pracovní poměr

Při kontrolách zaměřených na oblast diskriminace a nerovného zacházení či odměňování zaměstnanců u některých zaměstnavatelů se v posledních letech objevují vnitřní předpisy vydané zaměstnavatelem s cílem významně finančně motivovat zaměstnance k vyšší výkonnosti, efektivitě a k setrvání zaměstnance u zaměstnavatele (tj. omezení fluktuace zaměstnanců).

Na dotaz odpověděla JUDr. Lenka Scheu.

Příspěvek se zabývá prací z jiného místa, než je pracoviště zaměstnavatele při používání zlidovělého pojmu práce z domova, kdy zdůrazňuje dopady této formy práce na zdraví a bezpečnost zaměstnanců. Zdůrazňuje též povinnosti zaměstnavatele v oblasti pracovních podmínek těchto zaměstnanců s akcentem na psychosociální rizika. Na statistických datech příspěvek dokládá zhoršení zdraví zaměstnanců v případě nedůsledného plnění povinností zaměstnavatele při této formě práce. Pojmenovává výzvy, kterým bude třeba čelit, aby se odstranily některé nedostatky při aplikaci institutu.

Pojišťovna odmítla odškodnit pracovní úraz z pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu a nemoci z povolání kvůli neplatnosti pracovní smlouvy uzavřené mezi zaměstnavatelem a poškozeným zaměstnancem. Pracovní smlouvu totiž za obě strany uzavřel tentýž člověk. Jak rozhodly soudy?

Na dotaz odpověděla JUDr. Eva Dandová.

Zaměstnanecz důvodu pracovního úrazu ve zkušební době pozbyl zdravotní způsobilost k pracovní činnosti výrobního dělníka. Zaměstnavatel s ním zrušil pracovní poměr ve zkušební době. Odškodnil pracovní úraz, ale nevyplatil odstupné, které mu měl podle názoru zaměstnance vyplatit. Jak v tomto případě rozhodly soudy?

Zdravotně nezpůsobilý zaměstnanec se nedostavil na pracoviště za účelem projednání převedení na jinou práci. Zaměstnavatel s ním okamžitě zrušil pracovní poměr. Měl na to právo?

Zaměstnanec se soudil se zaměstnavatelem o náhradu ušlé mzdy za dobu, kdy byl zdravotně nezpůsobilý, šetřila se jeho nemoc z povolání a zaměstnavatel mu nemohl přidělovat práci. Jak rozhodly soudy?