S prvním zaměstnancem přibudou povinnosti nejenom v oblasti BOZP

Zaměstnání pracovníků s sebou přináší řadu povinností. Nejen ve vztahu k zaměstnancům samotným, ale i ve vztahu ke zdravotním pojišťovnám, správě sociálního zabezpečení, k úřadu práce, daňovému úřadu a podobně. Součastně s tím přibude také celá řada povinností vyplývajících z právních předpisů upravujících oblast BOZP.

1. Co musí firma, resp. zaměstnavatel, učinit při přijetí nového pracovníka?

Při přijetí nového pracovníka musí zaměstnavatel:

• Uzavřít se zaměstnancem pracovní smlouvu, jejíž součástí by měla být pracovní náplň, kterou bude zaměstnanec vykonávat a zajistit vstupní školení z BOZP. (Podrobnosti o náležitostech pracovní smlouvy získáte, např. na serveru www.pravnik.cz)
• Zaregistrovat se do osmi dnů u zdravotní pojišťovny daného zaměstnance jako plátce pojistného (pokud tam již není registrován ve vztahu k jinému zaměstnanci) a zároveň u ní do osmi dnů přihlásit tohoto zaměstnance k pojištění. 
  Poznámka: Bude-li mít zaměstnavatel, například pět zaměstnanců a každý bude registrován u jiné zdravotní pojišťovny, bude také zaměstnavatel muset být registrován jako plátce pojistného u všech pěti zdravotních pojišťoven.
• Zaregistrovat se do osmi dnů u Správy sociálního zabezpečení příslušné podle svého sídla (bydliště) jako plátce pojistného (tato povinnost vzniká pouze při nástupu prvního zaměstnance) a přihlásit do osmi dnů daného zaměstnance k sociálnímu pojištění.
• Zaregistrovat se u příslušného Finančního úřadu jako plátce daně ze závislé činnosti a plátce daně vybírané srážkou .
• Zaregistrovat se k zákonnému pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu pro případ pracovního úrazu nebo nemoci z povolání u zaměstnance. V současnosti toto pojištění obstarávají dvě komerční pojišťovny: Kooperativa a.s. a Česká pojišťovna a.s.
  (Výši pojistného a způsob placení upravuje vyhláškou  Ministerstvo financí ČR č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání).

Nezbytné odvody zaměstnavatele:

• Zaměstnavatel pravidelně měsíčně odvádí ze mzdy svého pracovníka zdravotní a sociální pojištění a zálohu na daň. (Pozn.: Pod pojmem sociální pojištění se přitom skrývá nemocenské pojištění, důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.)
• Zaměstnavatel také povinně hradí svůj podíl na zdravotním  pojištění ve výši 9%  a  sociálním pojištění  ve výši  26% mzdy vyplacené zaměstnanci, celkem tedy 35%. Činí-li tedy hrubá mzda zaměstnance 20 000 Kč, jsou potom celkové náklady zaměstnavatele 27 000 Kč.
• Odvést pojistné je nutné nejpozději ve sjednaném výplatním termínu. Společně s tím je nutné podat zdravotním pojišťovnám "měsíční hlášení o platbách pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavatele" a správě sociálního zabezpečení  "přehled o výši pojistného a vyplacených dávkách" (velké organizace, t.j. organizace zaměstnávající více než 25 zaměstnanců) resp. "přehled o vyměřovacích základech a pojistném" (malé organizace).
• Finančnímu úřadu se sražená záloha na daň z příjmu odvádí nejpozději do 20. dne měsíce následujícího po měsíci, za který se mzda vyplácí.

Další povinnosti zaměstnavatele:

• nastávají v případě ukončení pracovního poměru zaměstnance a dále
• po uplynutí kalendářního roku. Zaměstnavatel může provést zaměstnancům na jejich písemnou žádost provést  roční zúčtování  záloh na daň z příjmu,  musí vyplnit evidenční listy důchodového pojištění a odevzdat je příslušné správě sociálního zabezpečení, odevzdat finančnímu úřadu vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a podobně.
  (Rámcový přehled povinností, které musí podnikatel splnit do 31. ledna každého roku je uveden například na serveru www.ihned.cz v článku "Konec ledna nese řadu povinností".)

Postavení zaměstnace:
(viz zákon č. 262/2006 Sb. - odkaz na Portál veřejné správy)

Zaměstnanec je osobou, která má v pracovněprávních vztazích zvláštní, chráněné postavení. Zákoník práce v této souvislosti upravuje, např. maximální délku jedné pracovní směny, přestávky v práci, dobu odpočinku mezi dvěma směnami a v pracovním týdnu. Dále také určuje maximální výši přesčasů, zvláštní podmínky pro ženy a mladistvé zaměstnance a osoby se zdravotním postižením a také stanovuje důvody na základě kterých je možno dát zaměstnanci výpověď z pracovního poměru a podmínky, například nabídnout jinou vhodnou práci.

S ohledem na tyto skutečnosti lze začínajícímu zaměstnavateli jen doporučit, aby s prvními zaměstnanci přijal také zkušenou mzdovou účetní, nebo aby svěřil vedení mzdové evidence specializované firmě.

2. Rozhodl jsem se příjmout do svého podniku zaměstnance a nejsem si jistý co musím splnit z hlediska požadavků právních předpisů z oblasti BOZP. Poradíte mi? 

Zaměstnavatel má celou řadu povinností v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále BOZP) vyplývajících ze Zákoníku práce části páté, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a také předpisů z oblasti požární ochrany (PO). Zákoník práce klade důraz na plnění úkolů k provádění prevence rizik a mezi povinnosti zaměstnavatele (§103 ZP) patří mimo jiné i zajištění pracovnělékařské péče. Z toho plyne, že zaměstnavatel má povinnost mít lékaře preventivní péče a vysílat zaměstnance na zdravotní prohlídky.

V této souvislosti je vhodné začínajícím zaměstnavatelům doporučit, aby přijali do pracovního poměru osobu odborně způsobilou v prevenci rizik (tzv. bezpečnostní technik), nebo se obrátili na specializovanou firmu, která jim v této oblasti bude plnění úkolů zajišťovat. Chceme Vás však upozornit, že tím se sice nezbavíte odpovědnosti za plnění zákoných požadavků v oblasti BOZP ve Vašem podniku, ale ušetříte čas a v konečném důsledku i peníze.

Základní povinnosti zaměstnavatele z hlediska BOZP při nástupu zaměstnance do zaměstnání:

• Vyhledávat rizika možného ohrožení života a zdraví zaměstnanců, která se týkají výkonu práce, zjišťovat jejich příčiny a zdroje a přijímat opatření k jejich odstranění. Stanovit zaměstnanci rozsah pracovních činností, ve formě pracovní náplně, které bude nový zaměstnanec vykonávat.
• Vypracovat na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce seznam osobních ochranných pracovních prostředků, kterými musí být zaměstnanci chráněni v případech, kdy nelze rizika odstranit nebo dostatečně omezit technickými nebo organizačními opatřeními. V souladu se seznamem přidělit osobní ochranné pracovní prostředky zaměstnancům.
• Informovat zaměstnance o tom, do jaké kategorie byla jím vykonávaná práce zařazena.
• Zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které se týkají jejich práce a pracoviště. O školeních, informacích a pokynech vést dokumentaci. (Vstupní školení, periodická školení, speciální školení, školení při změně pracovních podmínek, při změně pracovního prostředí, při změně pracovních prostředků, technologie a pracovních postupů.)
• Zavést knihu úrazů pro vedení evidence všech pracovních úrazů - povinnost daná zákoníkem práce. (Způsob evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu určuje nařízení vlády č. 494/2001 Sb., ve znení pozdějších předpisů)
• Zajistit zaměstnancům závodní preventivní péči.
• Pravidelně kontrolovat úroveň bezpečnosti práce a technických zařízení v organizaci a ověřovat znalosti zaměstnanců (Prověrky BOZP)
• Sestavit seznam legislativních předpisů, kterými jsou stanoveny požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení pro jím vykonávané činnosti včetně požadavků na odbornou a zdravotní způsobilost zaměstnanců v dané profesi. Zajistit dostupnost těchto předpisů pro vedoucí zaměstnance. 

Chcete vědět víc?

• Rámcový rozsah povinností zaměstnavatele v oblasti BOZP a PO, je uveden na serveru BZP v článku "Podnikám a mám zaměstnance" (rubrika Abeceda podnikatele). Podrobnější informace k jednotlivým povinnostem jsou uvedeny v rubrice "Desatero podnikatele".