Azbest ve stavebnictví v roce 2026. Nové povinnosti v oblasti ochrany veřejného zdraví a stavebního práva

Navzdory zákazu používání azbestu ve stavebnictví, který v České republice platí od roku 1997, zůstává tento materiál významným environmentálním i zdravotním rizikem. Odhaduje se, že azbestová krytina je stále přítomna přibližně na 6 % střešních konstrukcí. Počet objektů obsahujících azbestové materiály se tak nadále pohybuje v řádu stovek tisíc staveb.

Problematika azbestu nabyla v roce 2026 na aktuálnosti zejména ze dvou důvodů. Prvním je účinnost nových oznamovacích a povolovacích povinností vůči orgánům ochrany veřejného zdraví od 1. ledna 2026, druhým je vydání společného metodického stanoviska Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva životního prostředí v dubnu 2026, které sjednotilo dosavadní nejednotný výklad stavebně právních požadavků při výměně azbestových střešních krytin.

Zdravotní rizika expozice azbestu

Azbest je Mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny (IARC) klasifikován jako karcinogen skupiny 1, tedy látka s prokázaným karcinogenním účinkem u člověka. Expozice azbestovým vláknům je ze zdravotního hlediska spojována zejména se vznikem maligního mezoteliomu a karcinomu plic, avšak může se podílet na řadě dalších závažných onemocnění.

Rizikovost azbestu pro zdraví spočívá především ve schopnosti mikroskopických vláken pronikat hluboko do plicních sklípků, kde mohou dlouhodobě perzistovat a vyvolávat patologické změny. Charakteristická je rovněž dlouhá doba latence mezi expozicí azbestovým vláknům a manifestací onemocnění, která se běžně pohybuje mezi 20 až 40 lety.

Závažnost problematiky potvrzují také údaje evropských statistik nemocí z povolání, podle nichž je azbest nejvýznamnější příčinou profesionálně podmíněných nádorových onemocnění. V členských státech Evropské unie je mu přičítáno přibližně 78 % všech uznaných případů nádorů z povolání. Tyto skutečnosti vedly k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2668, jejíž implementace byla promítnuta do českého právního řádu.

Legislativní změny účinné od 1. ledna 2026

Zásadní změny v oblasti povolovacího režimu pro práce s azbestem byly promítnuty zejména do § 41 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Nová právní úprava rozlišuje několik kategorií subjektů s odlišným rozsahem povinností.

Povinnosti zaměstnavatelů a osob samostatně výdělečně činných

Zaměstnavatelé a osoby samostatně výdělečně činné (dále jen „OSVČ“), včetně spolupracujících členů rodinného závodu dle § 12 písm. a) až c) zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, jsou nově povinni získat před zahájením prací s azbestem povolení příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví, tedy zpravidla od krajské hygienické stanice. Povolení prací s azbestem je vydáno na základě hlášení prací s touto noxou.

Dosavadní režim pouhého ohlášení byl tedy nahrazen režimem povolovacím. Krajské hygienické stanice současně zveřejňují na webových stránkách seznam subjektů, kterým bylo v posledních třech letech vydáno oprávnění k výkonu těchto činností.

Významnou změnou prošla rovněž oblast školení zaměstnanců. Osoby vykonávající práce spojené s expozicí azbestu musí absolvovat školení odborně způsobilou osobou v prevenci rizik minimálně jednou za dva roky. O absolvování školení o uplatňování správné prevence ohrožení zdraví při nakládání s azbestem je vydáváno osvědčení obsahující identifikační údaje zaměstnance (jméno a příjmení), rozsah a obsah školení, datum a délka trvání jeho konání, jazyk školení a údaje o školiteli. Toto osvědčení tvoří součást dokumentace předkládané v rámci hlášení prací s azbestem podle tzv. kategorizační vyhlášky (vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli, ve znění pozdějších předpisů), jež stanovuje i náležitosti pro toto hlášení. Nová povinnost mít zajištěné školení platí i pro OSVČ provádějící činnosti s expozicí azbestu.

Povinnosti fyzických a právnických osob provádějících práce svépomocí

Odlišný režim se vztahuje na fyzické nebo právnické osoby vystupující jako zadavatelé či zhotovitelé stavby podle § 12 písm. d) zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Typicky se jedná o vlastníky rodinných domů provádějící výměnu eternitové střešní krytiny svépomocí.

Tyto osoby nepodléhají povinnosti získat povolení orgánu ochrany veřejného zdraví, jsou však povinny oznámit plánované práce nejméně tři dny před jejich zahájením. Ohlášení musí obsahovat zejména identifikační údaje, specifikaci místa a rozsahu prací, popis použitých technologických postupů, opatření k ochraně zdraví osob a způsob nakládání s odpadem obsahujícím azbest.

Přestože v těchto případech hygienická stanice nevydává povolení, zůstává oprávněna kontrolovat dodržování stanovených postupů.

Výjimka pro získání povolení pro práce s azbestem nebo oznamovací povinnosti

Povinnost hlášení se nevztahuje na případy ojedinělé a krátkodobé expozice definované vyhláškou č. 394/2006 Sb., kterou se stanoví práce s ojedinělou a krátkodobou expozicí azbestu a postup při určení ojedinělé a krátkodobé expozice těchto prací. Za práce s ojedinělou a krátkodobou expozicí azbestu se za podmínek považují práce související s údržbou na sebe nenavazující a krátkodobé, při nichž se pracuje pouze s nedrolivými materiály, spojené s odstraňováním nerozrušených a nedrolivých materiálů, v nichž je azbest pevně zakotven v pojivu, nebo dále práce při zapouzdřování materiálů obsahujících azbest nebo jejich potahování ochrannými prostředky proti uvolňování azbestu. Tato výjimka však není aplikovatelná na demontáž azbestových střešních krytin, neboť při jejich odstraňování dochází k narušení celistvosti materiálu a potenciálnímu uvolňování vláken do ovzduší.

Měření azbestu v pracovním ovzduší

Novelizována byla také pravidla měření azbestových vláken pracovního prostředí v nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci. Původní znění stanovovalo, že zaměstnavatel je povinen provádět měření každé 3 měsíce, což bylo značně neefektivní i finančně zatěžující. Od tohoto požadavku bylo ustoupeno s účinností od 1. ledna 2026. Nadále však platí, že vyplyne-li tak z hodnocení rizik, musí se pravidelně měření zajišťovat. Měření je nutné provést vždy, když dojde ke změně technologie. Cílem je pružně reagovat na možné různé koncentrace azbestu v pracovním ovzduší během jednotlivých pracovních postupů (operačních fází), pokud tak vyplývá z hodnocení zdravotních rizik.

Metodické stanovisko ministerstev a výklad stavebního práva

Významné interpretační upřesnění přineslo společné metodické stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva životního prostředí vydané v dubnu 2026. Dosavadní aplikační praxe byla charakterizována nejednotným výkladem otázky, zda výměna azbestové střešní krytiny představuje činnost vyžadující povolení stavebního úřadu, případně povolení k odstranění stavby. Metodické stanovisko konstatuje, že prostá výměna azbestové krytiny, prováděná v režimu udržovacích prací, nepředstavuje záměr vyžadující povolení podle zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů. Rozhodující je přitom výsledný stav stavby, nikoli samotný průběh prací. Současně bylo potvrzeno, že výměna střešní krytiny nepředstavuje odstranění stavby ve smyslu § 247 odst. 1 stavebního zákona. Na tyto práce se proto nevztahuje ani povinnost zajištění odborného vedení stavby stavbyvedoucím.

Provádění prací svépomocí je tedy za splnění ostatních právních požadavků přípustné. Tím však nejsou dotčeny povinnosti vyplývající z právních předpisů v oblasti ochrany veřejného zdraví, bezpečnosti práce a nakládání s odpady.

Nakládání s odpady obsahujícími azbest

Po demontáži ze stavby se azbestová krytina stává nebezpečným odpadem klasifikovaným pod katalogovým číslem 17 06 05. Podle zákona č. 541/2020, o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, musí být tento odpad bezprostředně po sejmutí zabalen do neprodyšných obalů nebo uložen do uzavřených kontejnerů a řádně označen. Následně musí být předán výhradně oprávněnému zařízení určenému k nakládání s nebezpečnými odpady.

Při manipulaci s azbestovou krytinou je zakázáno její volné shazování, lámání, řezání či vrtání. Minimalizace mechanického narušení materiálu představuje základní preventivní opatření proti uvolňování azbestových vláken.

Za původce azbestového odpadu je zpravidla považována osoba, která demontáž či odstraňování fyzicky provádí, pokud smluvní dokumentace nestanoví jinak. Povinnosti vyplývající z odpadové legislativy se vztahují rovněž na nepodnikající fyzické osoby.

Kontrolní činnost v oblasti nakládání s odpady vykonává u podnikajících subjektů Česká inspekce životního prostředí, zatímco vůči nepodnikajícím fyzickým osobám přísluší kontrolní pravomoc obecním úřadům obcí s rozšířenou působností. Oba orgány jsou oprávněny ukládat pokuty a nápravná opatření.

Závěrem lze konstatovat, že nová právní úprava účinná od roku 2026 významně zpřísňuje povinnosti související s pracemi obsahujícími azbest. V případech interpretační nejistoty lze doporučit využití institutu předběžné informace poskytované příslušnými úřady, která může přispět k právní jistotě vlastníků staveb ještě před zahájením realizace prací.

azbest=stitek

nebezpečné chemické látky=stitek

téma bozpinfo=stitek