Fulltextové vyhledávání 2.0
Vyhledat v katalogu
Kalendář akcí
Digitální budoucnost BOZP
Datum vydání
10. 11. 2025
Autoři
Redakce BOZPinfo
digitální technologie=stitek
Ano
kontroly BOZP=stitek
Ano
právní předpisy=stitek
Ano
umělá inteligence=stitek
Ano
U příležitosti Evropského týdne BOZP se konal 20. 10. 2025 v Praze odborný seminář Digitální budoucnost BOZP. Na semináři vystoupil Ing. Jiří Tilhon, Ph.D., LL.M., který si kladl otázku, jak nám může v BOZP pomoci umělá inteligence a jak zajišťovat BOZP u digitálních technologií, a Robert Křepinský, který seznámil účastníky s nejčastějšími nedostatky z pohledu kontrolních a dozorových orgánů.
Dokumentace BOZP je velmi rozsáhlá. V případě umělé inteligence jde o rychlé vyhledání a sumář informací, často obecného charakteru, a jsou tam zakódované chyby. Základem práce odborně způsobilé osoby v prevenci rizik (OZO) je analýza rizik, která se vyskytují na pracovištích, jaká opatření byla přijata apod. I v případě jiné povinné dokumentace BOZP (OOPP, pracovní úrazy, školení, doklady o výkonu kontroly, místní řád skladu apod.) umělá inteligence může pomoci jen částečně, protože nezná konkrétní pracoviště. Práci OZO rozhodně nemůže nahradit.
Digitální technologie usnadňují zaměstnancům práci. Ideální využití je například v ergonomii. Lze namodelovat pracoviště, různé směny, různé situace a poté zvolit tu nejvhodnější. Používáme přenositelnou elektroniku, například chytré hodinky, brýle, monitorující naše zdraví, hluk, způsob držení těla, pracujeme s koboty (spolupracujícími roboty), využíváme drony, chytré OOPP, nástroje pro rozšířenou a virtuální realitu, a řešíme BOZP při práci s nimi. Výhodou jsou přesnější, rychlejší informace, shromážděné na jedno místo, které umožňují přesnější, kvalitnější rozhodování; zlepšení spolupráce a komunikace mezi týmy; snížení množství manuální práce; zefektivnění procesů.
„Kontrolujte, kriticky posuzujte, jestli to, co vám umělá inteligence poskytla, je to, pod co byste se opravdu chtěli podepsat,“ doporučil Jiří Tilhon.
Robert Křepinský v přednášce na téma Nejčastější nedostatky z pohledu kontrolních a dozorových orgánů zdůraznil, že za BOZP jsou zodpovědní vedoucí zaměstnanci na všech stupních řízení.
Vždyť se také doplnilo do zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek BOZP (§ 9 odst. 8), že péče vedoucích zaměstnanců o BOZP podle § 101 odst. 2 (péče o BOZP je nedílnou a rovnocennou součástí pracovních povinností vedoucích zaměstnanců na všech stupních řízení v rozsahu pracovních míst, která zastávají) a § 302 písm. c) zákoníku práce (vedoucí zaměstnanci jsou povinni vytvářet příznivé pracovní podmínky a zajišťovat BOZP) není odstavcem 3 (o povinnosti mít OZO v prevenci rizik) dotčena.
Trend kontrol inspektorů z oblastních inspektorátů práce není zaměřen na seznamování zaměstnanců s právními předpisy, i když ty jsou samozřejmě také důležité, ale jestli a jak jsou zaměstnanci seznamováni s pracovními postupy, s návody k obsluze, s provozními řády, bezpečnostními listy chemických látek apod.
Podle § 322 zákoníku práce mají svazoví inspektoři právo vykonávat kontrolu BOZP i v podnicích, kde odborová organizace nepůsobí. V takovém případě by měli mít potvrzení od zaměstnavatele, že je s kontrolou srozuměn.
A jaká porušení v oblasti BOZP jsou nejčastější? U pracovních úrazů bezdůvodné krácení odškodného, například proto, že zaměstnanec bezodkladně neoznámil pracovní úraz; kategorizace prací neodpovídá skutečnosti – řeší se jeden rizikový faktor, ale další nejsou uvedeny; zaměstnavatelé si pletou pravidelné kontroly podle § 102 odst. 3 zákoníku práce a prověrky BOZP podle § 108 odst. 5 zákoníku práce.
Školení BOZP jsou provedena pouze papírově, ale neprobíhají ve skutečnosti, nebo je na prezenční listině uvedeno, že zaměstnanec je omluven, nepřítomen, ale dodatečně proškolení není. OOPP se poskytují zaměstnancům v pracovním poměru, nejlépe po skončení zkušební doby, do té doby nosí svoje vlastní. U vyhrazených technických zařízení chybí určení odpovědné osoby za provoz VTZ nebo není proškolená; chybí řád revizí a kontrol.
V oblasti pracovnělékařských služeb je to například prošlá platnost lékařských posudků (v takovém případě je zaměstnanec pracovně nezpůsobilý a neměla by mu být přidělována práce); špatně nastavené lhůty pracovnělékařských prohlídek (někde stále postupují podle staré směrnice Ministerstva zdravotnictví). Poskytovatelé pracovnělékařských služeb vydávají lékařské posudky, aniž by proběhlo vyšetření. Dále se chybuje ohledně náležitostí žádostí o prohlídku a lékařského posudku. Na posudku nelze uvést větu: Převzetím tohoto posudku se vzdávám práva na přezkoumání. „Nejdřív se dotyčný musí s posudkem seznámit, a pak se teprve případně vzdát práva na přezkoumání,“ zdůrazňuje Robert Křepinský. V novele vyhlášky č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče, se objevují nové přílohy – Vzor lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k práci a Vzor lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k praktickému vyučování a praktické přípravě.
Seminář pořádala Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí, Českomoravskou konfederací odborových svazů a Výzkumným institutem práce a sociálních věcí.
Oborový portál BOZP
Výzkumný institut práce a sociálních věcí, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1 - Nové Město
IČO: 00025950
DIČ: CZ00025950
© 2025 RILSA Kontaktovat webmastera, Mapa stránek
ANTEE s.r.o. - Tvorba webových stránek, Redakční systém IPO
ANTEE s.r.o. - Tvorba webových stránek, Redakční systém IPO