Nebezpečný azbest

V našem sousedství je zahrádka, kam chodíme téměř denně s malými dětmi. Pozemek původně sloužil jako skladiště a v rámci úklidu před otevřením zahrádky zde byla stržena kůlna s azbestovou krytinou, která je na pozemku stále uskladněna a je pouze přikryta plachtou zatíženou kameny. Nevíme, jak bylo s krytinou zacházeno při jejím odstraňování ze střechy. Je důvod k obavám o zdraví?  

Lituji, ale tuto otázku nemohu zodpovědět bez znalosti konkrétních místních podmínek a zejména, zda je tam uskladněna azbestová krytina a jaké je jí množství. Samozřejmě obecně platí, že majitel nebo provozovatel zahrádky ji před otevřením a zpřístupněním veřejnosti musel zkolaudovat a mělo se posoudit, zda tato skládka – dá se říci – odpadu zde může být i nadále umístěna.  

S používáním azbestu se pojí řada vážných rizik pro zdraví. Velice zákeřné je zejména to, že nemoci způsobené azbestem se projevují zpravidla až několik dekád po expozici (styku s azbestem), jsou takřka neléčitelné a obvykle vedou k předčasné smrti. Varování před nebezpečností azbestu pro lidský organismus pochází již z roku 1898 z Velké Británie v souvislosti s nemocemi dýchacího ústrojí a plic u dělníků, kteří s azbestem pracovali. Problém azbestu tkví v malých rozměrech jeho vláken, která jsou schopna (podobně jako jiné mikroskopické pevné částice) pronikat vzduchem do dýchacích cest a dále do plic. Zde se azbest zabodává do plicních sklípků a postupem času může vzniknout rakovinné bujení (mezoteliom). Jedná se tedy o silně karcinogenní látku. 

Je však třeba uvést, že výroba nových výrobků obsahujících azbest je zakázána už od 90. let, nicméně ty stávající se stále používají. Nejčastěji se jedná hlavně o eternit, jenž je dosud běžně používanou střešní krytinou na starých budovách. Eternitové střechy samy o sobě nepředstavují významné riziko. Sice jsou zodpovědné za zvýšenou koncentraci azbestu v okolí jimi osazených budov, ta ovšem nedosahuje výrazně nebezpečných hodnot. 

Hlavním problémem je především následné odstraňování této střešní krytiny. Velmi často sami majitelé nemovitostí či jimi pozvaní řemeslníci jednají neodborně a nezodpovědně, když si práci usnadňují tím, že eternitové šablony shazují ze střechy dolů. Ty se přitom rozbíjejí a během toho se z nich uvolňuje velké množství azbestového prachu, jenž kontaminuje zahradu a velmi snadno se poté následně (na botách a oblečení) zanáší do okolí. 

Právní základ ochrany zdraví zaměstnanců před škodlivými účinky azbestu jsou obsaženy v zákoně č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, a ve vyhlášce č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli. Tato vyhláška byla s účinností od 1. ledna 2026 novelizována vyhláškou č. 402/2025 Sb. 

Ochrana zaměstnanců před expozicí azbestu je rovněž klíčovou prioritou Evropského parlamentu. Evropský parlament ve svém usnesení z října 2021 stanovil komplexní přístup k řešení z minulosti zděděných problémů týkajících se azbestu. Komise v reakci na to přijala sdělení o směřování k budoucnosti bez azbestu: evropský přístup k řešení zdravotních rizik spojených s azbestem. Uvedené sdělení se komplexním způsobem zabývá rizikem pro veřejné zdraví plynoucím z azbestu. Směrnicí 2023/2668 je zavedena revidovaná limitní hodnota pro azbest s cílem posílit ochranu zdraví pracovníků. Česká republika tak musí přistoupit k úpravě hygienického limitu pro pracovní ovzduší, tedy k jeho zpřísnění. Zároveň je řešena oblast metod měření azbestu. Směrnice 2023/2668 stanovuje povinnost pro podniky, které budou provádět demoliční práce nebo odstraňování azbestu, pravidelně proškolovat své zaměstnance, a za tímto účelem nově získají proškolení zaměstnanci osvědčení o absolvování školení zaměstnanců o uplatňování správné prevence ohrožení zdraví při nakládání s azbestem. Avšak směrnicí dochází k úpravě i toho, co je povinen zaměstnavatel hlásit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví.  

Z těch důvodů došlo ke změnám v § 5 vyhlášky č. 432/2003 Sb. Zejména dochází k rozšíření o údaje u fyzických osob (konkrétně o její jméno, případně jména a příjmení, datum narození a adresu místa bydliště), neboť v souladu s novelou zákona č. 258/2000 Sb. provedenou zákonem č. 290/2025 Sb. dochází k rozšíření povinnosti hlásit práce s azbestem i pro fyzické osoby. K doplnění došlo také u podnikajících fyzických osob, které jsou mimo jiné povinny rovněž uvést své jméno, případně jména a příjmení. 

Také dochází ke změně hlášení o provádění prací s azbestem a jiných prací, které mohou být zdrojem expozice azbestu, včetně prací při odstraňování staveb nebo jejich částí, konstrukcí, zařízení, instalací nebo výrobků, jejichž součástí je azbest. Nově musí dle implementované směrnice obsahovat též hlášení seznamu zaměstnanců, kteří budou pravděpodobně na dotčené místo přiděleni, jejich osobního osvědčení o proškolení a data posledního posouzení zdravotního stavu zaměstnanců. 

Z uvedeného dovozuji, že pokud by Vám Váš dotaz nezodpověděl majitel nebo provozovatel pozemku (zahrádky), mohli byste se obrátit na příslušný orgán ochrany veřejného zdraví (hygienickou stanici), protože ti by měli mít hlášení, kdo, kdy a jak strhával střechu s azbestovou krytinou a jak s ní naložil. 

Související články:

A zase ten azbest

Zjišťování a hodnocení expozice azbestu

azbest=stitek

nebezpečné látky=stitek

rizikové faktory=stitek

azbest=stitek

nebezpečné látky=stitek

rizikové faktory=stitek

azbest=stitek

nebezpečné látky=stitek

rizikové faktory=stitek