bezpečnost práce

Obětem pracovních úrazů a nemocí z povolání je už tradičně věnován Mezinárodní vzpomínkový den. Po celém světě se 28. dubna, kdy se slaví Světový den bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ale i v dalších dnech konají nejrůznější vzpomínkové akce. K letošní vzpomínce bychom se chtěli připojit v podobě virtuální galerie prací mladých tvůrců na téma BOZP.

Zaměstnavatelé občas plní požadavky týkající se BOZP pouze formálně. Jak je patrné ze statistik, v Evropě je dnes klíčovým parametrem dobrá informovanost zaměstnanců a jejich aktivní zapojení do otázek BOZP. Je na zaměstnavateli, aby na pracovišti vytvořil takové pracovní podmínky, kdy se zaměstnanec zajímá o své zdraví a tím pádem o bezpečnost na pracovišti.

Na schůzi podvýboru pro pracovní právo a zaměstnanost výboru pro sociální politiku se 7. února 2013 diskutovalo o opatřeních stanovených k základním prioritám Národního akčního programu BOZP pro období 2013 – 2014.

V průběhu Evropského roku občanů je cílem agentury EU-OSHA povzbuzovat občany a organizace ke spolupráci při prosazování osvědčených postupů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Ve dnech 6. až 8. listopadu 2012 proběhl ve slovenském Štrbském Plese již 25. ročník mezinárodní konference „Aktuální otázky bezpečnosti práce“. Jedná se o největší a nejprestižnější akci tohoto typu na Slovensku. Cílem konference bylo představit účastníkům nové trendy, postupy a zkušenosti dobré praxe v oblasti BOZP. Součástí konference bylo také předání certifikátu „Bezpečný podnik“.

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v.v.i., pod záštitou ministra práce a sociálních věcí a ve spolupráci se Státním úřadem inspekce práce vyhlásil v říjnu 2011 První ročník národní soutěže PROFESIONÁL BOZP.

Mezinárodní organizace práce slaví Světový den bezpečnosti a ochrany zdraví při práci 28. dubna s cílem celosvětově propagovat prevenci pracovních úrazů a nemocí z povolání. Pokud je i pro vás nebo vaši firmu tento den něčím výjimečný, napište nám o tom na bozpinfo@vubp-praha.cz.

Obsahy čísel časopisu Journal of Safety Research za rok 2011

V posledních letech zaznamenaly nanotechnologie nebývalý rozvoj. V souvislosti s tím vyplynuly také oprávněné obavy týkající se bezpečnosti. S ohledem na některé nepříznivé zkušenosti z minulosti (škodlivé účinky azbestu, cigaretového kouře, výfukových plynů, DDT atd.) je v současnosti k tzv. „novým rizikům“, mezi něž jsou potenciální nežádoucí důsledky nanotechnologií řazeny, přistupováno v souladu s tzv. „principem předběžné opatrnosti“. Předběžná opatrnost nás vyzývá k tomu, abychom očekávali možnou škodu vždy, je-li to možné a provedli všechna dostupná opatření pro snížení potenciálních rizik. Tam, kde existuje vědecký doklad nebo odůvodněný předpoklad o tom, že může docházet k ohrožení lidského zdraví, by měla být přijata ochranná opatření, i když neexistuje úplná vědecká jistota o tom, že může k nežádoucím důsledkům docházet. Princip předběžné opatrnosti je však potřeba vnímat jako přechodné řešení, jehož aplikace je vhodná pouze po dobu, dokud nebudou získány všechny klíčové znalosti, které umožní přijmout ekonomicky, technicky i společensky nejvhodnější opatření pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví (potenciálně) exponovaných osob. V zájmu každého státu je proto rozvíjet výzkum v oblasti nanobezpečnosti (tj. BOZP při výrobě a používání nanomateriálů a nanotechnologií). Evropská unie stanovila prostřednictvím Evropské agentury pro BOZP v oblasti nanobezpečnosti tyto cíle: (1) vývoj metod pro odhad expozice novým materiálům na pracovištích (zejména nanočásticím a aerosolům) a (2) výzkum potencionálních nebezpečí, které nové materiály skýtají. Dalšími cíli výzkumu je vývoj postupů pro jejich detekci a monitorování v pracovním ovzduší a zaznamenávání změn zdravotního stavu exponovaných jedinců. Ačkoli tento výzkum probíhá více než 10 let a EU i USA na něj vynakládají stále větší finanční prostředky, jeho výsledky nejsou uspokojivé. Hlavní potíží je skutečnost, že obrovská množství informací, která poskytuje základní výzkum, nejsou vhodným způsobem převáděna do podoby nástrojů a opatření využitelných v provozní praxi, doporučených standardech či legislativě. Cílem tohoto příspěvku je proto seznámit čtenáře s aktuálními poznatky o účincích nanočástic na lidské zdraví, s klíčovými otázkami nanobezpečnosti, se způsoby hodnocení rizik a s vhodnými opatřeními pro prevenci rizik při provozování nanotechnologií.