Rozpis směn neumožňuje dodržení nepřetržitého odpočinku v týdnu

Zdroj: 

Na dotaz odpověděla JUDr. Eva Dandová.

Prosím o posouzení následujícího příkladu. Směny mám rozepsány na 5 dní po sobě 5.30 - 14.00 hodin. Potom následuje směna 13.00 - 21.30. Potom celý den volno a následující směna je až od 14 hodin. Takže nepřetržitý odpočinek je 40,5 hodiny. Nemám s tím problém, ale vedení organizace tvrdí, že není dodržen limit 35 hodin během sedmi po sobě následujících kalendářních dnů. Myslela jsem si, že se počítá i těch 14 hodin volna před nástupem na poslední směnu (i když je to již 8. den). Je to tak?

To je skutečně problém. Zákoník práce (ZP) nemá speciální ustanovení o tom, kdy počíná a kdy končí den pracovního klidu. V ustanovení § 91 ZP se zákonodárce kogentně zmiňuje o dnech pracovního klidu, tedy o kalendářních dnech počínajících 00.01 hod. a končících 24. hodinou. V ustanovení § 91 odst. 2 ZP se připouští výjimečný výkon práce ve dnech pracovního klidu. Je proto otázkou, zda se režim výjimečnosti výkonu práce podle citovaného ustanovení vztahuje na dobu před počátkem vlastního nepřetržitého odpočinku. V doktríně pracovního práva se vyskytuje názor, že dikce zákona zjevně svědčí pro výklad, že za den pracovního klidu je nutno považovat celý kalendářní den. Takový výklad však neodpovídá smyslu úpravy doby odpočinku (zejména doby odpočinku v týdnu) jako minimální. Takovým výkladem by totiž došlo fakticky k rozšíření délky nepřetržitého odpočinku v týdnu z 35 hodin na 48 hodin a pak by nemohlo vůbec platit, že zaměstnavatel může rozvrhnout pracovní dobu do šestidenního pracovního týdne.

Proto se i já osobně přikláním k výkladu, že potenciální zbytkové hodiny (ve Vašem případě ze soboty) je možno připočítat ke dni nepřetržitého odpočinku v týdnu.

Zákoník práce pouze v jediném případě zaměstnavatele s nočními směnami upouští od pravidla, že den pracovního klidu je každý den, na nějž připadne i jen část nepřetržitého odpočinku v týdnu (§ 91 odst. 6 ZP). Z Vašeho dotazu nevyplývá, že byste pracovali v noci, to by byla jiná situace. Já vycházím z toho, že noční směny nemáte a že u zaměstnavatelů, kteří noční směny nemají, se musí použít obecné počítání času.

Z toho dovozuji, že ve Vašem případě se mohou počítat do limitu 35 hodin nepřetržitého odpočinku v týdnu zbytkové hodiny šestého pracovního dne. Pro to, aby se do něj počítaly i hodiny osmého dne, však není v zákoně žádná opora a v tom má Váš zaměstnavatel pravdu.

Abych ale mohla dát jednoznačnou odpověď na Váš dotaz, musela bych znát Váš celý harmonogram směn, tedy rozvrh na celé Vaše vyrovnávací období, protože ve Vámi popisovaném týdnu odpracujete 48 hodin (počítáno bez přestávek v práci) a je zřejmé, že v následujících týdnech nepracujete stejný počet hodin. Je možné, že v následujícím týdnu Vám vyjde podle harmonogramu směn nepřetržitý odpočinek v týdnu tak, aby během 2 týdnů činila délka tohoto odpočinku celkem 70 hodin, a Vy jste splnili podmínku § 92 odst. 3 ZP.

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Nové příspěvky publikované na informačním serveru BOZPinfo.cz

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail