Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí

Dotaz byl publikován v časopisu Sondy revue č. 9/2014.

Pracuji ve firmě, kde jsou ztížené pracovní podmínky, brousíme vibračními bruskami sklolaminátové desky. To znamená nadměrný hluk, prach a vibrace, na což máme ochranné pomůcky: sluchátka, respirátory a vzduchotechniku, která částečně odsává částečky sklolaminátu ze vzduchu. Asi po třech letech činnosti pobočky se vedení firmy rozhodlo, že změří hodnoty daných zatěžujících vlivů. Po 3 měsících od měření přišel nadřízený s vyjádřením, že jsme byli zařazeni do 4. kategorie prací, co se týče hodnocení zdravotních rizik ohledně vibrací, a do 3. kategorie, co se týče hluku. Prach prý ještě nebyl vyhodnocen a bylo nám oznámeno, že na příplatky nemáme nárok a že dostaneme pouze nějaké přestávky navíc. Jde se nějak bránit nebo odvolat? Pokud navzdory tvrzení zaměstnavatele máme na příplatky nárok, tak v jaké výši? Můžeme o ně zažádat i zpětně za ty tři roky, co zaměstnavatel oddaloval měření?

Zařazení zaměstnanců do kategorií z hlediska celkové úrovně zátěže vykonávané práce (upravuje to především vyhl. č. 432/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů) nemá vliv na případný nárok na příplatky za práci ve ztíženém pracovní prostředí.

V § 117 zákoníku práce je uvedeno: „Za dobu práce ve ztíženém pracovním prostředí přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek. Vymezení ztíženého pracovního prostředí pro účely odměňování a výši příplatku stanoví vláda nařízením. Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí činí nejméně 10 % částky, kterou stanoví tento zákon v § 111 odst. 2 jako základní sazbu minimální mzdy.

Příplatky za práci ve ztíženém pracovním prostředí upravuje § 6 nařízení vlády č. 567/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

(1) Ztíženým pracovním prostředím pro účely poskytování příplatku podle zákoníku práce7) je prostředí, ve kterém je výkon práce spojen s mimořádnými obtížemi vyplývajícími z vystavení účinkům ztěžujícího vlivu a z opatření k jejich snížení nebo odstranění.

(2) Ztěžujícím vlivem podle odstavce 1 se rozumí

a) prach, jehož průměrné celosměnové koncentrace v pracovním ovzduší jsou vyšší než trojnásobek hodnoty přípustného expozičního limitu stanoveného zvláštním právním předpisem8),

b) chemické látky, jejichž průměrné celosměnové koncentrace v pracovním ovzduší překračují hodnotu nejvyšší přípustné koncentrace v pracovním ovzduší stanovené zvláštním právním předpisem8) nebo, pokud pro danou látku není hodnota nejvyšší přípustné koncentrace v pracovním ovzduší stanovena, překračují trojnásobek hodnoty jejího přípustného expozičního limitu stanoveného zvláštním právním předpisem8),

c) směsi chemických látek s předpokládaným aditivním účinkem, jestliže součet podílů celosměnových průměrných koncentrací jednotlivých chemických látek v ovzduší z jejich hodnot přípustného expozičního limitu je vyšší než 2,

d) pracovní procesy s rizikem chemické karcinogenity stanovené zvláštním právním předpisem9),

e) ustálený a proměnný hluk nebo impulsní hluk, jehož ekvivalentní hladina akustického tlaku A LAeq,8h překračuje hygienický limit stanovený zvláštním právním předpisem10) nebo přípustný expoziční limit stanovený zvláštním právním předpisem11) nejméně o 20 dB, nebo impulsní hluk, jehož průměrná hladina špičkového akustického tlaku C stanovená zvláštním právním předpisem11) překračuje 145 dB,

f) vibrace přenášené na ruce nebo celkové horizontální nebo vertikální vibrace přenášené na zaměstnance, jejichž průměrná souhrnná vážená hladina zrychlení Lahv,8h nebo průměrná vážená hladina zrychlení Law,8h překračuje přípustný expoziční limit pro osmihodinovou pracovní dobu stanovený zvláštním právním předpisem12) nejméně o 17 dB,

g) pracovní prostředí, ve kterém jsou překračovány hodnoty přípustných mikroklimatických podmínek stanovené zvláštním právním předpisem13) a ani při používání dostupných použitelných osobních ochranných pracovních prostředků a úpravy režimu práce nelze vyloučit poškození zdraví,

h) vědomé zacházení s biologickými činiteli nebo jejich zdroji nebo přenášeči, kterými jsou Guanarito, virus horečky Lasa, virus Junin (Argentinská nemoc), virus Machupo, Amapari, Sabia, virus krymskokonžské hemoragické horečky, virus Ebola, virus Marburské horečky, všechny typy viru varioly, Equine morbilli virus, Brucella abortus, Brucella melitensis, Brucella suis, Mycobacterium leprae, Burkholderia pseudomallei (Pseudomonas pseudomallei), Burkholderia mallei (Pseudomonas mallei), Rickettsia prowazekii, Rickettsia rickettsii, Rickettsia tsutsugamushi, Rickettsia typhi (Rickettsia mooseri), Yersinia pestis, virus opičích neštovic nebo viry lidské imunodeficience, Avia influenza virus tupu A, podtypu H 5 nebo H 7 a jeho genetické mutace, Mycobacterium tuberculosis,

i) zvýšený tlak nad 400 kPa, který u prací pod hladinou odpovídá hloubce nejméně 40 metrů,

j) radiační činnosti vykonávané v kontrolovaném pásmu pracovníky kategorie A stanovenými ve zvláštním právním předpisu14),

k) pracovní činnosti spojené s vyšetřováním a léčením osob hospitalizovaných na klinických pracovištích specializovaných na léčení infekčních onemocnění.

Z výše uvedeného vyplývá, že zaměstnanci, kteří pracují na výše uvedených pracovištích a vykonávají výše uvedené práce, mají nárok na příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí.

Vzhledem k tomu, že pracujete v prachu a hluku, při splnění výše uvedených podmínek byste na tento příplatek nárok mohli mít.

Podmínky pro přiznání tohoto příplatku jsou poměrně komplikované, musí se provádět měření atd. Doporučujeme vám proto požádat o pomoc odborovou organizaci. Jestliže u zaměstnavatele nepůsobí a zaměstnavatel vám tvrdí, že nárok na tento příplatek nemáte, máte možnost obrátit se na příslušný oblastní inspektorát práce. Oblastní inspektorát je povinen zachovat mlčenlivost o totožnosti stěžovatele.

Výše uvedený příplatek nelze „nahradit“ přestávkami v práci. Vymáhat ho lze 3 roky zpětně.

Komentáře

Příplatky versus prevence rizik

09.10.2014 - 10:32 Tomáš Neugebauer
Dotaz je jasným příkladem, jak je neustále problematika příplatků za práci ve ztíženém pracovním prostředí vnímána jako součást zajištění BOZP. Dokonce někteří zaměstnavatelé se domnívají, že vyhodnocení podmínek na pracovišti za účelem zjištění, kdo má nárok na příplatek je součástí práce odborně způsobilé osoby k prevenci rizik a požadují to po ní. Opak je však pravdou, neboť součástí zajištění BOZP, tedy prevence rizik, by nikdy nemělo být poskytování finanční náhrady za potencionální poškození zdraví (z hlediska zajištění BOZP by tyto příplatky měly být zrušeny). Lze uvést, že se jedná o protipóly.

Re: Příplatky versus prevence rizik

14.10.2014 - 10:51 Petr Brůha
Článek je názornou ukázkou krátkozrakého myšlení zaměstnanců. "Nám nevadí, že pracujeme v totálně rizikovém prostředí, ale ať s tím zaměstnavatel raději nic nedělá, hlavně, že budeme mít příplatky". A zničené zdraví. Ano, příplatky situaci neřeší, přesto nemyslím, že je čas na jejich zrušení. Jsou případy, kdy riziko nelze zcela odstranit a jsou případy, kde se o to ani nikdo nesnaží a kontrolní orgány nepostihnou zdaleka všechno.

Problémy se školením

22.10.2020 - 11:43 Martin Šimek
Pracuji u AVE jako ridic.v práci jsem odmítl podepsat různá školeni(bozp,dopravně provozní řád,atd.)nikdo nás neškolí,jen prijdou s papírem a řeknou tady to podepište.nikdo neví co podepisuje a když jsem na to začal upozorňovat a "šťourat" tak mi bylo od pana ředitele řečeno že můžu špatně skončit.

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Nové příspěvky publikované na informačním serveru BOZPinfo.cz

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail