Problematiku nemocí z povolání upravuje z. č. 373/2011 Sb. o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů - § 61 a následující.
Postup při posuzování a uznávání nemocí z povolání je stanoven vyhláškou č. 104/2012 Sb., o stanovení bližších požadavků na postup při posuzování a uznávání nemocí z povolání a okruh osob, kterým se předává lékařský posudek o nemoci z povolání, podmínky, za nichž nemoc nelze nadále uznat za nemoc z povolání, a náležitosti lékařského posudku (vyhláška o posuzování nemocí z povolání). V příloze k této vyhlášce jsou uvedeny podmínky, za nichž nelze nemoc, která byla uznána za nemoc z povolání podle nařízení vlády, nadále uznat za nemoc z povolání.
Nemoci z povolání jsou uvedené v seznamu, který je přílohou nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, ve znění pozdějších předpisů, a podle § 61 odst. 1 uvedeného zákona (373/2011 Sb.) zdravotní stav osoby v souvislosti s nemocí z povolání zjišťují a posuzují poskytovatelé pracovnělékařských služeb, proto by se zaměstnanci měli obrátit na ně, pokud mají podezření na nemoc z povolání.
K tomu, aby byla uznána nemoc z povolání, musí být splněny tři podmínky. Za prvé nemoc musí být uvedena v seznamu nemocí z povolání, za druhé musí být prokázáno, že pracovník trpí onemocněním v určité tíži a za třetí musí být splněny podmínky, za kterých nemoc z povolání vzniká.
Nemoci z povolání posuzují, uznávají a vývoj zdravotního stavu osoby s uznanou nemocí z povolání sledují poskytovatelé v oboru pracovní lékařství, kteří získali povolení ministerstva k uznávání nemocí z povolání. Seznam poskytovatelů, kterým bylo uděleno povolení uznávat nemoci z povolání, je na webových stránkách Ministerstva zdravotnictví.
Zaměstnavatel je povinen umožnit těmto posuzovatelům vstup na pracoviště, kde zaměstnanec nebo bývalý zaměstnanec pracuje nebo pracoval za podmínek, jejichž vlivem posuzovaná nemoc z povolání vznikla, a to za účelem zjištění dalších skutečností nebo provedení klinického testu, popřípadě odebrání vzorku materiálu nebo pořízení audiovizuálního záznamu potřebného k posouzení nemoci z povolání. Je též povinen pro zajištění objektivity šetření a ověření podmínek vzniku nemoci z povolání umožnit vstup na pracoviště bývalému zaměstnanci (§ 64 z. č. 373/2011 Sb.).
Jak již bylo uvedeno výše, jako nemoc z povolání může být uznáno pouze takové onemocnění, které lze zařadit pod některou položku platného Seznamu nemocí z povolání. Tento seznam se od 1. 1. 2023 rozšířil v Kapitole II o položku č. 11 – „chronická onemocnění bederní páteře způsobená dlouhodobým přetěžováním těžkou fyzickou prací…“.
Pro účely posuzování nemoci z povolání se požaduje, aby délka výkonu předmětné potenciálně rizikové práce byla alespoň 3 roky (36 měsíců), přičemž každý rok musí být v takové práci odpracováno alespoň 60 směn. Pracovní neschopnost musí trvat alespoň 12 měsíců kumulativně během posledních tří let před ukončením pracovního poměru, jehož náplní byla riziková práce.
U onemocnění bederní páteře začíná šetření profesionality v případě, že jsou splněny podmínky uvedené v Metodickém návodu k zajištění jednotného postupu při posuzování a uznávání chronického onemocnění bederní páteře z přetěžování jako nemoci z povolání.
Do konce roku 2023 nebyl uznán žádný případ tohoto onemocnění. Několik málo případů je ve stadiu ověřování a posuzování expozice krajskými hygienickými stanicemi1.
Na základě závěru ze šetření krajské hygienické stanice (KHS), který je pro středisko nemocí z povolání závazný, vydává středisko lékařský posudek o uznání či neuznání nemoci z povolání. Jak zaměstnavatel, tak posuzovaná osoba má-li za to, že lékařský posudek je nesprávný, může do 10 pracovních dnů ode dne jeho prokazatelného předání podat návrh na jeho přezkoumání poskytovateli, který posudek vydal. Poskytovatel pak buď návrhu na přezkum vyhoví, nebo nevyhoví a postoupí spis s tímto návrhem, včetně příslušné části zdravotnické dokumentace nebo její kopie, a dalších podkladů potřebných pro přezkoumání lékařského posudku a svého stanoviska, příslušnému správnímu orgánu. Správní orgán pak přezkoumá postup střediska tak KHS.
Podle § 269 odst. 2 zákoníku práce (ZP) je zaměstnavatel povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou nemocí z povolání, jestliže zaměstnanec naposledy před jejím zjištěním pracoval u zaměstnavatele za podmínek, za nichž vzniká nemoc z povolání, kterou byl postižen. Nemoc z povolání je většinou dlouhodobá záležitost.
Zaměstnanec má právo na stejné náhrady jako u pracovního úrazu. Pokud je v pracovní neschopnosti, tak má nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti: přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a plnou výší náhrady mzdy nebo platu podle § 192 nebo odměny z dohody podle § 194 a plnou výší nemocenského (§ 271a ZP); náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity, která přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání s připočtením případného invalidního důchodu pobíraného z téhož důvodu (§ 271b ZP); náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění (§ 271c ZP); účelně vynaložené náklady spojené s léčením, které přísluší tomu, kdo tyto náklady vynaložil (§ 271d ZP).
Počty bodů pro ohodnocení bolesti a ztížení společenského uplatnění pro jednotlivá poškození zdraví způsobená nemocí z povolání jsou uvedené v Příloze č. 2 a č. 4 k nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.
Někdy může jít pouze o ohrožení nemocí z povolání podle § 347 odst. 1 zákoníku práce, to znamená o takové změny zdravotního stavu, jež vznikly při výkonu práce nepříznivým působením podmínek, za nichž vznikají nemoci z povolání, avšak nedosahují takového stupně poškození zdravotního stavu, který lze posoudit jako nemoc z povolání, a další výkon práce za stejných podmínek by vedl ke vzniku nemoci z povolání.
Pokud by dostal z důvodu nemoci z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání od zaměstnavatele výpověď, podle § 52 písm. d) ZP, náleželo by mu podle § 67 odst. 2 ZP odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku.
Když zaměstnanec dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost konat práci a ještě probíhá šetření na nemoc z povolání, tak by neměl dostat výpověď pro obecné onemocnění podle § 52 písm. e) ZP. Řešením je tedy závěr lékařského posudku, že pozbyl zdravotní způsobilost s poznámkou, že běží posuzování nemoci z povolání, nebo z tohoto důvodu vyčkat s posudkem. Zaměstnavatel by měl zaměstnance zatím vyřadit z práce s náhradou mzdy (neboť lze očekávat uznání nemoci z povolání).
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1 - Nové Město
IČO: 00025950
DIČ: CZ00025950