Příloha ke zprávě o pracovní úrazovosti v České republice v roce 2021 – rozšiřující a doplňující analytická studie

Zdroj: 

Tuto studii zpracovává Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i., na základě pověření ze strany Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), a to na základě poskytnutých dat ze Státního úřadu inspekce práce (SÚIP), Českého báňského úřadu (ČBÚ) a Českého statistického úřadu. Studie je součástí zprávy o pracovní úrazovosti v ČR, kterou zpracovává SÚIP. Najdete zde podrobné informace o pracovní úrazovosti v ČR v roce 2021 včetně tabulkové části v příloze.

2 VÝVOJ PRACOVNÍ ÚRAZOVOSTI V ČR

2 VÝVOJ PRACOVNÍ ÚRAZOVOSTI V ČR

2.1. Hodnoty ukazatelů pracovní úrazovosti v ČR v roce 2021

Ukazatele pracovní úrazovosti se v roce 2021 vztahují k 4,708 mil. nemocensky pojištěným osobám, které byly v rámci České republiky zahrnuty do statistického zjišťování pracovní neschopnosti.

V roce 2021 bylo v České republice nově hlášeno celkem 44 933 případů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy, z toho 13 818 pracovních úrazů utrpěly ženy. Tyto úrazy měly souhrnně za následek 2,607 mil. kalendářních dnů pracovní neschopnosti. Proti předcházejícímu roku došlo v roce 2021 k nárůstu počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností o 8,6 %. U absolutního počtu dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy tím došlo k nárůstu o 0,8 %.

Celkově 43 980 pracovních úrazů bylo spojeno s následnou pracovní neschopností delší než 3 dny. Z tohoto počtu se jich 13 569 událo ženám.

Pokud se týče relativních ukazatelů pracovní úrazovosti, došlo v roce 2021 k nárůstu četnosti pracovních úrazů s pracovní neschopností na 100 pojištěnců z hodnoty 0,88 na hodnotu 0,95 (tj. o 8,0 %).

Průměrné procento pracovní neschopnosti pro pracovní úraz v roce 2021 stouplo o 0,7 %, a to na hodnotu 0,152 %. Průměrná délka trvání případu pracovní neschopnosti pro pracovní úraz klesla z hodnoty 62,51 na hodnotu 58,03 kalendářních dnů, tj. o rekordních 7,2 %.

V důsledku pracovní neschopnosti pro pracovní úraz bylo denně v práci nepřítomno v průměru 7 143 osob, tj. o 79 osob více než v roce 2020.

2.2. Hodnoty ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti v ČR v roce 2021

V roce 2021 bylo v systémech Státního úřadu inspekce práce (SÚIP) a Českého báňského úřadu (ČBÚ) registrováno celkem 88 smrtelných pracovních úrazů, vykazovaných za Českou republiku. Z toho bylo orgány SÚIP a ČBÚ registrováno:

  • 88 smrtelných pracovních úrazů v podnicích podléhajících kontrolní činnosti SÚIP (šetří oblastní inspektoráty práce ─ OIP) a
  • žádné smrtelné pracovní úrazy v podnicích podléhajících dozoru systému ČBÚ (šetří obvodní báňské úřady ─ OBÚ).

Počet smrtelných pracovních úrazů v roce 2021 klesl proti roku 2020 o 20 případů.  Hodnota četnosti případů tím také klesla z hodnoty 0,23 na 0,19, tj. o 17 %. Podíl smrtelných pracovních úrazů na celkovém počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností klesl z hodnoty 0,26 na 0,20 %.

Český statistický úřad již od roku 2012 neprováděl statistické zjišťování NemÚr, a tak tyto počty obsahují i smrtelné pracovní úrazy jiných států (podle místa pojištění), k nimž došlo na území ČR. Také mohou zahrnovat úmrtí na pracovišti, nepracovní úrazy, které nejsou odškodňovány. Je třeba přihlédnout i k tomu, že počty případů ještě nejsou konečné, mohou se změnit z důvodu probíhajícího vyšetřování a bude jim věnována samostatná analýza.

2.3. Vývoj ukazatelů pracovní úrazovosti v ČR

Vývoj počtu pracovních úrazů, ke kterým došlo v České republice v roce 2021, je dokumentován vývojem počtu nově hlášených případů pracovní neschopnosti pro pracovní úraz. V letech 2001 až 2011 se v rámci statistického zjišťování pracovní neschopnosti rovněž sledoval počet pracovních úrazů, u kterých pracovní neschopnost nevznikla. To umožňovalo stanovit celkový počet pracovních úrazů. V grafu č. 2.1 je znázorněn počet pracovních úrazů s pracovní neschopností a s pracovní neschopnost nad 3 dny.

V roce 2013 počet případů (pracovních úrazů s pracovní neschopností) klesl o 2,7 % a četnost o 2,0 %. V dalších letech došlo k nárůstu hodnot těchto ukazatelů. V roce 2014 stoupl počet případů o 5,0 % a četnost o 4,1 % a v roce 2015 došlo k nárůstu počtu případů o 2,8 % a četnosti o 2,0 %. V roce 2016 stoupl počet případů o 2,3 % a četnost o 1,0 %. V roce 2017 počet případů stagnoval, ale četnost klesla o 1,9 % a v roce 2018 počet případů klesl stejně jako v roce 2013 o 2,7 % a četnost klesla o 3,9 %. V roce 2019 pokles těchto ukazatelů pokračoval a v roce 2020 klesal ještě strměji, u počtu případů to bylo až o 7,2 % a u četnosti o 6,4 %. V roce 2021 došlo k opačnému trendu, neboť počet případů stoupl o 8,6 % a četnost o 8,0 % (graf č. 2.2).

U pracovních úrazů s pracovní neschopností nad tři dny byl zaznamenán podobný průběh. Průměrné procento pracovní neschopnosti v letech 2012-2021 je znázorněno v grafu č. 2.3. Průměrná doba trvání jednoho případu od roku 2013 střídavě klesala a stoupala, a to přibližně o 2 %. Od roku 2018 rostla strměji (graf č. 2.4). V roce 2019 dosáhla hodnoty 56,85 dne a v roce 2020 dokonce na 62,51 dne. V roce 2021 byl zaznamenán pokles na hodnotu 58,03 dne. Nárůst průměrné doby pracovní neschopnosti nebyl způsoben nárůstem závažnosti pracovních úrazů. Do roku 2013 počet dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy klesal. V letech 2014–2017 počet dnů zase narůstal, v letech 2018 a 2019 opět klesal a v letech 2020 a 2021 narůstal. Vývoj pracovní neschopnosti v důsledku nemocí a mimopracovních úrazů v České republice měl jiný průběh. Zatímco počet nových případů pracovní neschopnosti v důsledku všech úrazů a nemocí od roku 2012 postupně vzrostl o 124,5 %, průměrná doba pracovní neschopnosti na jeden případ klesla v těchto třech důvodech pracovní neschopnosti souhrnně o 11,6 dne (o 25,2 %) na hodnotu 34,5 dne. Pracovní úrazy přitom zaznamenaly v posledních deseti letech nárůst tohoto ukazatele o 3,1 dne (o 5,6 %). Příčinou tohoto obecného trendu nebyl vzrůst pracovních rizik nebo zhoršování zdravotního stavu obyvatelstva, ale především organizace zdravotní péče a dostatečně nemotivující nemocenské pojištění.

V grafu č. 2.5 je znázorněn vývoj hodnot jednotlivých ukazatelů pracovní úrazovosti bazickými indexy. Počet pojištěnců v roce 2021 stoupl od roku 2012 o 5 % a průměrná doba trvání případu o 6 %. Počet případů v tomto období stoupl o 2 % a četnost případů naopak klesla o 4 %.

2.4. Vývoj ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti v ČR

V grafech č. 2.6 a 2.7 je znázorněn vývoj počtu a četnosti smrtelných pracovních úrazů. V roce 2012 došlo k poklesu hodnot těchto ukazatelů. V roce 2013 byly zaznamenány shodné hodnoty s rokem 2012. V roce 2015 byl zaznamenán nárůst obou ukazatelů, a to stejný jako v roce 2010, kdy počet vzrostl o 16 případů a četnost o 0,03. V roce 2017 dosáhl počet případů historického minima, stejně jako v roce 2019. V letech 2015 a 2018 byl evidován vyšší počet případů vlivem hromadných úrazů. V grafu č. 2.8 je vývoj hodnot jednotlivých ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti vyjádřen bazickými indexy. V grafu č. 2.9 je dokumentován obdobný trend vývoje četností pracovních úrazů s pracovní neschopností a smrtelných pracovních úrazů.

Autor článku: 

Soubory ke stažení

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout twitter youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail