Smrtelný pracovní úraz a krácení odškodného

Prosím o radu, jak mám postupovat, když nesouhlasím s krácením jednorázového odškodnění smrtelného pracovního úrazu o 10% z důvodu částečného zproštění odpovědnosti zaměstnavatele. Manžel zemřel na následky pracovního úrazu po pádu z výšky. Svařoval na stavbě ve výšce 3 m ze žebříku. Po ukončení práce začal jeden ze zaměstnaců dlouhou deskou odhrnovat z balkonu plachtu, kterou byla přikrytá střecha. Nešlo mu plachtu odstranit, tak manžel vylezl na střechu, aby mu s tím pomohl. Spadl a utrpěl smrtelný úraz. Bezpečnostní technik prý poradil zaměstnavateli, aby se částečně zprostil odpovědnosti a odškodnění bylo kráceno o 10 %. Označili to jako porušení BOZP tím, že opustil své pracoviště (tím bylo myšleno, že na střechu neměl lézt). Já s tím nesouhlasím, protože mám dvě děti - na VŠ a ZŠ. Navíc to cítím jako křivdu, když manžel byl poctivý pracovník, zaměstnavateli vždy ve všem vyhověl a neměl žádné prohřešky. Dále by mě zajímalo, zda lze nárokovat i jinou náhradu než jednorázové odškodnění, např. psychickou újmu.

Zaměstnavatel Vašeho manžela se snížením jednorázového odškodnění částečně zbavil odpovědnosti a snížil úhradu škody ve smyslu ustanovení § 367 odst. 2 a 3 zákoníku práce.

Toto ustanovení zní:

„(2) Zaměstnavatel se zprostí odpovědnosti zčásti, prokáže-li, že škoda vznikla

a) v důsledku skutečností uvedených v odstavci 1 písm. a) a b) a že tyto skutečnosti byly jednou z příčin škody,

b) proto, že si zaměstnanec počínal v rozporu s obvyklým způsobem chování tak, že je zřejmé, že ačkoliv neporušil právní nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jednal lehkomyslně, přestože si musel vzhledem ke své kvalifikaci a zkušenostem být vědom, že si může způsobit újmu na zdraví. Za lehkomyslné jednání není možné považovat běžnou neopatrnost a jednání vyplývající z rizika práce.

(3) Zprostí-li se zaměstnavatel odpovědnosti zčásti, určí zaměstnavatel část škody, kterou nese zaměstnanec, podle míry jeho zavinění ….“.

Odstavec 1 a) a b) citovaného ustanovení zní:

 „a) tím, že postižený zaměstnanec svým zaviněním porušil právní, nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány, nebo

b) v důsledku opilosti postiženého zaměstnance nebo v důsledku zneužití jiných návykových látek a zaměstnavatel nemohl škodě zabránit, a že tyto skutečnosti byly jedinou příčinou škody.

Z Vašeho dotazu není zřejmé, jak zaměstnavatel snížení jednorázového odškodnění odůvodnil. Pokud jste přesvědčena, že Váš manžel nezavdal žádný z uvedených zákonných důvodů ke snížení náhrady, resp. že důvody částečného zproštění odpovědnosti nebyly zaměstnavatelem prokázány, bylo by vhodné v první řadě Váš názor konfrontovat s názorem zaměstnavatele a pokusit se o dohodu o přehodnocení závěrů zaměstnavatele. Pokud zaměstnavatel bude na svém závěru o snížení náhrady trvat, je jedinou možností podání žaloby u soudu.

Před podáním žaloby si ale musíte uvědomit, že úspěch u soudu můžete očekávat jen tehdy, když tzv. „unesete důkazní břemeno“, tedy že důkazy (nejen Vaše domněnky), které soudu na podporu Vaší žaloby doložíte, přesvědčí soud o chybném rozhodnutí zaměstnavatele.

Další část Vašeho dotazu se týká možnosti jiné náhrady než jednorázového odškodnění za smrtelný pracovní úraz Vašeho manžela. Předpokládám, že Vám byla přiznána náhrada  přiměřených nákladů spojených s pohřbem podle § 376 zákoníku práce a náhrada nákladů na výživu pozůstalých podle § 377 zákoníku práce. Vámi zmiňovaná náhrada za psychickou újmu je ve své podstatě zahrnuta v jednorázovém odškodnění.