teplota

Další léto plné smrtících veder ukazuje, proč Evropa nutně potřebuje zákon o maximálních teplotách na pracovišti, který by chránil pracující před důsledky změny klimatu.

Ač se to na první pohled nemusí zdát, i v kancelářích hrozí rizika úrazu. Často nebývají viditelná, o to víc mohou být nebezpečná. V dnešním článku si uvedeme čtyři nebezpečné faktory, kterým je třeba věnovat zvýšenou pozornost.

Cílem článku je stanovení výbuchových parametrů, jmenovitě výbuchového tlaku a rychlosti nárůstu výbuchového tlaku, propanu a metanu se vzduchem v závislosti na třech počátečních parametrech: čase, koncentraci a teplotě. Komplexní studium základních jevů spojených s procesy výbuchu bylo provedeno ve specifické variantě výbuchové komory o objemu 0,020 m3. Celkem bylo experimentálně získáno přibližně 70 originálních záznamů tlaku na čase, ze kterých bylo možné vypočítat deflagrační indexy, laminární rychlosti hoření čela plamene a stanovit dobu od iniciace do maximálního výbuchového tlaku. Dále byly provedeny termodynamické výpočty predikcí adiabatického výbuchového tlaku a adiabatické teploty plamene. Prezentovaný výzkum je obousměrně propojen předáváním originálních výsledků do průmyslové sféry pro protivýbuchovou ochranu, ale i s oblastmi charakterizace výbuchu za nestandardních podmínek. Výsledky charakteristik zkoumaného systému jsou obzvláště důležité po stránce hranic současných znalostí a zkušeností s dosahem na tvorbu nových norem.

Na dotaz odpověděla JUDr. Eva Dandová.

A numerical study was performed on the explosion characteristics of methanol-air mixtures; at four various initial temperatures and initial pressures. The explosion parameters of explosion pressure were calculated. The influences of initial conditions on the explosion characteristics were discussed. With the initial pressure elevated from 1.0 to 2.5 bar, the peak explosion pressure increases significantly. Post explosion species composition as a function of methanol mole fraction in the methanol-air post-explosion mixtures (15 vol. % of fuel) for P = 1.0 bar(a) and T = 298 K have been determined. These values will be used as approximate initial values for explosion experiments carried out in heated 1 m3 and 20 dm3 explosion apparatuses designed by OZM Research s.r.o. and used at Laboratory of safety fuels and technologies, Energy Research Centre, VŠB - Technical University of Ostrava.

V horkých letních dnech je řada z nás na svých pracovištích vystavena nadměrné tepelné zátěži. Nastávají i takové okolnosti, kdy je zaměstnavatel povinen chránit vhodnými opatřeními zdraví zaměstnanců před nevyhovujícími mikroklimatickými podmínkami.

Každoročně v období nadprůměrně vysokých teplot přicházejí do redakce BOZPinfo dotazy na téma horko na pracovišti. V článku Zátěž teplem 2013 – příklad z praxe jsme se na příkladu fiktivního pracovníka snažili tabulky a výpočty z nařízení vlády č. 361/2007 Sb. použít v praxi. Článek zaznamenal příznivé ohlasy, přesto se někteří v problematice stále "ztrácí". Proto jsme se rozhodli k tématu vrátit.

Na dotaz odpověděla MUDr. Anežka Sixtová.

V posledních dnech jsme museli čelit pořádné porci chladu. S tím souvisí, stejně jako každý rok, dotazy a stížnosti na zimu na pracovišti. Loni v únoru byl publikován článek Zátěž chladem, ale k určitým změnám (ne však významným) došlo v nařízení vlády č. 361/2007 Sb., které opatření na ochranu zdraví při zátěži chladem upravuje, po novele nařízením vlády č. 93/2012 Sb. s účinností od 1. 4. 2012.