Analýza smrtelné pracovní úrazovosti v ČR v roce 2024

Počet smrtelných pracovních úrazů v roce 2024 zaznamenal pokles o 8 případů oproti roku předcházejícímu a dosáhl celkového počtu 70 případů. Nižší byl i počet událostí (69) než v roce 2023 (75). Rozložení do odvětví se značně lišilo. Zatímco Stavebnictví (F.) vykázalo o 6 případů méně, naopak Zemědělství, lesnictví a rybářství (A.) o 5 případů více. Také odvětví Doprava a skladování (H.) vykázalo o 4 případy méně. Zpracovatelský průmysl (C.) zaznamenal případů pouze 14 a v odvětví Zásobování vodou; činnost s odpady (E.) nastaly případy 2.

V prvních deseti letech existence České republiky (1993–2002) tento počet činil 200–296 případů za rok (průměrně 250). V dalších čtrnácti letech (2003–2016) se již počet dostal pod hranici 200 případů a činil 103−199 případů za rok (průměrně 142). V roce 2017 se tak poprvé v historii dostal počet pod hranici 100 případů za rok a v roce 2019 se tento rekord zopakoval se shodným počtem případů (94). Pokles dále pokračoval, v letech 2021 a 2022 se událo 87 případů, v roce 2023 jenom 78 případů a v roce 2024 bylo evidováno historické minimum 70 případů. Průměrný počet případů za posledních pět let činil 85.

Největší podíl na smrtelných pracovních úrazech v roce 2024 měly již tradičně dopravní nehody na pozemních komunikacích (silnice, kolejiště). Při 21 událostech se smrtelně zranilo 22 zaměstnanců. Z toho se 2 případy udály v železniční dopravě (sražení chodce a náraz vlaku do nákladního automobilu na přejezdu). V roce 2016 došlo k meziročnímu snížení počtu usmrcených osob při dopravních nehodách na pozemních komunikacích v ČR na 611 osob (tj. o 127 osob). Tento trend pak pokračoval dále. Další velký pokles byl evidován v roce 2020 na 518 osob, tj. o 100 osob. V roce 2021 bylo evidováno osob 532, v roce 2022 pak 528 osob. Rok 2023 uvádí odhadem 530 zemřelých osob, z toho 455 osob zemřelých v den nehody. Rok 2024 uvádí zatím předběžný údaj, odhadem 510 zemřelých osob, z toho 438 osob zemřelých v den nehody.

Pozemní vozidla a ostatní dopravní prostředky se jako zdroje úrazu podílely na vzniku pracovních úrazů s pracovní neschopností nad tři dny jen 3,3 %, na závažných již 13 % a na smrtelných dokonce 28,6 %. Znamená to, že čím byly v pracovní úrazovosti škody na zdraví vážnější, tím se na tom více podílely dopravní nehody. Z policejních statistik vyplývá, že pozemní komunikace v ČR jsou stále nebezpečný prostor, jeden z nejhorších v Evropě. Nejvíce smrtelných pracovních úrazů při autonehodách se událo v odvětví Doprava a skladování (H.), a to 8. 

Dalším velmi častým druhem nehody byly pády osob (z výšky, do hloubky, ze střechy apod.) a také pády na osobu (předmětu, břemene, stroje a stromu). Tyto případy dohromady se na počtu smrtelných pracovních úrazů podílely 43 % (30 případů).

Smrtelné pracovní úrazy byly rozloženy téměř do všech odvětví a v rámci odvětví jejich vznik často souvisel především s prováděnými činnostmi, které zase souvisely se zaměstnáním zraněného zaměstnance (CZ-ISCO). Nelze se proto omezit jen na rozdělení případů podle odvětví podniků (CZ-NACE), ale i na odvětví událostí, které se často liší, dále na činnosti a zaměstnání zraněného zaměstnance. 

Nejčastější příčinou u zaměstnance bylo používání nebezpečných postupů a způsobů práce, včetně jednání bez oprávnění, proti zákazu a prodlévání v nebezpečném prostoru, celkem ve 13 případech. U zaměstnavatele to byla nesprávná organizace práce, neinformovanost mezi zaměstnavateli (9 případů).

Byla zaznamenána 1 událost, při níž zemřeli dva zaměstnanci (autonehoda). V roce 2016 nebyl zaznamenán hromadný případ žádný. Ženy utrpěly 4 smrtelné pracovní úrazy, z toho při autonehodě žádný. U mladistvých zaměstnanců nebyl zaznamenán případ žádný.

Smrtelné pracovní úrazy v ČR – nehody v roce 2024

• Havárie silničního nebo zvláštního vozidla (vč. mobilního stroje) – 21 případů

Většinou se jednalo o silniční dopravní nehody. Nejčastěji šlo o řízení automobilu a následný střet s jiným vozidlem. Čelní střet automobilů byl evidován u dvou případů, střet automobilů zezadu také u dvou. Také došlo k havárii traktoru, vyvážecí lesní soupravy a čtyřkolky. Při sražení nákladního automobilu na přejezdu vlakem zemřel strojvedoucí vlaku. Zavinění havárií bylo většinou na straně zraněného zaměstnance jako řidiče, v menší míře i jiných osob. 

• Pád osoby z lešení, podesty, lávky, plošiny, rampy, z části budovy, stavby a do prohlubně – 8 případů

Jednalo se o 3 pády ze střechy a 2 pády z lešení. Další osoby spadly z konstrukce, z plošiny a s plošinou. 

• Pád na osobu – stroje, předmětu, části stavby a z nich uvolněných částí – 7 případů

Ve třech případech šlo o pád káceného stromu na pracovníka, který jej kácel. V ostatních případech to bylo přimáčknutí k zemi opravovaným vozidlem, převrácení kolového dumperu, pád balíků lisovaného papíru a pád bloků skla. 

• Zachycení, sražení, přejetí, přiražení osoby pohybujícím se strojem – 4 případy

V této skupině nehod se jednalo ve 3 případech o dopravní nehodu, tedy sražení a přejetí chodce osobním automobilem, autobusem a vlakem. Jeden případ byl způsoben na staveništi otáčející se kabinou bagru.

Následujícími nehodami byli zraněni vždy tři zaměstnanci:

• Sesutí zeminy, pád horniny (výkop), proboření do materiálu (zásobník), zavalení

Ke dvěma zavalením došlo ve výkopu a k jednomu nánosy prachu v silu.

• Pád osoby ze stroje (včetně ze stupaček, lávek, plošin, které jsou součástí stroje)

Šlo o pád osoby z cisterny, z nakladače a z dopravníku.

• Nehody způsobené živočichy

Ve dvou případech byl pracovník napaden býkem a byl evidován pád jezdce s koněm.

• Tonutí osoby ve vodní ploše, prohlubni, nádrži, pád

Šlo o pád do bazénu při čištění, převržení loďky v řece při opravě jezu a o zaplavení štoly v hlubinném dole.

Při těchto nehodách došlo celkem k 52 smrtelným pracovním úrazům. Ostatní nehody způsobily méně než tři případy.

Hromadné smrtelné pracovní úrazy

Při sledování vývoje počtu smrtelných pracovních úrazů v letech je důležité sledovat zároveň počty nehod, jimiž byly tyto úrazy způsobeny. Z hlediska prevence nás zajímá především, jak ke každé nehodě došlo a co ji způsobilo. Kolik při ní zemřelo zaměstnanců, je až na druhém místě našeho zájmu. Zvláštní pozornost je proto věnována těmto úrazům hromadným.

Za posledních 20 let se událo 71 nehod s hromadnými smrtelnými pracovními úrazy, při nichž zahynulo 179 zaměstnanců. Nejhorší událost byla exploze s 13 případy (2018), pak dopravní nehoda osobního automobilu s 8 případy (2008), dále exploze s 6 případy (2018) a pád mostu na zaměstnance se 4 případy (2014). Dálší roky s větším počtem hromadných případů byly 2010, 2011 a 2015 (tabulka č. 1). (Graf č. 1: OA - osobní automobil, NA - nákladní automobil.)

Nejčastější jevy:

1. Nejčastějším způsobem zranění byly mechanické účinky (62 případů, tj. 89 %). Byly způsobeny nejvíce dopravními nehodami, pády osob a také pády předmětů na osoby. Dále pak sražením mobilním strojem a kontaktem se stacionárním strojem.
2. Nejčastější příčinou bylo používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce, jednání bez oprávnění, proti zákazu, prodlévání v ohroženém prostoru (13 případů). Celkem bylo evidováno 86 závad BOZP.
3. Porušených předpisů bylo shledáno 83, nejvíce u podniků (zaměstnavatel nebo jiná firma), a to 56. U dopravních nehod podniky neporušily předpis žádný, většina porušení byla na straně zaměstnance a jiné osoby. Zavinění smrtelných pracovních úrazů bylo prokázáno ve 40 případech zraněnému zaměstnanci a ve 24 případech zaměstnavateli nebo další firmě. Zranění zaměstnanci zavinili smrtelné nehody a porušili předpisy pravděpodobně v dalších 17 případech (přesné informace nejsou k dispozici). 
4. Řidiči a obsluha pojízdných strojních zařízení (třída 83) vykázali v letech 2017–2024 nejvíce případů, v roce 2024 celkem 18. Řemeslníci a opraváři (hlavní třída 7) vykázali nejvíce případů v letech 2005–2016, a to 70 v letech 2007 a 2008. V roce 2024 jen 13. 
5. Průměrný věk zraněných zaměstnanců v roce 2024 byl 47 a medián 49 let. Nejčastěji ke smrtelným pracovním úrazům došlo ve věkové kategorii 56–60 let (10 případů). V letech 2005–2024 byla nejvíce zastoupena věková kategorie 51–55 let (373 případů).
6. Nejvíce smrtelných pracovních úrazů bylo vykázáno v podnicích zabývajících se Stavebnictvím (14 případů) a Zpracovatelským průmyslem (14 případů). Dále to bylo Zemědělství, lesnictví, rybářství (12 případů) a Doprava a skladování (11 případů).
7. V odvětví Těžba a dobývání (B.) nebyl zaznamenán žádný smrtelný pracovní úraz.
8. Roztříděním případů podle odvětví událostí, při nichž k smrtelnému pracovnímu úrazu došlo, se ukázalo, že největší počet případů (27) vykázala Doprava a skladování (H.). 
9. Činnost s největší četností smrtelných pracovních úrazů byla doprava silniční a závodová (20 případů), dále skladování včetně obsluhy skladových a manipulačních zařízení (7 případů). 
10. Hromadný smrtelný pracovní úraz se udál jen jeden, při němž zemřeli dva zaměstnanci. Jednalo se o dopravní nehodu dodávky (pád z mostu).
11. Došlo ke 4 smrtelným pracovním úrazům žen. Jednalo se o tři pády (z lešení, s koněm, do výkopu) a náraz při lyžování. V tabulce č. 1 jsou uvedeny počty za posledních 20 let.
12. Pod vlivem alkoholu nebyl zaznamenán případ žádný. Údaje o obsahu alkoholu nebyly v některých letech uváděny. Nejvyšší obsah alkoholu v krvi byl naměřen v roce 2006 po pádu ze střechy (3,5 promile). V roce 2019 to byly 3,0 promile po pádu z lešení z výšky 7 metrů.
13. Celkem v 54 případech (77 %) zemřel zraněný zaměstnanec v den úrazu. U zbylých 16 případů se jednalo napřed o závažné pracovní úrazy, které si vyžádaly 297 dnů pracovní neschopnosti, z toho nejdelší trvala 160 dnů. V roce 2007 to bylo rekordních 1 422 dnů pracovní neschopnosti. 
14. Převážná většina (56, tj. 80 %) zraněných zaměstnanců byla státní příslušnosti české, dále ukrajinské (9 případů), slovenské (2 případy), maďarské (1 případ), rumunské (1) a makedonské (1). Těchto 14 cizích státních příslušníků bylo zraněno v 6 případech pádem osoby, ve 3 případech při autonehodě a po jednom případu bagrem, elektrickým proudem, utonutím, zavalením zeminou a kolapsem (tabulka č. 2).

Smrtelné pracovní úrazy žen

Dopravní nehody, které způsobily smrtelné pracovní úrazy žen v letech 2005–2024, byly především autonehody (51 případů), sražení a přejetí chodce (9 případů) a pády letadel (4 případy), celkem 64 případů. U dalších 6 případů přejetí chodce nešlo o dopravní nehody.

Těchto 64 případů bylo zaviněno:

• ve 38 případech zraněnou osobou;
• ve 23 případech jinou osobou;
• ve 3 případech nebylo zjištěno.

Dále to byly pády osob (16 případů), a to:

• z výše (ze schodů, z lešení, ze žebříku), celkem 9 případů;
• na rovině 5 případů;
• do hloubky (do jámy) 2 případy.

Také docházelo často k vraždám, a to střelnou zbraní nebo nožem, celkem 11 případů. Celkem bylo za posledních 20 let zaznamenáno 126 případů.

Cizí státní příslušníci: Slovensko (SK), Polsko (PL), Ukrajina (UA), Rumunsko (RO), Bulharsko (BG), Maďarsko (HU) a Vietnam (VN). Ostatní státní příslušníci byli ze států: Srbsko, Chorvatsko, Makedonie, Rakousko, Německo, Itálie, Španělsko, Gruzie, Moldávie, Arménie, Uzbekistán, Bělorusko, Rusko, Litva, Kuba a Niger. Jednalo se o 1–2 případy na každý stát. 

pracovní úrazovost=stitek

pracovní úrazy=stitek

statistiky=stitek

pracovní úrazovost=stitek

pracovní úrazy=stitek

statistiky=stitek