Smrtelná pracovní úrazovost v roce 2011

Zdroj: 

Zpráva se zabývá ukazateli smrtelných pracovních úrazů zaznamenaných v České republice v roce 2011 a dále jejich vývojem od roku 2002. Zabývá se rozdělením a vývojem ukazatelů podle regionů a odvětví v posledních pěti letech.

Zpráva uvádí charakteristiku smrtelných pracovních úrazů, k nimž došlo v roce 2011, vyjádřenou příčinami a okolnostmi, nehodami a zdroji nehod. Dále uvádí druh zaměstnání, činnost, úkon a případnou indispozici zraněných zaměstnanců v okamžiku úrazu a také právní předpisy porušené v přímé souvislosti se smrtelnými pracovními úrazy.

Seznam zkratek

  • ČBÚ – Český báňský úřad
  • ČSÚ – Český statistický úřad
  • SÚIP – Státní úřad inspekce práce
  • VÚBP – Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
  • NemÚr – Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v ČR za rok 2011 a předcházející
  • BOZP – bezpečnost a ochrana zdraví při práci
  • OBÚ – obvodní báňský úřad
  • OIP – oblastní inspektorát práce
  • OKEČ – odvětvová klasifikace ekonomických činností
  • OOPP – osobní ochranné pracovní prostředky
  • CZ-NACE - klasifikace ekonomických činností

Počet smrtelných pracovních úrazů v roce 2011 stoupl proti roku předcházejícímu o 4 případy. Na tomto vzestupu se nejvíce podílel růst počtu smrtelných pracovních úrazů ve zpracovatelském průmyslu, v dopravě a skladování a také v těžbě a dobývání. Ženy utrpěly 8 smrtelných pracovních úrazů. Většinou se jednalo o pády osob, pády předmětů a dopravní nehody.

Největší podíl na smrtelných pracovních úrazech měly dopravní nehody na pozemních komunikacích (silnice, kolejiště). Při 35 událostech se smrtelně zranilo 38 zaměstnanců, z toho 33 při havárii automobilu. Ke 4 případům došlo zachycením vlakem, železničním vozem, lokomotivou a 1 případ způsobila havárie tramvaje. Nedošlo k žádnému střetu automobilu s vlakem na železničním přejezdu ani k pádu letadla. Došlo ke 4 případům sražení chodce při vystupování nebo nastupování pracovníka do vozidla, většinou jedoucího. V roce 2008 došlo k meziročnímu snížení počtu všech usmrcených osob při dopravních nehodách na pozemních komunikacích v ČR téměř na hodnotu úspěšného roku 2006. Tento trend dále pokračoval i v letech 2009 (901 usmrcených osob), 2010 (802 usmrcených osob) a 2011 (773 usmrcených osob). Tím došlo i ke snížení počtu smrtelných pracovních úrazů při dopravních nehodách na pozemních komunikacích. Ženy utpěly při dopravních nehodách 3 smrtelné pracovní úrazy a to vlastním zaviněním.

Pozemní vozidla a ostatní dopravní prostředky se podílely na vzniku pracovních úrazů s pracovní neschopností nad tři dny jen 4,8 %, na závažných již 16,9 % a na smrtelných dokonce 31,6 %. Znamená to, že čím byly v pracovní úrazovosti škody na zdraví vážnější, tím se na tom více podílely dopravní nehody. Z policejních statistik vyplývá, že pozemní komunikace v ČR jsou nebezpečný prostor, jeden z nejhorších v Evropě. Z celkem usmrcených 773 osob při dopravních nehodách v roce 2011 v ČR jich bylo přibližně  5 % v pracovněprávním vztahu.

Dalším velmi častým druhem nehody s následkem smrti byly pády osob z výšky nebo do hloubky a pády předmětu na osobu. Tyto případy dohromady se na celkovém počtu smrtelných pracovních úrazů podílely 42 % (45 případů).

Smrtelné pracovní úrazy byly rozloženy téměř do všech odvětví a v rámci odvětví jejich vznik často souvisel především s prováděnými činnostmi, které zase souvisely se zaměstnáním zraněného zaměstnance (KZAM). Nelze se proto omezit jen na rozdělení případů podle odvětví podniků (CZ-NACE), ale i na odvětví událostí, které se často liší, dále pak na činnosti a na zaměstnání zraněného zaměstnance.

Vysoký počet smrtelných pracovních úrazů ve zpracovatelském průmyslu je dán rozsáhlostí tohoto odvětví (počet pojištěnců). Dopravní nehody se podílely jen pěti případy.

1 Ukazatele smrtelné pracovní úrazovosti v ČR

Analýza smrtelných pracovních úrazů, k nimž došlo v České republice v roce 2011, vychází ze souboru dat uložených v databázi smrtelných pracovních úrazů, kterou udržuje Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i. (VÚBP). Ke stanovení relativních ukazatelů byly použity údaje ze statistického zjišťování Českého statistiského úřadu „Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v ČR“ (NemÚr).

Základními ukazateli smrtelné pracovní úrazovosti jsou: počet nově hlášených případů smrtelných pracovních úrazů v daném roce a četnost smrtelných pracovních úrazů vyjádřená počtem smrtelných pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců.

1.1 Hodnoty ukazatelů smrtelných pracovních úrazů v ČR v roce 2011

V roce 2011 bylo v informačních systémech Státního úřadu inspekce práce (SÚIP), Výzkumného ústavu bezpečnosti práce, v. v. i, (VÚBP) a Českého báňského úřadu (ČBÚ) zaznamenáno celkem 144 smrtelných pracovních úrazů, z nichž podléhá statistickému zjišťování NemÚr 125 případů. Z toho bylo zaznamenáno (příp. vyšetřeno):

  • 133 smrtelných pracovních úrazů v podnicích podléhajících dozoru systému SÚIP, které jsou hlášeny oblastním inspektorátům práce (OIP), z nichž 114 případů podléhá statistickému zjišťování NemÚr,
  • 11 smrtelných pracovních úrazů v podnicích podléhajících dozoru systému ČBÚ, které jsou hlášeny obvodním báňským úřadům (OBÚ), z nichž podléhá statistickému zjišťování NemÚr všech 11 případů.

Počet statisticky evidovaných smrtelných pracovních úrazů v roce 2011:

  • celkem: 125 smrtelných pracovních úrazů; počet smrtelných pracovních úrazů stoupl proti předcházejícímu roku o 4 případy (ze 121 na 125), tj. o 3,3 %,
  • ženy:  8 smrtelných pracovních úrazů (tj. 6,4 %); průměrný počet smrtelných pracovních úrazů žen za posledních 10 let činí 9 případů za rok,
  • mladiství: žádný smrtelný pracovní úraz, poslední případ byl zaznamenán v roce 1998.

Tyto změny ovlivnily četnost smrtelných pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců. Hodnota tohoto ukazatele v ČR stoupla proti předešlému roku z hodnoty 0,28 na 0,30. Podíl smrtelných pracovních úrazů na celkovém počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností stoupl z 0,23 % na 0,26 %.

1.2 Vývoj smrtelné pracovní úrazovosti v ČR

Vývoj smrtelné pracovní úrazovosti za poslední období je dokumentován časovými řadami základních ukazatelů za posledních deset let počínaje rokem 2002. Vývoj počtu smrtelných pracovních úrazů je znázorněn v grafu č. 1.1, vývoj četnosti smrtelných pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců je znázorněn v grafu č. 1.2.

Smrtelná pracovní úrazovost 2011

Smrtelná pracovní úrazovost 2011

Smrtelná pracovní úrazovost 2011

Průběh četnosti a počtu případů za uvedené období je podobný, křivky se od sebe vzdalují a pak se zase přibližují (2006), což je dáno postupným poklesem a poté nárůstem počtu pojištěnců. V roce 2009 došlo k významnému poklesu počtu pojištěnců, ale počet případů a četnost klesla ještě výrazněji. V letech 2010 a 2011 došlo k nárůstu obou ukazatelů. Tuto skutečnost dokumentuje graf srovnání časových řad bazických indexů základních ukazatelů (graf č. 1.3), v němž jsou bazickými hodnotami hodnoty ukazatelů v roce 2002. Graf současně ukazuje, že v období 2002 – 2009 poklesla smrtelná pracovní úrazovost zhruba o 50 %.

Na poklesu smrtelné pracovní úrazovosti v posledních deseti letech se nejvíce podílejí změny v organizační struktuře národního hospodářství, odstraňování rizikových prací a jejich nahrazování automatizací a mechanizací. Projevuje se vliv zlepšujícího se způsobu prevence a řízení BOZP v ČR.

Graf č. 1.4 zobrazuje strukturu smrtelných pracovních úrazů v ČR v letech 2002 – 2011. Celkový počet smrtelných pracovních úrazů je rozčleněn do tří skupin úrazů znázorněných třemi samostatnými křivkami vývoje. Jsou to jednak smrtelné pracovní úrazy, ke kterým došlo při dopravních nehodách na pozemních komunikacích (nikoli samotných vlaků a sražení chodce vlakem), dále smrtelné pracovní úrazy hlášené SÚIP, kromě případů, ke kterým došlo při těchto dopravních nehodách, a dále úrazy hlášené ČBÚ, ke kterým došlo při hornické činnosti nebo činnosti podléhající vrchnímu dozoru ČBÚ.

Počet smrtelných pracovních úrazů při těchto dopravních nehodách v letech 2008 až 2011 klesal, což je odrazem dopravní úmrtnosti v ČR obecně. Dopravní policie zaznamenala v letech 2008 – 2011 (po nepříznivém roce 2007) pokles počtu usmrcených osob při dopravních nehodách na pozemních komunikacích. Počet usmrcených v roce 2011 byl od roku 1955 nejnižší a to 773. Bohužel ani bilancí „příznivých“ let 2009 a 2010 se ČR s hodnotou 76 usmrcených osob na milion obyvatel (2010) nemohla chlubit, neboť se na mezinárodním žebříčku nacházela na jedné ze spodních příček. Z bývalých postkomunistických zemí bylo horší jen Polsko. Na prvních příčkách žebříčku byl, pro srovnání, Island (25), Švédsko (29) a Nizozemí (32 usmrcených osob na milion obyvatel).

Největší meziroční pokles počtu smrtelných pracovních úrazů při těchto dopravních nehodách byl zaznamenán v roce 1998. Obdobný pokles počtu osob usmrcených v roce 1998 při dopravních nehodách byl zaznamenán i dopravní policií. Tento pokles je přičítán omezení maximální povolené rychlosti v obcích na 50 km/h.

Smrtelná pracovní úrazovost 2011

V roce 2001 vstoupil v platnost zákon č. 361/2000 Sb ., upravující např. povinnosti řidiče k zajištění bezpečnosti chodců. Díky tomuto zákonu byl při dopravních nehodách zaznamenán meziroční pokles počtu usmrcených osob. Další výrazný meziroční pokles smrtelných pracovních úrazů při těchto dopravních nehodách byl zaznamenán v roce 2003. Tento pokles byl patrně ovlivněn přijetím zákona č. 475/2001 Sb., který upravuje pracovní dobu a odpočinek řidičů. Vzhledem k tomu, že dopravní nehody jsou vyšetřovány zpravidla jen dopravní policií, nelze přesně doložit, zda se zákon podílel i na poklesu počtu případů při těchto událostech.

Vývoj počtu smrtelných pracovních úrazů hlášených SÚIP s vyloučením případů, ke kterým došlo při výše uvedených dopravních nehodách, vykazuje obdobný trend jako vývoj celkového počtu smrtelných pracovních úrazů vykazovaný za Českou republiku. Meziroční nárůst v roce 2011 byl zaznamenán jen o 1 případ. Tyto úrazy jsou rozloženy do všech odvětví národního hospodářství, přičemž největší frekvenci výskytu smrtelných pracovních úrazů vykázal zpracovatelský průmysl.

Počet smrtelných pracovních úrazů hlášených ČBÚ nevykazoval do roku 2004 žádný trend změn. Při hornické činnosti docházelo průměrně k 10 případům ročně, pouze v letech 2003 a 2004 byl počet případů vyšší v důsledku důlních otřesů s následkem hromadných úrazů. V roce 2005 došlo k výraznému poklesu počtu o 13 případů z důvodu útlumu (poklesu počtu pojištěnců) v tomto odvětví. V roce 2006  došlo jen ke 3 případům. Meziroční nárůst v roce 2011 byl zaznamenán o 7 případů, což způsobilo nárůst celkového počtu případů v ČR. Nárůst byl způsoben jedním hromadným případem (exploze), kdy zahynuli 4 zaměstnanci a také důlními otřesy.

2 Smrtelná pracovní úrazovost v krajích

2.1 Smrtelná pracovní úrazovost v krajích v roce 2011

Graf č. 2.1.1 znázorňuje podíl počtu smrtelných pracovních úrazů v ČR v jednotlivých krajích v roce 2011. Z porovnání  četností smrtelných pracovních úrazů v jednotlivých krajích a v ČR vyplývá, že:

  • výrazně vyšší hodnoty tohoto ukazatele, než je republikový průměr (0,30), vykázaly kraje: Jihočeský (0,52), Ústecký (0,46), Moravskoslezský (0,46) a Jihomoravský (0,38),
  • zhruba stejně vysoké hodnoty jako republikový průměr vykázaly kraje: Karlovarský (0,33), Pardubický (0,32), Plzeňský (0,28), Olomoucký (0,25) a Královéhradecký (0,25),
  • nižší hodnoty tohoto ukazatele, než je republikový průměr, vykázaly kraje: Zlínský (0,23), Liberecký (0,22), hl. m. Praha (0,21), Vysočina (0,17) a Středočeský (0,15).

Smrtelná pracovní úrazovost 2011

2.2 Vývoj smrtelné pracovní úrazovosti v krajích

Grafy č. 2.2.1 a 2.2.2 zobrazují vývoj hodnot ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti (počtu a četnosti smrtelných pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců) v jednotlivých krajích od roku 2002 do roku 2011. Z grafu č. 2.2.2  vyplývá, že četnost smrtelných pracovních úrazů je v hl. m. Praze trvale nižší než činí průměrná hodnota tohoto ukazatele v ČR, na druhé straně v Moravskoslezkém kraji je tato hodnota zpravidla vyšší.

Grafy č. 2.2.1  Smrtelné pracovní úrazy v krajích ČR v letech 2002 - 2011

Smrtelná pracovní úrazovost 2011
 

Grafy č. 2.2.2 Četnost smrtelných pracovních úrazů v krajích ČR v letech 2002 - 2011

Smrtelná pracovní úrazovost 2011

 3 Smrtelná pracovní úrazovost v odvětvích

 3.1 Smrtelná pracovní úrazovost v odvětvích v roce 2011

Smrtelná pracovní úrazovost 2011

Graf č. 3.1.1 zobrazuje podíl počtu smrtelných pracovních úrazů v roce 2011 v odvětvích (CZ-NACE) podniků - zaměstnavatelů. Z grafu plyne, že v roce 2011 došlo k největšímu počtu smrtelných pracovních úrazů (31, tj. 28,8 %) u podniků zabývajících se zpracovatelským průmyslem. Protože zde ale bylo zaměstnáno 26,4 % pojištěnců ČR (graf č. 3.1.2) vykázal zpracovatelský průmysl nižší četnost smrtelných pracovních úrazů než ČR (0,28).

Poznámka: Pro větší přehlednost grafů č. 3.1.1 a 3.1.2 byla některá odvětví, v nichž došlo k ojedinělým smrtelným pracovním úrazům, sloučena a označena jako „ostatní odvětví“: Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klim. vzduchu (D.), Informační a komunikační činnosti (J.), Peněžnictví a pojišťovnictví (K.), Činnosti v oblasti nemovitostí (L.),  Profesní, vědecké a technické činnosti (M), Veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení (O.), Vzdělávání (P.), Zdravotní a sociální péče (Q.), Kulturní, zábavní a rekreační činnosti (R.), Ostatní činnosti (S.) a Činnosti exteritoriálních organizací (U.).  

Graf č. 3.1.2 zobrazuje podíl počtu pojištěnců v roce 2011 v odvětvích (CZ-NACE).

Smrtelná pracovní úrazovost 2011

Graf č. 3.1.3 zobrazuje podíl počtu smrtelných pracovních úrazů v roce 2011 v odvětvích (CZ-NACE) událostí, při nichž k úrazu došlo.

 

Smrtelná pracovní úrazovost 2011

3.2 Vývoj ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti v odvětvích

Vzájemné poměry hodnot ukazatelů smrtelných pracovních úrazů v jednotlivých odvětvích a tendence jejich vývoje (v letech 2002 až 2011) jsou zobrazeny v grafech č. 3.2.1 a 3.2.2.

Poznámka: Pro přehlednost v grafech č. 3.2.1 a 3.2.2 nejsou zaznamenány časové řady ukazatelů vykazované v odvětvích, kde dochází k malému počtu smrtelných pracovních úrazů.

Smrtelná pracovní úrazovost 2011

Z grafu č. 3.2.1 je patrné, že trvale největší počet smrtelných pracovních úrazů vykazoval zpracovatelský průmysl, stavebnictví a doprava, skladování, spoje (event. doprava a skladování). Ve stavebnictví bylo v roce 2009 vykázáno minimum případů od roku 2000. V roce 2010 došlo k nárůstu o 8 případů a v roce 2011 došlo k poklesu o 6 případů. Ve zpracovatelském průmyslu došlo k nárůstu o 6 případů.

V grafu 3.2.2 jsou patrná odvětví, která vykázala četnost smrtelných pracovních úrazů (na 10 000 pojištěnců) výrazně vyšší než činil republikový průměr. Nejvyšší četnost případů byla vykázána v roce 2011 v těžbě a dobývání (1,99), pak v zásobování vodu a činnostech s odpady a také v zemědělství, lesnictví, rybářství.

Smrtelná pracovní úrazovost 2011

Smrtelná pracovní úrazovost 2011

4 Smrtelná pracovní úrazovost podle právní formy podniku v roce 2011

Tato část analýzy se zabývá rozdělením smrtelných pracovních úrazů podle právních forem podniků, které se účastnily na vzniku těchto úrazů, zejména ty podniky, kde byl postižený zaměstnanec zaměstnán (viz tab. č. 4).

Tabulka č. 4  Právní forma podniků figurujících při smrtelných pracovních úrazech v ČR v roce 2011 (VÚBP)

kód právní forma počet %
1 01  Podnikající fyzická osoba nezapsaná do obchodního rejstříku 19 14,4
1 02  Podnikající fyzická osoba zapsaná do obchodního rejstříku 1 0,8
1 03  Samostatně hospodařící rolník nezapsaný do obchodního rejstříku - -
1 07  Zemědělský podnikatel - fyzická osoba nezapsaná v obch. rejstříku 2 1,5
1 11  Veřejná obchodní společnost 1 0,8
1 12  Společnost s ručením omezeným 59 44,7
1 13  Společnost komanditní - -
1 21  Akciová společnost 37 28,0
2 01  Zemědělské družstvo - -
2 05  Družstvo 3 2,3
3 01  Státní podnik 3 2,3
3 13  Česká národní banka - -
3 25  Organizační složka státu - -
3 31  Příspěvková organizace 4 3,0
3 52  České dráhy 1 0,8
3 91  Zdravotní pojišťovna 1 0,8
6 01  Vysoká škola 1 0,8
celkem zúčastněných podniků 132 100

Z tabulky vyplývá, že na smrtelných pracovních úrazech se účastnily podniky převážně ze soukromého sektoru. Jde především o tři skupiny podniků, a to o společnosti s ručením omezeným, dále o akciové společnosti a nakonec o fyzické osoby podnikající podle živnostenského zákona nezapsané v obchodním rejstříku. Tyto tři skupiny tvořilo 115 podniků z celkových 132, tj. 87 %.

 5 Charakteristika smrtelných pracovních úrazů

Pro charakteristiku smrtelných pracovních úrazů bylo použito pět ze základních atributů úrazového děje, a to: nehoda, zdroj nehody, zdroj úrazu, příčina a druh zranění, které, kromě zdroje úrazu, byly klasifikované podle klasifikačního schématu databáze smrtelných pracovních úrazů.

  • Nehodou v modelu úrazového děje je poslední nežádoucí událost v posloupnosti událostí, která bezprostředně vedla ke zranění (havárie, exploze, zachycení, zasažení osob, pády předmětů a materiálů na osoby, pády osob, náraz, namožení, vdechnutí nebo požití toxických látek, napadení osobami a živočichy, účinky přírodních vlivů a prostředí, tonutí).
  • Zdrojem nehody v modelu úrazového děje je hmotný činitel, který je podstatný pro vznik nehody (stroj, nářadí, terén, část stavby, konstrukce, dílo, komunikace, předmět, látka, člověk, živočich nebo živel) a který vnějším působením dal bezprostřední podnět ke vzniku nehody.
  • Zdrojem úrazu je hmotný činitel, který svým bezprostředním působením na postiženého přivodil úraz.
  • Příčinami jsou nepříznivé okolnosti, v jejichž důsledku vznikly nežádoucí události (nebezpečné pracovní podmínky, závady v pracovním prostředí, chybějící osobní ochranné prostředky a nevhodné ustrojení osob, nesprávná a nebezpečná jednání osob, nedostatek osobních předpokladů pro správný výkon zaměstnání, zavinění živočichy, vliv počasí a živlů).
  • Druh zranění je jedním ze znaků vymezujících zdravotní poškození způsobené v důsledku nehody (zraněná část těla ve většině případů z druhu zranění implicitně vyplývá).

5.1 Nehody

V následující tabulce č. 5.1.1 je sestupně podle počtu smrtelných pracovních úrazů v souboru uspořádáno 8 nejfrekventovanějších skupin nehod. Nehody z prvních tří skupin nehod v roce 2011 způsobily 61 (49 %) smrtelných pracovních úrazů.

Tabulka č. 5.1.1  Smrtelné pracovní úrazy ve vybraných skupinách nehod v ČR v roce 2011 (VÚBP)

pořadí kód skupina nehod počet %
1. 13 Havárie silničního nebo zvláštního vozidla (vč. mobilního stroje) 33 26,4
2. 56 Pád osoby z lešení, podesty, lávky, plošiny, rampy, z části budovy, stavby a do prohlubně 15 12,0
3. 41 Pád na osobu - stroje, předmětu, části stavby a z nich uvolněných částí 13 10,4
4. 21 Zachycení, sražení, přejetí, přiražení osoby pohybujícím se strojem (vč. břemena, nákladu) 7 5,6
4. 66 Vdechnutí toxických plynů, par, zplodin hoření a výbuchu (vč. dušení nedostatkem kyslíku) 7 5,6
5. 22 Udeření, navinutí, říznutí, stisknutí osoby částí stroje, vtažení do nebezpečných míst na stroji 6 4,8
5. 45 Sesutí zeminy, pád horniny (ve výkopu, raž. prostoru),  proboření do materiálu (v zásobníku), zavalení 6 4,8
6. 42 Pád na osobu - břemena, nákladu přepravovaného strojem, zasypání 5 4,0
nejčetnější skupiny nehod, celkem ze 125 92 73,6

Ve výše uvedených skupinách nehod se výrazněji projevily některé typy nehod:

5.1.1 Havárie silničního nebo zvláštního vozidla (vč. mobilního stroje) – 33 případů

Většinou se jedná o silniční dopravní nehody. Nejčastěji šlo o střet s jiným vozidlem nebo sjetí mimo vozovku a náraz na překážku (např. strom). Byl evidován atypický případ – pád stromu za jízdy na kabinu řidiče nákladního automobilu. Dále jsou uvedena některá odvětví podniků, v nichž byly smrtelné pracovní úrazy způsobeny těmito nehodami:

  • Doprava a skladování (H.) 10 z 20 případů (tj. 50 %)
  • Zpracovatelský průmysl (C.)  5 z 31 případů (tj. 16 %)
  • Velkoobchod, maloobchod, opravy motor. vozidel (G.) 5 z 11 případů (tj. 45 %)
  • Vzdělávání (P.) 3 ze 4 případů (tj. 75 %)
  • Administrativní a podpůrné činnosti (N.) 3 ze 6 případů (tj. 50 %)

Jeden případ se stal pod vlivem alkoholu. Další nehody vlivem indispozice způsobil ve 2 případech infarkt a ve 2 případech mikrospánek.

 5.1.2  Pád osoby z lešení, podesty, lávky, plošiny, rampy, z části budovy, stavby a do prohlubně

Podobně jako v předcházejících letech byly v této skupině nejčastější pády osob ze střechy (jako části stavby) a to 6 z 15 případů. Dále bylo evidováno 5 pádů z lešení. Další případy tvořily pády osob stavebním otvorem, do výtahové šachty a do montážní jámy. Většina se odehrála při stavebních pracech a v souvislosti s nimi.

Dva případy se staly pod vlivem alkoholu.

5.1.3  Pád na osobu - stroje, předmětu, části stavby a z nich uvolněných částí

V této skupině nehod došlo zejména k pádu stromu (5 případů) při těžbě v lese a pak manipulovaného břemene většinou ve skladu. Jednalo se o rozvaděč, skleněnou tabuli, stoh tvarovek, formu, podavač a vozík. Došlo ke dvěma neobvyklým případům a to pádu vysokozdvižného vozíku i s obsluhou z rampy a ke shození kamene na hlavu kolegy při čištění dopravníku.

Jeden případ se stal pod vlivem alkoholu.

5.1.4  Zachycení, sražení, přejetí, přiražení osoby pohybujícím se strojem (včetně břemena, nákladu)

Nejčastějším typem nehod v této skupině nehod bylo sražení osoby strojem, a to železničním vozidlem (4 případy), dále pak lesním strojem, žacím strojem a kukavozem.

5.1.5 Vdechnutí toxických plynů, par, zplodin hoření a výbuchu (vč. dušení nedostatkem kyslíku)

Jednalo se zde o udušení ve fekální jímce (3 případy), ve vozidle propanbutanovým topidlem (2 případy), v kotelně kysličníkem uhelnatým a v reaktoru bez přístupu kyslíku.

5.1.6 Udeření, navinutí, říznutí, stisknutí osoby částí stroje, vtažení do nebezpečných míst na stroji

Zejména se jednalo o zachycení a stisknutí části nebo celé osoby strojem a rozdrcení (výrobní linka, balící stroj, manipulátor, kombajn a kácecí hlavice). Zranění zaměstnanci vstoupili do stroje aniž by ho vypnuli.

5.1.7  Sesutí zeminy, pád horniny na osobu (ve výkopu, raženém prostoru) proboření do materiálu (v zásobníku), zavalení

Ve třech případech došlo k zasažení zaměstnance horninou nebo výstuží v hlubinném dole, z toho dvakrát při důlním otřesu. Sesutí zeminy v nezapaženém výkopu bylo evidováno také ve třech případech.

5.1.8  Pád na osobu – břemena, nákladu přepravovaného strojem, zasypání

Jednalo se o pád panelu, desky, plechů a cívky při strojní manipulaci (jeřábem a vysokozdvižným vozíkem).

5.2 Zdroje nehod

Klasifikace zdrojů nehod smrtelných pracovních úrazů byla provedena podle klasifikačního schématu VÚBP na základě výňatků ze zpráv o vyšetřování smrtelného pracovního úrazu (OIP) do VÚBP zaslaných SÚIP a informací získaných z vyšetřovacích spisů od ČBÚ. Tato data byla u dopravních nehod doplněna o výsledky vyšetřování od drážní inspekce a dopravní policie.

Smrtelná pracovní úrazovost 2011

Tabulka č. 5.2  Smrtelné pracovní úrazy ve vybraných skupinách zdrojů nehod v ČR v roce 2011 (VÚBP)

  kód skupina zdrojů nehod počet %
1. 11 19-21 Motorové silniční dopravní prostředky a traktory 35 28,0
2. 11 27 Kolejové dopravní prostředky 7 5,6
3. 51 15 Stromy, porost 7 5,6
4. 53 11/31 Budovy a halové objekty/části budov a staveb 7 5,6
5. 53 21 Lešení, podpěrné konstrukce 5 4,0
6. 91 11 Lidé 4 3,2
7. 56 11 Výkopy, přírodní prohlubně v terénu 3 2,4
8. 76 21 Plyny neklasifikovanév ostatních skupinách 3 2,4
9. 61 11 Zemina, hornina, pevná paliva 3 2,4
    celkem ze 125 74 59,2

V grafu č. 5.2 je znázorněn podíl počtu smrtelných pracovních úrazů v základních skupinách zdrojů nehod v roce 2011.

V tabulce č. 5.2 je uspořádáno 5 vybraných skupin zdrojů nehod vykazující nejvyšší počet smrtelných pracovních úrazů v roce 2011.

5.3 Zdroje úrazů

Klasifikace zdrojů smrtelných pracovních úrazů byla provedena podle metodiky ESAW. V grafu č. 5.3 je znázorněn podíl počtu smrtelných pracovních úrazů evidovaných SÚIP včetně případů nepodléhajících statistickému zjišťování NemÚr v základních skupinách zdrojů úrazů v roce 2011. Případy podléhající dozoru systému ČBÚ (11) zahrnuty nebyly. Pro lepší orientaci v grafu byly některé základní skupiny sloučeny do jedné výseče.

Smrtelná pracovní úrazovost 2011

Z grafu č. 5.3 je patrné, jak byly skupiny zdrojů úrazu v roce 2011 zastoupeny:

  • skupina Pozemní vozidla, ostatní dopravní prostředky vykázala největší podíl případů, a to 31,6 %;
  • skupina Materiál, břemena, výrobky, strojní součásti vykázala 23,3 % případů;
  • skupina Budovy, konstrukce, povrchy vykázala 18,0 % případů;
  • skupina Živé organismy, fyzikální jevy, přírodní živly vykázala 9,8 % případů;
  • skupina Nebezpečné látky vykázala 7,5 % případů;
  • skupina Stroje a zařízení mobilní a stabilní vykázala 5,3 % případů;

V podrobnějším členění zdrojů úrazu to byly zejména podskupiny:

  • speciální stroje používané v zemědělství 4 případy
  • jeřáby (stabilní, mobilní), zdvihací zařízení se zavěšeným břemenem 4 případy
  • nebezpečné látky a přípravky jedovaté 5 případů
  • nebezpečné látky a přípravky hořlavé 2 případy
  • člověk 5 případů
  • přírodní živel 2 případy
  • výkopy, studně, příkopy 2 případy

Poznámka: Výše uvedený rozbor zdrojů úrazů obsahuje i 19 případů, které byly evidovány orgány inspekce práce, ale nepodléhají statistickému zjišťování NemÚr. Jsou to smrtelné pracovní úrazy cizích státních příslušníků zaměstnaných v zahraničních podnicích a případy, které posléze nebyly klasifikovány jako pracovní úrazy (např. kolapsy). Naopak zde nejsou smrtelné pracovní úrazy evidované ČBÚ.

5.4 Příčiny úrazů

V této části jsou uvedeny příčiny smrtelných pracovních úrazů, které byly rozhodující pro vznik úrazu. V tabulce č. 5.4 jsou uvedeny počty závad BOZP (celkem 188) u jednotlivých událostí (117), které vedly ke 125 smrtelným pracovním úrazům v roce 2011.

Tabulka č. 5.4  Závady BOZP u událostí vedoucích ke smrtelným pracovním úrazům  ČR v roce 2011

počet událostí počet závad BOZP v události CELKEM
65 1 65
35 2 70
15 3 45
2 4 8
117   188

 

Nejčastější závady:

Chyby na straně organizace (zaměstnavatel, jiná firma):

  • Nesprávná organizace práce, neinformovanost mezi zaměstnavateli 10 případů
  • Nezpracovaný pracovní postup, nevyhledaná všechna rizika 10 případů
  • Chybějící nebo nedostatečná ochranná zařízení a zajištění 7 případů

Chyby na straně zraněného pracovníka:

  • Nespecifikována 54 případů
  • Používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce vč. jednání bez oprávnění, proti zákazu a prodlévání v ohroženém prostoru 40 případů
  • Nedostatky osobních předpokladů k řádnému výkonu (chybějící tělesné předpoklady, smyslové nedostatky, nepříznivé osobní vlastnosti, okamžité psychofyziologické stavy) a riziko práce 12 případů
  • Nepoužívání (nesprávné používání) předepsaných a přidělených OOPP 8 případů

Ohrožení jinými osobami:

  • Používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce vč. jednání bez oprávnění, proti zákazu a prodlévání v ohroženém prostoru 7 případů

Vnější vlivy (zvířata, živly):

  • Ohrožení přírodními živly 5 případů

 5.5 Způsoby a druhy zranění, indispozice, pracovní neschopnost

V grafu 5.5 je znázorněn podíl počtu smrtelných pracovních úrazů podle způsobu zranění. Naprostá většina (102, tj. 82 %) jich byla způsobena mechanickým působením:

  • horizontální pohyb a střet s překážkou (převážně doprav. nehody) 37 případů,
  • vertikální pohyb a střet s překážkou (pády):

    • předmětu na osobu 27 případů,
    • osoby  na  předmět  18 případů,
  • kontakt se strojem (stisknutí, rozdrcení):

    • mobilním (např. motorové vozidlo) 7 případů,
    • stacionárním (dopravník, výrobní linka) 6 případů,
  • kontakt s odletujícími materiály, úlomky, částicemi (vč. vražd) 7 případů.

Smrtelná pracovní úrazovost 2011

U 125 smrtelných pracovních úrazů bylo evidováno 126 druhů zranění, z nichž většina byla způsobena mechanickým působením (90 ze 126). Byly to tyto druhy zranění:

  • mnohočetná poranění 41
  • poranění mozku, míchy a vnitřních orgánů  34
  • rozdrcení, otevřené rány, traumatická amputace 8
  • zlomeniny, vymknutí, podvrtnutí, natažení kloubů a vazů 3
  • účinky mechanického tlaku 4

Následující přehled přináší podrobnější údaje o druzích zranění (90 ze 126), pokud je bylo možno z dostupných dokumentů zjistit.

Jsou to:   

  • zhmoždění, rozdrcení mozku 7
  • poranění srdce aj. nitrohrudních, nitrobřišních a pánevních orgánů 9
  • roztržení, rozdrcení, traumatická ruptura vnitřního orgánu 1
  • pohmoždění, traumatický hematom vnitřního orgánu 17
  • zhmoždění 2
  • rozsáhlá devastace těla 8
  • poranění mnohočetné, nespecifikované 28
  • poranění mozku a vnitřních orgánů se zlomeninami kostí 1
  • pohmoždění, rozdrcení vnitřních orgánů spolu se zlomeninami kostí 1
  • zhmoždění mozku a vnitřních orgánů spolu se zlomeninami kostí 1
  • zlomeniny s otevřenými ranami nebo rozdrcením 2
  • zlomenina 3
  • traumatická amputace 1
  • rozdrcení 2
  • otevřená rána 1
  • střelná rána 2
  • dušení, udušení (mechanickým ohrožením dýchání) 4

Druhy zranění způsobené jiným než mechanickým působením (20 ze 126):

  • Otravy, toxické účinky látek, dušení, tonutí  12

    • otrava, toxické účinky látek (6)
    • udušení (nedostatkem kyslíku) (2)
    • utonutí (4)
  • Účinky elektrického proudu, blesku 4
  • Popálení, opaření, poleptání, omrzliny, účinky záření, horka 1
  • Následky námahy, šok, cizí těleso 3
  • Druhy zranění nezjištěné (pravděpodobně mechanickým působením) 16

 Indispozice

Zranění zaměstnanci byli indisponováni alkoholem ve 4 případech. Největší množství alkoholu v krvi bylo 2,14 promile. Jednalo se o 2 pády osob z výše (střecha a lešení). Dále šlo o převrácení traktoru za jízdy a pád manipulovaného předmětu na zaměstnance.

Jako další indispozice byly zaznamenány: záchvat (4 případy), mikrospánek (2 případy) a vysoký věk.

Pracovní neschopnost

Ze 125 případů skončilo 110 okamžitým úmrtím zaměstnance. Zbylých 15 případů skončilo jako závažné pracovní úrazy, které se postupně měnily ve smrtelné. Maximální doba pracovní neschopnosti byla 211 dnů a celkem u těchto 15 případů bylo evidováno 687 dnů pracovní neschopnosti. V grafu č. 5.6 jsou uvedeny jen ty případy v typech událostí, kde nedošlo k okamžitému úmrtí zaměstnance. Je zde znázorněno množství případů, kde nastalo úmrtí ihned a kde až po pracovní neschopnosti (závažné pracovní úrazy).

Smrtelná pracovní úrazovost 2011

6 Porušené předpisy

V roce 2011 došlo ke 117 událostem, které měly za následek 125 smrtelných pracovních úrazů. V této souvislosti došlo i k dalším typům úrazů, tj. nepracovním nebo pracovním s různou dobou pracovní neschopnosti a různé závažnosti. Bylo identifikováno 188 závad BOZP a 148 porušení některého předpisu, zejména zákona č. 262/2006 Sb. (zákoník práce), a to 72 porušení. Ve 22 případech byl porušen zákon č. 361/2000 Sb. (silniční zákon). Dále bylo evidováno 54 porušení ustanovení dalších zákonů a prováděcích předpisů, většinou v návaznosti na zákoník práce, viz tabulka č. 6. U zraněných zaměstnanců bylo shledáno pravděpodobné zavinění a na to navazující pravděpodobné porušení předpisů BOZP v 66 případech. Přesné informace však nejsou v současné době k podrobné analýze k dispozici, protože oblastní ispektoráty práce nezjišťují porušení předpisů u zraněného zaměstnance (zákon č. 251/2005 Sb.).

Tabulka č. 6   Porušené předpisy a zavinění smrtelných pracovních úrazů v ČR v roce 2011 (VÚBP)

předpis:
kdo porušil:
zákon č. 262/2006 zákon č. 361/2000 další zákon, prováděcí předpis CELKEM předpisy BOZP zavinění pravděpodobné zavinění a   porušený předpis
zraněný 27 17 10 54 29 66
jiná osoba 2 5 4 11 7 -
zaměstnavatel, jiná firma 43 - 40 83 32 -
CELKEM 72 22 54 148 68 66


6.1 Zákoník práce a silniční zákon

Nejčastěji porušeným předpisem je zákoník práce. Často bývá shledáno porušení několika ustanovení zákoníku práce současně, a to zaměstnancem, zaměstnavatelem, eventuelně i jinou osobou.

Porušení zák. č. 262/2006 Sb. (zákoník práce) zaměstnancem 27 případů

Nejčastěji se jedná o § 106, odst. 4,

  • zaměstnanec je povinen dbát o svou vlastní bezpečnost 19 případů
  • písm. c) dodržovat právní a ostatní předpisy…1 případů
  • písm. d) dodržovat při práci stanovené pracovní postupy…2 případů
  • písm. e) nepožívat alkoholické nápoje… 4 případů
  • a dále pak § 104 1 případ  

Porušení zák. č. 262/2006 Sb. (zákoník práce) jinou osobou 2 případy

§ 106, ods. 4, písm. c) a d)

 Porušení zák. č. 262/2006 Sb. (zákoník práce) zaměstnavatelem 43 případů

Zaměstnavatel je povinen:

(§ 101) zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců 7 případů

  • ods. 1   3 případy
  • ods. 2   2 případy
  • ods. 3   1 případ
  • ods. 4     ---
  • ods. 5   1 případ


(§ 102) vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí 20 případů

  • ods. 1   7 případů
  • ods. 2   1 případ
  • ods. 3   7 případů
  • ods. 4   4 případy
  • ods. 5   1 případ


(§ 103) nepřipustit, informovat, zajistit, sdělit, nahradit, zabezpečit 12 případů

  • ods. 1 1 případ
  • ods. 1, písm. a)  2 případy
  • ods. 1, písm. f)   4 případy
  • ods. 2 1 případ
  • ods. 2, písm. b)  1 případ
  • ods. 2, písm. c)  2 případy
  • ods. 3 1 případ


ostatní ustanovení: § 104, § 105 4 případy

Porušení zák. č. 361/2000 Sb. (silniční zákon) zaměstnancem (17 případů):

  • §   5, ods. 1, písm. b) řidič je povinen věnovat se plně řízení vozidla 4 případy
  • §   5, ods. 1, písm. c) řidič je povinen přizpůsobit jízdu…          ---
  • §   5, ods. 2, písm. b) řidič je povinen nepožívat alkohol          ---
  • §   6, ods. 1, písm. a) povinnost připoutat se za jízdy bezp. pásem 2 případy
  • §   9, ods. 1, písm. a) přepr.osoba se musí připoutat bezp. pásem 1 případ
  • § 11, ods. 1 směr a způsob jízdy 1 případ
  • § 17, ods. 5, písm. b) předjíždění  3 případy
  • § 18, ods. 1     rychlost jízdy musí řidič přizpůsobit… 5 případů
  • § 19, ods. 1     vzdálenost mezi vozidly…                      ---
  • § 20 vyhýbání                                  ---
  • § 22, ods. 1     přednost v jízdě, jízda křižovatkou 1 případ
  • § 23, vjíždění na pozemní komunikaci                      ---

Porušení zák. č. 361/2000 Sb. (silniční zákon) jinou osobou (5 případů):

  • §   5, ods. 1, písm. b) řidič je povinen věnovat se plně řízení vozidla 2 případy
  • §   5, ods. 2, písm. b) řidič je povinen nepožívat alkohol 1 případ
  • § 22, ods. 1     přednost v jízdě, jízda křižovatkou 2 případy

Porušení zák. č. 361/2000 Sb. zaměstnavatelem nebylo zaznamenáno.

6.2    Prováděcí a interní předpisy, další zákony

V návaznosti na výše uvedené paragrafy zákoníku práce byla porušena ustanovení následujících předpisů:

zaměstnavatelem nebo jinou firmou (40 případů):

  • zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky BOZP    19 případů
  • nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na BOZP na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky a do hloubky 3 případy
  • nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na BOZP na staveništích 4 případy
  • nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci 5 případů
  • nařízení vlády č. 101/2005 Sb. 2 případy
  • a dále po jednom případu: zákon č. 61/1988 Sb., nařízení vlády č. 28/2002 Sb., nařízení vlády č. 168/2002 Sb.,  vyhláška ČBÚ č. 22/1989 Sb., vyhláška č. 327/1992 Sb., vyhláška č. 91/1993 Sb. a technická norma ČSN ISO, celkem 7 případů

zaměstnancem (10 případů):

  • zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky BOZP 3 případy
  • vyhláška ČBÚ č. 22/1989 Sb., o ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí 3 případy
  • zákon č. 266/1994 Sb., o drahách 3 případy
  • vyhláška č. 173/1995 Sb., dopravní řád drah 1 případ

jinou osobou (4 případy):

  • trestního zákon 2 případy
  • zákon č. 266/1994 Sb., o drahách 1 případ
  • vyhláška č. 177/1994 Sb., stavební a technický řád drah 1 případ

7    Zaměstnání a věk zraněných

V tabulce č. 7 je uveden počet případů rozdělený podle zaměstnání, tj. druhu a úrovně kvalifikace zraněného zaměstnance. Odvětví je uvedeno jen orientačně. Počty smrtelných pracovních úrazů při dopravních nehodách jsou uvedeny odděleně.

Tabulka č. 7  Zaměstnání zraněných u smrtelných pracovních úrazů v ČR v roce 2011 (VÚBP)

CZ- NACE zaměstnání počet smrtelných pracovních úrazů smrtelných prac. úr.
celkem z toho dop. nehod zbývá
C. H. Obsluha stacionárních prům. strojů a zařízení, montážní dělníci 14 - 14
C. H. Obsluha pojízdných strojních zařízení a řidiči 28 16 12
C. H. Kvalifikovaní výrobci, opraváři, zámečníci, kováři, brusiči, svářeči 6 1 5
C. H. Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci v průmyslu, dopravě, ap. 4 - 4
F. Řemeslníci, kvalifikovaní stavební dělníci, zpracovatelé 11 - 11
F. Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci ve stavebnictví, ap. 2 - 2
A. Kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví ap. 9 - 9
A. Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví, ap. 2 - 2
B. Kvalifikovaní horníci, kameníci ap. 5 - 5
B. Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci v dolech a lomech - - -
. Kvalifikovaní řemeslníci ostatní a neuvedeno 8 1 7
. Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci ostatní a neuvedeno 6 1 5
D. Kvalifikovaní elektromechanici, opraváři, seřizovači el. zařízení 6 2 4
. Provozní pracovníci ve službách a obchodě 4 2 2
. Nižší administrativní pracovníci, úředníci 3 3 -
. Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci v prodeji a službách 3 2 1
. Techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí ap. pracovníci 7 4 3
. Vědečtí a odborní duševní pracovníci, architekti, inženýři 4 4 -
. Vedoucí a řídící pracovníci 3 1 2
  celkem ČR 125 37 88

•    Obsluha pojízdných strojních zařízení a řidiči utrpěli z 28 případů 16 při dopravních nehodách. 83 kod

•    Vedoucí, řídící a vědečtí pracovníci, pedagogové, zdravotníci, architekti, úředníci a provozní pracovníci utrpěli z 21 případů 14 při dopravních nehodách. 1+2+3+4+5 kod

•    Kvalifikovaní dělníci, řemeslníci, výrobci, opraváři atd. utrpěli ze 45 případů pouze 4 při dopravních nehodách. 7 kod

•    Pomocní dělníci utrpěli ze 17 případů 3 při dopravních nehodách. 9 kod

Nejvíce zastoupená věková kategorie zraněných zaměstnanců byla v roce:

2011        36 – 40 let

2010        51 – 55 let

2009        31 – 35 let

2008        56 – 60 let

2007        31 – 35 let

2006        51 – 55 let,

2005        51 – 55 let,

2004        51 – 55 let.

Věk zraněných žen byl 24, 44, 45, 45, 46, 48, 56 a 65 let. Průměrný věk zraněných zaměstnanců byl 45 let. Převážná většina (96 %) zraněných zaměstnanců byla státní příslušnosti české (120 případů), dále ukrajinské (3 případy), polské (1 případ) a rumunské (1 případ). Tito cizí státní příslušníci byli zraněni materiálem při manipulaci, elektrickým proudem nebo při havárii důlní lokomotivy..

V grafu č. 7 je zobrazeno rozložení smrtelných pracovních úrazů podle kategorií věku. Byly vynechány věkové skupiny do 20 a nad 65 let (3 případy).

Smrtelná pracovní úrazovost 2011

8    Odvětví podniků, činnosti a úkon

V následující tabulce č. 8.1 je uvedeno všech 117 událostí, které vedly ke 125 smrtelným pracovním úrazům. Tabulka znázorňuje odvětví podniků (zaměstnavatelů) vyjádřené kódem CZ-NACE (A. až Q., 1 až 86). Použité barevné odlišení je odvozeno z kapitoly č. 3. Dále znázorňuje činnosti, při nichž ke smrtelným událostem došlo. Číselný údaj (počet událostí) leží v průsečíku odvětví a činností.

Tabulka č. 8.1 -  Odvětví podniků a činnosti

Smrtelná pracovní úrazovost 2011

Události, v nichž činnosti odpovídají odvětvím podniku, jsou v tabulce č. 8.1 vyznačeny rámečkem. Činnosti, které se od odvětví podniku odlišují, jsou mimo rámeček. Z tabulky je patrný rozptyl událostí mimo orámované části, zejména u zpracovatelského průmyslu nebo stavebnictví. Znamená to, že odvětví podniku poskytuje informaci jen orientační. Přesnější je činnost, kterou zraněný vykonával v okamžiku úrazu (odvětví činnosti). Největší počet událostí (34) se odehrál při činnosti „doprava silniční a závodová“ (kód 61). Je zřejmé, že se na ní podílela téměř všechna odvětví. Největší počet událostí (16) se odehrál v odvětví Pozemní a potrubní doprava (kód H. 49), z toho většina (13) při výše uvedené činnosti.

Smrtelná pracovní úrazovost 2011

 

 

Názvy a kódy odvětví (CZ-NACE) použité v tabulce č. 8

 

9    Měsíc a hodina úrazu

V grafu č. 9.1 je uveden počet smrtelných pracovních úrazů, ke kterým došlo v jednotlivých měsících roku 2011. Odděleně jsou uvedeny smrtelné pracovní úrazy při dopravních nehodách a počty dalších případů při pracovních úrazech, kdy došlo k úmrtí více osob (dále jen „hromadné pracovní úrazy“). Událostí, při nichž došlo ke hromadným smrtelným pracovním úrazům, bylo zaznamenáno pět. Jednalo se o explozi, udušení, vraždu a dvě dopravní nehody automobilové.

K největšímu počtu událostí v roce 2011 došlo při práci samotné (v grafu jako „ostatní“) v měsíci červnu V letech 2008 a 2010 byl zaznamenán největší počet těchto událostí v měsíci září a v letech 2007 a 2009 to bylo v říjnu.

K největšímu počtu událostí při dopravních nehodách došlo letech 2011 a 2008 v měsíci září. V roce 2009 to bylo v říjnu a v roce 2007 v měsíci srpnu.

Smrtelná pracovní úrazovost 2011

V grafu č. 9.2 je uveden počet událostí, které vedly ke smrtelným pracovním úrazům, v jednotlivých hodinách dne. Odděleně jsou uvedeny dopravní nehody.

V grafu je patrný dvanáctihodinový úsek (od 6. do 18. hodiny) denní pracovní aktivity, v němž došlo k 91 událostem ze 117, které měly za následek smrtelné pracovní úrazy, někdy i více najednou. K největšímu počtu událostí došlo mezi 12. a 13. hodinou a mezi 13. a 14. hodinou. Během noční pracovní aktivity (od 18. do 6. hodiny) došlo jen ke 26 událostem. 

Smrtelná pracovní úrazovost 2011

10    Závěr

V roce 2011 bylo zaznamenáno proti předcházejícímu roku o 4 smrtelné pracovní úrazy více, tj. o 3,3 %. To se projevilo vzestupem hodnoty ukazatele četnosti smrtelných pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců, z hodnoty 0,28 na 0,30 (tj. o 7,1 %). Výskyt smrtelných pracovních úrazů je nyní natolik nízký a rozptýlený do všech odvětví a profesí, že s výjimkou dopravních nehod a pádů lze již hovořit pouze o některých charakteristických jevech, které je možno z údajů o smrtelných pracovních úrazech vysledovat.

Nejčastější jevy:

1. Nejčastější nehodou byly dopravní nehody na silnicích, kolejích (včetně sražení chodců), které způsobily 33 smrtelných pracovních úrazů, z toho se jich 5 stalo při 2 nehodách hromadných. Současně nejčastějšími zdroji nehod byly motorové silniční dopravní prostředky a traktory (35 případů). Smrtelná pracovní úrazovost je v některých odvětvích ovlivněna dopravními nehodami významně, což znamená, že se část smrtelných pracovních úrazů nestala přímo při výkonu konkrétní profese v konkrétním odvětví, ale při přesunu mezi pracovišti, např. k zákazníkovi. Tím dochází k určitému zkreslení nebezpečnosti některých odvětví. Jde zejména o autodopravu, která je specifická tím, že pracovištěm zraněného je většinou veřejná komunikace, kde je velká pravděpodobnost cizího zavinění a vazba na bezpečnostní předpisy je relativně nízká. Z 28 smrtelných pracovních úrazů řidičů a obsluhy pojízdných strojních zařízení (KZAM 83000) se jich 16 událo při dopravních nehodách. Pracovníků duševních, řídících, pedagogických (atd.) bylo evidováno při dopravních nehodách 14. Kvalifikovaní řemeslníci byli zaznamenáni při dopravních nehodách jen 4 a pomocní dělníci 3. Z policejních statistik vyplývá, že pozemní komunikace v ČR jsou nebezpečný prostor, jeden z nejhorších v Evropě. V mnoha dopravních nehodách rozhodovaly emoce, agresivita, snobství a všeobecná neúcta k zákonům, které mnozí naši spoluobčané nejen že nedodržují, ale navíc si myslí, že nemusí. Z celkem usmrcených 773 osob při dopravních nehodách v roce 2011 v ČR jich bylo přibližně 5 % v pracovně právním vztahu. Zaměstnavatelé však nemají možnost toto riziko eliminovat, snížit počet těchto smrtelných pracovních úrazů se podaří jen snížením úmrtnosti na pozemních komunikacích globálně.

2. Nejčastějším způsobem zranění byly mechanické účinky (102 případů, tj. 82 %). Byly způsobeny nejvíce dopravními nehodami, pády předmětů na osoby a  pády osob. Dále pak kontaktem s mobilním strojem (motorovým vozidlem, vlakem - přejetí, sražení, stisknutí), kontaktem se stacionárním strojem, aj.

3. Nejčastější příčinou bylo nesprávné chování zraněného a to používání nebezpečných postupů práce (vč. jednání bez oprávnění, proti zákazu a prodlévání v nebezpečném prostoru) - 40 případů. Stejná příčina u jiných osob byla zjištěna u 7 případů. U dalších 54 případů byla chyba na straně zraněného zaměstnance, ale nebyla orgány inspekce práce specikována a zahrnuta do zpracování. Celkem bylo evidováno 188 závad BOZP.

4. Porušených předpisů bylo shledáno 141, nejvíce u podniků (zaměstnavatel nebo jiná firma) a to 82. U dopravních nehod však podniky neporušily předpis žádný, převážná většina porušení byla na straně zraněných zaměstnanců. Jednalo se zejména o nepřiměřenou rychlost, nevěnování se plně řízení vozidla a riskantní předjíždění. Zavinění smrtelných pracovních úrazů bylo prokázáno ve 29 případech zraněnému zaměstnanci a ve 32 případech zaměstnavateli nebo další firmě. Zranění zaměstnanci zavinili smrtelné nehody a porušili předpisy pravděpodobně v dalších 66 případech. U těchto případů nebyly informace k analýze k dispozici. Některé případy měly i několik viníků nebo bylo shledáno porušení několika předpisů.

5. Nejvíce případů vykázali kvalifikovaní dělníci, řemeslníci, výrobci a opraváři a to 45 případů. Dále to byli řidiči a obsluha pojízdných strojních zařízení (28 případů). Na třetím místě to byli pracovníci vedoucí, řídící, vědečtí a provozní, pedagogové, zdravotníci, architekti a úředníci (21 případů).

6. Nejčastěji ke smrtelným pracovním úrazům došlo ve věkové skupině 36 – 40 let (22 případů). Průměrný věk zraněných zaměstnanců v roce 2011 byl 45 let.

7. Nejvíce smrtelných pracovních úrazů bylo vykázáno v podnicích zabývajících se zpracovatelským průmyslem (31 případů), potom stavebnictvím (21 případů) a dopravou a skladováním (20 případů).

8. V odvětví těžba a dobývání byly zaznamenáno 7 smrtelných pracovních úrazů. Při hlubinné těžbě došlo ke dvěma důlním otřesům a k závalu čelby, což lze přičítat především riziku hornické práce.

9. Roztříděním případů podle odvětví událostí, při nichž k smrtelnému pracovnímu úrazu došlo, se ukázalo, že největší počet případů vykázala doprava a skladování a to 43.

10. Činnost s největší četností případů byla doprava silniční a závodová (38 případů). Dále to byly práce betonářské, zednické, stavebně montážní, tesařské a lešenářské (11 případů) a strojní zpracování (11 případů).

11. Hromadných smrtelných pracovních úrazů, které byly důsledkem vždy jen jediné události, bylo evidováno celkem pět. Šlo o explozi (4 zranění), autonehodu v cizině (3 zranění), autonehodu v ČR (2 zranění), udušení ve fekální jímce (2 zranění) a vraždu střelnou zbraní (2 zranění).

12. Během denní pracovní aktivity došlo k 78 % událostí, které způsobily smrtelný pracovní úraz. K největšímu počtu událostí v posledních pěti letech docházelo opakovaně v září a říjnu.

13. V roce 2011 došlo k 8 smrtelným pracovním úrazům žen. Jednalo se o 2 autonehody, 2 pády zaměstnance při chůzi, a po 1 případu šlo o přejetí vlakem, pád s vysokozdvižným vozíkem z rampy, pád materiálu na osobu a utonutí.

14. Byly zjištěny 4 případy, k nimž došlo pod vlivem alkoholu..Největší naměřený podíl alkoholu v krvi bylo 2,14 promile. Jednalo se o převrácení traktoru, pád předmětu na osobu a dva pády osob z výše (střecha a lešení). Největší počet případů (13) byl zaznamenán v roce 2005 a největší obsah alkoholu v krvi v roce 2006, a to 3,50 promile.

15. Celkem ve 110 případech (83 %) zemřel zraněný zaměstnanec v den úrazu. U zbylých 15 případů se jednalo napřed o závažné pracovní úrazy, které si vyžádaly 687 dnů pracovní neschopnosti, z toho nejdelší byla 211 dnů. V roce 2010 bylo evidováno 243 dnů, v roce 2009 jenom 166 dnů, v roce 2008 to bylo 361 dnů a v roce 2007 rekordních 1 422 dnů pracovní neschopnosti.

16. Některé případy by se daly označit jako atypické. Pád části stromu na jedoucí nákladní automobil a zasažení kabiny řidiče. Pád z lodi do řeky v únoru a zachycení lodním šroubem. Nejtragičtější událostí byla exploze v továrně na trhaviny, při které zemřeli 4 zaměstnanci.

Použité zdroje dat

1. Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v ČR (NemÚr), ČSÚ

2. Informační systém o pracovních úrazech, SÚIP

3. Databáze smrtelných pracovních úrazů, VÚBP

4. Data z databáze úrazů při dopravních nehodách, Dopravní policie ČR

5. Data z databáze Českého báňského úřad

Autor článku: 

Komentáře

Statistika a skutečnost

28.11.2012 - 12:14 Radoslav Vlasák
Nabízí se otázka, zda jsou podchyceny skutečně všechny smrtelné pracovní úrazy, zvlášť ve světle zjištění o nelegálním zaměstnávání (ať už našich lidí, či cizinců), To už ale nemůže ovlivnit zpracovatel statistiky - a je diskutabilní, zda vůbec někdo, když zaměstnávání "načerno" je pořád tak lukrativní.

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Nové příspěvky publikované na informačním serveru BOZPinfo.cz

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail