Příloha ke zprávě o pracovní úrazovosti v České republice v roce 2021 – rozšiřující a doplňující analytická studie

Zdroj: 

Tuto studii zpracovává Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i., na základě pověření ze strany Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), a to na základě poskytnutých dat ze Státního úřadu inspekce práce (SÚIP), Českého báňského úřadu (ČBÚ) a Českého statistického úřadu. Studie je součástí zprávy o pracovní úrazovosti v ČR, kterou zpracovává SÚIP. Najdete zde podrobné informace o pracovní úrazovosti v ČR v roce 2021 včetně tabulkové části v příloze.

3 PRACOVNÍ ÚRAZOVOST V KRAJÍCH

3 PRACOVNÍ ÚRAZOVOST V KRAJÍCH

Na počet pracovních úrazů v krajích mají vliv především následující faktory:

  • Počet pojištěnců v jednotlivých krajích

Rozložení počtu pojištěnců podle krajů je znázorněno v grafu č. 3.3 a v tabulce č. 3.1. Na jeden kraj připadalo v roce 2021 průměrně cca 336 tis. pojištěnců z celkového počtu za ČR. Ve čtyřech krajích bylo vykázáno více pojištěnců než tato průměrná hodnota a v deseti krajích bylo vykázáno pojištěnců méně. Nejvíce pojištěnců vykázalo Hlavní město Praha (téměř čtyřnásobek průměru), nejméně Karlovarský kraj (cca čtvrtinu průměru). Tato skutečnost ovlivňuje hodnocení absolutního počtu pracovních úrazů.

  • Struktura odvětví v jednotlivých krajích

Graf č. 3 znázorňuje strukturu odvětví v jednotlivých krajích vyjádřenou počtem pojištěnců. V krajích s větším podílem odvětví, která vykázala nadprůměrnou četnost pracovních úrazů, došlo k celkově většímu počtu pracovních úrazů a naopak. (Rizikovost jednotlivých odvětví v rámci ČR je charakterizována grafem č. 4.3.2). Z tohoto pohledu se od průměru nejvíce odlišuje Hlavní město Praha, které vykázalo nejnižší podíl rizikových odvětví. Na druhé straně nejrizikovější strukturu odvětví měla Vysočina.

3.1. Pracovní úrazovost v roce 2021 v krajích

Rozložení počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností v jednotlivých krajích je znázorněno v grafu č. 3.1 (tabulka č. 3.1). Z porovnání četností případů v jednotlivých krajích a v ČR vyplývá, že:

  • výrazně vyšší četnost, než je republikový průměr (0,95), vykázaly kraje: Vysočina (1,41), Jihočeský (1,38), Plzeňský (1,28), Ústecký (1,26), Karlovarský (1,22), Královéhradecký (1,20) a Pardubický (1,15),
  • přibližně stejné hodnoty jako republikový průměr vykázaly kraje: Olomoucký (1,06), Liberecký (1,05), Zlínský (1,05), Moravskoslezský (0,97) a Středočeský (0,97) a
  • nižší hodnoty tohoto ukazatele, než je republikový průměr, vykázaly kraje: Jihomoravský (0,86) a Hl. m. Praha (0,58), viz graf č. 3.3.2.

Pořadí krajů v žebříčku četností pracovních úrazů s pracovní neschopností zůstalo podobné s roky předchozími.

3.2. Smrtelná pracovní úrazovost v roce 2021 v krajích

V následujícím grafu č. 3.2 je znázorněn podíl počtu smrtelných pracovních úrazů v ČR v jednotlivých krajích v roce 2021 (tabulka č. 3.2).
 Z porovnání četností smrtelných pracovních úrazů v jednotlivých krajích a v ČR vyplývá, že:

  • vyšší hodnoty tohoto ukazatele, než je republikový průměr (0,19), vykázaly kraje: Vysočina (0,40), Ústecký (0,36), Plzeňský (0,35), Zlínský (0,31) Karlovarský (0,25) a Středočeský (0,24),
  • přibližně stejné hodnoty jako republikový průměr vykázaly kraje: Jihočeský (0,22), Olomoucký (0,21), Pardubický (0,20), Liberecký (0,20) a Jihomoravský (0,19) a
  • nižší hodnoty tohoto ukazatele, než je republikový průměr, vykázaly kraje: Moravskoslezský (0,17), Královéhradecký (0,15) a Hl. m. Praha (0,02), viz graf č. 3.4.2.

Porovnání pracovní úrazovosti se smrtelnou pracovní úrazovostí v krajích

V grafech č. 3.1, 3.2 a 3.3 jsou znázorněny podíly počtů pojištěnců a pracovních úrazů s pracovní neschopností a smrtelnými pracovními úrazy v jednotlivých krajích ČR. Vzájemným porovnáním těchto grafů zjistíme pro každý kraj váhu smrtelné a celkové pracovní úrazovosti.

3.3. Vývoj pracovní úrazovosti v krajích

Z grafu č. 3.3.1 je patrné, že na nárůstu počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností v ČR (o 8,6 %) se podílely všechny kraje. Největší nárůst byl zaznamenán v kraji Karlovarském (o 15,3 %), Hlavním městě Praze (o 12,2 %) a kraji Zlínském (o 11,5  %).

Z grafu č. 3.3.2 je patrné, že četnost pracovních úrazů s pracovní neschopností stoupla rovněž ve všech krajích. Největší nárůst četnosti byl zaznamenán ve výše uvedených krajích. V kraji Karlovarském to bylo o 17,3 %, ve Zlínském o 11,7 % a v Hlavním městě Praze a Jihočeském kraji o 11,5 %. Celkem byl zaznamenán v ČR nárůst četnosti případů o 8,0 %.

Průměrné procento pracovní neschopnosti s meziročním porovnáním hodnot ukazatele je zaznamenáno v grafu č. 3.3.3. K nárůstu došlo v osmi krajích, k největšímu v kraji Karlovarském (o 7,2 %). V pěti krajích byl evidován pokles hodnot tohoto ukazatele, největší pokles byl evidován v kraji Pardubickém a Moravskoslezském (o 2,2 %). V jednom kraji se hodnota ukazatele nezměnila.

Průměrná doba trvání pracovní neschopnosti v důsledku pracovních úrazů meziročně klesla ve všech krajích ČR, nejvíce v kraji Zlínském (o 7,2 kalendářního dne, tj. o 11,4 %). Dále to bylo v kraji Pardubickém (o 11,3 %) a Hlavním městě Praze (o 10,2 %). Celkem došlo v ČR k poklesu hodnoty tohoto ukazatele o 7,2 %, viz graf č. 3.3.4.

Grafy uvádějí hodnoty ukazatelů v letech 2012–2021, z toho hodnoty ukazatelů v letech 2017–2021 jsou uvedeny v tabulce č. 3.3.

3.4. Vývoj smrtelné pracovní úrazovosti v krajích

Z grafů č. 3.4.1 a 3.4.2 je patrné, že v 7 krajích došlo k poklesu počtu smrtelných pracovních úrazů a v 5 krajích naopak k nárůstu počtu případů proti roku 2020. Velký pokles počtu případů byl evidován v kraji Ústeckém a Královéhradeckém. V jednom kraji hodnota ukazatele stagnovala. Shodný vývoj jako počet případů měla i četnost případů u jednotlivých krajů.

Grafy uvádějí hodnoty ukazatelů v letech 2012–2021, z toho hodnoty ukazatelů v letech 2017–2021 jsou uvedeny v tabulce č. 3.4.

Grafy č. 3.4.1 Smrtelné pracovní úrazy v krajích v letech 2012–2021

Grafy č. 3.4.2 Četnost smrtelných pracovních úrazů v krajích v letech 2012–2021

Autor článku: 

Soubory ke stažení

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout twitter youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail