Reálná simulace rizik nelegálních skladů chemických látek

Analýza rizik a scénáře havarijních stavů nelegálních skladů chemických látek od odborníků, kteří se účastnili průzkumných a sanačních prací v nelegálních skladech v Libčanech a Chvaleticích.

Nelegální sklady chemických látek lze nepochybně považovat ze jeden z nejméně příjemných projevů péče o životní prostředí České republiky v roce 2006.

Každý, kdo měl možnost danou záležitost sledovat zblízka, si nutně musel položit řadu otázek, na které se odpovědi hledají většinou jen velice těžko.

Autoři tohoto článku se více než šest měsíců účastnili průzkumných a sanačních prací v nelegálních skladech chemických látek v Libčanech a Chvaleticích. I když je poměrně obtížné blíže specifikovat reálné scénáře možných havarijních stavů na zmíněných dvou lokalitách, je zcela nepochybné, že míra rizika zde v obou případech významně přesahovala veškeré přijatelné hranice.

MEDIALIZACE A POPIS PROBLÉMU

Nelegální sklady chemických látek začaly přitahovat obecnou pozornost v první polovině roku 2006. Mediálním hitem se stalo nejprve úložiště odpadních chemických látek v obci Libčany, po několika měsících obdobné zařízení v těsné blízkosti elektrárny ve Chvaleticích a později i v Nalžovicích. Jakkoli je medializace jevem, který dokáže věcnou podstatu problému spíše deformovat, v těchto konkrétních případech přinutil tlak sdělovacích prostředků k činnosti i takové složky státní správy, které až do té doby předváděly těžko pochopitelnou pasivitu. Sdělovací prostředky zde zprostředkovaly náhled do řady absurdních situací, při kterých ovšem byly v bezprostředním ohrožení lidské životy. Ještě větší míru absurdity potom nutně musel zaznamenat každý, kdo měl možnost tato místa osobně navštívit.

Termín "nelegální" by měl být spíše umístěn do uvozovek. Historie vzniku výše uvedených skladů a hlavně reakce odpovědných složek státní správy naznačují, že s odpadními chemickými látkami lze v České republice nakládat jakkoli, aniž se příslušný podnikatelský subjekt vystaví nebezpečí reálného postihu. Pokud je tohoto způsobu nakládání s chemickými látkami v rukou zkušeného odborníka, potom zřejmě již zcela legální tečkou za jednotlivými případy může být nalezení vhodného "bílého koně" a odpovídající přenesení odpovědnosti.

Zřejmě nejméně pochopitelný je vznik skladu chemických látek v Libčanech. Prakticky uprostřed středně velké obce, v blízkosti školy, je v objektu bývalé továrny napěchováno několik set tun odpadních chemických látek a odpadů z průmyslových výrob, přičemž ve stejném objektu byla současně dlouhodobě provozována chovná stanice drobného zvířectva a v přilehlém objektu živočišná výroba, která zahrnovala chov prasat, slepic, krůt a pštrosů. Navážení takto velkého množství odpadních látek bylo zřejmě mezi obyvateli Libčan v obecném povědomí. Informace z místních zdrojů naznačují, že již dlouho před explozí mediálního zájmu byly ze strany místních obyvatel poskytovány dostatečně silné podněty směrem k orgánům státní správy, které ovšem zřejmě nevedly k adekvátním reakcím.

POHLED CHEMIKA

Pokud by tři výše jmenované sklady odpadních látek posuzoval chemik, dokázal by identifikovat několik společných rysů, jejichž praktickým důsledkem bylo podstatné zvýšení rizikovosti těchto skladů. V technicky naprosto zoufalých podmínkách bylo nashromážděno značné množství odpadních chemických látek, navíc je možné definovat soubor přitěžujících okolností (je uveden v rámečku).

Na všech třech lokalitách (Libčany, Chvaletice, Nalžovice) byly souběžně velmi riskantním způsobem a bez respektování specifických charakteristik ukládány různé typy látek, které byly (zřejmě spíše z neznalosti, záměr snad můžeme vyloučit) umisťovány pohromadě. Jednalo se například o odpadní chemikálie z různých typů průmyslových chemických procesů, laboratorní chemikálie, chemické látky ze zdravotnických zařízení a chemikálie (odmořovadla) určené pro vojenské účely. Každý z těchto typů látek podléhá odlišnému způsobu zacházení, klade odlišné nároky na pracovníky a samozřejmě vyžaduje různou míru bezpečnostních opatření.

Pracovník výzkumného ústavu tak bude snadno schopen bezpečně nakládat s širokým spektrem (stovky či tisíce položek) chemických látek v malých, bezpečně uzavíratelných obalech. Technolog z chemické výroby dokáže v rámci výkonu své profese zase velmi bezpečně manipulovat s velkými objemy několika málo chemických látek. Specifické profesní návyky si rovněž tak osvojí pracovník ve zdravotnictví nebo voják. Vysoký efekt všech těchto (v chemické praxi zcela samozřejmých) opatření ovšem pomine v okamžiku, kdy všechny tyto látky začneme skladovat najednou, tak jak tomu bylo například právě v Libčanech. Snadno tak může dojít k situaci, kdy jinak zcela nevýznamné množství chemické látky běžně používané v laboratoři bude vedle nádrže s odpadním rozpouštědlem fungovat jako zápalka.

Budovy, ve kterých byly chemické látky uloženy, nebyly pro daný účel zkolaudovány, a ani při velmi benevolentním pohledu se o nich nedalo jako o skladech ani uvažovat. Objekty nebyly vybaveny záchytnými jímkami, požárními dveřmi a ve většině případů chyběla i nepropustná podlaha nebo funkční střecha. Chybějící prostředky požární ochrany nebo systému včasného varování obyvatelstva asi není třeba zmiňovat. Umístění chemikálií v Nalžovicích v objektu bývalého vepřína tuto skutečnost plně vystihuje.

Podstatně závažnější okolností (ve srovnání se samotným společným ukládáním odlišných typů chemických látek) je přítomnost pracovníků bez odpovídajícího vzdělání a zkušeností. K tomuto jevu vcelku prokazatelně na všech třech lokalitách při zavážení a provozu skladů docházelo. Přítomnost nedostatečně poučených osob obecně vede k té nejhorší chybě, kterou při nakládání s chemickými látkami lze udělat, tj. vzájemný kontakt takových látek, které spolu reagují a.

Laik ve skladu chemických látek (navíc skladu tak katastrofálních, jako v těchto případech) představuje mimořádně vysoké riziko. Pojem "laik" je přitom v kontextu zapotřebí chápat velmi široce. Zkušenosti s likvidací skladů v Libčanech a Chvaleticích ukázaly, že odborník musí mít pro práci v daném prostředí velmi dobrý profesní základ a řadu dalších dovedností, z nichž zřejmě nejdůležitější je schopnost správně a rychle rozhodovat v podmínkách dlouhodobého stresu a v situacích, kdy řada relevantních informací přichází s určitým časovým zpožděním. Přítomnost laiků (v Libčanech i těžko uvěřitelná přítomnost zvířat) v prostředí skladů chemických látek je zejména nebezpečná ve vztahu k jednomu z nejhorších možných scénářů, kterým je vznik požáru. Ten bylo možné v Libčanech založit až neskutečně snadno, stačilo omylem rozbít právě tu jedinou nesprávnou z tisíců uložených lahví.

Vůbec nejhorší přitěžující okolností by v podmínkách nelegálních skladů bylo úmyslné zneužívání nahromaděných látek, přičemž pod touto činností si lze představit také ochotu prodávat případně předávat nahromaděné látky dalším subjektům nebo zájemcům. Dostupné informace ukazují, že minimálně v případě Libčan tato ochota zřejmě existovala.

KATASTROFICKÉ SCÉNÁŘE

Lze z pohledu chemika obecněji specifikovat rizika těchto skladů? Vedle samotného vzniku skladů, jejichž primární nebezpečnost spočívá v neuváženém nahromadění velkého množství určitých látek, mohlo celkové riziko významně stoupnou v důsledku výskytu nepředvídaných okolností, nedbalosti a/nebo neznalosti osob pohybujících se v daných objektech a úmyslného zneužívání shromážděných látek.

Situace předpokládající úmyslné zneužívání těch chemických látek, které byly zjištěny minimálně v Libčanech a Chvaleticích, již potom v podstatě vede ke katastrofickým scénářům, jejichž důsledky se domýšlejí jenom s největšími obtížemi. Toto zejména platí o skladu v Libčanech.

Základní bilance chemických látek zjištěných v Libčanech a Chvaleticích jsou ukázány v tab. 1. Uvedený výčet je zejména instruktivní v případě Libčan, kde množství hořlavin dává tušit rozsah problému v případě nejreálnějšího očekávatelného rizika, kterým zde byl vznik požáru.

Prakticky všichni odborníci, kteří byli s danou problematikou seznámeni, se shodují v názoru, že požár byl v případě Libčan nejenom nejpravděpodobnější možnou komplikací, ale hlavně, jeho následky by pro obec byly nepochybně fatální. Vznik ohně byl tak snadný, že lze skutečně hovořit o štěstí, že zde k něčemu podobnému nedošlo. K iniciaci ohně postačuje v případě výbušných látek náraz, v případě látek schopných reagovat s vodou potom třeba pád na zem nebo kontakt s deštěm. Zcela za hranicemi fantazie jsou potom v tomto směru důsledky přítomnosti zvířat v areálu Libčan.

V okamžiku, kdy by byl oheň například v Libčanech iniciován a nedošlo by k odpovídající reakci během několika sekund, potom by jeho rozšíření do nezvládnutelné podoby bylo nevyhnutelné. V případě rozšíření požáru, byl se pak hasební zásah musel omezit pouze na ochranu dalších objektů a evakuaci obyvatelstva, neboť provedení hasebního zásahu uvnitř budou by bylo vzhledem k jejich členitosti a množství uložených hořlavin prakticky nemožné. Navíc zkušenosti z podobných situací naznačují, že v pokročilejší fázi požáru dochází k větším či menším explozím sudů a nádrží a šíření ohně do značné vzdálenosti. V konečném, důsledku tak lze předpokládat zničení významné části obce, kontaminaci širokého pásu okolní krajiny spadem z kouřové vlečky a kontaminaci přilehlých vodotečí množstvím silně znečištěných hasebních vod.

Hasební zásah by navíc komplikovala (ne-li přímo znemožňovala) přítomnost látek prudce reagujících s vodou. Při zásahu provedeného vodou nebo pěnou by vedla k dalšímu rozšíření požáru. V neposlední řadě je třeba zmínit uložení tlakových lahví obsahujících nebezpečné látky (fosgen, arsenovodík), u kterých by vlivem okolní teploty došlo k porušení jejich těsnosti a úniku těchto látek do okolního prostředí.

Na závěr si lze jen položit otázku: je možno vzniku takovýchto skladů předcházet ať už úpravou legislativy nebo přehodnocením postupů státních orgánů?

"Přitěžující" okolnosti nelegálních skladů chemických látek

  • Ve všech skladech byly nashromážděny chemické látky z různých typů průmyslových, výzkumných, pedagogických či jiných aktivit bez jakéhokoliv systému či organizace
  • Ve skladech se často pohybovaly a s chemickými látkami nakládaly osoby bez potřebných odborných znalostí
  • Skladované chemické látky se mohly, a často i dostávaly do rukou osobám ochotným tyto látky zneužívat.
  • Skladovací prostory nebyly většinou ani v nejzákladnějších rysech způsobilé pro skladování těchto typů látek

Autoři:
Martin Podhola
Tomáš Patočka
Martin Kubal
Jiří Burkhard
Vysoká škola chemicko technologická v Praze

 
ZDROJ:
Podhola, Martin a kol. Reálná simulace rizik nelegálních skladů chemických látek. In Opdady.ihned.cz [online]. Praha : ECONOMIA, 2007 [cit. 20-07-2007]. Dostupný z WWW: <http://odpadyservis.ihned.cz/c4-10078640-21591060-E00000_d-realna-simulace-rizik-nelegalnich-skladu-chemickych-latek>.

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Nové příspěvky publikované na informačním serveru BOZPinfo.cz

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail