Je povinností zaměstnavatele evidovat bezpečnostní přestávky?

Na našem pracovišti jsou vykonávány práce, které jsou zařazeny jako rizikové z hlediska hluku, pracovní polohy, lokální svalové zátěže. Jaké právní předpisy upravují bezpečnostní přestávky a musí zaměstnavatel tyto přestávky evidovat?  

Bezpečnostní přestávky upravuje zákoník práce (z. č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů) v § 89 a zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, v § 5. Je třeba je odlišovat od přestávek v práci na jídlo a oddech a od přiměřené doby pro oddech a jídlo. 

Ze zákoníku práce pro bezpečnostní přestávky vyplývají následující dvě zásady:  

• má-li zaměstnanec při výkonu práce právo na bezpečnostní přestávku podle zvláštních právních předpisů, započítává se tato přestávka do pracovní doby,
• připadne-li bezpečnostní přestávka na dobu přestávky v práci na jídlo a oddech, započítá se přestávka v práci na jídlo a oddech do pracovní doby. 

Bezpečnostní přestávka je pojmově určena k ochraně zdraví zaměstnance před riziky způsobenými výkonem práce, zejména výkonem práce jednotvárné a jednostranně zatěžující organismus. V současné době je roztříštěna v několika dalších předpisech:

• zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů – v ustanoveních § 3a a § 27;
• nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, ve znění pozdějších předpisů – v ustanovení § 7 pro práce v riziku chladu, v ustanovení § 33 pro práce spojené s monotonií, jakož i práce ve vnuceném pracovním tempu, v ustanovení § 35 pro práce se zrakovou zátěží a v § 39, pokud zaměstnanec při trvalé práci nepřetržitě pracuje v osobních ochranných pracovních prostředcích; 
• nařízení vlády č. 168/2002 Sb., kterým se stanoví organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky – příloha č. 1;  
• nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ve znění pozdějších předpisů – ustanovení § 9;  
• nařízení vlády č. 589/2006 Sb., kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě, ve znění pozdějších předpisů – ustanovení § 19; 
• vyhláška č. 466/2006 Sb., o bezpečnostní letové normě, ve znění vyhl. č. 60/2009 Sb.

Zásada, že připadne-li bezpečnostní přestávka na dobu přestávky v práci na jídlo a oddech, započítá se přestávka v práci na jídlo a oddech do pracovní doby, se v praxi aplikuje v případě, kdy se přestávka na jídlo a oddech časově překrývá s bezpečnostní přestávkou. Pokud dojde ke kolizi mezi bezpečnostní přestávkou nařízenou podle zvláštních právních předpisů s pracovní dobou, pak se bezpečnostní přestávka započítává do pracovní doby a za její držení zaměstnanci náleží mzda (plat).  

Z výše citovaných předpisů povinnost evidovat bezpečnostní přestávky upravuje pouze zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, a nařízení vlády č. 168/2002 Sb., kterým se stanoví organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky. 

Vámi uváděné bezpečnostní přestávky jsou upraveny nařízením vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, a nařízením vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, a ty tuto povinnost výslovně nestanoví vzhledem k tomu, že se jedná o krátké časové úseky (10 či 20 minut), které většinou zapadají do pracovní doby. A protože jsou považovány za výkon práce, není třeba je evidovat. 

pracovní doba=stitek

přestávky v práci=stitek

top dotazy=stitek

pracovní doba=stitek

přestávky v práci=stitek

top dotazy=stitek

pracovní doba=stitek

přestávky v práci=stitek

top dotazy=stitek

pracovní doba=stitek

přestávky v práci=stitek

top dotazy=stitek