Bezpečnost práce v lesnictví: základ každodenní praxe

Práce v lese patří mezi fyzicky i psychicky náročné činnosti, které jsou spojené s řadou specifických rizik a nebezpečí. Ať už se jedná o těžbu dřeva, manipulaci s těžkou technikou, práci ve výškách nebo pohyb v nepřístupném terénu, vždy je nutné dbát na důsledné dodržování pravidel bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP). Zajištění bezpečnosti pracovníků není jen morální a praktickou nutností, ale také zákonnou povinností vyplývající z právních předpisů.

Cílem tohoto článku je přehledně představit základní požadavky, zásady a pravidla, která se vztahují k bezpečné organizaci práce v lesním prostředí. Úvodní část se věnuje legislativnímu rámci, konkrétně nařízení vlády, které stanoví bližší požadavky na způsob organizace práce v lese. Následně se článek zaměřuje na obecné zásady BOZP, identifikaci nejčastějších rizikových faktorů a praktické bezpečnostní zásady u konkrétních činností – zejména při těžbě dřeva a práci ve výškách. Závěrečná část je věnovaná osobním ochranným pracovním prostředkům, které představují jeden z klíčových nástrojů prevence pracovních úrazů.

Tento přehled je určený nejen odborné veřejnosti a zaměstnavatelům v lesnictví, ale také pracovníkům v terénu, kterým může posloužit jako vodítko k bezpečnějšímu výkonu jejich povolání.

1. Nařízení vlády o bližších požadavcích na způsob organizace práce a pracovních postupů při práci v lese
2. Základní požadavky a zásady k zajištění BOZP při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru
3. Rizikové faktory při práci v lese
4. Zásady bezpečnosti práce v lesnictví
5. Bezpečnostní zásady při těžbě dřeva
6. Bezpečnostní zásady při práci ve výškách
7. Osobní ochranné pracovní prostředky pro práci v lese

Základní požadavky a zásady k zajištění BOZP při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru

Jednou ze základních povinností, uložených zaměstnavateli nařízením vlády č. 339/2017 Sb. je stanovení pracovních postupů a organizace práce, zejména s ohledem na:

• vykonávané činnosti,
• zvláštnosti pracoviště,
• pracovní podmínky,
• technologické postupy,
• bezpečnost provádění pracovních úkonů,
• možnost ohrožení zaměstnanců klimatickými podmínkami, povětrnostní situací, zvířaty nebo hmyzem.

K naplnění tohoto požadavku je nezbytné provést v předstihu identifikovat nebezpečí a vyhodnotit rizika, která se mohou při výkonu dané činnosti na pracovišti vyskytnout. Přitom je nutné vzít v úvahu také možná rizika vyplývající z různých činností, na kterých se na jednom pracovišti podílí víc subjektů (práce a pohyb zaměstnanců několika zaměstnavatelů na společném pracovišti). Následně je nutné při hodnocení rizik vycházet z četnosti nebo pravděpodobnosti vzniku nebezpečné situace a z možné závažnosti jejích následků pro zdraví a bezpečnost zaměstnanců, ale také všech osob, které se během práce nacházejí v jejich blízkosti. V souvislosti s tím je třeba zajistit, aby stroje, zařízení a nářadí, používané při pracích v lese a na pracovištích obdobného charakteru, neohrožovaly zaměstnance, kteří s nimi pracují, např. energií svého pohybu, teplotou, kterou vyvíjejí, či hlukem či vibracemi, kterými působí.

V případě, že nelze rizika vyplývající z obsluhy těchto strojů a zařízení a z práce s daným nářadím eliminovat nebo minimalizovat, musí být zaměstnanci, kteří s nimi pracují, vybavení odpovídajícími OOPP. Zároveň je třeba zohlednit i externí faktory ovlivňující stav BOZP, které mohou vést ke vzniku úrazu či nemoci (kluzkost nebo svažitost terénu, námraza, nepřehlednost pracoviště, výskyt bodavého hmyzu, společný pohyb osob a mechanizačních prostředků po pracovišti apod.).

Při stanovení organizace práce a pracovních postupů pro jednotlivé činnosti by měl zaměstnavatel vycházet z následujících zásad BOZP a trvalým vyžadováním a soustavnou kontrolou zajistit, aby tyto zásady byly zaměstnanci dodržovány.

Základní povinnosti zaměstnavatele

K základním povinnostem zaměstnavatele v oblasti bezpečnosti práce v lesnictví patří, kromě povinností všeobecně platných, zejména:

• Organizovat práci a pracovní postupy tak, aby byly dodržované zásady bezpečného chování na pracovišti a aby zaměstnanci nepracovali osamoceně.
• Zajistit vybavení používaných strojů a zařízení stanoveným ochranným zařízením.
• Informovat zaměstnance o riziku poškození zdraví při nedodržování stanovené expoziční doby práce s řetězovou pilou.
• Zajistit, aby zaměstnanci nepoužívali zařízení se spalovacím motorem v uzavřených prostorách, kde není dostatečný rozptyl spalin nebo jejich účinné odvětrání.
• Informovat zaměstnance o zákazech prací při těžbě, soustřeďování, odvozu dříví, při manipulaci s dřívím a při práci s řetězovou pilou.
• Upozornit zaměstnance na zákaz požívání alkoholických nápojů a jiných návykových látek na pracovišti a v pracovní době i mimo pracoviště.

Základní povinnosti zaměstnanců

Zaměstnanci jsou povinni zejména:

1. Dodržovat stanovené technologické postupy a v případě, kdy podmínky na pracovišti vyžadují odlišné řešení, postupovat v souladu se zásadami bezpečné práce.
2. Nepracovat nikdy osamoceně.
3. Absolvovat předepsané lékařské prohlídky a dodržovat stanovený pracovní režim.
4. Nepřekračovat maximální expoziční dobu určenou hygienikem pro obsluhu řetězové pily. Během stanovených přestávek nepracovat s řetězovou pilou.
5. Nepoužívat zařízení se spalovacím motorem v prostorách, kde není zajištěný dostatečný rozptyl spalin nebo jejich účinné odvětrávání.
6. Dodržovat při práci zákazy spojené s konkrétními činnostmi.
7. Nepožívat alkoholické nápoje a neužívat ani jiné návykové látky na pracovišti a během pracovní doby ani mimo pracoviště.
8. Pokud na pracovišti dojde k úrazu, poskytnout postiženému pomoc a ohlásit úraz jeho nadřízenému. Při šetření příčin vzniku úrazu spolupracovat se zaměstnavatelem a inspektorem.
9. Používat při práci jen osobní ochranné prostředky účinné proti riziku možného ohrožení zdraví.
10. Nepracovat s poškozenými, nefunkčními OOPP.

Povinnosti zaměstnavatele při pěstebních pracích

Při pěstebních pracích je zaměstnavatel povinen zajistit organizaci práce a pracovní postupy tak, aby zaměstnanci:

• přepravovali ruční nářadí s ostřím, používané při pěstebních pracích, s nasazeným ochranným krytem na ostří,
• při práci s křovinořezem dodržovali pokyny výrobce uvedené v návodu na používání, údržbu a opravy:
• nepoužívali křovinořez s odmontovaným ochranným krytem řezného nástroje a nevybavený předepsaným závěsným zařízením,
• před začátkem a v průběhu práce kontrolovali upevnění řezného nástroje a jeho technický stav,
• zastavili chod motoru křovinořezu při přecházení na pracovišti na vzdálenost větší než 50 m, pokud podmínky bezpečné práce nevyžadují zastavení chodu motoru již při menší vzdálenosti,
• přepravovali křovinořez s demontovaným řezným nástrojem nebo s nasazeným ochranným krytem.

Z hlediska požadavků na stanovení pracovních postupů a organizaci práce k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při pěstebních pracích je třeba dále zohlednit zejména postupy a opatření, které minimalizují jejich ohrožení:

• chemickými látkami a přípravky, používanými k ochraně sazenic, likvidaci hmyzu, plevelu, buřeně atd.

Vlastní postřiková technika se připravuje zásadně na místě aplikace a na volném prostranství. Prázdné obaly se nikdy nezahazují. Zbylé chemikálie se nevylévají, ale vrací se tomu, kdo je pracovníkovi vydal. Zvláštní pozornost musí být věnovaná skladování chemikálií. Veškeré chemikálie se skladují v originálním balení. Obaly nesmějí být poškozené. Do skladu je zakázaný přístup s otevřeným ohněm. Některé chemikálie se musí chránit před mrazem, jiné uskladňovat ve tmě. Sklad musí být dobře větratelný a po celé ploše osvětlený.

• při ručním sázení (např. vzájemná vzdálenost osob a směr postupu, práce ve svažitém terénu a na nepřehledných pracovištích) – nevhodné pracovní polohy při ožínání kultur (pomocí srpu), při řezání vánočních stromků (ztížené hustotou porostu), nevhodné pracovní polohy při práci s křovinořezem atd.)
• při mechanizovaném klučení pařezů a stromů pomocí navijáku (stanoví se postup klučení, způsob klučení, vhodné mechanizační prostředky, skládky pro umístění vyklučených pařezů, počet pracovníků, pracovní postup a zásady BOZP pro určenou plochu).
• při mechanizované likvidaci těžebního odpadu (klestu) (při stanovení pracovního postupu se vychází z konkrétních podmínek pracoviště, platí zásada: traktor musí vyklidit co největší plochu při co nejmenším pojíždění, pro pálení klestu je nutné stanovit požadavky týkající se požární bezpečnosti a zakázat stahování klestu určeného ke spálení z blízkosti místa, kde se kácí, nepálit klest za větru);
• při přípravě půdy (pro každou plochu, kde se uvažuje o nasazení stroje, je nutné stanovit předem základní pracovní postup, ve kterém se uvádí použitý stroj, počet pracovníků, způsob přípravy půdy a zásady BOZP).

Při práci s přenosným jamkovačem – ohrožený prostor je 5 m. Při přecházení s přenosným jamkovačem na ploše musí být zastavený chod kypřicího nástroje, při přecházení na vzdálenost větší než 75 m musí být zastavený i chod motoru. Při přípravě půdy diskovým zraňovačem se nesmí nikdo přibližovat při pohybu stroje do vzdálenosti 20 m, při přípravě půdy neseným traktorovým jamkovačem pak do vzdálenosti 5 m.

• při zalesňování (veškeré nářadí, které se při zalesňování používá, musí být ostré; nelze podceňovat ani správné nasazení motyky na násadu).

K přípravě půdy ve školkách i při zalesňování se používají velmi často různé tažené nebo nesené motoroboty, malotraktory nebo i těžké traktory – všechny závěsné stroje musejí mít s traktorem pevné spojení a všechny otáčející se součásti a kloubové převody musejí být zabezpečené kryty. Při práci ve školkách se používají různé typy secích, školkovacích a sázecích strojů. Za pohybu secích strojů všech typů nesmějí zaměstnanci sahat rukou do zásobní skříně nebo do výsevních schránek, vystavují se tím nebezpečí zranění prstů pohybovými soukolími nebo různými šneky. Je zakázané seskakovat ze stroje za jízdy. Zaměstnanec by měl být proti vypadnutí ze stroje zajištěný bezpečnostním pásem a zaměstnavatel by mu měl poskytnout ochranný prostředek hlavy. Na jednoosé přívěsné vozíky za motorobot nebo malotraktor se nikdy nesedá. Nářadí se nesmí nikdy ukládat ostrými hranami nahoru. 

• při ochraně a ošetřování kultur (i srp může být nebezpečným zdrojem úrazů – platí zásada: nezabírat srpem velký chomáč trávy, chránit si levou ruku silnou rukavicí a nikdy se rukou neopírat o zem).

Při pálení klestu je nutné dbát o čistotu kolem ohniště. Zaměstnanci by se neměli od ohniště vzdalovat a při pálení klestu nepracovat sami. K rozdělávání ohně je zakázané používat pohonné hmoty. Snáší-li se klest na ohniště, nenosí se nikdy před obličejem. Pracuje-li na pasece traktor s neseným shrnovačem klestu, další pracovník od něho musí udržovat bezpečnou vzdálenost.

• při hnojení lesních školek i kultur přichází pracovník do styku s umělými hnojivy.

K aplikaci umělých hnojiv se používají rozmetadla. Za chodu se nevkládají ruce do zásobníku hnojiv. S rozmetadlem se nezatáčí v ostrém úhlu a se zapnutým vývodovým hřídelem. Před odstraněním jakékoli poruchy rozmetadla musí být náhon vypnutý.

• při prořezávkách (nejčastějším zdrojem úrazu při této činnosti je nesprávné zacházení se sekyrou, nožem nebo mačetou, které při chybném postupu sklouznou po kůře a většinou zraní nohu).

Za normálních okolností se vytíná kmínek co nejníže u země. Přidržuje se levou rukou a částečně se vyhne tak, aby sek mohl být vedený bezpečně. Při vytínání vysokých kmínků se stromek ohne do úhlu cca 45 stupňů a sek se vede v místě ohybu. Při této činnosti je důležité stát vždy rozkročmo. U tenčích stromků se používá nůž. Kmínek se uchopí rukou asi 40 cm nad řezem za vrcholek a pravou rukou se řez vede shora. V přirozených náletech se často používají křovinořezy.

Rizikové faktory při práci v lese

Při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru se jedná, ve vztahu k ohrožení zdraví zaměstnanců, zejména o následující rizikové faktory:

• Klimatické podmínky (práce za silného mrazu, větru, za bouřky).
• Vibrace a hluk (zejména s ohledem na možnost vzniku nemoci z povolání při nedodržování stanovené expoziční doby a bez použití odpovídajících OOPP, zejména pro práci s motorovou pilou).

• Nadměrná fyzická zátěž (zdvihání a přemisťování těžkých břemen, ke kterému dochází zejména při těžbě, soustřeďování a manipulaci dříví).
• Nevhodná pracovní poloha a jednostranně opakovaná práce (práce vyžadující hluboké ohyby zad, např. při kácení stromů přenosnou řetězovou pilou, při ručním
  vyžínání a při výsadbě sazenic). Práce ve svahu je navíc spojená se značným energetickým výdejem.
• Zátěž chladem, která je jedním z faktorů ovlivňujících vznik nemoci z povolání (v důsledku prací ve venkovním prostředí při nízkých teplotách po celou pracovní směnu).
• Nedostatečná kvalifikace a zdravotní nezpůsobilost k vykonávané práci. 
• Pád z výšky (při práci na stojících stromech, případně při práci z pracovní plošiny).
• Nedodržování bezpečných pracovních postupů, stanovených zákazů práce a zákazu vstupu do ohroženého prostoru (včetně nezajištění pracovního prostoru před vstupem nepovolaných osob).
• Používání strojů a nářadí, jejichž technický stav neodpovídá požadavkům předpisů k zajištění BOZP (včetně práce se stroji a nářadím se spalovacím motorem
  v uzavřeném prostoru, není-li zajištěné dostatečné odvětrávání).
• Nezabezpečená přeprava pohonných hmot a nářadí dopravními prostředky, zejména s ohledem na ohrožení současně přepravovaných osob.
• Těžba dříví, při které je zaměstnanec osamocený (bez zajištění jeho kontroly v pravidelných intervalech).
• Práce s nebezpečnými chemickými látkami nebo přípravky (při nedodržování zásad bezpečné práce stanovených pro nakládání s těmito látkami a přípravky).
• Práce zaměstnanců několika zaměstnavatelů na jednom pracovišti bez zajištění koordinace jejich činností.
• Nepoužívání OOPP k ochraně před riziky vyplývajícími z vykonávaných prací.
• Kontakt člověka se zvířaty, ohrožení hmyzem.

Zásady bezpečnosti práce v lesnictví

Bezpečnostní požadavky při podnikání v lesnictví

• Pracovat pouze se zařízením a vykonávat jen ty činnosti, pro které pracovník splňuje kvalifikační předpoklady.
• Používat při práci jen osobní ochranné prostředky účinné proti riziku možného ohrožení zdraví. Dbát na plnou funkčnost OOPP.
• Dodržovat požadavky předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a zásady bezpečného chování na pracovišti.
• Dodržovat stanovené technologické postupy a v případě, kdy podmínky na pracovišti vyžadují odlišné řešení, postupovat v souladu se zásadami bezpečné práce; nepracovat nikdy osamoceně.
• Absolvovat předepsané lékařské prohlídky a dodržovat stanovený pracovní režim.
• Dodržovat stanovené přestávky v práci s řetězovou pilou. Během přestávek se nevystavovat hluku a vibracím – chránit se před nemocemi z povolání.
• Nepoužívat zařízení se spalovacím motorem v uzavřených prostorách, kde není zajištěný dostatečný rozptyl spalin nebo jejich účinné odvětrávání. Vdechování výfukových plynů poškozuje zdraví.

Při práci je třeba dodržovat zejména tyto zákazy:

Nepožívat alkoholické nápoje a neužívat ani jiné návykové látky na pracovišti a během pracovní doby ani mimo pracoviště. Alkohol zpomaluje reakce a může se stát i příčinou úrazu.

a) při těžbě dříví

• nepodřezávat stromy, na kterých zavěšený strom spočívá,
• nekácet jiný strom přes strom zavěšený,
• neopracovávat stromy ležící pod závěsem;

b) při soustřeďování dříví

• nepracovat se soustřeďovacím prostředkem za bouřky, silného větru a při poklesu viditelnosti pod dvojnásobnou délku kácených stromů,
• nesoustřeďovat dříví, jsou-li v prostoru ohroženém lanem navijáku další osoby;

c) při odvozu dříví

• nepohybovat se po dobu manipulace s břemenem v dosahu zdvihacího zařízení a břemene,
• nepoužívat zdvihací zařízení, je-li poškozené,
• nepohybovat se po odjištění klanic mezi soupravou a skládkou, není-li náklad zajištěný;

d) při manipulaci s dřívím

• nevstupovat na hromadu dříví a při zkracování napružených kmenů vždy zaujmout polohu mimo směr pružení kmene,
• nepřidržovat kmen, který se zkracuje, rukou nebo nohou;

e) při práci s řetězovou pilou

• nepoužívat řetězovou pilu s nefunkční brzdou řetězu, spojkou nebo zachycovačem přetrženého řetězu a s nadměrně opotřebeným řetězem,
• nepracovat s řetězovou pilou, jsou-li v ohroženém prostoru další osoby,
• nepracovat s řetězovou pilou výše než v úrovni ramen.

Jste-li svědkem pracovního úrazu, poskytněte postiženému pomoc a ohlaste úraz jeho nadřízenému. Při šetření příčin vzniku úrazu spolupracujte se zaměstnavatelem a inspektorem inspekce práce.

Bezpečnostní zásady při práci ve výškách

Pro práce na stojících stromech, souvisejících se sběrem semen, upevňováním kotev lanovky apod., je s ohledem na riziko pádu z výšky nezbytné stanovit pracovní postupy a organizovat práce tak, aby byla zajištěna bezpečnost osoby, která tyto činnosti provádí.

Při práci je nutné dodržovat následující zásady bezpečné práce:

1. Vymezit před zahájením prací ohrožený prostor (kterým je kruhová plocha okolo slézaného stromu o poloměru rovnajícím se minimálně polovině výšky tohoto stromu) a stanovit pravidla signalizace mezi zaměstnancem stojícím na zemi a zaměstnancem, který pracuje ve výšce.
2. Nepracovat v koruně nebo na kmeni stojícího stromu bez odpovídajícího vybavení pro práci ve výškách (speciální výbavy určené pro výstup a sestup včetně jištění proti pádu), dále při nepříznivé povětrnostní situaci, v prudkém větru, kdy dochází k nebezpečnému výkyvu korun stromů, je-li na kmeni nebo větvích námraza či při teplotě pod -10 °C během pracovní směny.
3. V koruně stromu musí pracovat pouze jeden zaměstnanec, který potřebné nářadí a pomůcky vytahuje do koruny stromu a spouští je dolů pomocí lana (včetně semen, plodů, případně částí zařízení lanovky instalované na kmeni) a udržuje při práci kontakt stanovenými signály s druhým zaměstnancem stojícím na zemi.
4. Používat při práci s řetězovou pilou v koruně stromu OOPP proti pádu z výšky (bezpečnostní postroj).
   5. Při odřezávání větví nebo koruny stromu z klece pracovní plošiny používat k zajištění proti pádu zaměstnance i řetězové pily samostatné jisticí prostředky upevněné ke kleci pracovní plošiny mimo zónu prováděné práce.

Osobní ochranné pracovní prostředky pro práci v lese

Zaměstnavatel je povinen poskytovat svým zaměstnancům OOPP podle vlastního seznamu zpracovaného na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce. Poskytované OOPP přitom musí chránit zaměstnance před riziky, nesmí ohrožovat jejich zdraví, bránit jim ve výkonu práce, musí být účinné proti rizikům po celou dobu jejich používání, přizpůsobené fyzickým předpokladům zaměstnanců, odpovídat podmínkám na pracovišti a splňovat další požadavky stanovené předpisy.

Jedná-li se o rizikovou práci, při které je nezbytné nepřetržité používání OOPP, musí být během práce zařazené bezpečnostní přestávky, při nichž může zaměstnanec ochranné prostředky odložit (po dobu této bezpečnostní přestávky nesmí být vystavený rizikovým faktorům překračujícím hygienické limity – při práci v lese se jedná zejména o hluk a vibrace). Přidělované ochranné prostředky musí být plně funkční, udržované v použitelném stavu a musí být kontrolované jejich používání.

Při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru se jedná např. o vybavení obsluhy řetězové pily

• ochranným oděvem odolným proti proříznutí řetězem v přední části kalhot,
• obuví odolnou proti proříznutí a propíchnutí podrážky,
• pětiprstými nebo alespoň tříprstými rukavicemi s volným palcem a ukazovákem a 
• ochrannou přilbou vybavenou prostředky k ochraně sluchu a zraku.

Ochranným oděvem, obuví odolnou proti propíchnutí, rukavicemi a přilbou je nutné vybavit také zaměstnance, kteří soustřeďují a odvážejí dříví (pro soustřeďování použít rukavice s vyztuženou dlaňovou částí, odolnou proti prodření lanem).

Ochranný oděv pro práce ve venkovním prostředí by měl splňovat také podmínku ochrany proti vlhku a chladu.

Ochranné prostředky pro práce s pesticidy a jinými chemickými látkami je nutné volit s ohledem na způsob jejich aplikace a nebezpečí, které představují (poskytovat OOPP nepropustné vůči používaným chemikáliím, respirátory atd.).

Při poskytování OOPP zaměstnancům pro práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru je nutné vycházet z nařízení vlády č. 390/2021 Sb.