Příplatky za ztížené pracovní prostředí

Zdroj: 
Na dotaz odpověděla JUDr. Eva Dandová.

Mnoho let vyplácíme některým našim zaměstnancům příplatky za práci ve ztíženém pracovním prostředí.  Nyní se snažíme zjistit, zda jsou tyto příplatky stále opodstatněné, ale nemůžeme se dopátrat jakéhokoli rozhodnutí o jejich vyplácení (je to možná ještě předrevoluční pozůstatek, kdy ještě u nás působily odbory). Jedná se o zaměstnance slévárny, kteří donedávna byli zařazeni do kategorie 3. v riziku prachu. V loňském roce jsme si však kvůli nové kategorizaci prací nechali provést nové měření, na základě kterého byli tito zaměstnanci se souhlasem KHS přeřazeni do kategorie 2. Další skupinou jsou zaměstnanci provádějící opracování tvrdého dřeva a laminování, přičemž malou část pracovní doby rovněž zacházejí i s chemikáliemi (ředidla, pryskyřice, barvy atd.) - R42/43. Tito zaměstnanci jsou rovněž po nové kategorizaci zařazeni v kategorii 2. pro prach i chemické látky. Mají výše uvedení pracovníci stále nárok na příplatky za ztížené pracovní prostředí?

Zaměstnanci mají samozřejmě nárok na to, co jim zakládá Váš mzdový předpis, to je bezpochyby. Víme, že zákoník práce v právní úpravě mezd stojí na tzv. podlaze, zaručuje zaměstnancům jen minimální práva (minimální mzdu, zaručenou mzdu apod.) a vše ostatní odvisí od právní úpravy mezd u zaměstnavatele, tedy buď od mzdového předpisu sjednaného v rámci kolektivního vyjednávání nebo od vnitřního mzdového předpisu zaměstnavatele. Zákoník práce také stanoví jen základní druhy příplatků, které musí každý zaměstnavatel zaměstnancům poskytovat a v právní úpravě jejich rozsahu je velice benevolentní, ponechává vše na právní úpravě zaměstnavatele.V podstatě záleží jen a jen na zaměstnavateli samotném, jaké druhy příplatků ke mzdě zvolí a jak bude vůbec členit mzdu zaměstnanců.

Pokud se týká právní úpravy příplatků za práci ve ztíženém pracovním prostředí, tak obecně podle § 117 zákoníku práce, že za dobu práce ve ztíženém pracovním prostředí přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek. Vymezení ztíženého pracovního prostředí stanoví nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Podle toho nařízení vlády se ztíženým pracovním prostředím pro účely poskytování příplatku je prostředí, ve kterém je výkon práce spojen s mimořádnými obtížemi vyplývajícími z vystavení účinkům ztěžujícího vlivu a z opatření k jejich snížení nebo odstranění.

Ztěžujícím vlivem se rozumí prach, jehož průměrné celosměnové koncentrace v pracovním ovzduší jsou vyšší než trojnásobek hodnoty přípustného expozičního limitu stanoveného zvláštním právním předpisem,

chemické látky, jejichž průměrné celosměnové koncentrace v pracovním ovzduší překračují hodnotu nejvyšší přípustné koncentrace v pracovním ovzduší stanovené zvláštním právním předpisem nebo, pokud pro danou látku není hodnota nejvyšší přípustné koncentrace v pracovním ovzduší stanovena, překračují trojnásobek hodnoty jejího přípustného expozičního limitu stanoveného zvláštním právním předpisem,

směsi chemických látek s předpokládaným aditivním účinkem, jestliže součet podílů celosměnových průměrných koncentrací jednotlivých chemických látek v ovzduší z jejich hodnot přípustného expozičního limitu je vyšší než 2,

pracovní procesy s rizikem chemické karcinogenity stanovené zvláštním právním předpisem, 

ustálený a proměnný hluk nebo impulsní hluk, jehož ekvivalentní hladina akustického tlaku A L Aeq,8h překračuje hygienický limit stanovený zvláštním právním předpisem nebo přípustný expoziční limit stanovený zvláštním právním předpisem nejméně o 20 dB, nebo impulsní hluk, jehož průměrná hladina špičkového akustického tlaku C stanovená zvláštním právním předpisem překračuje 145 dB,

vibrace přenášené na ruce nebo celkové horizontální nebo vertikální vibrace přenášené na zaměstnance, jejichž průměrná souhrnná vážená hladina zrychlení L ahv,8h nebo průměrná vážená hladina zrychlení L aw,8h překračuje přípustný expoziční limit pro osmihodinovou pracovní dobu stanovený zvláštním právním předpisem nejméně o 17 dB,

  • pracovní prostředí, ve kterém jsou překračovány hodnoty přípustných mikroklimatických podmínek stanovené zvláštním právním předpisem a ani při používání dostupných použitelných osobních ochranných pracovních prostředků a úpravy režimu práce nelze vyloučit poškození zdraví,
  • vědomé zacházení s biologickými činiteli nebo jejich zdroji nebo přenášeči, kterými jsou Guanarito, virus horečky Lasa, virus Junin (Argentinská nemoc), virus Machupo, Amapari, Sabia, virus krymskokonžské hemoragické horečky, virus Ebola, virus Marburské horečky, všechny typy viru varioly, Equine morbilli virus, Brucella abortus, Brucella melitensis, Brucella suis, Mycobacterium leprae, Burkholderia pseudomallei (Pseudomonas pseudomallei), Burkholderia mallei (Pseudomonas mallei), Rickettsia prowazekii, Rickettsia rickettsii, Rickettsia tsutsugamushi, Rickettsia typhi (Rickettsia mooseri), Yersinia pestis, virus opičích neštovic nebo viry lidské imunodeficience, Avia influenza virus typu A, podtypu H 5 nebo H 7 a jeho genetické mutace, Mycobacterium tuberculosis,
  • zvýšený tlak nad 400 kPa, který u prací pod hladinou odpovídá hloubce nejméně 40 metrů,
  • radiační činnosti vykonávané v kontrolovaném pásmu pracovníky kategorie A stanovenými ve zvláštním právním předpisu,
  • pracovní činnosti spojené s vyšetřováním a léčením osob hospitalizovaných na klinických pracovištích specializovaných na léčení infekčních onemocnění.

Když si srovnáme tyto ztěžující vlivy s vyhláškou č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli, vidíme, že v nařízení vlády č. 576/2006 Sb.  jsou pro příplatek vybrány ztěžující vlivy, které jsou zařazeny do kategorie čtvrté. Znovu však upozorňuji, že zákoník práce je „mini-maxem“, to znamená, že stanoví pouze minimální nebo maximální práva a zejména v této části odměňování je minimem. Takže to co je zaručeno § 117 zákoníku  práce a nařízením vlády č. 576/2006 Sb. je nepodkročitelné minimum. Jaké další příplatky bude chtít zaměstnavatel zaměstnancům poskytovat a jestli bude zaměstnancům zařazeným do druhé kategorie také poskytovat příplatek za ztížené pracovní prostředí je jen a jen odpovědnost zaměstnavatele.

Autor článku: 

Komentáře

Špatné číslo nařízení vlády

07.07.2009 - 13:04 Josef Grof
V posledním odstavci je 2 x nesprávně uvedeno číslo n.v. 576.

Dobry den chtel bych se

09.08.2009 - 21:51 JaroslavBurval
Dobry den chtel bych se zeptat pracuji s el bruskou brousim zelezne vypalky v podniku byla kontrola na mereni vybraci a od ni jsem se dozvedel ze podle mereni bych mel brousit jen 20 minut denne a pak jsem se podival do papiru co prisly vysledky a tam bylo vse ok jak je to mozne a pak jeste jeden dotaz kdo kontroluje zamestnavatele ohledne zdravotnich prohlidek uz jsme je nemely 5 let a nic se nedeje dekuji za odpoved JB

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Nové příspěvky publikované na informačním serveru BOZPinfo.cz

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail