Praktický příklad s komentářem, jak vyhodnotit rizika na pracovišti

K hodnocení rizik na pracovišti se v praxi používají různé metody a postupy, které většinou vycházejí ze znalostí a zkušeností jejich hodnotitelů, případně typu používaného programu pro hodnocení rizik. Neznalý člověk tak snadno dojde k závěru, že se jedná o velice složitou věc. Cílem článku je proto ukázat, že tato problematika není tak složitá, jak se na první pohled jeví.

Účelem provádění hodnocení rizik na pracovišti je vytvořit podklady, které umožní zaměstnavateli stanovit opatření nutná pro ochranu bezpečnosti a zdraví jeho zaměstnanců a které mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je a nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik. Pro snadnější pochopení popisovaného způsobu identifikace a hodnocení rizik, tzv. bodové metody, je postup v tomto článku pro názornost prezentován na praktickém příkladě (firma Rizika s.r.o.).

Postup pro hodnocení rizik spočívá v provedení následujících kroků:

  1. Vymezení pracovního systému, kde budeme provádět hodnocení rizik.
  2. Vyhledání (identifikace) nebezpečí.
  3. Stanovení / ocenění rizik.
  4. Hodnocení rizk.
  5. Odstranění / omezení rizik (tzn. přijetí opatření k odstaranění nebo omezení rizik).
  6. Pravidelné hodnocení rizik.
  7. Projednání zjištěných rizik se zaměstnanci.

Smyslem celého postupu je získat přehled o rizicích v celém pracovním systému (podniku) a to tím, že provedeme hodnocení rizik postupně na jednotlivých pracovištích, pracovních místech a prostorech (uvnitř budovy a v areálu podniku). Dosažené hodnoty pak charakterizují rozložení rizik v celém pracovním systému (podniku) a umožňují vytipovat nejzávažnější rizika, na která by se měl zaměstnavatel soustředit v prvé řadě.  

 

1. krok: Vymezit pracovní systém a zpracovat seznam činností
Zpracovat formou tabulky seznam míst a prostorů v pracovním systému (podnik, provozovna aj.). Pracovní systém zahrnuje všechna zařízení, prostory, technologie, prostředí, zaměstnance a jiné osoby vyskytující se na pracovištích a všechny další vlivy, které je možno předpokládat. Vymezením prostoru rozumíme rozložení pracovního systému do jednotlivých pracovišť, zařízení, prostor a dalších míst, kde bude organizováno hodnocení rizik. Nesmí se zapomenout zahrnout do tohoto seznamu všechny prostory a komunikace včetně sklepních prostor, venkovních komunikací, podnikových vleček, šaten, záchodů, umýváren, prostorů pro odpočinek a jídlo atd.
Na seznam prostorů a pracovních míst navazuje seznam (přehled) činností, které jsou v jednotlivých pracovních prostorech prováděny. Seznam činností může být vypracován samostatně, nebo mohou být pro přehlednost činnosti přiřazeny k jednotlivým prostorám. Nesmí se přitom zapomenout, že na většině pracovišť probíhají v různou dobu různé činnosti, např. přenášení břemen portálovým jeřábem nad pracovištěm, údržba mimo pracovní směnu, úklid po pracovní době, činnost spolupracujícíh nebo dodavatelských právnických nebo fyzických osob.
Pro vytvoření seznamu pracovišť  a činností na ně navazujících nebezpečných situací můžete použít, například tabulku uvedenou na obrázku č. 1.

 


2. krok: Vyhledání (identifikace) nebezpečí

Ke každému pracovnímu místu, případně činnosti, přiřadíme nebezpečí nebo nebezpečnou situaci, která může nastat. Vychází se přitom, například ze zkušenosti hodnotitelů, zaměstnaců, z výsledků šetření pracovních úrazů, nehod, případně z evidence drobných poranění a skoronehod. Dobrou pomůckou jsou také příklady nebezpečí, nebezpečných situací a nebezpečných událostí uvedené v ČSN EN 1050 (83 30 10) a nebo v článku: Pomůcka pro zhodnocení "nebezpečí" na pracovišti.
Poznámka: Tyto příklady je třeba chápat pouze jako informativní, jako určité vodítko, nikoliv jako úplný výčet.

Příklad:

 

Situace č. 1: Schodiště k rampě u haly B, které slouží také jako komunikační cesta pro zaměstnance není na volné straně opatřeno zábradlím.
Situace č. 2: Stojanová bruska ev. č. 3412 ve svařovně je opatřena krytem brusného kotouče, který neodpovídá požadavkům ČSN 20 0707 a ČSN 20 0717. Na základě namátkových šetření se nedodržuje požadavek používat ochranné brýle.
Situace č. 3: Na podlaze přípravny materiálu se povalují odřezky trubek a dalšího materiálu působící zůžení komunikace, zhoršená průchodnost a možnost zakopnutí.
Situace č. 4: Při obsluze zásobníku horké vody je nebezpečí opaření, riziko nelze již snížit technickými prostředky.
Situace č. 5: Při obsluze nářezového stroje je nebezpečí pořezání nebo uříznutí prstu nebo části dlaně. Přesto, že byl zpracován bezpečný pracovní postup, došlo již k pracovnímu úrazu.

Tabulka č. 1: Výsledek identifikace nebezpečí na pracovišti v organizaci Rizika s.r.o.

 

3. krok: Stanovení a ocenění rizik

Při oceňování rizik posuzujeme závažnost možného poškození a také pravděpodobnost, se kterou může dojít k poškození. Pro každou identifikovanou nebezpečnou situaci stanovíme nejzávažnější reálně možné poškození pomocí čtyř stupňů udávajících závažnost možného poranění (označovanou písmenem "Z"):

 

Stupeň Důsledek Popis důsledku (závažnosti)
1 Zanedbatelný Poranění bez pracovní neschopnosti; zanedbatelná porucha systému; vzniklá škoda nepřevyšuje částku 10 tis.Kč, výpadek výroby je menší než 1 den
5 Významný Úraz s pracovní neschopností, bez trvalého následků; drobné poškození systému; výše vzniklé škody se pohybují v rozmezí 10 - 500 tis.Kč;výpadek výroby je 1 den až 2 týdny
10 Kritický Úraz s trvalým následkem (těžký úraz),  vyžaduje dlouhodobé léčení, nemoc z povolání; rozsáhlé poškození systému, ztráty ve výrobě, velké finanční ztráty, škoda se pohybuje v rozmezí 500 tis. až 5 mil.Kč; výpadek výroby je 2 týdny až 4 měsíce
15 Katastrofický Smrtelný úraz, úplné zničení systému, nenahraditelné ztráty; značná poškození / zničen systém; výše škody přesahuje 5 mil.Kč; výpadek výroby je delší než 4 měsíce

Tabulka č. 2: Hodnocení stupně závažnosti možného úrazu nebo škody


Při stanovení pravděpodobnosti (označované písmenem "P") posuzujeme, zda možnost poranění je:

 

Stupeň Pravděpodobnost Frekvence vzniku Čas působení
1 Málo pravděpodobné Nesetkal jsem se s tímto případem, ale vím, že k němu může dojít; prakticky se výskyt událostí za dobu života systému blíží 0 velmi malé ohrožení
5 Pravděpodobné Jev vznikne někdy během života systému, znám obdobné případy; jedná se spíše o náhodný výskyt Malé ohrožení
10 Velmi pravděpodobné K poranění při sledování nebezpečných událostí již došlo; jedná se o časté ohrožení Časté ohrožení
15 Vysoce prevděpodobné K poranění při sledování situací dochází často; je pravděpodobný opakovaný výskyt událostí, nepřetržité ohrožení, Nepřetržité ohrožení

Tabulka č. 3: Stanovení pravděpodobnosti vzniku nebezpečné události


Výsledná hodnota rizika poškození zdraví (označováno písmenem "R"), které představuje nebezpečné situace, je dána součinem příslušné hodnoty závažnosti a pravděpodobnosti. 

R= Z x P     (riziko = závažnost x pravděpodobnost)

Uvedený postup umožňuje získat přehled o  závažnosti jednotlivých identifikovaných rizik, což je důležité především pro stanovení priorit při přijímání bezpečnostních opatření v organizaci.

4. krok: Hodnocení rizik

Podstata hodnocení rizik spočívá v rozhodnutí, zda riziko můžeme příjmout, a pokud ne, jaká opatření musíme realizovat k odstranění rizik nebo alespoň k jejich omezení na přijatelnou míru. K rozhodování Vám pomůže následující tabulka:

 

R větší než 150 Vyžaduje okamžité odstranění
R v rozsahu 75 - 150 Odstranění v termínu stanoveném podle chrakteru nebezpečí
R v rozsahu 15 - 75 Vyžaduje zvýšenou pozornost
R menší než 15 Přijatelná úroveň

Pro větší názornost je vhodné zakreslit rizika vyplývající z jednotlivých nebezpečných situací do tzv. matice rizik. Tento způsob zobrazení umožňuje snadno určit priority, kterým se je třeba přednostně věnovat při účelné prevenci ohrožení zdraví.

Příklad:

Obrázek č. 1: Matice rizik pro organizaci Rizika s.r.o.

 Obrázek č. 2: Praktický příklad vyplnění tabulky u organizace Rizika s.r.o.

 

5. krok: Odstranění / omezení rizik

Účinná prevence poškození zdraví vychází ze znalostí podstaty (charateru) rizik a jejich závažnosti. Nutnou podmínkou účinné prevence je splnění všech požadavků stanovených právními předpisy a technickými normami. Stanovení opatření k preveci rizik je výsledkem všech předchozích kroků. Cílem opatření je odstranit rizika u zdroje jejich původu nebo omezení jejich působení tak, aby ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců bylo minimalizováno.

  • Nejúčinějším způsobem prevence je odstranění rizik, např. změnou technologií pracovního postupu, případně zvýšení vzdálenosti pracovníka od zdroje rizika. Důležité je však nepřipustit, aby se riziko nepřeneslo jinam, kde by jeho důsledky mohly být ještě závažnější.
  • Opatření k odstranění rizika může být přijato také jednorázově pro všechny zdroje, v případech, kdy se riziko vyskytuje u stejných zdrojů na více místech a ze stejných příčin a při stejných podmínkách. Například v jedné výrobní hale pracuje několik vstřikovacích lisů, u kterých jsou zdroje rizik a podmínky práce podobné, stačí tedy příjmout opatření k odstaranění rizik pro všechny lisy najednou.
  • Pokud není možné riziko vyloučit technickým nebo technicko-organizačním opatřením a nebo omezit na přijatelnou úrověň přímo u zdroje, používají se technická opatření kolektivní ochrany. Např. instaluje se bezpečnostní zařízení vypínající  pracovní zařízení při vstupu pracovníka do nebezpečného prostoru, odsávací zařízení odstraňující škodliviny z dýchací zóny aj.
  • V případech, kdy nelze použít ani předchozí opatření nebo, i přes jeho použití zůstává zbytkové riziko, využíváme prostředky individuální ochrany OOPP (osobní ochranné pracovní prostředky). Současně se zavedou také organizační opatření, která mají za cíl omezit expozici pracovníka danému riziku.

Při přijímání opatření má vždy poslední slovo zaměstnavatel (ředitel, jednatel, majitel). Ten závazným způsobem (příkaz ředitele, směrnice k prevenci rizik apod.) rozhodne o potřebných opatřeních, zodpovědnosti za jejich realizaci a termínu provedení. Z tohoto důvodu je proto důležité, aby měl pro své rozhodování jasné a přehledné podklady, například ve formě přehledných tabulek. Tyto tabulky mohou být vytvořeny od jednoduché formy pomocí tužky a papíru s předtištěnou tabulkou, pomocí textového/tabulkového editoru nebo jako výstup ze specializovaného komerčního programu. Vždy záleží na velikosti organizace, firmy, rozsahu prováděných pracovních činností apod. Rozhodnutí, která forma je pro daný případ nejvhodnější, záleží vždy na dohodě mezi zaměstnavatelem osobou odborně způsobilou, která bude u něj zajišťovat prevenci rizik viz příklad dvou typů tabulek pro vyhodnocení rizik:


 

6. krok: Pravidelné hodnocení rizik

Hodnocení rizik se provádí vždy:

  • před uvedením nového zařízení případně pracoviště do užívání (výchozí vyhodnocení rizik),
  • jako kontrolu po provedení nebezpečných opatření,
  • po každé změně, která mohla mít vliv na bezpečnost práce,
  • po nehodě / úrazu,
  • když dojde k závažným organizačním změnám, například zavedení druhé směny nebo změna kvalifikace zaměstnanců,
  • na základě zjištění orgánů Inspekce práce nebo orgánů ochrany veřejného zdraví,
  • na závazný pokyn příslušného odborového orgánu nebo návrh zástupce zaměstnanců pro BOZP.

Hodnocení rizik by se mělo provádět v pravidelných intervalech nebo intervalech stanovených pro jednotlivá pracoviště zaměstnavatelem podle prováděných rizikových prací a dalších skutečností, které rizikovost a četnost prevence ovlivňují. 

7. krok: Projednání zjištěných rizik se zaměstnanci

  • Seznámit zaměstnance, příslušené odborové orgány nebo zástupce pro oblast BOZP s výsledkem vyhodnocení rizik včetně přijatých bezpečnostních opatření ke snížení jejich působení na zdraví zaměstnanců na pracovišti.
  • Zajistit kvalitní školení zaměstnanců a vedoucích zaměstnanců o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP včetně informací o rizicích, která se týkají jejich práce a pracoviště a zajistit pravidelné ověřování jejich znalostí.
  • Se zaměstnanci případně jejich zástupci projednat i výsledky kontrol zaměřených na účinnost přijatých bezpečnostních opatření, protože soustavné vyžadování a kontrolování je nezbytným předpokladem pro zajištění bezpečných a zdraví neohrožujícíh podmínek práce.
  • O rizicích by měly být informování i osoby, kteří nejsou přímo zaměstnanci, ale pohybují se s vědomím zaměstnavatele na jeho pracovištích.
Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout twitter youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail