Příloha ke zprávě o pracovní úrazovosti v České republice v roce 2020 – rozšiřující a doplňující analytická studie

1. SHRNUTÍ

1. SHRNUTÍ

V roce 2020 došlo k poklesu počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností proti roku 2019. Pracovní úrazy bez pracovní neschopnosti a smrtelné pracovní úrazy nebyly již od roku 2012 statisticky sledovány (NemÚr - ČSÚ). V letech 2011–2020 došlo u pojištěných mužů ke zvýšení počtu o 10 %, zatímco u žen došlo ke zvýšení o 13 %. Pojištěné osoby v roce 2020 byly tak již evidovány v poměru ženy 49,8 % – muži 50,2 %. 

Pracovní úrazovost se v České republice v roce 2020 vyznačovala rozdílným vývojem celkové pracovní úrazovosti a smrtelné pracovní úrazovosti. Hodnoty absolutních ukazatelů celkové pracovní úrazovosti klesly, ale hodnoty ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti meziročně stouply. Počet pojištěnců byl v roce 2019 nejvyšší po roce 1998, protože od roku 2014 každoročně rostl. V roce 2020 byl ale zaznamenán mírný pokles (o 0,9 %). 

V roce 2020 bylo vykázáno 108 smrtelných pracovních úrazů, což je o 13 případů více než  v roce 2019. V prvních deseti letech existence České republiky (1993–2002) tento počet činil 200–300 případů za rok. Dále v letech 2003–2016 se již počet dostal pod hranici 200 případů a pohyboval se v rozmezí 100–200 případů za rok. V roce 2017 se tak poprvé v historii dostal počet pod hranici 100 případů za rok a v roce 2019 se tento rekord zopakoval. Velký nárůst počtu případů v roce 2018 byl způsoben značným počtem hromadných úrazů způsobených jen třemi událostmi. V roce 2020 byly evidovány tři události s hromadnými případy. 

K největšímu procentnímu poklesu počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností došlo v odvětví Ubytování, stravování a pohostinství (I.), a to o 33,2 %. Také ve Vzdělávání (P.) byl zaznamenán velký pokles (o 29,3 %). Stoupl procentní podíl smrtelných pracovních úrazů ve skupině zdrojů úrazu „Pozemní vozidla a ostatní dopravní prostředky“.

Absolutní počet pracovních úrazů s následnou pracovní neschopností poklesl proti roku 2019 o 7,2 %. Počet pojištěnců meziročně klesl jen mírně. To se promítlo do četnosti těchto pracovních úrazů poklesem tohoto ukazatele o 6,4 %. Zvýšil se naopak počet kalendářních dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy (o 2,1 %) a průměrný denní stav práce neschopných o 1,8 %. Průměrné procento pracovní neschopnosti stouplo (o 2,7 %). Průměrná doba trvání jednoho případu dosáhla v roce 2011 již 55,0 kalendářních dnů na jeden případ. V roce 2019 tento ukazatel dosáhl již hodnoty 56,9 kalendářního dne a v roce 2020 dosáhl maxima (62,5 kalendářního dne).

Nejčastějším zdrojem pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny byla v roce 2020 skupina „Materiály, břemena, výrobky, strojní součásti“ (34 %). U závažných pracovních úrazů to byla skupina „Budovy, konstrukce, povrchy“ (37 %) a u smrtelných pracovních úrazů skupina „Pozemní vozidla“ (39 %). Obdobné rozložení zdrojů pracovních úrazů podle závažnosti bylo evidováno i v letech minulých, rozdíly byly jen v procentním zastoupení.

Nejčastější příčinou u všech typů pracovních úrazů v roce 2020 bylo „Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko“. Tato příčina byla uvedena zaměstnavateli na záznamu o úrazu, a proto zcela převládá, a to i v letech minulých. U pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny byla uvedena v 90 % případů, u pracovních úrazů závažných pak činila 69 % a u pracovních úrazů smrtelných 57 %.4