Problematika zajišťování požární ochrany ve velkých nákupních centrech

Zdroj: 
Cena stavby a její užitná hodnota jsou zásadní prioritou investora. Bezpečnost stavby je zpravidla prioritou správních úřadů. Ovšem i investor si většinou uvědomuje, že realizovat stavbu, která by ohrožovala její návštěvníky, by se dříve nebo později obrátilo proti němu samému.

Od počátku devadesátých let minulého století se v České republice začala velmi intenzivně stavět velká obchodní střediska. Do této doby postavené obchodní domy byly realizovány převážně z tradičních materiálů - cihel, betonu, železa a byly zpravidla vícepodlažní. Se zahraničními investory nastoupily na tuzemský stavební trh nové, do té doby neužívané konstrukce a stavební technologie.

Nové stavební prvky a technologie nebyly jedinými novinkami na stavebním trhu. Zahraniční investoři chtěli samozřejmě stavět za podmínek minimálně stejných, jako ve svých zemích, pokud možno ještě levněji. Splnit výše uvedenou podmínku vždy představuje uplatnit určitý kompromis mezi všemi základními požadavky kladenými na bezpečnost stavby, její cenu a užitnou hodnotou.

Cena stavby a její užitná hodnota jsou zásadní prioritou investora. Bezpečnost stavby je zpravidla prioritou správních úřadů. Ovšem i investor si většinou uvědomuje, že realizovat stavbu, která by ohrožovala její návštěvníky, by se dříve nebo později obrátilo proti němu samému.

Problémem únikové cesty

Z hlediska požární ochrany již v té době existoval vcelku osvědčený kodex požárních norem řady ČSN 7308, představovaný pro tento typ staveb ČSN 730802 Požární bezpečnost staveb - Nevýrobní objekty a ČSN 730831 Požární bezpečnost staveb - Shromažďovací prostory. Aplikace těchto norem se vcelku obešla bez problémů u staveb do cca 10 000 m2 prodejní plochy v jednom podlaží. U staveb s větší prodejní plochou nastávají problémy především s realizací délky únikových cest. Projektanti se snaží situaci řešit pomocí chráněných únikových cest (dále CHÚC), například vybudováním koridorů přes sklady nebo administrativní přístavby obchodních domů, apod. Tato řešení vždy přinášejí provozovateli objektu nemalé problémy. Požární uzávěry oddělující CHÚC od skladů musí být zpravidla vybaveny elektrickými pohony ovládanými elektrickou požární signalizací. Vzhledem k tomu, že v některých případech je CHÚC využívána i jako transportní komunikace pro zásobování skladů (žádný technický předpis to nezakazuje), jsou požární uzávěry poměrně velké a těžké. Z toho vyplývá i vysoká náročnost na jejich konstrukci, ovládání a údržbu.

Dalším problémem je i samotná CHÚC - zásobovací komunikace. Téměř pravidelně se stává, že přepravce zboží chvátá a složí dovezené zboží do CHÚC. Tím samozřejmě dochází k jejímu znehodnocení. V případě nutné evakuace objektu není možné s takto zatarasenou komunikací počítat.

Dalším problémem je rozmístění prodejních regálů na ploše marketu. Šířky uliček mezi prodejními regály a hlavními ulicemi řeší ČSN 730831. Žádný předpis ale přímo nestanovuje princip uliček mezi regály a princip hlavních komunikací, t.j. vazbu těchto komunikací na únikové východy. Z hlediska požadavků obchodníka by měl zákazník projít při nákupu v obchodním domě co nejdelší trasu. Naopak, z hlediska principů požární ochrany, v případě evakuace musí zákazník opustit objekt nejkratší možnou cestou. Tyto dva protiklady se v praxi řeší velmi problematicky.

Nemalé problémy nezřídka v praxi představuje i taková zdánlivá maličkost, jakou je značení únikových cest. Při kolaudačním řízení je označení únikových cest zpravidla v nejlepším pořádku. Svítící piktogramy jsou téměř ve výši očí zákazníků, vše je přehledné, srozumitelné. V průběhu užívání objektu však propagační úsek obchodního domu rozmístí nad hlavami zákazníků reklamní plakáty, které většinou značení únikových cest zakrývají.

Řada čtenářů může namítnout, že provozní nedostatky z hlediska požární ochrany je možné řešit, jako porušení povinností stanovených v § 5 a 6 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, s důsledky uvedenými v § 76 citovaného zákona.

Možnosti řešení nedostatků

Domnívám se, že užití represivních opatření je to poslední k čemu by bylo nutné v rámci výkonu státního požárního dozoru přistupovat.

Výše popsané nedostatky je třeba ve vztahu k obchodním centrům řešit systémově. Bude vhodné v rámci připravované vyhlášky, kterou se stanoví technické podmínky požární ochrany staveb, tento typ staveb řešit podle specifických požadavků samostatně. Pro odbornou i laickou veřejnost je zřejmé, že obchodní domy, jako shromažďovací prostory s poměrně vysokým a pestrým požárním zatížením, představují vysoké požární riziko. Již z tohoto úhlu pohledu je nutné mít stanovena přesná a jasná pravidla pro jejich výstavbu a následný provoz. Praxe potvrzuje, že takovýto předpis měl být přijat již dávno. Podstatně by projektantům usnadnil práci při navrhování objektů a správnímu úřadu práci při projednávání a posuzování dokumentace staveb.

Podmínky samotného užívání stavby by následně mohly být řešeny ve vyhlášce o požární prevenci.

ZDROJ:
Pavlík, Jan. Problematika zajišťování požární ochrany ve velkých nákupních centrech. In 112 [online]. Praha : MVČR, 2006 [cit. 15-08-2006]. Dostupný z WWW: <http://www.mvcr.cz/casopisy/112/2006/cervenec/pavlik.html>.

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout twitter youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail