Šíře uliček a komunikací na pracovišti

Zdroj: 
Článek vznikl jako odpověď na dotaz týkající se šířky uliček a komunikací. Objasňuje problematiku manipulace s břemeny, dopravních komunikací na pracovišti a podrobně rozebírá, jaké právní předpisy a české technické normy se tím zabývají.

Dotaz zní takto: Pro stavbu nové výrobní haly potřebujeme určit šířky uliček a komunikací. V normě ČSN 26 9010 se hovoří o průchodových uličkách - určené pro ruční manipulaci a občasný pohyb a o manipulačních uličkách - určené pro mechanizovanou manipulaci. Nařízení vlády č. 11/2002 Sb. a ČSN 735105 hovoří o dopravní komunikaci a komunikaci pro pěší. Čím se mám řídit a co to je manipulace s břemenem, mechanizovaná manipulace a o jaké prostředky se jedná (vysokozdvižný vozík, ručně vedený vozík, ruční vozík atd.)?

Máme-li si ujasnit některé pojmy, musíme si nejprve odsouhlasit informační zdroje. Těmi jsou zmíněné technické normy ČSN 26 9010:1993 Šířky a výšky cest a uliček, ČSN 73 5105:1993 Výrobní a průmyslové budovy ve znění změny Z1:1996 a NV č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí, konkrétně části 5 přílohy k nařízení vlády. K odpovědi na otázku, čím že se máme řídit, je možné vzpomenout na ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky: „Česká technická norma není obecně závazná.“ Nicméně, budeme s hodnotami normy pracovat, protože buď souhlasí s požadavky právního předpisu, nebo jej vhodně doplňují. Kdybychom nedodrželi hodnoty podle technické normy (jsou „jen“ doporučené) a dimenzovali komunikace nedostatečně, v důsledku čehož by došlo k újmě na zdraví či životech, zpovídali bychom se, proč jsme stanovili hodnoty odchylně a nesli za to odpovědnost.

K odpovědi na dotaz, co je manipulace s břemenem, lze použít § 28 nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů: „Ruční manipulací s břemenem se rozumí přepravování nebo nošení břemene jedním nebo současně více zaměstnanci včetně jeho zvedání, pokládání, strkání, tahání, posunování nebo přemisťování, při kterém v důsledku vlastností břemene nebo nepříznivých ergonomických podmínek může dojít k poškození páteře zaměstnance nebo onemocnění z jednostranné nadměrné zátěže. Za ruční manipulaci s břemenem se pokládá též zvedání a přenášení živého břemene.

Mechanizovaná manipulace je taková, kdy je břemeno přemísťováno po stanovené dráze pomocí pracovního nástroje vhodného manipulačního zařízení, včetně jeho zvedání, pokládání, strkání, tahání, posunování, nebo přemísťování, např. regálové zakladače.

Mezi ruční a mechanizovanou manipulací je definována kombinovaná manipulace, která obnáší přemísťování břemene zaměstnancem pomocí technického prostředku, který zaměstnanec ovládá, např. manipulační vozík, paletový vozík. Při této manipulaci může docházet i k ruční manipulaci s břemeny (např. nakládání a vykládání u rudlíku).

Zboží je vždy umístěno v nějakém jednotkovém obalu (např. sáček na sypké či drobné materiály, sudy na tekuté materiály). K usnadnění manipulace s těmito jednotkovými obaly slouží přepravní prostředky, které zároveň umožňují snížit četnost přepravy sdružením jednotkových obalů do manipulačních jednotek. Jednotkové zboží můžeme přepravovat v bednách – boxech (kartónové, plastové, dřevěné, kovové), v přepravkách, ve vacích nebo ve stohovacích přepravnících. Menší jednotky mohou být seskupovány na paletách, v roltejnerech či velkých kontejnerech.

Mezi technické prostředky k provádění mechanizované manipulace např. patří:

  • nízkozdvižné paletové vozíky, ať již nemotorové či motorové, ovládané kráčející obsluhou ručně (rudlík), či sedící obsluhou,
  • vysokozdvižné vozíky, které mohou být i ruční, častěji však motorové se sedící obsluhou (zvláštním druhem jsou boční vysokozdvižné vozíky k manipulaci s dlouhými břemeny),
  • dopravníky, podle technického řešení dělené na řetězové, lanové, spirálové, šnekové, pásové, válečkové, pneumatické, magnetické, aj.,
  • další technická zařízení.

Po tomto krátkém exkurzu, ve smyslu poslední části dotazu, po mechanizované manipulaci a technických prostředcích, které můžeme spatřit při manipulaci ve skladech, budou snad ustanovení technických a legislativních norem pochopitelnější.

Dále bych si dovolil připsat několik poznámek k určení šíře uliček a komunikací. Úvodem snad nebude na škodu připomenout požadavek čl. 5.13 přílohy k NV č. 101/2005 Sb., k dimenzování komunikací pro pěší či pro provoz v souladu s počtem potenciálních uživatelů (prosím přihlédnout k předpokládanému nárůstu objemu výroby, počtu lidí, obratu ve skladu atd.). Musí být: „…zajištěna dostatečná šířka jízdního pruhu stanovená v závislosti na šířce používaných dopravních prostředků včetně šířky nákladu a dostatečný bezpečný prostor i pro pěší o šířce nejméně 1,1 m.“ V souladu s čl. 5.14 musí být: “ … ve všech prostorech, kde se zdržují nebo procházejí osoby, dodržena alespoň minimální podchodná výška 2,1 m od podlahy.“, což plně koresponduje s požadavkem čl. 4.2 ČSN 26 9010. Při stanovení dispozičního uspořádání vnitřních komunikací by se nemělo zapomenout ani na požadavek čl. 5:17: „Mezi komunikacemi pro vozidla a dveřmi, vraty, průchody, chodbami a schodišti musí být zajištěn dostatečný prostor pro pěší. Ústí-li do průjezdu objektu východy nebo průchody, musí mít chodník pro pěší zábradlí. V průjezdu je zakázáno zřizovat příčnou komunikaci.“ A při praktickém provedení je třeba myslet na znění čl. 5.19, že: „…musí být komunikace zřetelně vyznačena značkami označujícími komunikaci, nebo opatřena vhodným ohrazením.“ Důležitým požadavkem je ustanovení čl. 5.17 o překrytí šachet a vpustí či jiných nebezpečných otvorů na povrchu komunikace poklopy o vhodné nosnosti a instalování v jedné rovině s povrchem komunikace. Tomu odpovídá i požadavek čl. 7.2.9 ČSN 73 5105 o zapuštění kolejnic tak, aby byla jejich horní úroveň shodná s povrchem komunikace.

S požadavky nařízení vlády souhlasí i požadavky ČSN 73 5105 v čl. 7 Požadavky na vnitřní komunikace, ať již v článku 7.1 Všeobecné požadavky či v čl. 7.2 Komunikace pro dopravu břemen (např. požadavek čl. 7.2.3 na viditelné oddělení pruhu pro pěší – ve shodě s požadavkem čl. 7.2.3 ČSN 73 5105) nebo požadavek čl. 7.7.1 na šířku komunikace pro pěší min. 1100 mm (ve smyslu tabulky 1 dimenzované na 100 osob; 1650 mm pro 300 osob a 2200 mm pro více jak 300 osob) na únosnost a pevnost komunikací pro dopravu břemen (čl. 7.2.7 ČSN 73 5105) nebo na rovnost.

Jednoduše lze říci, že základní šířkou komunikací pro osoby je šíře 0,6 m. Ta se pak v závislosti na počtu osob či manipulace zvětšuje o 0,15 m. Konkrétně se jedná o tato ustanovení normy:

  • čl. 7.7.2 ČSN 73 5105: nejmenší šířka obslužných a montážních průchodů je 600 mm přičemž tato šířka nesmí být v žádném místě zúžena zařízením (jedná se např. o uličku mezi strojním zařízením a zdí – nejde o kolizi s požadavkem § 48 nařízení vlády č. 361/2007 Sb., na šíři spojovací cesty, která nesmí být v žádném místě zúžena stabilním zařízením pod 1 m, neboť se vztahuje k podlahové ploše prostoru pro trvalou práci);
  • čl. 3.1.1 ČSN 26 9010: nejmenší šířka průchozí uličky pro občasný pohyb pracovníka v jednom směru je 600 mm;
  • čl. 3.1.2 ČSN 26 9010: nejmenší šířka průchozí uličky pro občasný pohyb pracovníků v obou směrech je 750 mm (ulička je zvětšena o 150 mm pro potřeby vyhýbání se);
  • čl. 3.1.3 ČSN 26 9010: nejmenší šířka průchozí uličky pro občasný pohyb pracovníka s břemenem v jednom směru je 850 mm (předpokládá se nesení břemene v jedné ruce podél těla, po boku);
  • čl. 3.1.5 ČSN 26 9010: nejmenší šířka průchozí uličky pro občasný pohyb pracovníků s břemenem v obou směrech je 1000 mm;
  • čl. 3.1.4 ČSN 26 9010: nejmenší šířka průchozí uličky pro občasný pohyb pracovníka s břemeny v jednom směru je 1000 mm (předpokládá se nesení dvou břemen podél těla, každé břemeno v jedné ruce);
  • čl. 3.1.6 ČSN 26 9010: nejmenší šířka průchozí uličky pro občasný pohyb pracovníků s břemeny v obou směrech je 1150 mm.

Obdobně jsou dimenzovány manipulační uličky pro pohyb technických prostředků, kdy se zohledňuje, zda je uvažován pohyb osob v těchto prostorách či nikoli. Rozměry uliček pro pohyb technických prostředků jsou obecně dány minimální šířkou 400 mm, prakticky však šířkou technického prostředku a přemísťovaného břemene (předpokládá se, že břemeno přesahuje boční rozměry technického prostředku). Takto určená šíře jízdního pruhu je po obou stranách zvětšena o 200 mm bezpečnostní vůle (takže 2x 200 mm, což plně koresponduje s požadavkem čl. 10.3 nařízení vlády č. 101/2005 Sb., že: „Šířka uličky pro průjezd manipulačních vozíků musí být alespoň o 0,4 m větší než největší šířka manipulačních vozíků nebo nákladů“). Uvažuje-li se i současný pohyb pracovníků, zaměňuje se 200mm pás za šíři průchozí uličky pro pohyb pracovníka v jednom směru bez břemene, tj. za pruh šíře 600 mm:

  • čl. 3.3.1.1 ČSN 26 9010: šíře je nejméně 400 mm, zvětšena o 2x 200 mm (manipulační ulička = jízdní pruh s pásy bezpečnostní vůle po obou stranách) pro pohyb v jednom směru (tedy: 200 + min. 400 + 200 mm);
  • čl. 3.3.1.2 ČSN 26 9010: dvě manipulační uličky vedle sebe pro pohyb technických prostředků vedle sebe (mezi dvěma jízdními pruhy tak vzniká středový pás bezpečnostní vůle šíře 400 mm);
  • čl. 3.4.1 b) ČSN 26 9010: hlavní dopravní cesta s občasným pohybem pracovníků nepřenášejících břemena tvořená jedním jízdním pruhem s jedním bezpečnostním pásem a na opačné straně pruhem průchozí uličky (tedy: 200 + min. 400 + 600 mm);
  • čl. 3.4.1 a) ČSN 26 9010 a čl. 7.2.4 ČSN 73 5105: hlavní dopravní cesta s jedním jízdním pruhem a dvěma průchozími uličkami pro protisměrný pohyb pracovníků bez břemene (tedy 600 + min. 400 + 600 mm);
  • čl. 7.2.5. ČSN 73 5105: komunikace o dvou jízdních pruzích a dvěma průchozími uličkami pro protisměrný pohyb pracovníků bez břemene (tedy 600 + min. 400 + 400 + min. 400 + 600 mm).

Při stanovování jízdních pruhů musí být mj. přihlédnuto k ustanovením čl. 7.2.2 ČSN 73 5105 o zřízení místa pro vyhýbání při obousměrné dopravě jedním jízdním pruhem, či ustanovení čl. 7.2.6 ČSN 73 5105 o přiměřeném zvětšení šířky komunikací v obloucích a na křižovatkách. A nemělo by se zapomenout na požadavek nejmenší světlé výšky komunikací pro dopravu břemene nejméně 2.400 mm (čl. 7.2.8 ČSN 73 5105 ve shodě s čl. 4.1 ČSN 26 9010) – platné pro uvedené technické prostředky.

Na samotné jízdní pruhy pak navazuje prostor pro skladování, kde se uvažuje otáčení technického prostředku, a tomu se přizpůsobuje volná plocha (čl. 3.3.2 ČSN 26 9010). Z logiky věci se uvažuje poloměr otáčení vozíku (zhruba délka samotného vozíku), vzdálenost vyložení paty vidlice od předních kol a délka vidlic (vč. možného přesahu vidlic přepravovaným nákladem v tomto předozadním směru) zvětšená o 2x 100 mm pásy bezpečnostní vůle ze stran takto vymezené jízdní šíře komunikace.

Článek 3.3.2 ČSN 26 9010 kromě plochy pro otáčení vozíku při stohování či zakládání do regálů řeší i šíře manipulačních uliček u technických prostředků vázaných na regály (regálové zakladače) pojíždějící ve vázané dráze a různých kombinacích volnosti. Základem je největší šíře použitého zařízení, zvětšená o bezpečnostní vůli o šíři 50 mm (regálové zakladače) nebo 100 mm (nevázané na regály, pojíždějící ve vázané dráze; či nevázané na regály pojíždějící v nevázané dráze zakládajícího do blokových průjezdních regálů) nebo 200 mm (nevázané na regály, pojíždí v nevázané dráze).

Závěrem lze snad již jen zdůraznit, že šíři uliček a komunikací lze dimenzovat „jen jednou“ – prostory se dají jen těžko zvětšovat, leda tak ubíráním místa pro skladování či výrobu. Uličky a komunikace je nutné průběžně (nikoli jen periodicky) ošetřovat ve smyslu udržování čistoty, obnovování nátěrů (barevné značení), udržování jejich volnosti (je neakceptovatelné postavení byť jen části stohovacího zařízení do šířky komunikace) a přehlednosti. Vidět na komunikacích musí nejen řidiči, ale i pohybující se osoby, hlavně pak za stohy a regály. Jinak hrozí nebezpečí vzájemného střetu. Ale to je již jiné téma.

Literatura a právní předpisy:

  • Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů;
  • Nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí;
  • Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci;
  • ČSN 26 9010 Šířky a výšky cest a uliček;
  • ČSN 73 5105 Výrobní průmyslové budovy.

Autor článku: 

Komentáře

Poděkování

17.02.2016 - 08:13 Ing. Vít Hofman
Skvělý článek, který shrnuje vše podstatné na jednom místě. Problematika je poměrně komplikovaná a věřím, že článek určitě mnohým pomůže, udělat si v tom jasno. Možná jsem informaci v článku přehlédl, ale nepostřehl jsem zmíněný požadavek bodu 10.3, přílohy k NV. č. 101/2005 Sb., cituji: "Ššířka uliček mezi regály a stohy musí odpovídat zvlášštnímu právnímu předpisu14) a způsobu ukládání manipulačních jednotek." Tímto zvláštním právním předpisem je myšlen právě § 48, NV. č. 361/2007 Sb., úz. Tedy šířka komunikace mezi regály může být nejméně 1 m. V případě, že jsou regály v hale od stěny ke stěně, mohou být uličky mezi krajními regály a stěnami, pokud se nepoužívají pro skladování (skladuje se z opačné strany regálu), ale pouze pro průchod, široké 0.6 m.

ROVNĚŽ PODĚKOVÁNÍ.

18.02.2016 - 08:04 Václav Syrový
Připojuji se k ing. Vítovi Hofmanovi s poděkováním autorovi článku p. Tilhonovi.

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Nové příspěvky publikované na informačním serveru BOZPinfo.cz

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail