Současné trendy a technologie

Průmysl 4.0, označovaný také jako čtvrtá průmyslová revoluce, má významný dopad také na bezpečnost a ochranu zdraví při práci (BOZP). Tento dopad je v mnoha ohledech pozitivní, ale může mít i potenciálně negativní dopady. Průmysl 4.0 má potenciál výrazně zlepšit bezpečnost a ochranu zdraví při práci prostřednictvím automatizace, robotizace, monitorování (senzory, Internet věcí) a analýzy dat pro tvorbu prediktivních modelů.

Prostřednictvím virtuální a rozšířené reality lze pracovníky efektivně a bezpečně vzdělávat a podporovat při pracovních činnostech (data v reální čase).Nicméně je důležité věnovat pozornost i novým rizikům, které tyto technologie přinášejí (kybernetické útoky, selhání softwaru, psychosociální rizika, úzkosti), a zajistit, aby zaměstnanci měli potřebné dovednosti, kompetence a podporu k bezpečnému a efektivnímu využívání těchto technologií. Integrace pokročilých technologií do pracovního prostředí vyžaduje také adaptaci bezpečnostních protokolů a kontinuální vzdělávání pracovníků.

"Mezi potenciální rizika spojená s používáním robotických systémů patří:

• náraz, srážka nebo jiné riziko zasažení nebo zachycení
• riziko rozdrcení a zachycení části těla pracovníka
• riziko zasažení projektily (uvolnění dílů, vymrštění předmětů)
• hydraulická a pneumatická rizika (vytvoření nebezpečného vysokotlakého řezného proudu a šlehající hadice, expozice nebezpečným/toxickým/hořlavým kapalinám
• elektrická rizika (úraz elektrickým obloukem, úraz elektrickým proudem nebo požár)
• riziko uklouznutí, zakopnutí a pádu
• jiná rizika, např. rizika související se systémovými problémy (poruchy v řídicím systému robota, chyby v softwaru nebo elektromagnetické či radiofrekvenční rušení), rizika související se selháním lidského činitele, např. při programování robota, nesprávné montáži či instalaci, neoprávněným přístupem do prostoru robota, vystavením faktorům prostředí, jako je voda a prach, a časovou tísní a jinými tlaky na pracovišti. Pro kolaborativní roboty je třeba brát v úvahu i další aspekty nebezpečí. Zatímco tradiční průmyslové roboty jsou fyzicky odděleny od lidských pracovníků, aby se zabránilo jejich kontaktu, kolaborativní roboty mohou pracovat v těsné blízkosti pracovníků, někdy dokonce v rámci svých běžných funkcí přicházejí do kontaktu s pracovníky. Koboty mají zabudované bezpečnostní kontroly, které zabraňují nebezpečnému kontaktu, může být například navržen tak, aby zpomalil nebo zastavil, když zjistí, že se v jeho blízkosti nachází pracovník, a zabránil tak zranění. Dle normy ISO/TS 15066:2016 je požadováno, aby kolaborativní roboty používaly jedno ze čtyř bezpečnostních opatření: sledování rychlosti a separace (senzory), ruční ovládání pracovníkem, omezení výkonu a síly, monitorované zastavení s bezpečnostním stupněm."

Na tuto otázku je obtížné odpovědět, protože každý nanomateriál (stejně jako každá chemická látka) může mít své vlastní jedinečné účinky. Účinky nanomateriálů nejsou založeny pouze na chemických vlastnostech (tvar, velikost, krystalická struktura, apod.), ale i další faktory mohou ovlivnit, jak mohou nanomateriály ovlivnit naše zdraví. Kromě toho nemusí mít materiál v nanorozměrech stejné vlastnosti jako jeho „normální“ materiál (včetně případů, kdy je nanomateriál vytvořen ze stejné chemické látky nebo materiálu).

Nanomateriály jsou také zkoumány z hlediska jejich schopnosti způsobovat požáry nebo výbuchy, nebo zda mohou hrát roli katalyzátoru (látka, která způsobuje nebo urychluje chemickou reakci). V různých studiích se nejčastěji diskutují např. rizika, které se týkají jejich fyzikálních nebezpečí, jako jsou požáry nebo výbuchy. Pokud jde o nebezpečnost pro zdraví, mnoho toxikologických studií různých látek prokázalo toxické účinky na různé orgány. Obecně se zjistilo, že nanomateriály bude obvykle toxičtější než stejná chemická látka větších rozměrů, ale v současné době nelze určit, který parametr měření expozice nejlépe koreluje s naměřenými účinky.

Stejně jako při jakémkoli jiném procesu mohou být pracovníci vystaveni riziku při výrobním procesu, používání a manipulaci, jakož i při údržbě a čištění zařízení. Potenciální expozice závisí na následujících faktorech: vlastnostech materiálu, množství, zda jsou částice suché, v roztoku nebo zapouzdřené, stupni uzavření a doba použití. Kontrolní opatření lze provádět pomocí hierarchie kontrolních zásad. Nejprve se snažte eliminovat expozici. Pokud nejste schopni expozici vyloučit, je třeba prozkoumat technická řešení včetně větrání a uzavření zdroje.

NIOSH uvádí, že „současné poznatky naznačují, že dobře navržený systém odsávací ventilace s vysoce účinným filtrem částic (HEPA) by měl účinně odstranit nanomateriály“. A samozřejmě je nezbytné vzdělávání a školení v oblasti bezpečné manipulace. Dobrou volbou jsou oddělené jídelny a převlékárny. Zatímco osobní ochranné prostředky (OOP) se zkoumají, aby se zjistilo, zda současné modely poskytují dostatečnou ochranu před nanomateriály, používání těchto prostředků lze zvážit jako součást kompletního programu řízení zdravotních a bezpečnostních rizik. Pokud se nějaké osobní ochranné prostředky používají, mělo by se tak dít v rámci kompletního programu osobních ochranných prostředků. Lze rovněž zvážit monitorování zdravotního stavu.

"Školení BOZP prostřednictvím virtuální reality (VR) má několik klíčových přínosů:

• Realistická simulace rizik: VR umožňuje realistické a interaktivní simulace pracovního prostředí a potenciálních rizik, což zvyšuje povědomí o nebezpečích.
• Bezpečnost: Umožňuje zaměstnancům trénovat nebezpečné situace bez rizika skutečného zranění.
• Zapojení a motivace: Interaktivní a imerzivní povaha VR zvyšuje zapojení a motivaci zaměstnanců při školení.
• Opakovatelnost a konzistence: Školení ve VR může být opakováno tolikrát, kolikrát je potřeba, a to s konzistentní kvalitou.
• Flexibilita: Umožňuje přizpůsobit scénáře konkrétním pracovním podmínkám a požadavkům daného podniku.
• Efektivita nákladů: Snižuje náklady spojené s fyzickými školicími prostory a materiály.
• Analýza a zpětná vazba: Umožňuje detailní sledování výkonu a poskytování okamžité zpětné vazby.

Tato forma školení tedy nejen zvyšuje bezpečnost, ale také zlepšuje efektivitu a kvalitu vzdělávání zaměstnanců."

Exoskelety mají potenciál zlepšit některé lidské schopnosti a chránit bezpečnost pracovníků, jejich používání však může přinést i nová nebezpečí. Mezi potenciální rizika používání exoskeletů patří tření a zranění způsobená přímým kontaktem mezi exoskeletem a uživatelem, hyperextenze kloubů, nechtěný kontakt, kolize, vystavení vibracím, nadměrná námaha a nestabilita pracovníka. Exoskelety mohou také vyvíjet nepříjemný tlak na tělo nebo mohou být pro pracovníky příliš těžké na to, aby je mohli pohodlně nosit. Například exoskelety pro horní část těla, které jsou užitečné, když pracovník vykonává práci nad hlavou, mohou zvyšovat hmotnost, která zatěžuje záda pracovníka, když se musí ohnout.

"Platformová práce je součástí tzv. zakázkové (gig) ekonomiky. Může se jednat o řadu různorodých pracovních činností, společné však mají to, že práce je zprostředkovaná digitální pracovní platformou (např. aplikace v mobilu nebo webová stránka), která propojí zákazníky, kteří mají zájem o danou službu s pracovníky, kteří jsou schopni ji v daném čase poskytnout. Dva základní typy platformové práce:

• Geolokalizační platformy: Tyto platformy používáme například ve chvíli, když si potřebujeme objednat odvoz. Aplikace nám v tu chvíli na základě GPS souřadnic nabídne řidiče, kteří se v danou chvíli nachází v naší lokalitě a jsou schopni jízdu nabídnout. Na tomto principu fungují zejména taxi platformy a platformy pro rozvoz jídla, např. Uber, Bolt, Foodora a další.
• Crowdworkové platformy: Tyto platformy fungují přesně opačně než geolokalizační. Zprostředkovávají práci, která se vykonává pouze online (např. programování, grafika nebo webdesign) a nezáleží na tom, kde se zákazník a pracovník reálně nachází. V případě poptávky zadá aplikace otevřenou výzvu osobám, které se v tu chvíli mohou nacházet kdekoliv na světě. "

Platformová práce má určitá specifika, která mají vliv na zajištění BOZP u pracovníků, kteří prostřednictvích digitálních platforem vykonávají práci:

• Většina platformových pracovníků nejsou zaměstnanci, digitální platforma funguje jako zprostředkovatel a nikoliv zaměstnavatel. Zajištění BOZP je tudíž přeneseno na pracovníky, kteří mají většinou status osob samostatně výdělečně činných.
• Digitální platformy využívají algoritmický styl řízení práce. Algoritmy pracovníkovi přidělují úkoly, hodnotí ho, můžou sledovat jeho polohu nebo pracovní tempo. Pracovníkům to může přinášet zvýšenou psychickou zátěž a stres, fungování algoritmů je pro ně mnohdy netransparentní a není proti němu odvolání.
• Hrozí sociální izolace a stírání rozdílů mezi pracovním a soukromým životem. Práce prostřednictvím digitálních platforem se velmi často odehrává pouze v online prostředí bez sociálních kontaktů se spolupracovníky. Dokonce i u platformové práce v terénu (např. rozvoz jídla) se řada běžných úkonů řeší prostřednictvím aplikace. Digitální platformy nemají standardní pracovní dobu, požadavky mohou chodit neustále a může být obtížné udržet rovnováhu mezi soukromým a pracovním životem.
• Platformová práce je nepředvídatelná. U práce přes digitální platformy není zaručen minimální příjem, objem ani jistota práce. Může dojít k zablokování účtu, výpadkům aplikace nebo nepředvídatelným okolnostem. Nejistota práce a příjmů působí na pracovníky jako významný stresor.

"Uvádíme příklady nebezpečí, jejichž výskyt nebo závažnější dopady mohou být v důsledku klimatických jevů pravděpodobnější:

• požáry, záplavy, silný vítr, blesky, změny teplot, bouře, tornáda atd., způsobené klimatickými jevy
• dopady a škody na kritické infrastruktuře, jako jsou budovy, silnice, potrubí, zařízení a kritické procesní komponenty
• ztráta elektrické energie, záložních zdrojů, vody, plynu, komunikací a dalších veřejných služeb (např. v důsledku povodní, bouří, požárů, extrémních teplot). Tyto ztráty by mohly vést k únikům, rozlití, expozici a neúmyslnému smíchání neslučitelných chemických látek
• reakce na havarijní situace způsobené extrémními povětrnostními jevy a poruchami procesů
• dopady na zdraví a bezpečnost pracovníků (onemocnění způsobená horkem nebo chladem, únava, úrazy, onemocnění nebo úmrtí v důsledku expozice chemickým látkám, psychický stres)

Uvědomte si kaskádové účinky, kdy výskyt jedné události může vést k další. Například extrémní povětrnostní událost může způsobit ztrátu energie, což může vést k neschopnosti udržet chlazení procesu, což může mít za následek tepelnou reakci, která může způsobit požár, výbuch, poškození infrastruktury a únik chemických látek.