úprava povinnosti zaměstnavatelů při pracovních úrazech.

Smyslem vydání nařízení vlády č. 322/2025 Sb., o povinnostech zaměstnavatele při pracovních úrazech, je například odbourání administrativní zátěže státní správou; usnadnění a urychlení procesu zpracování hlášených úrazů Státnímu úřadu inspekce práce (SÚIP), popř. dalším subjektům; řešení problémů záznamu o úrazu hlášení změn – zaměstnavatelé ho často nesepisovali. Místo záznamu o úrazu - hlášení změn se nyní provede aktualizace v portálu SÚIP. U pracovních úrazů, které se staly před 1.1. 2026, se však stále postupuje podle původního nařízení vlády č. 201/2010 Sb., ve znění NV č. 170/2014 Sb.

Cílem je, aby systém do budoucna umožňoval zaslání hlášení/záznamu o úrazu nejen na OIP a OBÚ, ale také pojišťovně, OSSZ a nositeli zákonného pojištění zaměstnavatele za škodu, to znamená tzv. jedním kliknutím vyřešit odesílání na další místa podle NV č. 322/2025 Sb. V současné době zaměstnavatel zaslaný záznam o pracovním úrazu vytiskne z portálu SÚIP, nechá ho podepsat nebo uloží v elektronické podobě a zajistí jeho podepsání uznávanými elektronickými podpisy. Podepsaný záznam o pracovním úrazu zaměstnance je povinen uchovávat po dobu 10 let.

Zaměstnavatelé by si měli důkladně přečíst § 5 odst. 1 a § 6 odst. 1 NV č. 322/2025 Sb. Nejvíce chybují v tom, že ohlašují i ty úrazy, které se ohlašovat nemají.

Bc. Lukáš Krčmář ze SÚIP představil portál SÚIP po praktické stránce a provedl účastníky vyplňováním ohlášení/záznamu o pracovním úrazu v portálu SÚIP.

Na titulní straně webových stránek SÚIP je nutné vybrat dlaždici Zasílání záznamu/ohlášení pracovního úrazu (PÚ), poté se otevře stránka týkající se agendy pracovních úrazů, kde uživatel najde zkrácený návod k agendě. Jednotlivé kolonky mají skrytý našeptávač, nebo si může stáhnout číselníky (důležité například pro druh vykonávané práce CZ-ISCO, ekonomickou činnost CZ-NACE, činnost, při které k úrazu došlo, nebo charakteristiku pracoviště). Zde je důležité rozdělení PÚ, rozlišení mezi formulářem ohlášení PÚ a záznamem PÚ, chybuje se v tom, že zaměstnavatelé ohlašují i pracovní úrazy, u nichž měli vyplnit pouze záznam, tzn. s pracovní neschopností delší než 3 kal. dny. Tzv. ostatní úrazy se na portálu vůbec neevidují. Někdy zaměstnavatelé úraz pouze ohlásí, ale už nepošlou záznam, což je následný krok.

Prvotní přihlášení v portálu musí provést statutární zástupce firmy. Přihlásí se prostřednictvím své osobní identity, následně může oprávnit další fyzické osoby k zastupování na portálu, což nutně nemusí být zaměstnanci, ale třeba externí odborně způsobilá osoba v prevenci rizik. Dotyčná osoba potom může vystupovat za sebe, nebo za společnost, zvolenou možnost v systému vybere. Pokud je zástupcem cizí státní příslušník nebo právnická osoba, mohou SÚIP oslovit emailem a poslat žádost o zřízení přístupu do portálu.

Přes červené tlačítko nové podání v případě závažného nebo smrtelného PÚ je nutné vybrat ohlášení, automaticky se vyplní nacionále osoby, která oznámila úraz, zadá svůj email, na který následně obdrží tiskopis ohlášení/záznamu o úrazu, zadá pracovní zařazení, jako následný krok se propíše zaměstnavatel, za kterého osoba vystupuje na portálu. To nelze změnit, a rovněž nelze poté změnit, komu se ohlášení/záznam zasílá (OIP nebo OBÚ – v případě OBÚ navíc funguje kolonka hromadný úraz). Na další záložce se vyplňují údaje o postiženém zaměstnanci. Vyplňování lze nechat rozpracované a kdykoliv se k němu později vrátit nebo smazat.

Po odeslání se objeví splnění povinnosti vůči OIP, je možné stáhnout pdf dokument, který obsahuje ohlášení, a tímto se také dokument odešle na kontaktní email. Údaje budou uloženy natrvalo. Přes nové podání se stejným způsobem vytvoří záznam. Zde se navíc vyplňuje ekonomická činnost zaměstnavatele CZ-NACE, při níž k úrazu došlo. Pozor, nejedná se o převažující činnost zaměstnavatele. Pokud jde o druh pracovního úrazu, je zde na výběr pouze jedna možnost – pracovní úraz s pracovní neschopností delší než 3 kal. dny; u závažného nebo smrtelného pracovního úrazu je nutné postupovat přes „ohlášení“. Spisová značka se přidělí s delší časovou prodlevou.

Prostřednictvím portálu lze také podat podnět ke kontrole nebo žádost o poradenství. Při jakémkoli problému je možné využít tlačítko helpdesk.

Nejčastější dotazy zde.

Účastníkům seminářů již známý advokát a soudní znalec z Malé Skály JUDr. Martin Mikyska zopakoval důležité údaje ohledně pracovních údajů, zmínil novou klasifikaci příčin pracovních úrazů a uvedl zajímavé příklady z judikatury soudů a z praxe.

Upozornil na § 11 vyhlášky č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ve znění pozdějších předpisů - regresní právo zákonné úrazové pojišťovny, když došlo k porušení předpisů ze strany zaměstnavatele; § 270 zákoníku práce - předpoklady pro zproštění se povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu, tzv. krácení odškodného, které může nastat při porušení bezpečnostních předpisů; porušení bezpečnostních pokynů; opilosti; práci pod vlivem návykových látek; lehkomyslném jednání postiženého zaměstnance. Zaměstnavatel však nese plnou odpovědnost za běžnou neopatrnost. Je zde ještě souvislost se zákonem č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů - § 55 odst. 1 náhrada nákladů na hrazené služby vynaložených v důsledku zaviněného protiprávního jednání třetí osoby vůči pojištěnci. V tomto případě to bývá zaměstnavatel. Ten by měl být komerčně pojištěn proti regresním nárokům (není součástí zákonného pojištění odpovědnosti), protože regresní nároky mohou být značně vysoké.

V NV č. 322/2025 Sb. v přílohách č. 2 a 3 se objevuje údaj o některých skutečnostech, který mají velký význam pro další posuzování odškodňování pracovního úrazu. Například činnost, při které došlo k pracovnímu úrazu, naznačuje, zda činnost spadá do sjednaného druhu práce, do popisu pracovní činnosti, kterou dotyčný má vykonávat. Jestliže dochází k tzv. excesu z plnění pracovních úkolů, tak, jak jsou ukládány, a neodpovídá to sjednanému druhu práce, v daném případě nenastává vztah odpovědnosti zaměstnavatele za pracovní úraz.

Některé příčiny pracovního úrazu zde uvedené kladou otázky, zda například špatně, nebo nedostatečně odhadnuté riziko naznačuje porušení zaměstnavatele v oblasti vyhledání, identifikace a prevence rizik, nebo jestli riziko nesprávně odhadl zaměstnanec. Nebo nesprávná organizace práce je taková, kdy vedoucí zaměstnanec organizuje práci podřízených, že dochází k úrazu, nebo zaměstnanec si práci špatně zorganizoval. Jiné příčiny jdou jednoznačně za zaměstnavatelem a „žalují“ na nedostatečnou péči zaměstnavatele o BOZP.

„Bylo by ku prospěchu, kdyby příčiny úrazu, jak jsou uvedeny v softwaru SÚIP, obsahovaly nějaký komentář nebo převodník na příčiny a okolnosti pracovních úrazů, které jsou relevantní pro aplikaci § 270 zákoníku práce o krácení odškodnění a já jsem připraven na tom participovat,“ říká JUDr. Mikyska.

Dále uvedl příklady z judikatury soudů například na téma OSVČ na pracovištích zaměstnavatele, kteří zde pracují s jeho souhlasem. Nebo případ řidiče, který byl odměňován podle počtu ujetých kilometrů a podle absolvovaných nakládek a vykládek, ale součástí podmínek podle kolektivní smlouvy se rovněž ustanovilo, že dodrží pravidla BOZP a pravidla kvality práce. I dodržování pravidel bezpečnosti práce zaměstnancem tedy může být koncipováno jako jedna z možných podmínek pro nenárokovou složku mzdy, i když nenároková složka mzda je vypsána na základě předem daných, měřitelných a kontrolovaných parametrů.

Závěrem JUDr. Mikyska říká a mohli bychom jeho slova použít i pro závěr tohoto článku: „Každý nový právní předpis si zaslouží záběhovou dobu, státní orgány by měly vydávat stanoviska k jejich uplatňování, neřešitelné problémy se dají vyspravit novelou, buďme pozitivní a buďme optimisté.“