Revidovaná evropská strojírenská směrnice

Oblasti tlakových zařízení se jistě dotkne v budoucnosti nutnost aplikace nové revidované strojírenské směrnice. Také záležitosti týkající se revize tzv. nového přístupu změní situaci v posuzování shody všech výrobků, kam spadá i stávající směrnice 97/23/ES pro tlaková zařízení, převzatá do nařízení vlády č. 26/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na tlaková zařízení, ve znění nařízení vlády č. 621/2004 Sb.

Revidovaná evropská strojírenská směrnice

Nová evropská směrnice 2006/42/ES, definitivně odsouhlasená na evropské úrovni 25. dubna 2006, byla publikovaná ve Věstníku EU v 6/2006. Členské státy musí převzít směrnici do 29. června 2008 do svých právních předpisů, k přímé aplikaci od 29. prosince 2009. Do tohoto data bude fungovat současná strojírenská směrnice 98/37/ES.

Jaké základní změny jsou v této revidované strojírenské směrnici?

Jsou zde přesně stanoveny hranice mezi strojírenskou směrnicí a směrnicí nízkého napětí - 73/23/EHS (dále LVD). Zároveň již není třeba vždy zpracovávat pro strojírenské výrobky „rizikovou analýzu“, ale jsou přesně definována jednotlivá „nebezpečí“. Ve strojírenské směrnici je nyní přesně určeno 6 kategorií strojů, které svým posuzováním patří do LVD. Ostatní rizika jsou podchycena v základních požadavcích směrnice a v povinnostech při posuzování shody.

Plně zahrnuty jsou do strojírenské směrnice podsestavy. Jejich technická dokumentace musí plnit požadavky této směrnice.

Byla upřesněna hranice mezi požadavky směrnice na výtahy – 95/16/ES a strojírenskou směrnicí. Výtahy, jejichž rychlost není větší než 0,15 m/s a stavební plošiny patří nyní do strojírenské směrnice. Jsou nyní zpřesněny základní požadavky směrnice. V procesu posuzování shody došlo též k větší transparentnosti v posuzování výrobků a to jak těch, kdy výrobce posuzuje sám, tak tam, kde musí posouzení provést notifikovaná osoba. Je také zajištěno, že bude monitorováno splnění notifikačních požadavků jmenovanými místy (NB). Zároveň je nutné provést revizi cca 600 harmonizovaných norem ke stávající strojírenské směrnici tak, aby vyhovovaly základním požadavkům nové směrnice a to v termínu do přímé aplikace směrnice od 29. prosince 2009. To je rozsáhlý úkol pro evropské normalizační organizace CEN a CENELEC, ale samozřejmě také národní normalizační orgány.

Revize nového přístupu

Systém tzv. nového přístupu (později rozšířeného o globální přístup) se začal uplatňovat od r. 1985. Proto bylo nutné využít zkušenosti s jeho aplikací a zamyslet se nad jeho dalšími možnostmi. Členské státy cestou skupin vyšších státních úředníků (SOGS) spolupracovaly s orgány Evropské komise (EK) na přípravě nového dokumentu. Jeho návrh je připraven v září 2006 a předkládá se Evropskému parlamentu a Radě ke schválení jako návrh nové legislativy. Předpokládaná účinnost výše uvedeného dokumentu je r. 2008.

V Evropě bylo zpracováno 25 evropských směrnic podle systému tzv. nového přístupu1 (tzv. regulovaná oblast). Tyto směrnice úspěšně fungují pro jednotný evropský trh. Dosud ale platí, že dosud existují oblasti, kde jsou značné rozdíly v rámci evropského společenství, a které také vyžadují harmonizaci (tzv. neregulovaná oblast).

Po rozsáhlé diskuzi, která začala v r. 2002 na úrovni členských států a Evropské komise (EK), je Radě a Evropskému parlamentu EK předložen dokument, který řeší horizontální2 legislativu (dosud není odsouhlasena jeho forma). Byl zpracován na základě dosud shromážděných zkušeností s aplikací nového přístupu. Je snaha zde vyřešit problémy, které se objevily při harmonizaci a přispět ke zlepšení procesu při posuzování podle směrnic. Obsah se týká posuzování shody, označování výrobků, požadavků na notifikované osoby, notifikačního procesu, akreditací, dozoru nad trhem a funkcí standardizace. Očekává se, že harmonizace horizontálních otázek přispěje k větší důvěryhodnosti jednotného trhu a jeho funkčnosti. Výsledkem těchto aktivit bude rozšíření nového přístupu do dalších výrobkových sektorů (tzv. neregulovaná oblast). Nyní je podle nového podkladu posuzování shody rozšířeno pro užití ve všech oblastech. To znamenalo rozšířit mechanismus evropských norem na nové výrobkové sektory. Evropské a mezinárodní normy se uplatní i v jiných v sektorech než dosud spadajících pod nový přístup a budou zde hrát stejně důležitou roli jako v sektorech pokrytých novým přístupem.

EK chce ponechat principy harmonizované evropské standardizace i v budoucnosti. Při revizi nového přístupu se dospělo k nutnosti zpřesnění definice „harmonizované normy“ a „předpokladu shody“. Jednotná definice vyjasní roli harmonizované normy v rámci nového přístupu a v dalších oblastech, kde je použití norem nezbytné. Musí být stanoven přesný rozdíl mezi harmonizovanou normou používanou v oblasti evropských směrnic v rámci nového přístupu a ostatními normalizačními dokumenty (např. technické specifikace, technické zprávy, pravidla pro aplikaci určitých dokumentů nebo odsouhlasené dokumenty ze seminářů), které nebyly zpracovány na základě dohody všech účastníků zainteresovaných stran. Tyto tzv. ostatní normalizační dokumenty nemohou být využívány pro podporu evropských směrnic.

Harmonizované normy podle nového přístupu jsou evropské normy zpracované podle mandátu EK a publikované ve věstníku EU. Musí být vhodné pro splnění základních požadavků příslušné směrnice nového přístupu. Vztah mezi základními požadavky směrnice a harmonizovanou normou je uveden ve speciální příloze normy. Použití harmonizovaných norem, které poskytují předpoklad shody je dobrovolné. Ale splněním harmonizované normy je zajištěno, že jsou splněny základní požadavky směrnice (v normě obsažené) – dosažení předpokladu shody.

Revidovaný návrh nového přístupu v budoucnosti předpokládá použití jak harmonizovaných norem tak i technických specifikací, které nejsou zpracovány evropskými normalizačními organizacemi, ale jsou v Evropě schváleny (např. Kodex potravin - Codex Alimentarium, atd.). Podmínky pro tento přístup záleží na přípravě odsouhlasených dokumentů pro danou oblast všemi zúčastněnými.

Velkou důležitost v procesu revize nového přístupu má proces akreditace. Z tohoto důvodu je logické, že revize nového přístupu závisí hlavně na rozšíření a zpřesnění akreditace. Akreditace je služba ve veřejném zájmu. Dosud neexistuje statut pro fungování akreditace i v jiných oblastech než v novém přístupu. Proto EK navrhla několik požadavků na akreditaci na evropské a národní úrovni. Podobně jako posuzování shody a dozor nad trhem, pro akreditaci musí být definovány standardy a jednotné podmínky. Základní pro tento účel je evropská akreditační infrastruktura. Výhodou je existující evropská spolupráce v rámci akreditace. Pro budoucí akreditační infrastrukturu je důležité zpracování organizace vzájemného monitorování akreditačních subjektů. Akreditace musí být v každém případě nezávislá na ekonomických zájmech. I subjekty pro posuzování shody na národní úrovni budou akreditovány podle norem řady ISO/IEC 17000. Pouze zcela výjimečně bude možné využít služeb subjektu schváleného orgánem odpovědným za notifikace a toto schválení bude akceptováno jako náhrada za akreditaci.

ZDROJ:
Floriánová, Hana. Revidovaná evropská strojírenská směrnice. In TLAKinfo.cz [online]. Klášterec nad Ohří : TLAK s.r.o., 2007 [cit. 03-01-2007]. Dostupný z WWW: <http://www.tlakinfo.cz/t.py?t=2&i=1345>.