BOZP méně obvyklých profesí – paznehtáři

Paznehtářství je odborná činnost zaměřená na úpravu paznehtů, odstraňování nadbytečné rohoviny u skotu a dalších hospodářských zvířat. Přestože se jedná o profesi nezbytnou pro zajištění zdraví a welfare zvířat, patří zároveň mezi fyzicky i psychicky náročná povolání s vysokým výskytem pracovních rizik. K těm kromě manipulace se zvířaty – i klidné zvíře může nečekaně reagovat na bolest, hluk nebo cizí podněty, patří používání ostrých a rotačních nástrojů – hrozí zejména pořezání, bodná poranění, zachycení oděvu rotující částí, poranění odlétávajícími částicemi rohoviny nebo kotouče; hluk, vibrace; ergonomická zátěž – práce v předklonu, v kleku, s opakovanými pohyby horních končetin, při manipulaci s těžkým vybavením; biologické činitele a riziko uklouznutí a pádu z důvodu nepříznivých podmínek ve stájích.

„Podle živnostenského zákona jde o živnost volnou, ale je potřeba splnit profesní kvalifikaci, která má svůj kód (41-049-H),“ vysvětluje paznehtář Václav Wanča, který působí převážně na východě Čech, ale dle domluvy různě po celé ČR. Doklad o splnění kvalifikace vozí na místa pracovního působení s sebou pro případ kontroly veterinární správy. Za největší rizika své profese považuje velká zvířata, konkrétně krávy, se kterými pracuje, a nástroje, které používá. „Ideální je mít zvířata v naháněcí uličce, abyste se vy k nim přímo nedostali, ale ona se posunula k vám – do fixační klece. Dále je nutné mít zvládnutou techniku práce s nářadím. Pracuji s úhlovou bruskou různého výkonu, kde se používá více typů řezných, brusných kotoučů uzpůsobených na tuto práci. Tak pokud bych neměl techniku zvládnutou, kotoučem můžu zranit sebe, zvíře nebo někoho v okolí," říká.

Jednou se stalo, že se bruska vzpříčila v ruce a došlo naštěstí k méně závažnému pracovnímu úrazu – poranění prstu. „Musíte taky předvídat, jak se chová zvíře v kleci. I když má nohu v kleci pevně zafixovanou, stejně se může náhle pohnout nebo škubnout apod. Může dojít i ke zranění zvířete, přebroušení rohoviny nebo ke škrábnutí," vyjmenovává pan Wanča, co by se paznehtáři stát nemělo, protože to pak vypovídá o kvalitě jeho práce.

Při práci s bruskou je tedy nutné mít na brusce kryt. Dále nosí vyzkoušené protiprořezové rukavice, v chladnějším počasí ještě neoprenové nátepníky od zápěstí až k loktu, silnější oděv – bundu nebo mikinu a od pasu dolů zástěru. Dříve nasadil pracovní brýle jako ochranu proti odlétajícím 2-3 cm velkým šponám, později dal přednost jemné síťce s kšiltem, takové, jaká se používá při práci s křovinořezem nebo pilou. „Ta déle vydrží, tak rychle se neznečistí a nepoškrábe jako brýle,“ vysvětluje pan Wanča a doplňuje, že v rámci prevence se také nechává častěji očkovat proti tetanu (1 x za 5 let).

Nemohu se nezeptat, jak tuto nedobrovolnou „pedikúru“ snášejí zvířata.

„V 95 % určitě není problém. Já pracuji s hydraulickou klecí, popruh, který je vyzvedává, je poměrně široký, mají tedy určitý komfort a zákrok snášejí dobře. Také záleží na povaze zvířete. Starší a zkušenější zvířata jsou v klidu, ta, co je čeká tento úkon poprvé, mohou být ve stresu, protože nevědí, co se s nimi bude dít. Nebo se naopak bojí ta starší. Také rozhoduje, jestli jde o dojnou krávu, nebo masovou krávu (jejich telata jsou určena k odchovu, výkrmu a následně k produkci hovězího masa), ty jsou ostřejší, temperamentnější. Je to zkrátka o individualitě zvířete. Ideální je, jak už jsem zmiňoval, když jsou zvířata v řadě. Tolik se nestresují, když vidí ostatní v koridoru. Je vhodné přistupovat ke zvířeti pod úhlem 45 stupňů, zezadu, oni pak postupují dopředu, snažit se eliminovat donucovací prostředky. Na farmách je většinou více lidí, kteří pomáhají se zvířaty. Někde dokonce vznikají centra pro paznehtáře, kde krávy nachystají, mají připravenou uličku, akorát složíte na místě svoji klec.“

Václav Wanča již vychází také ze získaných zkušeností, protože tuto práci vykonává druhým rokem a zvířatům se věnoval i předtím jako zootechnik. Vždy se snaží, jak říká, ze situace vyjít co nejlépe, nejbezpečněji, nejpřirozeněji. „Na vysoké škole zemědělské jsme měli předměty zaměřené na welfare chovu, ale nejvíc vám dá práce se zvířaty v provozu. Pochopíte, jak se k nim chovat, aby se cítila v pohodě.“

Stejně jako u jiných profesí i v případě paznehtářů platí, že dodržování zásad BOZP – vyhodnocení rizik; přijetí preventivních opatření; používání vhodných nástrojů, technických zařízení, správně vybraných osobních ochranných pracovních prostředků a v neposlední řadě udržování pořádku v pracovním prostoru a dodržování přestávek při práci významně snižuje pravděpodobnost pracovních úrazů a přispívá k ochraně zdraví pracovníků. A v tomto případě i welfare ošetřovaných zvířat.

Foto: Archiv Ing. Václava Wanči

odborná způsobilost=stitek

profese=stitek

zemědělství=stitek

zvířata=stitek