teplota

Už je to tady. Dlouho slibované snižování teplot na pracovištích a ve veřejných prostorách je již posvěcené zákonem. Tento týden, 11. října, se ve Sbírce zákonů objevilo nařízení vlády č. 303/2022 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, s účinností taktéž od 11. října 2022. Spolu s ním vyšly vyhlášky upravující minimální teplotu v učebnách nebo v pobytových místnostech některých staveb.

Vytvořili jsme praktickou kompilaci zdrojů o dopadu horka a veder na zdraví, bezpečnost a pohodu pracovníků ze zemí mimo EU, kde jsou extrémní teploty běžnější.

Cílem článku je stanovení výbuchových parametrů, jmenovitě výbuchového tlaku a rychlosti nárůstu výbuchového tlaku, propanu a metanu se vzduchem v závislosti na třech počátečních parametrech: čase, koncentraci a teplotě. Komplexní studium základních jevů spojených s procesy výbuchu bylo provedeno ve specifické variantě výbuchové komory o objemu 0,020 m3. Celkem bylo experimentálně získáno přibližně 70 originálních záznamů tlaku na čase, ze kterých bylo možné vypočítat deflagrační indexy, laminární rychlosti hoření čela plamene a stanovit dobu od iniciace do maximálního výbuchového tlaku. Dále byly provedeny termodynamické výpočty predikcí adiabatického výbuchového tlaku a adiabatické teploty plamene. Prezentovaný výzkum je obousměrně propojen předáváním originálních výsledků do průmyslové sféry pro protivýbuchovou ochranu, ale i s oblastmi charakterizace výbuchu za nestandardních podmínek. Výsledky charakteristik zkoumaného systému jsou obzvláště důležité po stránce hranic současných znalostí a zkušeností s dosahem na tvorbu nových norem.

V poslední době jsme zaznamenali více dotazů na téma zátěž chladem. Z důvodu, že pracujete na venkovním pracovišti nebo z důvodu, že zaměstnavatel šetří a dostatečně netopí. Povinností zaměstnavatele je udržovat na pracovišti požadovanou teplotu nebo, pokud to z technologických důvodů není možné, chránit zaměstnance před zátěží chladem stanovenými postupy (OOPP, bezpečnostní přestávky v ohřívárně, ochranný nápoj).

Na dotaz odpověděla MUDr. Ariana Lajčíková, CSc. ze Státního zdravotního ústavu.

Každý rok si na BOZPinfo připomínáme právní úpravu týkající se mikroklimatických podmínek a tepelné zátěže při práci. Významná novela kmenového předpisu – nařízení vlády č. 361/2007 Sb., o ochraně zdraví při práci, která přinesla celou řadu změn v oblasti mikroklimatických podmínek na pracovišti, tepelné zátěže i větrání pracovišť, byla pod číslem 93/2012 Sb.

Problematiku upravuje nařízení vlády č. 361/2007 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen NV). Po loňské novele tohoto NV se změnila některá ustanovení týkající se zátěže teplem a poskytování ochranných nápojů.

Článek se věnuje problematice zátěže teplem podle nařízení vlády č. 93/2012 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci. Ve 2. části jsou zodpovězeny některé dotazy čtenářů BOZPinfo.

Na dotaz odpověděla Bc. Pavla Motyčková z Ministerstva zdravotnictví.