Bezpečnost práce v zemědělství: základ každodenní praxe

Zemědělství je jedním z nejdůležitějších, ale zároveň i nejrizikovějších odvětví lidské činnosti. Práce v rostlinné a živočišné výrobě s sebou přináší celou řadu fyzických, chemických, biologických i psychických zátěží, které mohou ohrozit zdraví a bezpečnost pracovníků. Vzhledem k používání těžké techniky, kontaktu se zvířaty, manipulaci s chemickými látkami či práci v náročných klimatických podmínkách je nezbytné věnovat oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) mimořádnou pozornost.

Tento článek se podrobně věnuje klíčovým aspektům bezpečnosti práce v zemědělství. Postupně se zaměříme na zásady bezpečného chování na pracovišti, rizikové faktory, se kterými se zaměstnavatelé a zaměstnanci běžně setkávají, a na specifika jednotlivých výrobních činností. Nedílnou součástí bude i přehled osobních ochranných pracovních prostředků a pravidla pro bezpečné používání zemědělské techniky a manipulaci s chemickými látkami. V závěru neopomeneme ani požadavky na bezpečné a funkční zemědělské stavby.

Cílem článku je upozornit na nejčastější rizika, nabídnout praktické rady a připomenout zákonné požadavky, které pomáhají snižovat úrazovost a chránit zdraví lidí pracujících v tomto náročném, ale nezastupitelném sektoru.

1. Zásady bezpečnosti práce v zemědělství
2. Rizikové faktory při práci v zemědělství: rizika při práci v rostlinné a živočišné výrobě
3. Osobní ochranné pracovní prostředky v rostlinné a živočišné výrobě
4. BOZP v živočišné výrobě
5. Bezpečnost práce při používání zemědělské techniky
6. Používání chemických látek v zemědělství
7. Požadavky na zemědělské stavby

Zásady bezpečnosti práce v zemědělství

Jak vyplývá z dlouhodobých statistik pracovní úrazovosti v zemědělství, průměrná pracovní úrazovost se pohybuje kolem 4,5 % (počet úrazů na 100 pojištěnců). Je to dvojnásobně vyšší hodnota než ve všech odvětvích ekonomických činností.

Převážná část pracovních úrazů vzniká při práci se zvířaty (především při chovu skotu, např. napadení zvířetem), při používání zemědělské techniky (především při obsluze dosluhující zemědělské techniky a zařízení bez ochranných prostředků) a dále při používání staveb a technologických linek, údržbě stavebních objektů (např. propadnutí z eternitových střech, udušení při čištění jímek aj.).

Zásady bezpečného chování zaměstnanců na pracovištích v rostlinné a živočišné výrobě

• Před práci se stroji a technickými zařízeními se seznámit s návodem pro obsluhu, údržbu a opravu a zkontrolovat technický stav stroje před jeho použitím. 
• Nevyřazovat u strojů a technických zařízení z funkce ochranné kryty a ochranná zařízení. 
• Nepoužívat stroje a technická zařízení, která mají poškozený nebo chybějící ochranný kryt kloubového hřídele či řetězových a ozubených převodů.
• Nepracovat na údržbě a opravách strojů a technických zařízení za provozu, pokud k této činnosti nejsou uzpůsobeny.
• Při údržbě a opravách zajistit stroj nebo jeho části proti samovolnému pohybu, překlopení nebo sjetí.
• Při čištění stroje neodkrývat ochranné kryty dříve, než se všechny pohybující se části stroje zastaví, a zajistit všechny pohyblivé části proti samovolnému pootočení nebo sjetí.
• Nepřevážet v kabině traktoru a samojízdného stroje více osob, než je povoleno.
• Neseskakovat z pohybujícího se ani ze stojícího stroje.
• Obsluhovat a opravovat pouze ty stroje a technická zařízení, pro něž má pracovník odbornou způsobilost.
• Nepoužívat zakázané způsoby práce při zapojování soupravy.
• Při práci na svažitých pozemcích nepřekračovat svahovou dostupnost používané techniky; při jízdě na svazích přizpůsobovat rychlost jízdy terénu a dodržovat zásady bezpečného otočení ve svahu.
• Nenechávat volně přístupné chemické látky určené k postřikům, dezinfekcím a čištění a ukládat je pouze do obalů k tomu určených a řádně označených.
• Před vstupem do nádrží, cisteren, jímek, senážních a silážních věží si ověřit, zda se v nich nenachází nebezpečný plyn, a nikdy do nich nevstupovat bez zajištění další osobou.
• Uzamykat vstupy do zásobníků sypkých hmot a nevstupovat do nich bez řádného zajištění.
• Při práci používat přidělené osobní ochranné pracovní prostředky.

Zásady bezpečné práce při chovu hospodářských zvířat

• Zvířata netýrat a nedráždit.
• Ke zvířatům přistupovat klidně a rozhodně a vždy se zvýšenou opatrností.
• K velkým zvířatům přistupovat až po upozornění hlasem.
• Jistit se zpravidla dalším zaměstnancem při ošetřování nemocného nebo poraněného zvířete, zvláště pokud je známo, že se jedná o zvíře, které je nebezpečné nebo se jako nebezpečné projevuje.
• Při čištění a přivazování přistupovat ke zvířeti vždy z té strany, kde je minimální nebezpečí přiražení nebo přitisknutí zvířetem.
• Při volném ustájení nevstupovat sám mezi volně ustájený skot; je-li vstup nezbytný, je nutná přítomnost dalšího zaměstnance.
• Nevodit zvíře na řetězu, ale používat ohlávku opatřenou vodicím řemenem, vodicí šňůrou nebo vodicí tyčí.
• Venkovní prostory určené pro chov zvířat zabezpečit tak, aby nedocházelo k nežádoucím únikům zvířat.
• Při odklízení chlévské mrvy nevstupovat do prostoru pohybujícího se oběžného shrnovače.
• Chodby ve stáji udržovat čisté, suché a průchozí.
• Močůvkové jímky a shozy ve stropech a zdech nenechávat otevřené a nezajištěné.

Rizikové faktory při práci v zemědělství

Rizika při práci v rostlinné výrobě

Rizika spojená s pracovním prostředím:

• prochlazení nebo omrznutí v chladném počasí
• promoknutí a promočení za deště
• uklouznutí na rozmoklém, blátivém, namrzlém nebo zasněženém terénu
• nadměrné znečištění
• pocit žízně, horko při práci na slunci v létě
• ozáření kůže a poškození očí
• poštípání bodavým hmyzem.

Rizika při používání pracovního nářadí:

• zranění při použití vadného nářadí (např. zadření třísky), vypadnutí špatně nasazeného nářadí, zranění při použití tupého, zarezavělého nářadí či vymačkaných klíčů
• použití nářadí nevhodného pro určitý druh práce
• úrazy způsobené nepozorností při pracovní činnosti, včetně zranění spolupracovníka. 

Rizika při používání mechanizace:

• porušení bezpečnostních zásad při používání mechanizace či zásad stanovených v návodu k obsluze, nedostatečná kvalifikace zaměstnance
• převrácení při práci na svažitém terénu
• zvýšené nebezpečí při přepravě strojů po komunikacích
• vstup nepovolaných osob do ohroženého prostoru, kde se pohybuje technika
• zasažení elektrickým proudem při práci v blízkosti venkovních elektrických vedení
• přitlačení nebo přejetí při použití nedovoleného způsobu zapojování přívěsů, strojů a zařízení – např. opuštění kabiny při redukovaném zpětném chodu a pohybování se v prostoru mezi tažným prostředkem a připojovaným přívěsem, strojem či zařízením
• vtažení a namotání částí těla nebo vlasů po odstranění ochranných krytů z ozubených soukolí, hnacích a hnaných hřídelí a dalších nebezpečných míst
• uvedení stroje či zařízení do chodu bez upozornění spolupracovníků
• nezajištění míst, kde hrozí možnost pádu
• přeprava více osob, než je sedadel v kabině
• naskakování nebo seskakování z kabiny stroje
• manipulace s otevřeným ohněm v blízkosti motoru
• další rizikově faktory vyplývající z charakteru stroje či zařízení – hluk, vibrace, horko, chlad
• u stacionárních pracovišť (např. sklady, sušení a čištění obilí) riziko zasažení elektrickým proudem, popálení při požáru, pád z výšky, zasypání v zásobníku
• chyby při manipulaci s materiálem – přiražení, pád materiálu, velká hmotnost břemen, práce se špatně manipulovatelným materiálem
• další rizikové faktory podle povahy pracoviště – hluk, vibrace, prach, horko, chlad.

Rizika při používání chemických přípravků:

• nevhodné umístění, označení a skladování
• postup při aplikaci přípravků v rozporu s návodem k použití
• možnost záměny
• nedostatečné zajištění skladu, přístup nepovolaných osob k chemickým přípravkům
• nepoužití stanovených ochranných pracovních prostředků
• poleptání, potřísnění, zasažení obličeje, ohrožení dýchacích cest – ohrožení podle charakteru chemické látky, chemického přípravku.

Rizika při práci v živočišné výrobě

Rizika spojená se stykem se hospodářským zvířetem:

• přitisknutí, zamáčknutí obsluhy při vstupu bez ohlášení hlasem (skot, koně)
• přitlačení nebo zavalení obsluhy
• napadení a pošlapání při přehánění nebo vstupu mezi volně ustájená zvířata
• napadení plemenným býkem při pastevním odchovu
• potahání za vodicí řemen při omotání okolo ruky
• při zapouštění prasnic – napadení agresivnějším jedincem
• při přehánění prasat – napadení a pokousání
• u kozlů a beranů – napadení a potrkání
• u drůbeže – poranění očí, poškrábání, poklování
• prašné prostředí.

Rizika při používání mechanizace:

• nedodržení návodu k obsluze, zakázaná manipulace
• u krmných automatů – přitisknutí ve zúžených profilech staveb
• u oběžných shrnovačů chlévské mrvy – pád do nezabezpečené šachty propadla, zachycení obsluhy při opravě a seřizování po náhodném sepnutí
• u pneumatických dopravníků při jeho sestavování – pád, skřípnutí, pád potrubí
• u zásobníků na krmné směsi – vstup bez zjištění výskytu nebezpečných plynů, bez zajištění, zasypání a udušení.

Rizika spojená s pracovním prostředím:

• vysoká vlhkost, chlad (horko) a průvan v objektech
• pád na vlhkých a kluzkých komunikacích
• pád z nezabezpečených prostor (shozy, rampy, jímky)
• zasypání při odebírání slámy ze stohů (převisy)
• zasažení elektrickým proudem (vadná elektroinstalace, elektrický ohradník).

Rizika spojená s používáním chemických, dezinfekčních a veterinárních přípravků:

• otravy a výbuch při nedodržení postupu při přípravě dezinfekčních prostředků pro čištění dojicích automatů
• poleptání a popálení při rozlití, pokud nebyly použity osobní ochranné pracovní prostředky.

Osobní ochranné pracovní prostředky v zemědělství

Nelze-li rizika odstranit nebo dostatečně omezit technickými prostředky nebo opatřeními na úseku organizace práce, je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky. V zemědělství oděv i obuv podléhá při práci vlivem prostředí a charakteru pracovní činnosti mimořádnému opotřebení a znečištění. Proto poskytuje zaměstnavatel jako osobní ochranné pracovní prostředky též pracovní oděv a pracovní obuv. Zároveň je povinen v zájmu předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění, podráždění pokožky nebo znečištění poskytovat zaměstnancům mycí, čisticí a dezinfekční prostředky.

Vzhledem k charakteru práce a pracovním rizikům jsou doporučeny tyto ochranné pracovní prostředky:

V rostlinné výrobě

• ochranný pracovní oděv (znečištění),
• ochranné rukavice (oděr),
• prošívaný kabát (chlad),
• kožená obuv s protiskluznou podešví (uklouznutí),
• gumové holínky s protiskluznou podešví (vlhko, uklouznutí),
• pokrývka hlavy (prach),
• teplá čepice (chlad).

Při práci v hluku:

• chrániče sluchu.

Při práci s chemickými látkami a chemickými přípravky:

• ochranný oblek,
• gumové rukavice,
• ochrana hlavy a obličeje,
• respirátor (dýchací cesty) podle charakteru chemické látky v přípravku v souladu s pokyny výrobce (dodavatele).

Při práci s rizikem pádu materiálu či úderu do hlavy:

• ochranná přilba (obsluha motorových vozíků).

V případě výskytu prachu:

• respirátor (práce při čištění a sušení obilí).

Při čištění komunikací, silnic od nánosů zeminy a při opravách mechanizačních prostředků na silnicích: 

• výstražná vesta.

Při opravářské činnosti: 

• buď ochranné brýle nebo štít při broušení, při sekání a při kovoobrábění.

Při svařování: 

• svářečská kukla, kožená zástěra a svářečské rukavice.

Při práci na elektrickém zařízení: 

• dielektrické rukavice, dielektrické galoše.

Při práci se zdvihacími zařízeními a v jejich blízkosti, v silech a zásobnících: 

• ochranná přilba, případně jiné ochranné prostředky podle charakteru práce. 

V živočišné výrobě jsou doporučeny tyto ochranné pracovní prostředky:

• ochranný pracovní oděv
• pokrývka hlavy (čepice, šátek)

Při práci venku:

• prošívaný kabát (chlad),
• gumové rukavice,
• gumová zástěra,
• gumové holínky s protiskluznou podešví.

Při práci s chemickými přípravky:

• ochrana obličeje – podle charakteru přípravku.

Při práci v drůbežárnách:

• respirátor (prach).

Při chovu koní:

• ochranná přilba.

Protože práce v zemědělství bývá z hlediska znečištění zařazená do kategorie prací nečistých (platí např. pro traktoristy, svářeče či chovatele zvířat), případně do kategorie práce méně čistých (platí např. pro skladníky), poskytuje zaměstnavatel mycí a dezinfekční prostředky a minimálně dva ručníky za rok.

Způsob, podmínky a dobu používání osobních ochranných prostředků a konkrétní množství mycích a dezinfekčních prostředků stanovuje zaměstnavatel na základě četnosti a závažnosti vyskytujících se rizik, charakteru a druhu práce a pracoviště a s přihlédnutím k vlastnostem těchto poskytovaných prostředků.

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci v živočišné výrobě

Zaměstnavatel má za povinnost vyhledat a vyhodnotit rizika, stanovit bezpečné pracovní postupy a organizovat práci s ohledem na typ a velikost zjištěných rizik. To se týká nejen provozů spojených s chovem hospodářských zvířat, ale i jiných pracovních činností (viz např. Nařízení vlády č. 378/2001 Sb. aj.).

V pracovním postupu je nutné např. vyjmenovat objekty, stanovit odpovědnost jednotlivých osob, stanovit požadavky na kvalifikaci, pracovní náplně a časový harmonogram jednotlivých operací, vytyčit pravidla pro koordinaci činností zaměstnanců, kteří např. zajišťují provádění oprav v objektech živočišné výroby, pravidla pro vstup externích dodavatelů služeb apod.

Hlavní rizika a zásady u jednotlivých hospodářských zvířat

chemické látky=stitek

OOPP=stitek

rizikové faktory=stitek

výroba=stitek

zemědělství=stitek

chemické látky=stitek

OOPP=stitek

rizikové faktory=stitek

výroba=stitek

zemědělství=stitek

chemické látky=stitek

OOPP=stitek

rizikové faktory=stitek

výroba=stitek

zemědělství=stitek