Překážky v práci na straně zaměstnance, nebo zaměstnavatele?

Zaměstnanec byl podle posudku z mimořádné pracovnělékařské prohlídky shledán zdravotně způsobilým k práci. S tímto závěrem nesouhlasil, a proto podal proti lékařskému posudku odvolání. Zaměstnavatel mu z tohoto důvodu nepřiděloval práci a rozhodl o překážkách v práci na straně zaměstnance. Zaměstnanec se kvůli ušlé mzdě obrátil na soud. Jak rozhodl?

Zaměstnanec (dále žalobce) se domáhal, aby mu společnost, kde pracuje (dále žalovaná), zaplatila částku za ušlou mzdu i s úrokem z následujícího důvodu. Byl vyslán na mimořádnou lékařskou prohlídku po ukončení dlouhodobé pracovní neschopnosti, byl mu vystaven posudek se závěrem, že je zdravotně způsobilý. S tímto závěrem nesouhlasil, a proto podal proti lékařskému posudku odvolání. Žalovaná žalobci sdělila, že mu z důvodu odvolání proti posudku nařizuje překážky v práci ze strany zaměstnance, a po dobu těchto překážek mu nevyplácela mzdu. V důsledku tohoto jednání žalované žalobce neodpracoval v prosinci 2018 celkem 86,5 hodin.

Okresní soud žalobu zamítl. Protože žalobce podal návrh na přezkoumání tohoto lékařského posudku, nemohl být podle názoru soudu prvního stupně až do rozhodnutí o tomto návrhu považován za zdravotně způsobilého pro výkon práce podle pracovní smlouvy u žalované. U žalobce nastala překážka v práci ve smyslu ustanovení § 199 odst. 1 zákoníku práce, neboť nemohl práci vykonávat, když dosud nebylo pravomocně potvrzeno, že je zdravotně způsobilý. A to až do doby, kdy bylo o návrhu na přezkoumání příslušným správním orgánem rozhodnuto, a že žalobci za tuto dobu nepřísluší náhrada mzdy, neboť se nejednalo o žádnou z typových situací stanovených nařízením vlády č. 590/2006 Sb.

Krajský soud změnil rozsudek soud prvního stupně tak, že žaloba o zaplacení náhrady mzdy za měsíc prosinec 2018 je co do základu po právu. Popsaný postup žalované je třeba hodnotit jako vytvoření překážky v práci na straně zaměstnavatele podle ustanovení § 208 zákoníku práce a že žalobci proto náleží za neodpracované hodiny náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání. Je toho názoru, že právní úprava posuzování zdravotní způsobilosti zaměstnanců vytváří vakuum v otázce toho, jak má být postupováno zaměstnavatelem poté, kdy je zaměstnanec po skončení dlouhodobé pracovní neschopnosti shledán poskytovatelem pracovnělékařské péče způsobilým k dalšímu výkonu práce a tento podá proti takovémuto posudku návrh na jeho přezkoumání a navodí tak jeho odkladný účinek. Má za to, že není postaveno na jisto, zda za dané situace je nutno zaměstnance považovat za zdravotně způsobilého k výkonu práce a zařadit zpět k výkonu práce dle pracovní smlouvy, nebo je třeba vyčkat rozhodnutí orgánu, jenž lékařský posudek přezkoumává, o zdravotní způsobilosti, nebo rozhodnutí soudu, a zda po tuto dobu vznikají překážky na straně zaměstnance či zaměstnavatele.

Překážky v práci zákoník práce rozděluje na překážky v práci na straně zaměstnance (§ 191 až 206 zák. práce) a na překážky v práci na straně zaměstnavatele (§ 207 až 210 zák. práce). Jak správně uvedl odvolací soud – nebylo-li sjednáno (ve smlouvě) nebo stanoveno (ve vnitřním předpisu) něco jiného, je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci pracovní volno pro jiné důležité osobní překážky v práci podle ustanovení § 199 odst. 1 zák. práce jen v případech, které jsou stanoveny v příloze nařízení vlády. A pouze v případech uvedených v příloze nařízení vlády mu je povinen poskytnout náhradu mzdy nebo platu. Vzhledem k tomu, že žalobci po skončení dočasné pracovní neschopnosti ve výkonu práce nebránila žádná z důležitých osobních překážek v práci uvedených v ustanoveních § 191 a 191a zák. práce, ani žádná z jiných důležitých osobních překážek v práci podle ustanovení § 199 odst. 1 zák. práce stanovených v příloze nařízení vlády (a ani žádná z překážek v práci z důvodu obecného zájmu uvedených v ustanoveních § 200 až 205 zák. práce), dospěl odvolací soud ke správnému závěru, že nešlo o překážku v práci na straně žalobce (zaměstnance), nýbrž o překážku v práci na straně žalované (zaměstnavatele), která žalobci neumožnila konat práci.

Dovolací soud nesouhlasí s názorem dovolatelky, že důležitou osobní překážku v práci na straně žalobce byla skutečnost, že podal návrh na přezkoumání lékařského posudku, podle něhož byl uznán zdravotně způsobilým k výkonu sjednané práce vedoucího prodejny, neboť návrh na přezkoumání lékařského posudku má odkladný účinek.

Odkladný účinek návrhu na přezkoumání lékařského posudku, podle něhož je zaměstnanec zdravotně způsobilý k výkonu dosavadní práce, znamená, že právní účinky tohoto lékařského posudku nemohou pro osobu, které byl předán, nastat dříve než dnem prokazatelného doručení rozhodnutí o potvrzení posudku příslušným správním úřadem a že do té doby nelze považovat závěr lékařského posudku za definitivní. Podáním návrhu na přezkoumání uvedeného lékařského posudku zaměstnanec nepozbývá zdravotní způsobilost k výkonu dosavadní práce a jen proto, že závěr posudku, podle něhož zaměstnanec tuto zdravotní způsobilost má, ještě není definitivní, na něj nelze nahlížet jako na osobu bez potřebné zdravotní způsobilosti.

Zaměstnavatel je proto i po podání návrhu na přezkoumání lékařského posudku, podle něhož je zaměstnanec zdravotně způsobilý k výkonu dosavadní práce, povinen zaměstnanci přidělovat práci podle pracovní smlouvy a není oprávněn mu další výkon práce zakázat, ledaže by byla naplněna skutková podstata ustanovení § 103 odst. 1 písm. a) zák. práce, podle něhož je zaměstnavatel povinen nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti.

V tomto případě se tedy jedná o překážku v práci na straně zaměstnavatele podle ustanovení § 208 zák. práce, a žalobci proto – jak správně uzavřel odvolací soud – přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku za dobu, kdy práci v důsledku této překážky nekonal.

Z uvedeného vyplývá, že rozsudek odvolacího soudu je z hlediska uplatněného dovolacího důvodu správný.

Článek vychází z rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 2063/2020-164.

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail