Prapodivné směrnice v důlní organizaci

Na dotaz odpověděla JUDr. Eva Dandová

V důlních organizacích se stalo "módou", že zaměstnavatelé vydávají směrnice, jak si má zaměstnanec počínat při chůzi. Např.: při chůzi je pracovník povinen přizpůsobit způsob chůze stavu cesty, má věnovat zvýšenou pozornost při chůzi apod. Stane-li se zaměstnanci úraz při chůzi a zaměstnavatel nemůže použít důvody dle § 191 ZP, pak se zaměstnavatel dovolává porušení této směrnice a posuzuje toto jako důvod ke krácení odškodnění. Zcela jistě je tento postup v rozporu se ZP, ale jak mohou odbory zaměstnance bránit i jinak než soudně, když do soudních sporů se zaměstnavatelem zaměstnanci nejdou zejména z obav možné ztráty zaměstnání?

Podle ustanovení § 136 zákoníku práce mají odborové orgány právo vykonávat kontrolu nad stavem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci u jednotlivých zaměstnavatelů a přitom mají zejména právo zúčastňovat se jednání o otázkách bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. To znamená zúčasnit se všech jednání o tom, jaké vnitřní předpisy k zajištění BOZP zaměstnavatel zamýšlí vydat. Tato úloha je odborům svěřena jako zástupcům zaměstnanců, s kterými musí zaměstnavatel projednávat úplně všechny otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a o všech svých zamýšlených opatřeních je informovat (viz ustanovení § 18 a 18b zákoníku práce). Důlní organizace mají samozřejmě svá specifika při zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a v mnoha směrech mají v oblasti BOZP podrobnější právní úpravu. Poměrně podrobnou právní úpravu cest pro chůzi a dopravu obsahuje vyhláška č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při dobývání nevyhrazených nerostů v podzemí, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 26/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem na povrchu, ve znění pozdějších předpisů. Pro zajímavost můžeme citovat z ustanovení § 291 vyhlášky č. 22/1989 Sb. "Cesty pro chůzi musí být bez překážek, odvodněny a udržovány tak, aby chůze po nich byla bezpečná." Nakonec v nedávné době byla vydána ještě jedna nová vyhláška vztahující se k problematice chůze na pracovišti u zaměstnavatelů spadajících do působnosti tzv. horního zákona a to vyhláška č. 415/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při svislé dopravě a chůzi. Ani jeden tento předpis však nestanoví nic o tom, že by měl zaměstnavatel vnitřním předpisem ukládat zaměstnanci, jak má chodit. Opak je pravdou, v těchto předpisech se dá zjistit, jak má zaměstnavatel zajistit bezpečnost cest. Mohli bychom se tedy dohadovat, že takové směrnice vydávají zaměstnavatelé, kteří v rámci výkonu vrchního dozoru orgánů státní báňské správy byli pokutováni za nedodržení některého z výše citovaných předpisů. Na základě výše uvedeného doporučuji obrátit se na příslušný odborový orgán, aby se zaměstnavatelem projednal obsah směrnic a upozornil ho, že nemůže povinnosti, které má uloženy právním předpisem, přenášet na zaměstnance.

JUDr. Eva Dandová

Autor článku: 

Komentáře

Asi to nebude tak úplně jednoduché...

18.09.2006 - 12:03 Petr Markl
<P>Vážený pane tazateli,</P> <P>nikdy jsem nebyl v podzemní šachtě, ale pár lomů, kde se vykonává činnost hornickým způsobem, mám za sebou. Při náhledu na Vámi popisovaný problém je potřeba na něj&nbsp;nahlížet minimálně ze dvou úhlů: (1) uváděná směrnice popisuje, jak si má zaměstnanec počínat při chůzi a (2) bezpečnostní předpisy hovoří o tom, jak mají vypadat komunikace. Jak jistě sám dobře víte, v lomech a podobných průmyslových lokalitách nelze vždy k chůzi použít komunikaci (samozřejmě bezpečnou, že ano). Při ládování náloží se například musí někdy lézt přes odpadlé kameny u stěny&nbsp;na příslušné etáži a podobných situací je v lomech jistě celá řada.</P> <P>Pokud by se zaměstnanci stal úraz při chůzi po předpisově provedené cestě, tam bych určité krácení v důsledku Vámi uváděných směrnic viděl na místě. Při chůzi tam, kde žádná komunikace zatím není, je potřeba zkoumat, zda-li tudy zaměstnanec procházet musel nebo ne. Z toho by asi pak plynula míra nějakého zavinění. Pokud by tam však jít musel, a někdy to jinak ani nelze, pak bych na nějakém krácení netrval a ustanovení zmiňované směrnice bych bral spíše jako dobře míněnou radu zaměstnancům v takových situacích, než jako nástroj postihu. Ale to už si každý závodní lomu nebo jiní zodpovědní činitelé musí srovnat v hlavách sami.</P> <P>Přeji pěkný den a samé bezpečné komunkace (... ještě, že dnes nikam nejedu... ;-)) )</P> <P>Petr Markl<BR>konzultant BOZP<BR><A href="http://www.markl.cz">http://www.markl.cz</A><BR><A href="http://www.safety-21.com">http://www.safety-21.com</A><BR></P>

Doplnění a upřesnění odpovědi JUDr.E.Dandové

25.09.2006 - 08:07 Václav Syrový
<FONT size=3> <P><FONT face="Times New Roman">Doplnění a upřesnění odpovědi JUDr. E. Dandové k&nbsp;článku "Prapodivné směrnice v&nbsp;důlní organizaci". Pracoval jsem celý život v&nbsp;hornictví od svých 15 roků do 52 (37 roků) od vyučení přes lamače, směnového technika, vedoucího úseku, provozu, bezpečnostního te</FONT></FONT><FONT face="Times New Roman"><FONT size=3>c</FONT><FONT size=3>hnika důlního závodu (1100 zaměstnanců) až po vedoucího odboru bezpečnosti a hygieny práce podniku ( 4000 zaměstnanců - 13 roků) zažil jsem a musel jsem se naučit tři horní zákony ( včetně prováděcích předpisů k&nbsp;nim), ze kterých jsem byl pravidelně a nár</FONT><FONT size=3>o</FONT><FONT size=3>čně po třech letech přezkušován pracovníky OBÚ, takže si myslím, že mohu kvalifikovaně doplnit a upřesnit vysvětlení ke zmíněnému článku. Za celých svých 37 let praxe jsem se nesetkal s&nbsp;případem, že by některá důlní organizace si vydávala nějaké směrnice</FONT><FONT size=3> </FONT><FONT size=3>z&nbsp;"módy", ale většinou proto, že to bylo nutné. Pokud se týká předpisů v&nbsp;hornictví, platí v&nbsp;současné době v&nbsp;hornictví kromě Zákoníku práce a omezeného okruhu vybraných prováděcích předpisů k&nbsp;jeho provedení přibližně 47 dalších předpisů buďto k&nbsp;provedení H</FONT><FONT size=3>o</FONT><FONT size=3>rního zákona, nebo zákona o o hornické činnosti, výbušninách a státní báňské správě. Pro chůzi a dopravu (horizontální, nikoliv vertikální) platí ustanovení 33 paragrafů části deváté vyhlášky č. 22/1988 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezp</FONT><FONT size=3>e</FONT><FONT size=3>čnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem, kde je <B>uloženo</B> organizaci vydat dopravní řád, který musí stanovit dobu přepravy a dobu vymezenou pro chůzi, aby nedošlo ke střetu osob se zařízeními pro strojní dopravu hmot nebo osob. V&nbsp;době "<B>řádné chůze" (</B>terminus technikus) se nesmí provozovat strojní doprava hmot mechanizačními prostředky, pokud se chůze provádí na společných cestách pro chůzi a dopravu. Po skončení "<B>řádné chůze" </B></FONT><FONT size=3>se provozuje strojní doprava hmot a v&nbsp;tuto</FONT><FONT size=3> dobu nesmí naopak na cestách pro dopravu se pohybovat lidé, s&nbsp;výjimkou určených funkcí ( např. dozorčí a kontrolní orgány, provozní technici, střelmistři a jejich pomocníci při chůzi do skladu pro výbušniny a zpět, opraváři, údržbáři nebo lidé s&nbsp;úrazem, </FONT><FONT size=3>n</FONT><FONT size=3>ebo náhlým onemocněním a ti kterým to povolil nadřízený pracovník, který má toto právo. Pro strojní dopravu dále platí že v&nbsp;Dopravním řádu musí být stanoveny bezpečnostní a provozní pokyny ( pro současnou přepravu, chůzi při současné přepravě atd..). Po</FONT><FONT size=3>k</FONT><FONT size=3>ud organizace stanoví takovéto pokyny, potom je musí zaměstnanci pochopitelně dodržovat. Jinak jsme museli řešit případy v&nbsp;Dopravním řádu, že jsme museli zakázat zaměstnancům v&nbsp;odstavci pro chůzi, šlapat při chůzi na hlavu kolejnice, protože jsem měli z&nbsp;t</FONT><FONT size=3>o</FONT><FONT size=3>hoto důvodu několik úrazů, toto ustanovení jsme převzali z&nbsp;drážních předpisů. Pokud se týká povinnosti stanovovat zaměstnancům povinnost jak mají chodit, po důlních cestách může se jednat o aplikaci ustanovení § 132a ZP kdy zaměstnavatel má povinnost "vyh</FONT><FONT size=3>l</FONT><FONT size=3>edávat rizika, zjišťovat jejich příčiny a zdroje a <B>přijímat opatření k&nbsp;jejich odstranění</B>", a právě zpochybňovaná směrnice může být tímto opatřením, nebo to může být " udílení vhodných pokynů k&nbsp;zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci - § 132a odst.5 j). Zrovna tak to může být opatření ve smyslu ustanovení § 133c odst (5) jako opatření proti opakování pracovních úrazů z&nbsp;příčiny, kdy k&nbsp;pracovnímu úrazu již došlo. Nebo to může být požadavek zaměstnavatele ve smyslu ustanovení § 135 odst. 4 ZP, nebo p</FONT><FONT size=3>o</FONT><FONT size=3>kyn zaměstnavatele podle odst. 4 pís. c), nebo stanovený pracovní postup podle ustanovení § 135 ZP odst. 4 pís. d), atd, čili </FONT><B><FONT size=3>zákonných</B></FONT></FONT><FONT face="Times New Roman"><FONT size=3> možností pro vydání směrnice je poměrně dost. Otázkou potom pouze zůstává, zda byly či nebyly dodrženy postupy podle dalších ustanovení ZP o projednání se zástupci zaměstnanců, a řádném seznámení zaměstnanců a vysvětlením důvodů ( informace podle ustanovení § 18 ZP), proč byla uvedená směrnice vydána. Tolik jsem považoval za nutné doplnit a upřesnit zmíněná konstatování v</FONT><FONT size=3>&nbsp;</FONT><FONT size=3>článku. Pochopitelně, že při posuzování pracovních úrazů jsme postupovali obdobně tak jak uvádí pan Markl. Václav Syrový, poradce BOZP, Stříbrná 775, 593 01 Bystřice n. Pern. 566 55 28 98, 723 170 164. </P></FONT></FONT>

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout twitter youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail