Stress způsobený dobou systémové odpovědi (SRT) při hledání informací na internetu

Hlavní zdrojem stresu při práci s počítači je podle některých experimentů příliš dlouhá doba systémové odpovědi. Stres způsobený např. během hledání informací na Internetu má následky pro zdraví i výkonnost pracovníka.

Výzkum charakteristik pracoviště a počítačového systému interferujících s výkonem a zdravím je hlavním tématem výzkumu lidských faktorů. Průmyslová psychologie se zabývá nejen  působením časového tlaku, horka, hluku atd., nýbrž i vzájemným působením  člověka a počítače. Jednou ze složek interakce člověka a počítače, přispívajících ke stresu, je doba systémové odpovědi: doba mezi  zadáním dat a systémovou odpovědí. Některé experimenty ukázaly, že doby systémové  odpovědi, které jsou doprovázeny nejistotou, tvoří hlavní zdroj stresu v této interakci.

Stres způsobený  SRT během hledání informací (zvláště na internetu) má následky pro zdraví a výkonnost. Stres je považován za mobilizaci energie při negativních emocích, nad nimiž má daná osoba omezenou kontrolu, ve srovnání s duševní zátěží, v níž je situace chápána jako výzva. Psychologický důvod stresu je spatřován v nedostatku kontroly v době, kdy člověk čeká na odpověď počítače. Ten je spojen s negativními emocemi a kontrolní precedencí (neustálými požadavky na pozornost), která je  spojena s mobilizací energie. Vzbuzení afektu vyvolává zaměření pozornosti a vytvoření hypothalamové reakce. Fyziologický korelát vzbuzení afektu lze nalézt ve změnách fázového srdečního rytmu a ve zvýšené elektrodermální činnosti.

V tomto rámci byly očekávány fyziologické změny vztažené k probuzení afektu pro stres způsobený SRT mezi zavedením vstupních dat u uživatelů internetu a objevením se výsledku těchto akcí - tj. systémovou reakcí (otevření webové stránky atd.) Předpokládalo se, že SRT způsobuje psychofyziologickou stresovou odpověď jako funkce trvání SRT. K vyhodnocení možného vlivu dlouhodobé interakce člověka a počítače na stresovou odpověď byli nezkušení uživatelé internetu srovnáváni se zkušenými. Dále bylo očekáváno, že napětí moduluje stresovou odpověď.

Účastníci výzkumu

Účastníky bylo 26 studentů ve věku od 20 do 30 let, kteří byli rozděleni na zkušené a nezkušené uživatele internetu.

Postup

Účastníci pohodlně seděli u počítače připojeného k internetu.  Během postupu byl zaznamenáván srdeční rytmus, nespecifické odpovědi ohledně vodivosti pokožky a úroveň vodivosti pokožky za použití elektrod Ag/AgCl a synapsního elektrodového želé.   

Účastníci řešili tři úkoly. Byli požádáni, aby odpověděli na otázky, které vyžadovaly hledání na internetu, tématem byly dějiny pozdního středověku, neurofyziologické metody a běžný úkol.

Měření

Za použití videorekordéru jsme  pokaždé měřili čas od kliknutí myší až k plnému objevení  následující obrazovky, a tuto dobu jsme kategorizovali.  Příležitosti SRT s trváním 2 s, 10 s a 22 s byly identifikovány pro každého účastníka. Změny fyziologických hodnot  byly analyzovány ve třech obdobích : 10. s  - 5. s před čekací dobou (základní linie), během čekání (2, 10 nebo 22 s) a 5. = 10. s po čekání (postzákladní linie). Základní linie a postzákladní linie byly odděleny od počátku a konce SRT dobou 5 s k zábraně možného narušení základní linie s fyziologickými odpověďmi vztaženými k výkonu vyhledávacího úkolu a postzákladní linie okamžitou reakcí na otevření webové stránky.

Duševní zátěž byla hodnocena za použití 163-mm analogové stupnice.

Design

Závisle proměnné byly analyzovány podle 2 x 3 x 3 analýzy proměnlivosti (ANOVA) s faktorem odborné zkušenosti a periodou (základní linie, čekání, postzákladní linie). Účastníci byli klasifikováni jako osoby pod vysokým nebo nízkým duševním napětím clusterovou analýzou k nalezení obou nejvíce odlišných skupin. Úroveň významnosti byla stanovena jako p< .05.

Dopad expertizy a SRT na fyziologické hodnoty

Srdeční rytmus. Pro srdeční rytmus byl hlavní efekt čekání významný, F(2,48) = 76.33, p< .001. Srdeční rytmus se zrychlil od základní linie do periody čekání a zpomaloval se opět k periodě postzákladní linie. Tento efekt byl modifikován trváním SRT, F(4,96) = 6.05, p< .001. Dlouhá SRT vykázala největší změnu v srdečním rytmu, následována střední SRT. Krátká SRT neprokázala statisticky významné zvýšení, nýbrž snížení od čekání k postzákladsní linii. Pro čekací dobu během SRT ukázala Newman-Keulsova zkouška post hoc pro interakci SRT Trvání x Perioda rovněž rychlejší srdeční rytmus pro dlouhou SRT ve srovnání se střední SRT (p<. O5). Odborné schopnosti osob při hledání na internetu neměly na srdeční rytmus žádný účinek.

Hodnota vodivosti pokožky. Významně velký účinek čekání byl zjištěn u vodivosti pokožky, F(2,48) = 8.54, p<.001, která vykázala zvýšení během čekací doby nezávisle na trvání SRT a rovněž nezávisle na odborných zkušenostech. Vodivost vzrostla z 31.91 mS během čekací doby a snížila se na 32.05 mS během postzákladního období. Newman-Keulsova zkouška post hoc zjistily, že jak vzrůst, tak pokles vodivosti pokožky dosáhl statistické významnosti (p<.05).

Reakce vodivosti pokožky. Analýza proměnlivosti ANOVA SRT Trvání x Perioda pro počet  nespecifických reakcí vodivosti za sekundu, F(2,48) = 38.89, p<.001, prokázala zvýšení během čekací doby, které se později vrátilo k původní hodnotě. Hlavní efekt tohoto období na počet nespecifických reakcí vodivosti pokožky byl rovněž modifikován trváním SRT. Krátká SRT prokázala největší zvýšení, následována středním SRT. Zvýšení pro dlouhé SRT zůstalo nevýznamné. 

Dopad duševního napětí na fyziologické hodnoty

Účastníci byli rozděleni podle intenzity prožívání duševní zátěže na „vysoké“ a „nízké“. Tato hodnota byla užita jako faktor seskupení v 2 x 3 x 3 ANOVA pro srdeční rytmus, reakci vodivosti pokožky a úroveň vodivosti pokožky.

Srdeční funkce. Hlavní efekt napětí ukázal, že účastníci s vyšším duševním napětím měli rychlejší srdeční rytmus než ti s nižším duševním napětím, F(1,23) = 5.81, p< .05. Trojcestná interakce Napětí x Trvání SRT x Perioda byla rovněž významná, F(4,92) = 5.65, p< .001.  I když účastníci s nižším duševním napětím nevykázali žádný účinek trvání SRT na srdeční rytmus, Newman-Keulsovy zkoušky post hoc zjistily, že srdeční rytmus se zvýšil statisticky významně ze základní linie k čekací době  u střední a dlouhé SRT (p<.01) a později klesl u  všech SRT (p<.001) se střední hodnotou 114 tepů za minutu.

Reakce vodivosti pokožky a výše vodivosti pokožky. Napětí nemělo významný hlavní účinek na reakci vodivosti pokožky nebo na výši vodivosti, ani významně neovlivnilo interakci mezi nimi.

Závěr

Psychofyziologické parametry během čekací doby SRT ukázaly, že systémová přerušení během hledání na internetu vyvolala stresovou reakci. Toto pozorování nesouviselo s odbornými zkušenostmi účastníků, ale bylo modulováno trváním SRT. Tyto výsledky odpovídají objevům Thuma a kol. s kratšími SRT v interakci mezi člověkem a počítačem.

Jak se očekávalo, bylo v této studii  zjištěno, že zrychlení srdečního rytmu je spjato s trváním SRT. To by mohlo být interpretováno jako znamení procesů pozornosti a orientace způsobené nedostatkem kontroly během SRT. Srdeční rytmus byl popisován jako senzitivní indikátor některých úrovní duševní zátěže, který ukazuje, že během neúmyslných přerušení užívání internetu pociťují účastníci duševní zátěž. Tato teorie implikuje, že intenzivní vnímání je doprovázeno zpomalením srdečního rytmu, zatím co aktivní duševní výkon je doprovázen zrychlením srdečního rytmu. Kromě toho tato teorie implikuje, že srdeční rytmus je přímo spjat s požadovanou pozorností.

Z tohoto hlediska mohou být duševní informační procesy spouštěné nejistotou o výsledku poslední akce nebo současného úkolu spatřovány jako hlavní zdroj duševní zátěže. Tato interpretace je rovněž podporována dopadem napětí na reakci srdečního rytmu. U osob s nízkým napětím bylo zvýšení nezávislé na SRT, zatím co u osob s vyšším napětím byl pozorován vztah mezi zrychlením srdečního rytmu a trváním SRT. Tento rozdíl mezi skupinami ukazuje, že stres vztažený k nejistotě je větší  u osob s napětím. Kromě toho celkově rychlejší srdeční rytmus u osob s vysokým napětím podporuje názor, že srdeční rytmus je spjat s napětím. Vzhledem k tomu, že prožívané napětí bylo nezávislé na odborných zkušenostech, lze shrnout, že základní podkladové faktory nemají  vztah k úrovni odborných zkušeností v používání internetu.

Počet nespecifických reakcí vodivosti pokožky za sekundu se snižoval s trváním SRT v odpověď na bezprostřední emocionální reakci, zvláště při trvání SRT přes 10 s. Toto ukazuje na bezprostřední emocionální reakci po zapojení počítače během hledání v internetu, nezávislou na odborných zkušenostech. Zrychlení srdečního rytmu během SRT však ukazuje na stresovou reakci, která byla výraznější při delší čekací době, konzistentní s vzrůstem nejistoty při delší SRT. Analýza úrovně vodivosti pokožky rovněž ukazuje trvalejší autonomní aktivaci během čekacího období ve srovnání s hodnotami základní linie. To ukazuje na  namáhavé rozdělení zdrojů pozornosti, které je spojeno se zvýšenou sympatetickou autonomní aktivací v čekacím období.

K minimalizaci stresu je třeba poskytnout krátké SRT. Pro případy, kdy se nelze vyvarovat dlouhým SRT, je navrhováno např. změnit směr pozornosti. Takovéto kroky však předpokládají metakognitivní aktivitu,  vyžadující trénink, který se zdá být   na zkušenostech  s internetem spíše nezávislý. 

             
Přeloženo z angličtiny, redakčně zkráceno
  
ZDROJ:
Trimmel, M. – Meixner-Pendleton, M. – Haring, S.
Stress response caused by system response time when searching for information on the Internet. Human Factors, 45, 2003 č.4, s. 615 – 621.

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail