Revize a zkoušky plynových a tlakových zařízení

Zdroj: 
V textu jsou uvedeny požadavky na revize, zkoušky a kontroly vyhrazených plynových a tlakových zařízení (rezort MPSV). Nepojednává se o provozu nízkotlakých kotelen.

Kontrolní úkony pro zajištění vlastností výrobků a jejich bezpečného používání

Inspekce

Termín inspekce je používán pro kontroly ve výrobě a po jejím ukončení, před uvedením zařízení na trh. Vlastní činnost a písemné výstupy slouží k doložení vlastností výrobku nebo zařízení, např. za účelem posouzení shody, v návaznosti na zákon č. 22/1997 Sb.

Nesystémový a vybočující z rámce zákona č. 22/1997 Sb. je pojem periodické inspekce, uváděný v NV č. 42/2003 Sb. Tam se v preambuli uvádí, že „Vláda nařizuje podle § 22 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů…“; a tedy platnost uvedeného nařízení vlády by měla být omezena na působnost zákona č. 22/1997 Sb., tj. na dobu před uvedením výrobku nebo zařízení na trh. Přesto v § 5 NV č. 42/2003 Sb. se uvádí, že při opakovaném používání přepravitelného tlakového zařízení se na žádost jeho vlastníka nebo držitele provádí periodická inspekce. Jde o posuzování nádob, včetně jejich ventilů a dalšího příslušenství používaného pro přepravu stlačených látek. Podle tohoto předpisu inspekce provádí notifikovaná nebo oprávněná osoba (nikoliv revizní technik) postupem uvedeným v části III přílohy č. 4 k NV č. 42/2003 Sb. Uvedený § neukládá povinnost periodické inspekce provádět („na žádost vlastníka nebo držitele..“, tedy nikoliv podle předpisu), ale může docházet k nejasnostem nebo neplnění požadavků předepsaných pro provoz nádob. V dalším textu uvedeného NV jsou pak řešeny cisterny a souvislosti s rezortními předpisy ADR a RID.

Písemné výstupy a závěry z provedených inspekcí nebo kontrol jsou pak dílčím podkladem pro odpovědnou osobu dodavatele, odběratele nebo provozovatele, že předmětné zařízení je vyrobeno v souladu s předpisy (prohlášení o shodě) a je způsobilé pro další používání.

Revize

Pojem revize je používán u provozovaných zařízení pro úkony prováděné v rámci prevence úrazů a nehod, tedy zajišťující bezpečnost osob a technických zařízení na základě zákonných požadavků (viz zákon č. 262/2006 Sb. - Zákoník práce - a další související předpisy), v tomto textu platných pro rezort MPSV. V jiných rezortech (doprava apod.) se může terminologie a některé požadavky částečně lišit. Vlastní revize je oprávněn provádět pouze revizní technik, tedy osoba, vlastnící Osvědčení odborné způsobilosti, které vydává TIČR (dříve ITI Praha) pro daný druh zařízení. Dalším dokladem pro uvedenou činnost je Oprávnění, viz zákon č. 174/1968 Sb.

Výsledky revizí a jejich vyhodnocení, jak jsou uvedeny v revizních zprávách, jsou pak doklady v první fázi nutné zejména pro stavební - kolaudační - řízení. Zde se působnost předpisů z oblasti výroby stýká s předpisy provozními. Je tedy nutno ověřovat existenci výsledků posuzování shody stejně jako existenci výchozích revizních zpráv.

V následném provozu pak zprávy o revizích a zkouškách tvoří součást provozní dokumentace a dokládají trvalou preventivní péči provozovatele o bezpečnost používaných zařízení.

Rozdíly mezi inspekcemi a revizemi

Často je kladena otázka, jaký je rozdíl mezi inspekcí a revizí provedenou na zařízení, neboť jde částečně o podobnou činnost.

Základní rozdíl je v působnosti určujících zákonů - před uvedením na trh a oblast následného provozování. Různý je i obsah úkonů, kdy inspekce a další úkony mohou být použity pro posouzení shody, posuzují tedy stav vyrobeného nebo dodaného produktu ve chvíli, obrazně řečeno „opuštění bran“ výrobní (dodavatelské) organizace. Neověřuje se při tom, zda budoucí obsluha je např. zdravotně a odborně způsobilá, zda jsou k dispozici podklady nutné pro vedení provozní dokumentace, nejsou brány v úvahu předchozí provozní zkušenosti s podobným zařízením (zkušební provoz) a další pro provoz důležité okolnosti, jako například související revize dalších vyhrazených zařízení. Výsledky tohoto ověřování v podmínkách konkrétního provozovatele jsou pak (společně s doložením kvality dodaného zařízení podle předchozích výsledků inspekcí) shrnuty v závěrech revizí.

Při kolaudaci jako součásti stavebního řízení je prováděna i kontrola existence revizních zpráv všech vyhrazených zařízení; výsledky inspekcí požadovány zpravidla nejsou.

Plynová zařízení

Revize plynových zařízení

U plynových zařízení jde o výchozí a dále pak o provozní revize podle vyhl. č. 85/1978 Sb. Provedení výchozí revize zajišťuje dodavatelská organizace a výsledná zpráva je součástí dodávky zařízení. Uvedená vyhláška předepisuje i obsah revizních zpráv a požadované podklady. Zpráva o výchozí revizi, kde jsou uvedeny závady bránící bezpečnému provozu znamená, že zařízení nesmí být uvedeno v činnost dříve, než jsou takové nedostatky prokazatelně odstraněny. Pokud zjištěné závady bezpečnému provozu přímo nebrání, např. chybí konečné nátěry venkovního potrubí, pak je možno nedostatky odstranit dodatečně v určených lhůtách a zařízení mezitím za stanovených podmínek provozovat. Neodstranění zjištěných závad a provoz po termínu je však posuzován jako porušení požadavků platných předpisů a za případné vzniklé škody nebo neštěstí zodpovídá ten, kdo o provozu po termínu rozhodl.

Revizi plynových zařízení a případné zkoušky provádí revizní technik nebo revizní technik pro zkoušky, jehož způsobilost byla ověřena organizací státního odborného dozoru.

Výchozí a nebo provozní revizi mohou podle druhu zařízení předcházet kontrolní úkony, jako např. kontroly kvality izolací pro kovová potrubí uložená v zemi, zkoušky pevnosti a těsnosti celého zařízení, ověření, zda zařízení je provedeno v souladu s projektem a jeho navrženými parametry. Současně se posuzuje splnění požadavků bezpečnosti práce a předpisů požární ochrany. Všechny tyto a další úkony jsou pak podkladem pro celkové posouzení a sepsání zprávy o revizi daného zařízení. Revize se opakují v intervalech, určených podle průvodní dokumentace a s přihlédnutím k provozním zkušenostem, nejdéle po třech letech provozu.

Kontroly plynových zařízení

Vyhláška č. 85/1978 Sb. také ukládá pro mezidobí mezi prováděním revizí provádět kontroly plynového zařízení. Ty se provádí zpravidla po jednom roce provozu a ověřuje se, zda stav provozovaného zařízení odpovídá požadavkům bezpečnosti práce a případně požární ochrany. Kontrolu provede pracovník pověřený provozovatelem, který prokazatelně ovládá bezpečnostní předpisy, požární řád a je zaškolen v obsluze daného zařízení. Výsledkem kontrol jsou zjištění zapsaná do provozního deníku s uvedením jména a podpisu provádějícího pracovníka, data a rozsahu kontroly, případně zjištěných závad a návrhů na jejich odstranění.

Tyto kontroly se často nesprávně zaměňují s odbornými prohlídkami nízkotlakých kotelen. Jde však o jinou činnost s odlišným rozsahem a obsahem, takže doklady obou úkonů mohou, a v některých případech i musí, existovat souběžně.

Tlaková zařízení

Obecně

Zkoušky u nově vyrobených zařízení jsou součástí posuzování shody podle příslušných předpisů. NV 26/2003 Sb. apod. s návazností na normové dokumenty.

U provozovaných tlakových zařízení požadují předpisy provedení výchozí a první provozní revize. Dále pak o provozní a vnitřní revize a provedení tlakové zkoušky po devíti letech (viz § 7 odst. 4 vyhl. ČÚBP a ČBÚ č. 18/1979 Sb.) od provedení předchozí tlakové zkoušky kotle nebo nádoby.

Výchozí revize

Provádí se před uvedením tlakových nádob do provozu a po opravách tlakového celku. Předchází je stavební a první tlakové zkoušky. U nových zařízení jsou použity podklady související s posouzením shody, po opravách zkoušky dozoruje od určitých parametrů (tlak, pro kotle 16 bar, pro tlakové nádoby 25 bar) oprávněná organizace (TIČR) a musí být provedeny zkušebním přetlakem, který je uveden v průvodní dokumentaci zařízení.

Provádějící osobou je revizní nebo zkušení technik, vlastnící kvalifikační doklad od TIČR nebo od ITI Praha, který je zaměstnavatelem - dodavatelskou organizací - pověřen. Oprávněná organizace, která opravu provedla, musí mít dále pracovníky s kvalifikací, obdobnou jaká je nutná pro výrobu (svářeči apod.).

Při uvádění kotlů do provozu se provádí odborné šetření za účasti zástupců projektanta, investora, výrobce nebo dodavatele, provozovatele a dalších osob, viz čl. 6 ČSN 07 0710. Požadavek na provedení první provozní revize do 14 dnů od uvedení tlakové nádoby do provozu je obsažen v ČSN 69 0012, ale v praxi realizuje výjimečně.

Provozní revize

Pro takové nádoby stabilní je normou určená lhůta provozních revizí stanovena nejdéle na jeden rok, u kotlů pak 3 měsíce. Ověřuje se při nich bezpečnost zařízení za provozního tlaku a běžných podmínek. Výsledkem je revizní zpráva s konstatováním zjištěného stavu a případným návrhem na odstranění zjištěných závad.

Vnitřní revize a zkoušky těsnosti

Podle druhu zařízení a způsobu provozu se požaduje provádění vnitřních prohlídek, kdy revizní technik ověřuje stav i vnitřního povrchu tlakového celku, korozních jevů a případných usazenin. Po uzavření kotle nebo nádoby následuje provedení zkoušky těsnosti, která se provádí provozním tlakem. Pro tlakové nádoby jsou lhůty pětileté, pro kotle jednoroční. Výsledkem je opět revizní zpráva s konstatováním zjištěného stavu a případným návrhem na odstranění zjištěných závad.

Tlakové zkoušky

Tlakové zkoušky provozovaných TZ jsou opakovány v rámci preventivních opatření vždy nejdéle po 9 letech nebo po provozní přestávce delší jak dva roky a jejich provedení požaduje kromě normových dokumentů závazný předpis, vyhl. č. 18/1979 Sb. Provádí se zkušebním tlakem, který je vyšší než maximální provozní a je uveden v pasportu (revizní knize) daného zařízení. Provádí je opět revizní technik a u zařízení o vyšším tlaku může jít o úkon pod dohledem organizace státního odborného dozoru, tedy TIČR.

Další požadavky na kontroly nebo revize, jejich rozsah a lhůty respektující např- specifické vlastnosti provozovaného zařízení mohou být uvedeny v návodech výrobců, které tvoří součást průvodní dokumentace zařízení.

Ze shora uvedeného vyplývá, že pojmy z technické praxe jako kontroly, revize nebo inspekce mají svůj přesný obsah s návazností na závazné i normové dokumenty a nelze je jednoduše navzájem zaměňovat.

Zdroj: Sborník technické konference - Hrotovice 2011

Autor článku: 

Komentáře

Tlaková zařízení

31.01.2012 - 06:20 Norbert Chalupa
Tlaková zařízení Výchozí revize ,, Požadavek na provedení první provozní revize do 14 dnů od uvedení tlakové nádoby do provozu je obsažen v ČSN 69 0012, ale v praxi realizuje výjimečně. ,, Celý problém toho, že první provozní revize tlakové nádoby se mnohdy neprovádí do 14 dnů od uvedení nádoby do provozu, je v tom, že instalaci tlakové nádoby (mj.) provádí odborná firma, která již většinou má svého, nebo smluvního revizního technika a ten provede revizi výchozí. Následně je dílo předáno a uživatel mnohdy neví, že by měla následovat první provozní revize, pokud není zástupce uživatele (energetik, správce budov atd.) znalý, informovaný. Revizní technik, který provádí revizní činnost pro tohoto uživatele, se mnohdy dozví o tom, že byla instalována nějaká tlaková nádoba až po roce provozu, kdy si už zmíněný energetik, správce budov vzpomene, že uplynul rok a měla by být provedena revize tlakové nádoby. Pochopitelně, že funguje-li v dané firmě OZO, BT (jak chcete), měla by tato osoba na daný problém rovněž dohlížet. Chybu vidím v tom, že některé organizace provádějící instalace nedostatečně informují budoucího uživatele o požadavcích na další provoz tlakové nádoby. Tolik můj poznatek.

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout twitter youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail