Přestávky a pitný režim

Zdroj: 
Na dotaz odpověděla JUDr. Eva Dandová.

Chtěla bych se zeptat ohledně přestávek a pitného režimu. Pracuji jako kuchařka v restauraci, kde moje pracovní doba je kolikrát i šestnáctihodinová. Kuchyň je malinká a teplota stoupá i k 60°C. Jsme bez klimatizace a takřka možnosti větrání. Teď majitel přišel s tím, že nemáme nárok v pracovní době sedět a když sedíme, musíme si zapisovat čas. Přestávka na jídlo taky není, prý není povinná. Zajímá mě i otázka pitného režimu. Zaměstnavatel nám dává možnost pít přeslazené limonády, co má pro hosty. Žízeň nezaženou a je nám po nich těžko. Voda je železitá, takže se taky pít pořád nedá. Zajímá mě, na jaké přestávky máme nárok a co je povinen zaměstnavatel zajistit k pití pro personál v kuchyni. 

Váš dotaz obsahuje několik otázek, tak tedy postupně.  Předně k poskytování přestávky na jídlo a oddech: není pravda, co tvrdí Váš zaměstnavatel. Ustanovení § 88 odst. 1 zákoníku práce je jasné - zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce přestávku v práci na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut; mladistvému zaměstnanci musí být tato přestávka poskytnuta nejdéle po 4,5 hodinách nepřetržité práce. Proto je povinností zaměstnavatele Vám stanovit přestávku na jídlo a oddech.

Dále pak platí podle § 82 zákoníku práce, že při rovnoměrném rozvržení pracovní doby na jednotlivé týdny nesmí délka směny přesáhnout 9 hodin a podle § 83 zákoníku práce, že při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby nesmí délka směny přesáhnout 12 hodin. S tím souvisí i ustanovení § 90 zákoníku práce -zaměstnavatel je povinen rozvrhnout pracovní dobu tak, aby zaměstnanec měl mezi koncem jedné směny a začátkem následující směny nepřetržitý odpočinek po dobu alespoň 12 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích. Z toho vyplývá, že délka směny nemůže být více jak 12 hodin!! To je zásada, to vyplývá i z evropské směrnice o pracovní době, kterou jsme museli do zákoníku práce transponovat.

Porušení těchto povinností je skutkovou podstatou přestupků a správních deliktů podle zákona č. 251/2005 Sb.,  o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů, inspektorát práce může za to zaměstnavateli uložit pokutu. Mohli byste požádat inspektorát práce, aby navštívil Vašeho zaměstnavatele. Seznam adres oblastních inspektorátů práce najdete na webových stránkách Státního úřadu inspekce práce.

Za další nesmysl (s odpuštěním) považuji zapisování času, kdy v pracovní době sedíte. K takovému postupu nedává zaměstnavateli oprávnění žádný předpis, podle zákoníku práce se zapisuje pouze odpracovaná pracovní doba, práce přesčas, noční práce, odpracovaná doba v době pracovní pohotovosti a pak celková doba pracovní pohotovosti. Ba naopak, zaměstnavatel musí podle bezpečnostních předpisů provádět prevenci rizik a  musí podle zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů organizovat práci a stanovit pracovní postupy tak, aby byly dodržovány zásady bezpečného chování na pracovišti a aby zaměstnanci nevykonávali činnosti jednotvárné a jednostranně zatěžující organismus. Nelze-li je vyloučit, musí být přerušovány bezpečnostními přestávkami.  Jak popisujete organizaci práce u Vašeho zaměstnavatele, tak to je v naprostém rozporu s citovaným § 5 zákona č. 309/2006 Sb., neboť práce ve stoje je bez diskuse práce jednostranně zatěžující organismus, která by měla být přerušována bezpečnostními přestávkami.

Pokud se týká podmínek Vašeho pracoviště – teplota a větrání, tak to je řešeno nařízením vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci. Toto nařízení vlády upravuje i minimální opatření k ochraně zdraví, bližší požadavky na způsob organizace práce i bližší hygienické požadavky na mikroklimatické podmínky na pracovišti, jako je teplota na pracovišti a větrání pracoviště. Dodržování tohoto nařízení vlády kontrolují hygienické stanice (bývalé okresní hygienické stanice, ale podle sídla zaměstnavatele), tak doporučuji se na ni obrátit, jejich seznam je v příloze zákona č. 258/2000 Sb.,  o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů. Oni Vám provedou měření a zařadí Vaší práci do třídy, abyste měli právo na ochranné nápoje. Podle § 8 citovaného nařízení vlády se poskytují ochranné nápoje při trvalé práci zařazené v příloze č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulce č. 2 do třídy práce IIb a vyšší, pokud je vykonávána za podmínek, kdy jsou překračovány maximální přípustné operativní teploty (t omax) stanovené v uvedené tabulce pro tuto třídu práce. Ve třídě IIb jsou zařazeny práce konané převážně ve stoje – jsou tam příkladně uvedeny dělnice v potravinářské výrobě, takže se domnívám, že by Vaše práce měla být také zařazena do třídy IIb, to se ale  musí rozhodnout se znalostí prostředí pracoviště, abyste měli právo na ochranné nápoje.

Autor článku: 

Komentáře

Délka směny

29.08.2008 - 21:01 Jaroslav Kadlec
Dobrý den, není mi jasné jestli délka směny - devět hodin v rovnoměrně rozvržené pracovní době - se počítá včetně nařízených přesčasů??? Tedy jestli se může práce presčas, která přesahuje v tomto případě devět hodin za směnu odmítnout, nebo vlastně jestli lze práci přes čas (přes devět hodin) nařídit???. Dále není jasné ve stejném případě, že doba odpočinku se dá zkrátit až na osm hodin denně, za předpokladu, že nastávající doba odpočinku bude o tuto dobu prodloužena. Znamená to například, že při zkráceném odpočinku na těch osm hodin bude následující odpočinek prodloužen o čtyři hodiny - buď za A) těch minimálních 12 hodin + 4 hodiny = 16 hodin ??? a nebo za B) skutečný následující odpočinek, který je 15,5 hodiny + ty 4 hodiny = 19,5 hodin ??? Děkuji za srozumitelnou odpověď.

Dobrý deň. Nedá mi to a musím

28.07.2011 - 12:39 Katarína Odlerová
Dobrý deň. Nedá mi to a musím sem napísať moj názor na pitný režim a stravné pre zamestnanca v Českej republike. Toho času pracujem v Českej republike a som dosť prekvapená zo zákonov, ktoré sa majú postarať a zamestnanca z pohľadu zamestnávateľa. Pracovala som na Slovensku a tam je uzákonené, že zamestnávateľ má zabezpečiť zamestnancovi pitný režim bez ohľadu na podmienky v akých zamestanec pracuje. Každý človek má potrebu piť, či je na pracovišti 10 stupňov, alebo 30. Zdá sa mi až smiešne, že český zákon vymedzuje skupiny na nárok na pitný režim. A veľa ľudí tomu ani nerozumie, či teda má nárok, alebo nemá. Zákon je robený pre zamestnávateľa a v žiadom prípade neochraňuje zamestnanca. Tak isto je to aj so stravovaním. Zase musím spomenúť, že na Slovensku je zamestnávateľ povinný zabezpečiť stravovanie, na ktoré prispieva 55% z ceny jedla, alebo zabezpečí zamestnancovi stravenky a z nich tak tiež hradí zamestnancovi 55% z ceny. V Čechách nemusí zabezpečiť zamestnancovi žiadnu stravu, akurát čas na to, aby sa najedol. Dúfam, že českí politici si zase zoberú raz príklad zo slovenských zákonov, ktoré bývajú často vpredu. A že zamestnanec, ktorý stráví většinu času prácou pre svojho zamestnávateľa, dostane aspoň základné životné potreby od neho.

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout twitter youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail