Smrtelná pracovní úrazovost v ČR v roce 2010

Počet smrtelných pracovních úrazů v roce 2010 stoupl proti roku předcházejícímu o 18 případů. Nejvíce vzrostl počet smrtelných PÚ ve stavebnictví, v dopravě a skladování a také v zemědělství, lesnictví, rybářství.

Počet smrtelných pracovních úrazů v roce 2010 stoupl proti roku předcházejícímu o 18 případů. Na tomto vzestupu se nejvíce podílel růst počtu smrtelných pracovních úrazů ve stavebnictví, v dopravě a skladování a také v zemědělství, lesnictví, rybářství. Ženy utrpěly 11 smrtelných pracovních úrazů, což je stejný počet jako v roce 2007. Většinou se jednalo o dopravní nehody.

Největší podíl na smrtelných pracovních úrazech měly dopravní nehody, zejména na pozemních komunikacích (34 případů, tj. 28 %). Dále to byly dva případy způsobeny leteckou dopravní nehodou. Tři případy způsobili řidiči automobilů nedáním přednosti vlaku na železničním přejezdu. Došlo k sedmi případům sražení pracovníka vlakem a jednomu případu při havárii vlaku. V roce 2008 došlo k meziročnímu snížení počtu všech usmrcených osob při dopravních nehodách na pozemních komunikacích v ČR téměř na hodnotu úspěšného roku 2006. Tento trend dále pokračoval i v letech 2009 (jen 901 usmrcených osob) a 2010 (802 usmrcených osob). Tím došlo ke snížení počtu smrtelných pracovních úrazů při dopravních nehodách na pozemních komunikacích. Ženy utpěly při dopravních nehodách 7 smrtelných pracovních úrazů.

Dopravní prostředky se podílely na vzniku pracovních úrazů s pracovní neschopností nad tři dny jen 4,7 %, na závažných již 14,4 % a na smrtelných dokonce 37,8 %. Znamená to, že čím byly v pracovní úrazovosti škody na zdraví vážnější, tím se na tom více podílely dopravní nehody. Z policejních statistik vyplývá, že pozemní komunikace v ČR jsou nebezpečný prostor, jeden z nejhorších v Evropě. Z celkem usmrcených 802 osob při dopravních nehodách v roce 2010 v ČR jich bylo přibližně  5 % v pracovně právním vztahu.

Dalším velmi častým druhem nehody s následkem smrti byly pády osob z výšky nebo do hloubky a pády předmětu na osobu. Tyto případy se na celkovém počtu smrtelných pracovních úrazů podílely 42 % (51 případů).

Smrtelné pracovní úrazy byly rozloženy téměř do všech odvětví a v rámci odvětví jejich vznik často souvisel především s prováděnými činnostmi, které zase souvisely se zaměstnáním zraněného zaměstnance (KZAM). Nelze se proto omezit jen na rozdělení případů podle odvětví podniků, ale i na odvětví událostí, činnosti a zaměstnání zraněného zaměstnance.

Vysoký počet smrtelných pracovních úrazů ve zpracovatelském průmyslu je dán rozsáhlostí tohoto odvětví (počet pojištěnců). Dopravní nehody se podílely jen čtyřmi případy.

1    Ukazatele smrtelné pracovní úrazovosti v ČR

Analýza smrtelných pracovních úrazů, k nimž došlo v České republice v roce 2010, vychází ze souboru dat uložených v databázi smrtelných pracovních úrazů, kterou udržuje Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i. (VÚBP). Ke stanovení relativních ukazatelů byly použity údaje ze statistického zjišťování Českého statistiského úřadu „Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v ČR“ (NemÚr).

Základními ukazateli smrtelné pracovní úrazovosti jsou: počet nově hlášených případů smrtelných pracovních úrazů v daném roce a četnost smrtelných pracovních úrazů vyjádřená počtem smrtelných pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců.

1.1    Hodnoty ukazatelů smrtelných pracovních úrazů v ČR v roce 2010

V roce 2010 bylo v informačních systémech Státního úřadu inspekce práce (SÚIP), Výzkumného ústavu bezpečnosti práce, v. v. i, (VÚBP) a Českého báňského úřadu (ČBÚ) zaznamenáno celkem 140 smrtelných pracovních úrazů, z nichž podléhá statistickému zjišťování NemÚr 121 případů. Z toho bylo zaznamenáno (příp. vyšetřeno):

  • 135 smrtelných pracovních úrazů v podnicích podléhajících dozoru systému SÚIP, které jsou hlášeny oblastním inspektorátům práce (OIP), z nichž 117 případů podléhá statistickému zjišťování NemÚr,
  • 5 smrtelných pracovních úrazů v podnicích podléhajících dozoru systému ČBÚ, které jsou hlášeny obvodním báňským úřadům (OBÚ), z nichž podléhají statistickému zjišťování NemÚr 4 případy.

Počet statisticky evidovaných smrtelných pracovních úrazů v roce 2010:

  • celkem: 121 smrtelných pracovních úrazů; počet smrtelných pracovních úrazů stoupl proti předcházejícímu roku o 18 případů (ze 103 na 121), tj. o 17,5 %,
  • ženy:  11 smrtelných pracovních úrazů; což je nejvyšší procentní podíl (9,1 %) za posledních 10 let,
  • mladiství: žádný smrtelný pracovní úraz, poslední případ byl zaznamenán v roce 1998.

Tyto změny ovlivnily výrazně četnost smrtelných pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců. Hodnota tohoto ukazatele v ČR stoupla proti předešlému roku z hodnoty 0,24 na 0,28. Podíl smrtelných pracovních úrazů na celkovém počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností stoupl z 0,21 % na 0,23 %.

1.2    Vývoj smrtelné pracovní úrazovosti v ČR

Vývoj smrtelné pracovní úrazovosti za poslední období je dokumentován časovými řadami základních ukazatelů za posledních deset let počínaje rokem 2001. Vývoj počtu smrtelných pracovních úrazů je znázorněn v grafu č. 1.1, vývoj četnosti smrtelných pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců je znázorněn v grafu č. 1.2.

 

Smrtelná pracovní úrazovost

Smrtelná pracovní úrazovost

Smrtelná pracovní úrazovost

Průběh četnosti a počtu případů za uvedené období je podobný, křivky se od sebe vzdalují a pak se zase přibližují (2005), což je dáno postupným poklesem a poté nárůstem počtu pojištěnců. V roce 2009 došlo k významnému poklesu počtu pojištěnců, ale počet případů a četnost klesla ještě výrazněji. V roce 2010 došlo k nárůstu obou ukazatelů Tuto skutečnost dokumentuje graf srovnání časových řad bazických indexů základních ukazatelů (graf č. 1.3), v němž jsou bazickými hodnotami hodnoty ukazatelů v roce 2001. Graf současně ukazuje, že za sledované období smrtelná pracovní úrazovost poklesla o 48 % (počet) a o 46 % (četnost).

Na poklesu smrtelné pracovní úrazovosti v posledních deseti letech se nejvíce podílejí změny v organizační struktuře národního hospodářství, odstraňování rizikových prací a jejich nahrazování automatizací a mechanizací. Projevuje se vliv zlepšujícího se způsobu prevence a řízení BOZP v ČR.

Graf č. 1.4 zobrazuje strukturu smrtelných pracovních úrazů v ČR v letech 2001 – 2010. Celkový počet smrtelných pracovních úrazů je rozčleněn do tří skupin úrazů znázorněných třemi samostatnými křivkami vývoje. Jsou to jednak smrtelné pracovní úrazy, ke kterým došlo při dopravních nehodách na pozemních komunikacích (nikoli samotných vlaků a sražení chodce vlakem), dále smrtelné pracovní úrazy hlášené SÚIP, kromě případů, ke kterým došlo při těchto dopravních nehodách, a dále úrazy hlášené ČBÚ, ke kterým došlo při hornické činnosti nebo činnosti podléhající vrchnímu dozoru ČBÚ.

Počet smrtelných pracovních úrazů při těchto dopravních nehodách v letech 2008 až 2010 klesal, což je odrazem dopravní úmrtnosti v ČR obecně. Dopravní policie zaznamenala v letech 2008 – 2010 (po nepříznivém roce 2007) pokles počtu usmrcených osob při dopravních nehodách na pozemních komunikacích. Počet usmrcených v roce 2010 byl od roku 1961 nejnižší a to 802. Bohužel ani bilancí „příznivých“ let 2009 a 2010 se ČR s hodnotou 86 usmrcených osob na milion obyvatel (2009) nemohla chlubit, neboť se na evropském žebříčku nacházela na jedné ze spodních příček. Horší bylo jen Lucembursko, Polsko a Řecko. Na první příčce žebříčku byla, pro srovnání, Velká Británie s hodnotou 38 usmrcených osob na milion obyvatel.

Největší meziroční pokles počtu smrtelných pracovních úrazů při těchto dopravních nehodách byl zaznamenán v roce 1998. Obdobný pokles počtu osob usmrcených v roce 1998 při dopravních nehodách byl zaznamenán i dopravní policií. Tento pokles je přičítán omezení maximální povolené rychlosti v obcích na 50 km/h.

Smrtelná pracovní úrazovost

V roce 2001 vstoupil v platnost zákon č. 361/2000 Sb., upravující např. povinnosti řidiče k zajištění  bezpečnosti  chodců.  Díky  tomuto  zákonu  byl  při dopravních nehodách zaznamenán meziroční pokles počtu usmrcených osob. Další výrazný meziroční pokles smrtelných pracovních úrazů při těchto dopravních nehodách byl zaznamenán v roce 2003. Tento pokles byl patrně ovlivněn přijetím zákona č. 475/2001 Sb., který upravuje pracovní dobu a odpočinek řidičů. Vzhledem k tomu, že dopravní nehody jsou vyšetřovány zpravidla jen dopravní policií, nelze přesně doložit, zda se zákon podílel i na poklesu počtu případů při těchto událostech.

Vývoj počtu smrtelných pracovních úrazů hlášených SÚIP s vyloučením případů, ke kterým došlo při výše uvedených dopravních nehodách, vykazuje obdobný trend jako vývoj celkového počtu smrtelných pracovních úrazů vykazovaný za Českou republiku. Meziroční nárůst v roce 2010 byl zaznamenán o 25 případů. Tyto úrazy jsou rozloženy do všech odvětví národního hospodářství, přičemž největší frekvenci výskytu smrtelných pracovních úrazů vykázalo stavebnictví (viz kap. 3).

Počet smrtelných pracovních úrazů hlášených ČBÚ nevykazoval do roku 2004 žádný trend změn. Při hornické činnosti docházelo průměrně k 10 případům ročně, pouze v letech 2003 a 2004 byl počet případů vyšší v důsledku  důlních otřesů s následkem hromadných úrazů. V roce 2005 došlo k výraznému poklesu počtu o 13 případů z důvodu útlumu (poklesu počtu pojištěnců) v tomto odvětví. V roce 2008 zde došlo k 10 případům, v roce 2009 k 7 případům a v roce 2010 pouze ke 4 případům.

2    Smrtelná pracovní úrazovost v krajích

2.1    Smrtelná pracovní úrazovost v krajích v roce 2010

Graf č. 2.1.1 znázorňuje podíl počtu smrtelných pracovních úrazů v ČR v jednotlivých krajích v roce 2010. Z porovnání  četností smrtelných pracovních úrazů v jednotlivých krajích a v ČR vyplývá, že:

  • výrazně vyšší hodnoty tohoto ukazatele, než je republikový průměr (0,28), vykázaly kraje: Ústecký (0,52), Pardubický (0,47), Karlovarský (0,43) a Moravskoslezský (0,36),
  • zhruba stejně vysoké hodnoty jako republikový průměr vykázaly kraje: Olomoucký (0,29), Vysočina (0,29), Královéhradecký (0,29), Zlínský (0,28), Jihočeský (0,25) a Středočeský (0,24),
  • nižší hodnoty tohoto ukazatele, než je republikový průměr, vykázaly kraje: Jihomoravský (0,22), hl. m. Praha (0,22), Liberecký (0,20) a Plzeňský (0,14).

 

Smrtelná pracovní úrazovost

 

2.2    Vývoj smrtelné pracovní úrazovosti v krajích

Grafy č. 2.2.1 a 2.2.2 zobrazují vývoj hodnot ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti (počtu a četnosti smrtelných pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců) v jednotlivých krajích od roku 2001 do roku 2010. Z grafu č. 2.2.2  vyplývá, že četnost smrtelných pracovních úrazů je v hl. m. Praze trvale nižší než činí průměrná hodnota tohoto ukazatele v ČR, na druhé straně v Moravskoslezkém kraji je tato hodnota zpravidla vyšší.

Grafy č. 2.2.1  Smrtelné pracovní úrazy v krajích ČR v letech 2001 - 2010

Smrtelná pracovní úrazovost
 

Grafy č. 2.2.2 Četnost smrtelných pracovních úrazů v krajích ČR v letech 2001 - 2010

Smrtelná pracovní úrazovost

 3    Smrtelná pracovní úrazovost v odvětvích

 3.1    Smrtelná pracovní úrazovost v odvětvích v roce 2010

Smrtelná pracovní úrazovost

Graf č. 3.1.1 zobrazuje podíl počtu smrtelných pracovních úrazů v roce 2010 v odvětvích (CZ-NACE) podniků - zaměstnavatelů. Z grafu plyne, že v roce 2010 došlo k největšímu počtu smrtelných pracovních úrazů (27, tj. 22,3 %) u podniků zabývajících se stavebnictvím. Protože zde bylo zaměstnáno jen 6,8 % pojištěnců ČR (graf č. 3.1.2) vykázalo stavebnictví vysokou četnost smrtelných pracovních úrazů (0,92).

Poznámka: Pro větší přehlednost grafů č. 3.1.1 a 3.1.2 byla některá odvětví, v nichž došlo k ojedinělým smrtelným pracovním úrazům, sloučena a označena jako „ostatní odvětví“: Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klim. vzduchu (D.), Informační a komunikační činnosti (J.), Peněžnictví a pojišťovnictví (K.), Činnosti v oblasti nemovitostí (L.),  Profesní, vědecké a technické činnosti (M), Veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení (O.), Vzdělávání (P.), Zdravotní a sociální péče (Q.), Kulturní, zábavní a rekreační činnosti (R.), Ostatní činnosti (S.) a Činnosti exteritoriálních organizací (U.).

Graf č. 3.1.2 zobrazuje podíl počtu pojištěnců v roce 2010 v odvětvích (CZ-NACE).

Smrtelná pracovní úrazovost

Graf č. 3.1.3 zobrazuje podíl počtu smrtelných pracovních úrazů v roce 2010 v odvětvích (CZ-NACE) událostí, při nichž k úrazu došlo.

 

Smrtelná pracovní úrazovost

3.2    Vývoj ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti v odvětvích

Vzájemné poměry hodnot ukazatelů smrtelných pracovních úrazů v jednotlivých odvětvích a tendence jejich vývoje (v letech 2001 až 2010) jsou zobrazeny v grafech č. 3.2.1 a 3.2.2.

Smrtelná pracovní úrazovost

Z grafu č. 3.2.1 je patrné, že trvale největší počet smrtelných pracovních úrazů vykazovalo stavebnictví, zpracovatelský průmysl a doprava, skladování, spoje (event. doprava a skladování). Ve stavebnictví bylo v roce 2009 vykázáno minimum případů od roku 2000. V roce 2010 došlo k nárůstu o 8 případů a tím stavebnictví předčilo zpracovatelský průmysl v počtu vykázaných případů

V grafu 3.2.2 jsou patrná odvětví, která vykázala četnost smrtelných pracovních úrazů (na 10 000 pojištěnců) výrazně vyšší než činil republikový průměr. Nejvyšší četnost případů byla vykázána v zemědělství, lesnictví, rybářství, pak v těžbě a dobývání a ve stavebnictví.

Smrtelná pracovní úrazovost

Smrtelná pracovní úrazovost

4    Smrtelná pracovní úrazovost podle právní formy podniku v roce 2010

Tato část analýzy se zabývá rozdělením smrtelných pracovních úrazů podle právních forem podniků, které se účastnily na vzniku těchto úrazů, zejména ty podniky, kde byl postižený zaměstnanec zaměstnán (viz tab. č. 4).

Tabulka č. 4  Právní forma podniků figurujících při smrtelných pracovních úrazech v ČR v roce 2010

kód

právní forma

počet

%

1

01

 Podnikající fyzická osoba nezapsaná do obchodního rejstříku

20

15,0

1

02

 Podnikající fyzická osoba zapsaná do obchodního rejstříku

-

-

1

03

 Samostatně hospodařící rolník nezapsaný do obchodního rejstříku

-

-

1

07

 Zemědělský podnikatel - fyzická osoba nezapsaná v obch. rejstříku

2

1,5

1

11

 Veřejná obchodní společnost

1

0,8

1

12

 Společnost s ručením omezeným

60

45,1

1

13

 Společnost komanditní

-

-

1

21

 Akciová společnost

40

30,0

2

01

 Zemědělské družstvo

-

-

2

05

 Družstvo

2

1,5

3

01

 Státní podnik

-

-

3

13

 Česká národní banka

-

-

3

25

 Organizační složka státu

-

-

3

31

 Příspěvková organizace

4

3,0

3

52

 České dráhy

1

0,8

4

21

 Zahraniční osoba

2

1,5

7

01

 Sdružení (svaz, spolek, společnost, klub)

-

-

8

01

 Obec, městská část hlavního města Prahy

1

0,8

celkem zúčastněných podniků

133

100

 

 

Z tabulky vyplývá, že na smrtelných pracovních úrazech se účastnily podniky převážně ze soukromého sektoru. Jde především o tři skupiny podniků, a to o společnosti s ručením omezeným, dále o akciové společnosti a nakonec o fyzické osoby podnikající podle živnostenského zákona nezapsané v obchodním rejstříku. Tyto tři skupiny tvořilo 120 podniků z celkových 133, tj. 90 %.


5    Charakteristika smrtelných pracovních úrazů

 

 

 

Pro charakteristiku smrtelných pracovních úrazů bylo použito pět ze základních atributů úrazového děje, a to: nehoda, zdroj nehody, zdroj úrazu, příčina a druh zranění, které, kromě zdroje úrazu, byly klasifikované podle klasifikačního schématu databáze smrtelných pracovních úrazů.

 

  • Nehodou v modelu úrazového děje je poslední nežádoucí událost v posloupnosti událostí, která bezprostředně vedla ke zranění (havárie, exploze, zachycení, zasažení osob, pády předmětů a materiálů na osoby, pády osob, náraz, namožení, vdechnutí nebo požití toxických látek, napadení osobami a živočichy, účinky přírodních vlivů a prostředí, tonutí).
  • Zdrojem nehody v modelu úrazového děje je hmotný činitel, který je podstatný pro vznik nehody (stroj, nářadí, terén, část stavby, konstrukce, dílo, komunikace, předmět, látka, člověk, živočich nebo živel) a který vnějším působením dal bezprostřední podnět ke vzniku nehody.
  • Zdrojem úrazu je hmotný činitel, který svým bezprostředním působením na postiženého přivodil úraz.
  • Příčinami jsou nepříznivé okolnosti, v jejichž důsledku vznikly nežádoucí události (nebezpečné pracovní podmínky, závady v pracovním prostředí, chybějící osobní ochranné prostředky a nevhodné ustrojení osob, nesprávná a nebezpečná jednání osob, nedostatek osobních předpokladů pro správný výkon zaměstnání, zavinění živočichy, vliv počasí a živlů).
  • Druh zranění je jedním ze znaků vymezujících zdravotní poškození způsobené v důsledku nehody (zraněná část těla ve většině případů z druhu zranění implicitně vyplývá).

5.1    Nehody

V následující tabulce č. 5.1.1 je sestupně podle počtu smrtelných pracovních úrazů v souboru uspořádáno 8 nejfrekventovanějších skupin nehod. Nehody z prvních čtyř skupin nehod v roce 2010 způsobily 64 (53 %) smrtelných pracovních úrazů.

Tabulka č. 5.1.1  Smrtelné pracovní úrazy ve vybraných skupinách nehod v ČR v roce 2010

pořadí
kód

skupina nehod

počet

%

1.

13

Havárie silničního nebo zvláštního vozidla (vč. mobilního stroje)

33

27,3

2.

41

Pád na osobu - stroje, předmětu, části stavby a z nich uvolněných částí

18

14,9

3.

21

Zachycení, sražení, přejetí, přiražení osoby pohybujícím se strojem (vč. břemena, nákladu)

13

10,7

3.

56

Pád osoby z lešení, podesty, lávky, plošiny, rampy, z části budovy, stavby a do prohlubně

13

10,7

4.

22

Udeření, navinutí, říznutí, stisknutí osoby částí stroje, vtažení do nebezpečných míst na stroji

7

5,8

4.

45

Sesutí zeminy, pád horniny (ve výkopu, raž. prostoru),  proboření do materiálu (v zásobníku), zavalení

7

5,8

5.

42

Pád na osobu - břemena, nákladu přepravovaného strojem, zasypání

5

4,1

6.

66

Vdechnutí toxických plynů, par, zplodin hoření a výbuchu (vč. dušení nedostatkem kyslíku)

4

3,3

nejčetnější skupiny nehod, celkem ze 121

100

82,6

Ve výše uvedených skupinách nehod se výrazněji projevily některé typy nehod:

5.1.1    Havárie silničního nebo zvláštního vozidla (vč. mobilního stroje) – 33 případů

Většinou se jedná o silniční dopravní nehody. Nejčastěji šlo o střet s jiným vozidlem nebo sjetí mimo vozovku a náraz na překážku (např. strom). Došlo ke 3 případům střetu s vlakem, ke sražení 5 chodců a jednoho cyklisty automobilem. Dále jsou uvedena některá odvětví, v nichž byly smrtelné pracovní úrazy způsobeny těmito nehodami:


•    Doprava a skladování (H.)                                                  11 z 24 případů (tj. 46 %)

•    Zpracovatelský průmysl (C.)                                                 4 z 25 případů (tj. 16 %)

•    Stavebnictví (F.)                                                                       4 z 27 případů (tj. 15 %)

•    Profesní, vědecké a technické činnosti (M.)                      4 ze 4 případů (tj.100 %)

•    Zemědělství, lesnictví, rybářství (A.)                                    3 z 15 případů (tj. 20 %)

•    Zásobování vodou, činnost s odpady (E.)                         3 z  5 případů  (tj. 60 %)

•    Velkoobchod, maloobchod, opravy motor. vozidel (G.)  2 ze 4 případů (tj. 50 %)

Jeden případ se stal pod vlivem alkoholu.

Další indispozice byly: infarkt, mikrospánek a náhlá fyzická indispozice.

5.1.2  Pád na osobu - stroje, předmětu, části stavby a z nich uvolněných částí

V této skupině nehod došlo zejména k pádu stromu (6 případů), břemene, opravovaného auta, stavebního prvku, zemědělského stroje, mechanického nářadí a regálu.

5.1.3  Zachycení, sražení, přejetí, přiražení osoby pohybujícím se strojem (včetně   břemena, nákladu)

Nejčastějším typem nehod v této skupině nehod bylo sražení osoby strojem, a to železničním vozidlem (6 případů), dále pak automobilem a pomalu jedoucím strojem (nakladačem, kolejovým vozíkem, harvestorem).

Jeden případ se stal pod vlivem alkoholu.

5.1.4 Pád osoby z lešení, podesty, lávky, plošiny, rampy, z části budovy, stavby a do prohlubně

Podobně jako v předcházejících letech byly v této skupině nejčastější pády osob se střechy (jako části stavby) a to 4 ze 13 případů. Další 3 případy tvoří pády osob stavebním otvorem a 2 případy pády ze žebříku.

Dva případy se staly pod vlivem alkoholu.

5.1.5 Udeření, navinutí, říznutí, stisknutí osoby částí stroje, vtažení do nebezpečných míst na stroji

Zejména se jednalo o zachycení a vtažení části nebo celé osoby do stroje, stisknutí strojem a rozdrcení (dopravník, jeřáb, míchačka, navíječka, depaletizátor, hydraulika traktoru, atd).

5.1.6 Sesutí zeminy, pád horniny na osobu (ve výkopu, raženém prostoru) proboření do materiálu (v zásobníku), zavalení

Ve dvou případech došlo k zasažení zaměstnance horninou nebo výstuží v dole. Sesutí zeminy v nezapaženém výkopu bylo evidováno také ve dvou případech. Dále došlo k zasypání uhlím v zásobníku a také sladem.

5.1.7 Pád na osobu - nákladu, břemena přepravovaného strojem, zasypání

Jednalo se o pád trubky, desky, rámu, části svařence a materiálu při strojní manipulaci.

5.1.8 Vdechnutí toxických plynů, par, zplodin hoření a výbuchu (vč. dušení nedostatkem kyslíku)

Jednalo se o udušení kouřem při požáru, kyanovodíkem a kysličníkem uhličitým.

5.2    Zdroje nehod

Klasifikace zdrojů nehod smrtelných pracovních úrazů byla provedena podle klasifikačního schématu VÚBP na základě spěšných hlášení nebo zpráv o vyšetřování smrtelného pracovního úrazu zaslaných do VÚBP jednotlivými OIP a informací získaných od ČBÚ a dopravní policie.

Smrtelná pracovní úrazovost

Tabulka č. 5.2  Smrtelné pracovní úrazy ve vybraných skupinách zdrojů nehod v ČR v roce 2010

 

kód

skupina zdrojů nehod

počet

%

1.

11 19-21

Motorové silniční dopravní prostředky a traktory

44

36,3

2.

11 27

Kolejové dopravní prostředky

10

8,2

3.

53 11/31

Budovy a halové objekty, části budov a staveb

6

5,0

4.

51 15

Stromy, porost

6

5,0

5.

12 11

Jeřáby

3

2,5

6.

62 12

Odlitky, výkovky, výlisky, obrobky z kovů a slitin

3

2,5

7.

76 21

Plyny neklasifikovanév ostatních skupinách

3

2,5

8.

91 11

Lidé

3

2,5

 

 

celkem ze 121

78

64,5

V grafu č. 5.2 je znázorněn podíl počtu smrtelných pracovních úrazů v základních skupinách zdrojů nehod v roce 2010.

V tabulce č. 5.2 je uspořádáno 5 vybraných skupin zdrojů nehod vykazujících nejvyšší počet smrtelných pracovních úrazů v roce 2010.

5.3    Zdroje úrazů

Klasifikace zdrojů smrtelných pracovních úrazů byla provedena podle klasifikačního schématu obsaženého v příloze č. III. k bývalé vyhlášce ČÚBP a ČBÚ č. 274/1990 Sb. V grafu č. 5.3 je znázorněn podíl počtu smrtelných pracovních úrazů evidovaných SÚIP včetně případů nepodléhajících statistickému zjišťování NemÚr a kromě případů hlášených ČBÚ v základních skupinách zdrojů úrazů v roce 2010.

Smrtelná pracovní úrazovost

 

Z grafu č. 5.3 je patrné, jak byly skupiny zdrojů úrazů v roce 2010 zastoupeny:

•    skupina I. Dopravní prostředky vykázala největší podíl případů, a to 37,8 %;

•    skupina V. Materiál, břemena, předměty (pády) vykázala 20,0 % případů;

•    skupina IV. Pracovní, cestovní dopravní prostory (pády osob) vykázala 17,8 % případů;

•    skupina VII. Průmyslové škodliviny, horké látky a předměty, oheň a výbušniny vykázala 7,4 % případů;

•    skupina III. Stroje vykázala 5,2 % případů;

•    skupina II. Zdvihadla a dopravníky, zvedací a dopravní pomůcky vykázala 3,7 % případů;

V těchto základních skupinách zdrojů úrazů byly nejčastějšími podskupinami následující zdroje (v % z celkového počtu případů):

Ve skupině I. Dopravní prostředky:

•    motorové silniční dopravní prostředky …….………………………………… 29,0 %

Ve skupině IV. Pracovní, cestovní dopravní prostory (pády osob):

•    ostatní zvýšená pracoviště – pády osob z výše .….……………….….…….  14,2 %

Ve skupině V. Materiál, břemena, předměty (pády předmětů):

•    ostatní materiál, předměty, výrobky, zařízení ….. ……..………………..…… 9,6 %

Ve skupině VII. Průmyslové škodliviny, horké látky a předměty, oheň a výbušniny:

•    horké látky tekuté i plynné ………………………... ………………………...….3,0 %

Ve skupině III. Stroje:

•    zvláštní stroje zemědělské …………………….…………………….……….. ..3,1 %

Ve skupině II. Zdvihadla a dopravníky, zvedací a dopravní pomůcky:

•    jeřáby a jiná zdvihadla …………………….…………………….……….. ..........1,6 %

Poznámka: Výše uvedený rozbor zdrojů úrazů obsahuje i 18 případů, které byly evidovány orgány inspekce práce, ale nepodléhají statistickému zjišťování NemÚr. Jsou to smrtelné pracovní úrazy cizích státních příslušníků zaměstnaných v zahraničních podnicích a případy, které posléze nebyly klasifikovány jako pracovní úrazy (např. kolapsy). Naopak zde nejsou smrtelné pracovní úrazy evidované ČBÚ.

5.4    Příčiny úrazů

V této části jsou uvedeny příčiny smrtelných pracovních úrazů, které byly rozhodující pro vznik úrazu. V tabulce č. 5.4 jsou uvedeny počty závad BOZP (celkem 174) u jednotlivých událostí (114), které vedly ke 121 smrtelným pracovním úrazům v roce 2010.

Tabulka č. 5.4  Závady BOZP u událostí vedoucích ke smrtelným pracovním úrazům  ČR v roce 2010

počet událostí

 

počet závad BOZP

v události

CELKEM

72

1

72

26

2

52

14

3

42

2

4

8

0

5

0

114

 

174

 

 

Nejčastější závady:

 

Chyby na straně organizace (zaměstnavatel, jiná firma):

Nesprávná organizace práce, neinformovanost mezi zaměstnavateli 14 případů

Nezpracovaný pracovní postup, nevyhledaná všechna rizika 12 případů

Nepříznivý stav nebo vadné uspořádání pracoviště, popř. komunikace 7 případů

Chyby na straně zraněného pracovníka

Používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce vč. jednání bez oprávnění, proti zákazu a prodlévání v ohroženém prostoru 51 případů

Nedostatky osobních předpokladů k řádnému výkonu (chybějící tělesné předpoklady, smyslové nedostatky, nepříznivé osobní vlastnosti, okamžité psychofyziologické stavy) a riziko práce 14 případů

Nepoužívání (nesprávné používání) předepsaných a přidělených OOPP 13 případů

Ohrožení jinými osobami

Používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce vč. jednání bez oprávnění, proti zákazu a prodlévání v ohroženém prostoru 15 případů

Vnější vlivy (zvířata, živly)

Selhání techniky, vada materiálu 5 případů

5.5    Způsoby a druhy zranění, indispozice, pracovní neschopnost

V grafu 5.5 je znázorněn podíl počtu smrtelných pracovních úrazů podle způsobu zranění. Naprostá většina (109, tj. 90 %) jich byla způsobena mechanickým působením:

  • horizontální pohyb a střet s překážkou (převážně doprav. nehody) 37 případů,
  • vertikální pohyb a střet s překážkou (pády):
    • předmětu na osobu 32 případů,
    • osoby  na  předmět 19 případů,
  • kontakt se strojem (stisknutí, rozdrcení):
    • mobilním (např. motorové vozidlo) 13 případů,
    • stacionárním (dopravník, výrobní linka) 7 případů,
  • kontakt s živým tvorem (zvířetem, člověkem) a jiné 1 případ.

Smrtelná pracovní úrazovost

 

U 121 smrtelných pracovních úrazů bylo evidováno 131 druhů zranění, z nichž většina byla způsobena mechanickým působením (114 ze 131). Byly to tyto druhy zranění:

počet případů:

mnohočetná poranění                                                                  45

poranění mozku, míchy a vnitřních orgánů                               48

rozdrcení, otevřené rány, traumatická amputace                       9

zlomeniny, vymknutí, podvrtnutí, natažení kloubů a vazů          2

účinky mechanického tlaku                                                          10

Následující přehled přináší podrobnější údaje o druzích zranění (114 ze 131), pokud je bylo možno z dostupných dokumentů zjistit.

Jsou to:                                                                                                                    počet případů:

•    poranění nitrolební                                                                                                       2

•    otřes mozku                                                                                                                   1

•    zhmoždění, rozdrcení mozku                                                                                    12

•    poranění nitrolební s prodlouženým bezvědomím                                                 1                

•    poranění srdce aj. nitrohrudních, nitrobřišních a pánevních orgánů                  5

•    roztržení, rozdrcení, traumatická ruptura vnitřního orgánu                                    1

•    pohmoždění, traumatický hematom vnitřního orgánu                                         26

•    zhmoždění                                                                                                                      2

•    rozsáhlá devastace těla                                                                                             13

•    poranění mnohočetné, nespecifikované                                                                27

•    poranění mozku a vnitřních orgánů se zlomeninami kostí                                    1

•    zhmoždění, rozdrcení mozku se zlomeninami kostí                                               1

•    zlomeniny s otevřenými ranami nebo rozdrcením                                                  3

•    zlomenina                                                                                                                       2

•    traumatická amputace                                                                                                 4

•    rozdrcení                                                                                                                         3

•    dušení, udušení (mechanickým ohrožením dýchání)                                         10

Druhy zranění způsobené jiným než mechanickým působením (17 ze 131):

počet případů:

Otravy, toxické účinky látek, dušení, tonutí                                                                    6

•    otrava, toxické účinky látek                                                                                       (4)

•    udušení (nedostatkem kyslíku)                                                                              (0)

•    utonutí                                                                                                                          (2)

Účinky elektrického proudu, blesku                                                                            1

Popálení, opaření, poleptání, omrzliny, účinky záření, horka                                    5

Následky námahy, šok, cizí těleso                                                                                2

a nezjištěno                                                                                                                        3

Indispozice

Zranění zaměstnanci byli indisponováni alkoholem (6 případů). Největší množství alkoholu v krvi bylo 2,86 promile. Přehled je uveden v tabulce č. 10 na poslední straně této zprávy. Jednalo se převážně o pády osob z výše (střecha, lešení, žebřík, stožár). Dále šlo o dvě dopravní nehody, sražení chodce vlakem a automobilem.

Jako další indispozice byly zaznamenány: náhlá porucha zdravotního stavu, záchvat (7 případů), zkratové jednání (3 případy) a pak únava, mikrospánek, vysoký věk aj.

Pracovní neschopnost

Ze 121 případů skončilo 100 okamžitým úmrtím zaměstnance. Zbylých 21 případů skončilo jako závažné pracovní úrazy, které se postupně měnily ve smrtelné. Maximální doba pracovní neschopnosti byla 52 dnů a celkem u těchto 21 případů bylo evidováno 243 dnů pracovní neschopnosti. V grafu č. 5.6 jsou uvedeny jen ty případy v typech událostí, kde nedošlo k okamžitému úmrtí zaměstnance. Je zde znázorněno množství případů, kde nastalo úmrtí ihned a kde až po pracovní neschopnosti (závažné pracovní úrazy).

Smrtelná pracovní úrazovost

 

6    Porušené předpisy

V roce 2010 došlo ke 114 událostem, které měly za následek 121 smrtelných pracovních úrazů. V této souvislosti došlo i k dalším typům úrazů, tj. nepracovním nebo pracovním s různou dobou pracovní neschopnosti a různé závažnosti. Bylo identifikováno 174 závad BOZP a 210 porušení některého předpisu, zejména zákona č. 262/2006 Sb. (zákoník práce), a to 106 porušení. Ve 32 případech byl porušen zákon č. 361/2000 Sb. (silniční zákon). Dále bylo evidováno 72 porušení ustanovení dalších zákonů a prováděcích předpisů, většinou v návaznosti na zákoník práce, viz tabulka č. 6.

Tabulka č. 6   Porušené předpisy a zavinění smrtelných pracovních úrazů v ČR v roce 2010

předpis:

kdo

porušil:

zákon č.

 262/2006

zákon č.

 361/2000

další zákon, prováděcí předpis

CELKEM předpisy BOZP

 

zavinění

zraněný

54

21

16

91

73

jiná osoba

3

11

3

17

15

zaměstnavatel, jiná firma

49

-

53

102

41

CELKEM

106

32

72

210

129

 

 

6.1    Zákoník práce a další zákony

 

Nejčastěji porušeným předpisem je zákoník práce. Často bývá shledáno porušení několika ustanovení zákoníku práce současně, a to zaměstnancem, zaměstnavatelem, eventuelně i jinou osobou.

Porušení zák. č. 262/2006 Sb. (zákoník práce) zaměstnancem 54 případů

Nejčastěji se jedná o § 106, odst. 4,

•    zaměstnanec je povinen dbát o svou vlastní bezpečnost 6 případů

•    písm. c) dodržovat právní a ostatní předpisy… 24 případů

•    písm. d) dodržovat při práci stanovené pracovní postupy…11 případů

•    písm. e) nepožívat alkoholické nápoje…5 případů

•    písm.  f) oznamovat svému nadřízenému nedostatky…1 případ

Dále pak i § 101, 102, 104, 105, 106 odst. 2 a 3  7 případů                            

Porušení zák. č. 262/2006 Sb. (zákoník práce) jinou osobou 3 případy

§ 106, odst. 4, písm. c) a § 106, odst. 3

Porušení zák. č. 262/2006 Sb. (zákoník práce) zaměstnavatelem 49 případů

Zaměstnavatel je povinen:

  • (§ 101) zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců  8 případů
  • (§ 102) vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí 20 případů
  • § 103) nepřipustit, informovat, zajistit, sdělit, nahradit, zabezpečit 14 případů

Porušení zák. č. 361/2000 Sb. (silniční zákon) zaměstnancem (21 případů):

  • § 5, ods. 1, písm. b) řidič je povinen věnovat se plně řízení vozidla 9 případů
  • § 5, ods. 1, písm. c) řidič je povinen přizpůsobit jízdu…1 případ
  • § 5, ods. 2, písm. b) řidič je povinen nepožívat alkohol ---
  • § 6, ods. 1, písm. a) povinnost připoutat se za jízdy bezp. pásem 5 případů
  • § 9, ods. 1, písm. a) přepr.osoba se musí připoutat bezp. pásem 2 případy
  • § 18, ods. 1 rychlost jízdy musí řidič přizpůsobit…1 případ
  • § 19, ods. 1 vzdálenost mezi vozidly… ---
  • § 20 vyhýbání  ---
  • § 22, ods. 1přednost v jízdě, jízda křižovatkou případy
  • § 23, vjíždění na pozemní komunikaci ---

Porušení zák. č. 361/2000 Sb. (silniční zákon) jinou osobou (11 případů):

  • § 5, ods. 1, písm. b) řidič je povinen věnovat se plně řízení vozidla 4 případy
  • § 5, ods. 1, písm. c) řidič je povinen přizpůsobit jízdu…3 případy
  • § 17, ods. 5, písm. b) řidič nesmí předjíždět 1 případ
  • § 18, ods. 1     rychlost jízdy musí řidič přizpůsobit…1 případ
  • § 22, ods. 1     přednost v jízdě, jízda křižovatkou 2 případy

Porušení zák. č. 361/2000 Sb. zaměstnavatelem nebylo zaznamenáno.

6.2    Prováděcí a interní předpisy, další zákony

V návaznosti na výše uvedené paragrafy zákoníku práce byla porušena ustanovení následujících předpisů:

zaměstnavatelem nebo jinou firmou (53 případů):

  • zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky BOZP 26 případů
  • nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na BOZP na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky a do hloubky 4 případy
  • nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na BOZP na staveništích 1 případ
  • nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci 6 případů
  • nařízení vlády č. 101/2005 Sb. 6 případů
  • zákon č. 61/1988 Sb., nařízení vlády č. 28/2002 Sb., č. 168/2002 Sb. a č. 495/2001 Sb., vyhláška ČÚBP č. 48/1982, vyhláška ČBÚ č. 55/1996 Sb. a základní směrnice o BOZP při práci v železniční dopravě celkem 10 případů.

zaměstnancem (16 případů):

  • zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky BOZP 6 případů
  • nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na BOZP na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky a do hloubky 2 případy
  • nařízení vlády č. 28/2002 Sb. 3 případy
  • vyhláška ČBÚ č. 55/1996 Sb. 1 případ
  • nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na BOZP na staveništích 1 případ
  • základní směrnice o BOZP při práci v železniční dopravě 3 případy


jinou osobou (3 případy):

  • vyhláška ČBÚ č. 26/1989 Sb., o ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem na povrchu 1 případ
  • vyhláška ČBÚ č. 55/1996 Sb. 1 případ
  • trestního zákon 1 případ

7    Zaměstnání a věk zraněných

V tabulce č. 7 je uveden počet případů rozdělený podle zaměstnání, tj. druhu a úrovně kvalifikace zraněného zaměstnance. Odvětví je uvedeno jen orientačně. Počty smrtelných pracovních úrazů při dopravních nehodách jsou uvedeny odděleně.

Tabulka č. 7  Zaměstnání zraněných u smrtelných pracovních úrazů v ČR  v roce 2010

CZ- NACE

zaměstnání

počet smrtelných pracovních úrazů

smrtelných

prac. úr.

celkem

z toho dop. nehod

zbývá

C. H.

Obsluha stacionárních prům. strojů a zařízení, montážní dělníci

6

-

6

C. H.

Obsluha pojízdných strojních zařízení a řidiči

25

20

5

C. H.

Kvalifikovaní výrobci, opraváři, zámečníci, kováři, brusiči, svářeči

18

3

15

C. H.

  Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci v průmyslu, dopravě, ap.

7

4

3

F.

Řemeslníci, kvalifikovaní stavební dělníci, zpracovatelé

11

1

10

F.

  Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci ve stavebnictví, ap.

4

-

4

A.

Kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví ap.

9

-

9

A.

  Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví, ap.

-

-

-

B.

Kvalifikovaní horníci, kameníci ap.

2

-

2

B.

  Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci v dolech a lomech

-

-

-

.

Kvalifikovaní řemeslníci ostatní a neuvedeno

11

1

10

.

  Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci ostatní a neuvedeno

1

-

1

D.

Kvalifikovaní elektromechanici, opraváři, seřizovači el. zařízení

2

-

2

.

Provozní pracovníci ve službách a obchodě

7

2

5

.

Nižší administrativní pracovníci, úředníci

2

-

2

.

  Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci v prodeji a službách

3

1

2

.

Techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí ap. pracovníci

8

7

1

.

Vědečtí a odborní duševní pracovníci, architekti, inženýři

5

5

-

.

Vedoucí a řídící pracovníci

-

-

-

 

celkem ČR

121

44

77

 

 

  • Obsluha pojízdných strojních zařízení a řidiči utrpěli z 25 případů 20 při dopravních nehodách.
  • Vedoucí, řídící a vědečtí pracovníci, pedagogové, zdravotníci, architekti, úředníci a provozní pracovníci utrpěli z 22 případů 14 při dopravních nehodách.
  • Kvalifikovaní dělníci, řemeslníci, výrobci, opraváři atd. utrpěli z 53 případů pouze 5 při dopravních nehodách.
  • Pomocní dělníci utrpěli z 15 případů 5 při dopravních nehodách.

 

Nejvíce zastoupená věková kategorie zraněných zaměstnanců byla v roce:

2010        51 – 55 let

2009        31 – 35 let

2008        56 – 60 let

2007        31 – 35 let

2006        51 – 55 let,

2005        51 – 55 let,

2004        51 – 55 let.

Věk zraněných žen byl 27, 30, 32, 32, 35, 45, 46, 48, 54, 58 a 77 let. Průměrný věk zraněných zaměstnanců byl 46 let. Převážná většina (88,4 %) zraněných zaměstnanců byla státní příslušnosti české (107 případů), dále slovenské (7 případů), ukrajinské (5 případů), polské (1 případy) a kubánské (1 případ). Z toho šest cizích státních příslušníků se zranilo při stavebních pracech.

V grafu č. 7 je zobrazeno rozložení smrtelných pracovních úrazů podle kategorií věku. Byla vynechána skupina nad 65 let (3 případy).

Smrtelná pracovní úrazovost

 

8    Odvětví podniků a činnosti

V následující tabulce č. 8 je uvedeno všech 114 událostí, které vedly ke 121 smrtelným pracovním úrazům. Tabulka znázorňuje odvětví podniků (zaměstnavatelů) vyjádřené číselným kódem CZ-NACE (1 až 95). Použité barevné odlišení je odvozeno z kapitoly č. 3. Dále znázorňuje činnosti, při nichž ke smrtelným událostem došlo. Číselný údaj (počet událostí) leží v průsečíku odvětví a činností.

Tabulka č. 8     -  Odvětví podniků a činnosti

Smrtelná pracovní úrazovost

 

Události, v nichž činnosti odpovídají odvětvím podniku, jsou v tabulce č. 8 vyznačeny rámečkem. Činnosti, které se od odvětví podniku odlišují, jsou mimo rámeček. Z tabulky je patrný rozptyl událostí mimo orámované části, zejména u zpracovatelského průmyslu nebo stavebnictví. Znamená to, že odvětví podniku poskytuje informaci jen orientační. Přesnější je činnost, kterou zraněný vykonával v okamžiku úrazu (odvětví činnosti). Největší počet událostí (33) se odehrál při činnosti „doprava silniční a závodová“ (kód 61). Je zřejmé, že se na ní podílela téměř všechna odvětví.

Názvy a kódy odvětví (CZ-NACE) použité v tabulce č. 8

 Smrtelná pracovní úrazovost

9    Měsíc a hodina úrazu

V grafu č. 9.1 je uveden počet smrtelných pracovních úrazů, ke kterým došlo v jednotlivých měsících roku 2010. Odděleně jsou uvedeny smrtelné pracovní úrazy při dopravních nehodách a počty dalších případů při pracovních úrazech, kdy došlo k úmrtí více osob (dále jen „hromadné pracovní úrazy“). K největšímu počtu událostí došlo při práci samotné (v grafu jako „ostatní“) v měsíci březnu, červnu a září V roce 2008 byl zaznamenán největší počet případů v měsíci září. Událostí, při nichž došlo ke hromadným smrtelným pracovním úrazům, bylo zaznamenáno šest. Jednalo se o dvě dopravní nehody automobilové a jednu leteckou, jedno sražení vlakem, jednu explozi a jedno udušení.

Smrtelná pracovní úrazovost

V grafu č. 9.2 je uveden počet událostí, které vedly ke smrtelným pracovním úrazům, v jednotlivých hodinách dne. Odděleně jsou uvedeny dopravní nehody.

V grafu je patrný dvanáctihodinový úsek (od 6. do 18. hodiny) denní pracovní aktivity, v němž došlo k 94 událostem ze 114, které měly za následek smrtelné pracovní úrazy, někdy i více najednou. K největšímu počtu událostí došlo mezi 12. a 13. hodinou. Během noční pracovní aktivity (od 18. do 6. hodiny) došlo jen ke 20 událostem. 

10    Závěr

V roce 2010 bylo zaznamenáno proti předcházejícímu roku o 18 smrtelných pracovních úrazů více, tj. o 17,5 %. To se projevilo vzestupem hodnoty ukazatele četnosti smrtelných pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců, z hodnoty 0,24 na 0,28 (tj. o 16,7 %). Výskyt smrtelných pracovních úrazů je nyní natolik nízký a rozptýlený do všech odvětví a profesí, že s výjimkou dopravních nehod a pádů lze již hovořit pouze o některých charakteristických jevech, které je možno z údajů o smrtelných pracovních úrazech vysledovat.

Nejčastější jevy:

1.    Nejčastější nehodou byly dopravní nehody na silnicích, kolejích (včetně sražení chodců) a ve vzduchu, které způsobily 44 smrtelných pracovních úrazů, z toho se jich 9 stalo při 4 nehodách hromadných. Současně nejčastějšími zdroji nehod byly motorové silniční dopravní prostředky a traktory (44 případů). Smrtelná pracovní úrazovost je v některých odvětvích ovlivněna dopravními nehodami významně, což znamená, že se část smrtelných pracovních úrazů nestala přímo při výkonu konkrétní profese v konkrétním odvětví, ale při přesunu mezi pracovišti, např. k zákazníkovi. Tím dochází k určitému zkreslení nebezpečnosti některých odvětví. Jde zejména o autodopravu, která je specifická tím, že pracovištěm zraněného je většinou veřejná komunikace, kde je velká pravděpodobnost cizího zavinění a vazba na bezpečnostní předpisy je relativně nízká. Ze 17 smrtelných pracovních úrazů řidičů  (KZAM 83200) se jich 15 událo při dopravních nehodách. Pracovníků duševních, řídících, pedagogických (atd.) bylo evidováno při dopravních nehodách 14. Kvalifikovaných řemeslníků bylo zaznamenáno při dopravních nehodách 5 a pomocných dělníků také 5. Z policejních statistik vyplývá, že pozemní komunikace v ČR jsou nebezpečný prostor, jeden z nejhorších v Evropě. V mnoha dopravních nehodách rozhodovaly emoce, agresivita, snobství a všeobecná neúcta k zákonům, které mnozí naši spoluobčané nejen že nedodržují, ale navíc si myslí, že nemusí. Z celkem usmrcených 802 osob při dopravních nehodách v roce 2010 v ČR jich bylo přibližně 5 % v pracovně právním vztahu. Zaměstnavatelé však nemají možnost toto riziko eliminovat, snížit počet těchto smrtelných pracovních úrazů se podaří jen snížením úmrtnosti na pozemních komunikacích globálně.

2.    Nejčastějším způsobem zranění byly mechanické účinky (109 případů, tj. 90 %). Byly způsobeny nejvíce dopravními nehodami, pády předmětů na osoby a  pády osob. Dále pak kontaktem s mobilním strojem (motorovým vozidlem, vlakem - přejetí, sražení, stisknutí), kontaktem se stacionárním strojem, aj.

3.    Nejčastější příčinou bylo opět nesprávné chování zraněného a to používání nebezpečných postupů práce (vč. jednání bez oprávnění, proti zákazu a prodlévání v nebezpečném prostoru) - 51 případů. Stejná příčina u jiných osob byly zjištěna u 15 případů. Celkem bylo evidováno 174 závad BOZP.

4.    Porušených předpisů bylo shledáno 210, nejvíce u podniků (zaměstnavatel nebo jiná firma) a to 102. U dopravních nehod však podniky neporušily předpis žádný, převážná většina porušení byla na straně zraněných zaměstnanců. Jednalo se zejména o nevěnování se plně řízení vozidla. Zavinění smrtelných pracovních úrazů bylo prokázáno nejčastěji zraněnému zaměstnanci (73 případů). Některé případy měly i několik viníků nebo bylo shledáno porušení několika předpisů.

5.    Nejvíce případů vykázali kvalifikovaní dělníci, řemeslníci, výrobci a opraváři a to 53 případů. Dále to byli řidiči a obsluha pojízdných strojních zařízení (25 případů). Na třetím místě to byli pracovníci vedoucí, řídící, vědečtí a provozní, pedagogové, zdravotníci, architekti a úředníci (22 případů).

6.    Nejčastěji ke smrtelným pracovním úrazům došlo ve věkové skupině 51 – 55 let (26 případů). Tato věková skupina vykázala největší počet i v letech 2006, 2005 a 2004. Průměrný věk zraněných zaměstnanců v roce 2010 byl 46 let.

7.    Nejvíce smrtelných pracovních úrazů bylo vykázáno ve stavebnictví (27 případů), potom ve zpracovatelském průmyslu, kde bylo evidováno 25 případů. V dopravě a skladování to bylo 24 případů.

8.    V odvětví těžba a dobývání byly zaznamenány 4 případy. Jednalo se o zával čelby, důlní otřes, utonutí a přejetí kolovým nakladačem.

9.    Hromadných smrtelných pracovních úrazů, které byly důsledkem vždy jen jediné události, bylo evidováno celkem šest. Šlo o pád letadla (2 zranění), sražení automobilem (2 zranění), sražení vlakem (2 zranění), explozi (2 zranění), udušení v jímce (2 zranění) a autonehodu (3 zranění).

10.    Během denní pracovní aktivity došlo k 82 % událostí, které způsobily smrtelný pracovní úraz.

11.    V roce 2010 došlo k 11 smrtelným pracovním úrazům žen. Z celkových 121 případů se tedy ženám udál každý jedenáctý, tj. 9,1 %. Je to nejvyšší procentní podíl za posledních 14 let. V roce 1996 tento podíl činil 9,4 %. Jednalo se o 7 dopravních nehod, z toho 4 nehody se staly na pozemní komunikaci, 2 nehody na drážní komunikaci (sražení vlakem) a v jednom případě šlo o pád letadla..Při autonehodách v jednom případě řidička nezvládla vozidlo a ve třech případech se jednalo o cizí zavinění. Ostatní čtyři případy byly dohromady způsobeny pádem regálu, pádem osoby, explozí a požárem.

12.    Bylo zjištěno 6 případů, k nimž došlo pod vlivem alkoholu (v roce 2006 to bylo 7, v roce 2007 dokonce 9 případů, v roce 2008 8 případů a v roce 2009 jen 5 případů). Největší podíl alkoholu v krvi bylo 2,86 promile Jednalo se o sražení vlakem, sražení automobilem a čtyři pády osob z výše (střecha, žebřík, lešení a stožár).

13.    Celkem ve 100 případech (83 %) zemřel zraněný zaměstnanec v den úrazu. U zbylých 21 případů se jednalo napřed o těžké pracovní úrazy, které si vyžádaly 243 dnů pracovní neschopnosti, z toho nejdelší byla 51 dnů. V roce 2009 to bylo 166 dnů, v roce 2008 to bylo 361 dnů a v roce 2007 rekordních 1 422 dnů pracovní neschopnosti.

Použité zdroje dat

1.    Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v ČR (NemÚr), ČSÚ

2.    Informační systém o pracovních úrazech, SÚIP

3.    Databáze smrtelných pracovních úrazů, VÚBP

4.    Data z databáze úrazů při dopravních nehodách, Dopravní policie ČR

5.    Data z databáze Českého báňského úřadu

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Nové příspěvky publikované na informačním serveru BOZPinfo.cz

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail