Přesčas na pracovní cestě

Dotaz byl publikován v časopisu REVUE sondy č. 14/2008.

Jak to je s prací přesčas v případě vyslání na pracovní cestu? Moje pracovní doba je od 6.00 hod. do 14.30 hod. Na pracovní cestě jsem pracovala do 16.30 hod. a do místa trvalého bydliště jsem se vrátila v 19.00 hod. Zaměstnavatel tvrdí, že práce přesčas je jen práce skutečně vykonávaná, tj. od 14.30 hod. do 16.30 hod. Podle mého názoru se ale o práci přesčas jedná až do doby návratu z pracovní cesty, tj. do 19. hod.

Asi vás zklamu, ale zaměstnavatel má pravdu. Ve vašem případě se o práce přesčas skutečně jedná od 14.30 hod. do 16.30 hod. Prací přesčas není a nikdy nebyla doba strávená na cestě z místa přechodného pracoviště, tj. místa, kde zaměstnanec na pracovní cestě plní pracovní úkoly, do místa trvalého bydliště. Podle § 78 odst. 1 písm. i) zákoníku práce je prací přesčas práce konaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn. O práci přesčas by se jednalo, kdybyste do 19.00 hod. vykonávala práci, tj. plnila pracovní úkoly vyplývající z pracovní smlouvy.

Pro účely poskytování cestovních náhrad se vám ale bude počítat celá doba trvání pracovní cesty, tj. až do 19.00 hod.

Komentáře

Nesouhlasím

24.03.2009 - 09:43 Zwardoň
Z článku není patrné, kdo na dotaz odpověděl. Troufám si nesouhlasit s tím, že práce na cestě z místa výkonu práce není prací přesčas. Domnívám se, že už například změnou ZP ve věci pracovní pohotovosti dali zákonodárci jasně najevo, že výkonem práce je každá činnost, kterou zaměstnanec vykonává pro zaměstnavatele. Přece mi nechce respondent tvrdit, že když mě vyšle zaměstnavatel na pracovní cestu do Ameriky, tak čas strávený na cestě nebude považován za dobu práce a nedostanu za tuto dobu svůj plat? Netvrdím, že jsem v této problamatice odborník, ale připadá mi to přitažené za vlasy. A jak by se věc posuzovala, kdyby se paní tazatelka vracela nikoliv do místa trvalého bydliště, ale na pracoviště (které má sjednáno ve pracovní smlouvě)? Díky předem za vaše reakce.

Nelze než souhlasit

26.03.2009 - 15:40 Petr Bukovjan
Možná se Vám to zdá přitažené za vlasy, ale musíte holt rozlišovat mezi dobou trvání pracovní cesty a pracovní dobou (resp. dobou, v níž zaměstnanec vykonává práci). Pokud zaměstnankyně od 16,3 hodin do 19,00 hodin nevykonávala práci dle pracovní smlouvy, ale jen se přepravovala do místa, kde jí měla pracovní cesta skončit, pak nemůže jít o dobu, za kterou jí bude poskytnuta mzda. Jde jen o dobu, která se jí počítá pro účely určení výše stravného. Výjimkou jsou snad jen řidiči z povolání, pokud by řídili automobil, u nich jde o výkon práce pořád. S tou Amerikou je to stejné. Dostal byste mzdu jen za dobu, ktzerou máte jako dobu pracovní (viz § 210 zákoníku práce), samotná cesta mimo rámec této doby zaplacena mzdou není. Zahraniční stravné Vám samozřejmě příslušet bude.

Re: Nelze než souhlasit

30.03.2009 - 10:48 Anonym
Díky za reakci. A co říkáte na to, když se v pracovní smlouvě objevuje věta, že zaměstnanec je povinen konat práce, které mu vedoucí pracovník přidělí. S podobným zněním jsem se sám osobně několikrát setkal. V takovém případě je, dle mého názoru, ve smlouvě řečeno, že vykonání pracovní cesty je činnost stanovená v pracovní smlouvě.

Re: Nelze než souhlasit

30.03.2009 - 11:04 Petr Bukovjan
Nevím, jak Vy, já se s tímto setkávám spíše v tzv. pracovní náplni. I kdyby to tam nakrásně bylo, nemůže vedoucí zaměstnanec přidělit svému podřízenému jinou práci, než která by vyplývala z druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě. Musíte rozlišovat mezi vysláním na pracovní cestu (podmínky určuje zaměstnavatel) a výkonem sjednané práce. I na pracovní cestě zaměstnanec samozřejmě vykonává práci a též úraz na pracovní cestě může být (a zpravidla je) posouzen jako úraz pracovní. Závěr ale v uvedeném případě zůstává stejný - za dobu přepravy mimo rámec pracovní doby nenáleží mzda.

Neplnění pracovních povinností

02.04.2009 - 15:01 Zwardoň
Díky pane Bukovjane, že máte se mnou trpělivost a stále reagujete. Málem jsem vám reagoval takhle: "Z toho, co tady tvrdíte, mi vyplývá, že pokud zaměstnanec cestuje na místo výkonu práce v pracovní době, tak dobu, po kterou cestuje, nevykonává práci podle pracovní smlouvy a zaměstnavatel je oprávně požadovat nadpracování této doby. Nebo mi snad chcete tvrdit, že se jedná o překážky v práci na straně zaměstnavatele???" Ale našel jsem si tuto citaci ZP: § 210 - Doba strávená na pracovní cestě nebo na cestě mimo pravidelné pracoviště jinak než plněním pracovních úkolů, která spadá do pracovní doby, se považuje za překážku v práci na straně zaměstnavatele, při které se zaměstnanci mzda nebo plat nekrátí. Jestliže však zaměstnanci v důsledku způsobu odměňování mzda nebo plat ušla, poskytne mu zaměstnavatel náhradu mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku. (konec citace) a tím jsem si sám odpověděl :-) Ale zeptám se jinak: jestliže zaměstnanec bude vysílán na různá místa výkonu práce každý pracovní den v týdnu tak, že na cestách stráví dejme tomu 8 hodin a osm hodin trvá samotný pracovní výkon (případ takových servisních firem znám - akorát jsem to trochu zveličil, abychom měli názornou modelovou situaci), nevznikne ti rozpor s požadavkem na zajištění nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami? Nebo v čem jiném má zaměstnanec oporu, aby se nemohlo dít, že bude mít na opočinek a spánek dostatek času (12h / 8 h)? Díky.

Re: Neplnění pracovních povinností

03.04.2009 - 12:08 Petr Bukovjan
Dobrý den. Však onen paragraf jsem uváděl hned ve své první reakci.:) Ten příklad, co uvádíte, je skutečně problém. Kdybych to vzal čistě právně, tak s nepřetržitým odpočinkem je to v pořádku, protože směna mu skončila během pracovní cesty a řízení nad tuto dobu není dobou pracovní. Nicméně je zřejmé, že to řízení po výkonu práce je mnohdy náročnější než výkon práce sám a že si u něho zaměstnanec jen stěží odpočine. Tady by to měl zaměstnavatel řešit dohodou se zaměstnancem. Buď že někde přespí a pojede další den, nebo se uplatní to, co dříve obsahovalo nařízení vlády č. 108/1994 Sb. a stávající ZP na to nemyslí, totiž že "zaměstnanci, který se vrátil z pracovní cesty po 24. hodině, se poskytne nezbytný odpočinek od skončení pracovní cesty do nástupu do práce po dobu osmi hodin, a pokud tato doba spadá do pracovní doby zaměstnance, i náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku".

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout twitter youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail