Smrtelná pracovní úrazovost v roce 2011

Část 7. Charakteristika smrtelných PÚ

Část 7. Charakteristika smrtelných PÚ

 5 Charakteristika smrtelných pracovních úrazů

Pro charakteristiku smrtelných pracovních úrazů bylo použito pět ze základních atributů úrazového děje, a to: nehoda, zdroj nehody, zdroj úrazu, příčina a druh zranění, které, kromě zdroje úrazu, byly klasifikované podle klasifikačního schématu databáze smrtelných pracovních úrazů.

• Nehodou v modelu úrazového děje je poslední nežádoucí událost v posloupnosti událostí, která bezprostředně vedla ke zranění (havárie, exploze, zachycení, zasažení osob, pády předmětů a materiálů na osoby, pády osob, náraz, namožení, vdechnutí nebo požití toxických látek, napadení osobami a živočichy, účinky přírodních vlivů a prostředí, tonutí).
• Zdrojem nehody v modelu úrazového děje je hmotný činitel, který je podstatný pro vznik nehody (stroj, nářadí, terén, část stavby, konstrukce, dílo, komunikace, předmět, látka, člověk, živočich nebo živel) a který vnějším působením dal bezprostřední podnět ke vzniku nehody.
• Zdrojem úrazu je hmotný činitel, který svým bezprostředním působením na postiženého přivodil úraz.
• Příčinami jsou nepříznivé okolnosti, v jejichž důsledku vznikly nežádoucí události (nebezpečné pracovní podmínky, závady v pracovním prostředí, chybějící osobní ochranné prostředky a nevhodné ustrojení osob, nesprávná a nebezpečná jednání osob, nedostatek osobních předpokladů pro správný výkon zaměstnání, zavinění živočichy, vliv počasí a živlů).
• Druh zranění je jedním ze znaků vymezujících zdravotní poškození způsobené v důsledku nehody (zraněná část těla ve většině případů z druhu zranění implicitně vyplývá).

5.1 Nehody

V následující tabulce č. 5.1.1 je sestupně podle počtu smrtelných pracovních úrazů v souboru uspořádáno 8 nejfrekventovanějších skupin nehod. Nehody z prvních tří skupin nehod v roce 2011 způsobily 61 (49 %) smrtelných pracovních úrazů.

Tabulka č. 5.1.1  Smrtelné pracovní úrazy ve vybraných skupinách nehod v ČR v roce 2011 (VÚBP)

Ve výše uvedených skupinách nehod se výrazněji projevily některé typy nehod:

5.1.1 Havárie silničního nebo zvláštního vozidla (vč. mobilního stroje) – 33 případů

Většinou se jedná o silniční dopravní nehody. Nejčastěji šlo o střet s jiným vozidlem nebo sjetí mimo vozovku a náraz na překážku (např. strom). Byl evidován atypický případ – pád stromu za jízdy na kabinu řidiče nákladního automobilu. Dále jsou uvedena některá odvětví podniků, v nichž byly smrtelné pracovní úrazy způsobeny těmito nehodami:

• Doprava a skladování (H.) 10 z 20 případů (tj. 50 %)
• Zpracovatelský průmysl (C.)  5 z 31 případů (tj. 16 %)
• Velkoobchod, maloobchod, opravy motor. vozidel (G.) 5 z 11 případů (tj. 45 %)
• Vzdělávání (P.) 3 ze 4 případů (tj. 75 %)
• Administrativní a podpůrné činnosti (N.) 3 ze 6 případů (tj. 50 %)

Jeden případ se stal pod vlivem alkoholu. Další nehody vlivem indispozice způsobil ve 2 případech infarkt a ve 2 případech mikrospánek.

 5.1.2  Pád osoby z lešení, podesty, lávky, plošiny, rampy, z části budovy, stavby a do prohlubně

Podobně jako v předcházejících letech byly v této skupině nejčastější pády osob ze střechy (jako části stavby) a to 6 z 15 případů. Dále bylo evidováno 5 pádů z lešení. Další případy tvořily pády osob stavebním otvorem, do výtahové šachty a do montážní jámy. Většina se odehrála při stavebních pracech a v souvislosti s nimi.

Dva případy se staly pod vlivem alkoholu.

5.1.3  Pád na osobu - stroje, předmětu, části stavby a z nich uvolněných částí

V této skupině nehod došlo zejména k pádu stromu (5 případů) při těžbě v lese a pak manipulovaného břemene většinou ve skladu. Jednalo se o rozvaděč, skleněnou tabuli, stoh tvarovek, formu, podavač a vozík. Došlo ke dvěma neobvyklým případům a to pádu vysokozdvižného vozíku i s obsluhou z rampy a ke shození kamene na hlavu kolegy při čištění dopravníku.

Jeden případ se stal pod vlivem alkoholu.

5.1.4  Zachycení, sražení, přejetí, přiražení osoby pohybujícím se strojem (včetně břemena, nákladu)

Nejčastějším typem nehod v této skupině nehod bylo sražení osoby strojem, a to železničním vozidlem (4 případy), dále pak lesním strojem, žacím strojem a kukavozem.

5.1.5 Vdechnutí toxických plynů, par, zplodin hoření a výbuchu (vč. dušení nedostatkem kyslíku)

Jednalo se zde o udušení ve fekální jímce (3 případy), ve vozidle propanbutanovým topidlem (2 případy), v kotelně kysličníkem uhelnatým a v reaktoru bez přístupu kyslíku.

5.1.6 Udeření, navinutí, říznutí, stisknutí osoby částí stroje, vtažení do nebezpečných míst na stroji

Zejména se jednalo o zachycení a stisknutí části nebo celé osoby strojem a rozdrcení (výrobní linka, balící stroj, manipulátor, kombajn a kácecí hlavice). Zranění zaměstnanci vstoupili do stroje aniž by ho vypnuli.

5.1.7  Sesutí zeminy, pád horniny na osobu (ve výkopu, raženém prostoru) proboření do materiálu (v zásobníku), zavalení

Ve třech případech došlo k zasažení zaměstnance horninou nebo výstuží v hlubinném dole, z toho dvakrát při důlním otřesu. Sesutí zeminy v nezapaženém výkopu bylo evidováno také ve třech případech.

5.1.8  Pád na osobu – břemena, nákladu přepravovaného strojem, zasypání

Jednalo se o pád panelu, desky, plechů a cívky při strojní manipulaci (jeřábem a vysokozdvižným vozíkem).