Proč hledat na výrobcích označení CE

Zdroj: 
Výrobek označený značkou CE by měl splňovat všechny požadavky evropského práva na technickou bezpečnost. Zaručuje výrobku vstup na trhy všech států EU, ale neznamená, že výrobek je absolutně bezpečný. O závadných výrobcích nepotravinového charakteru je veřejnost informována 1x měsíčně systémem RAPEX.

Zvykli jsme si na to, že jako spotřebitelé jsme chráněni soustavou nejrůznějších norem. Mezi takové normy patří i příslušná právně technická opatření, která vycházejí ze sjednocení standardů pro složení a bezpečnost výrobků na úrovni evropského společenství. Na základě takových standardů funguje například systém RAPEX, který každý měsíc informuje evropské spotřebitele o nebezpečných nebo jinak závadných výrobcích nepotravinového charakteru.

Cílem této harmonizace je ochrana spotřebitele před nebezpečnými nebo nekvalitními výrobky, se kterými se zcela běžně a pravidelně setkáváme na pultech obchodů.

Podrobná norma se stala brzdou

Zpočátku využívalo evropské právo pro stanovení standardů pro jakost, složení a bezpečnost výrobků tzv. starý přístup. Ten spočíval ve velmi podrobné úpravě parametrů příslušného výrobku přímo v konkrétní evropské normě. „Starý přístup“ se příliš neosvědčil.

Přijímání norem podle „starého přístupu“ bylo navíc z procedurálního hlediska velmi pomalé.

Změna tvorby norem Evropě prospěla

Od poloviny 80. let začal v technické harmonizaci převažovat „nový přístup“. Evropské normy přijaté podle něj se pouze omezují na stanovení základních bezpečnostních požadavků (essential safety requirements) a procesních pravidel pro jejich kontrolu. Výrobky uváděné na trh ES musejí splnit všechny bezpečnostní požadavky uvedené ve směrnicích, avšak směrnice již samy nestanoví, jaký přesný obsah mají požadované bezpečnostní požadavky mít. To je ponecháno na evropských standardizačních agenturách.

Funkce evropských standardizačních agentur

V EU působí celkem tři standardizační agentury – CENELEC (European Committee for Electrotechnical Standardisation) pro elektrotechnické výrobky, ETSI (European Telecommunications Standards Institue) pro telekomunikační přístroje a CEN (European Committee for Standardisation) pro ostatní výrobky.

Standardy stanovené agenturami však nejsou pro výrobce závazné, jsou pouze doporučením. Výrobce se sice může vydat vlastní cestou, ale nese důkazní břemeno, že jeho výrobky opravdu splňují bezpečnostní požadavky podle evropského práva.

Z praktického hlediska má velký význam označení výrobku značkou CE (prohlášení o shodě). Výrobek označený touto značkou by měl splňovat všechny požadavky na technickou bezpečnost podle evropského práva. Označení CE je proto jakýmsi pasem, který zaručuje příslušnému výrobku vstup na trhy všech států EU, ale neznamená, že je výrobek absolutně bezpečný – pouze to, že splňuje standardy evropského práva.

Celistvý systém harmonizace zatím neexistuje

Podle „nového přístupu“ byly dosud přijaty směrnice harmonizující bezpečnostní standardy pouze pro následující výrobky: elektrická zařízení nízkého napětí, jednoduché tlakové nádoby, hračky, stavební výrobky, otázky elektromagnetické kompatibility, osobní ochranné prostředky, váhy s neautomatickou činností, aktivní implantáty, spotřebiče plynných paliv, horkovodní ohřívače, výbušniny pro civilní použití, zdravotnické prostředky, zařízení pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu, rekreační plavidla, výtahy, tlaková zařízení, strojní zařízení, zdravotnické prostředky in vitro, radiové a telekomunikační přístroje a lanovky pro přepravu osob.

Základní ochranu poskytuje obecná regulace

Směrnice po členských státech požaduje průběžné monitorování bezpečnosti výrobků na jejich území a v případě, že orgány jednoho členského státu zjistí výskyt produktu ohrožujícího zdraví či bezpečnost, je dotyčná stát povinen oznámit toto zjištění ostatním členským zemím a Evropské komisi. K tomuto účelu byl v EU zřízen již zmíněný a poměrně účinný systém rychlé výměny informací o nebezpečných výrobcích (RAPEX).

Specifické problémy ochrany spotřebitelů

U jiných kategorií výrobků (typicky u léků a potravin) jsou například přesně stanoveny druhy povolených barviv, konzervačních látek, je zakázáno používání hormonů či existuje povinnost označovat výrobky z geneticky modifikovaných zvířat či rostlin.

V evropské politice ochrany spotřebitele je částečně sjednocen i další aspekt kontroly kvality a složení výrobků vyplývající z odpovědnosti výrobce a distributora za vadný výrobek. Směrnice o odpovědnosti za vadný výrobek částečně harmonizuje pravidla pro náhradu škody způsobenou spotřebitelům. Jejími nejzajímavějšími prvky je určení, kdo je zodpovědný za vadu výrobku (kdy výrobce, kdy distributor), vymezení situací, kdy výrobce ani distributor za vady výrobku neručí, a rovněž možnost, aby členské státy omezily maximální výši náhrady škody způsobené jednou typovou vadou výrobku (např. vadně konstruovanou nádrží automobilu náchylnou k výbuchům, která způsobí smrt řidičům v sérii autonehod).

ZDROJ:
Franta, Miroslav. Proč hledat na výrobcích označení CE. Sondy, č. 46, 2006, s. 6.

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout twitter youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail