Praktické aspekty ergonomie pracovišť

Část 8. Světelné podmínky při práci a závěr

Část 8. Světelné podmínky při práci a závěr

Při výkonu jakékoliv pracovní činnosti je nutné, aby byly zajištěny optimální světelné podmínky. Zejména pracoviště, kde je potřeba se zaměřit na detail (montážní linky, kontrola jakosti výrobků, lékařské ordinace, operační sály, soustružny, frézárny, hodinářství, potravinářská výroba, holičství apod.), musí disponovat dostatečnou intenzitou světla. Nenechejme se ale zmýlit, že například kancelářská pracoviště jsou naprosto v pořádku a intenzitu světla zde nemá smysl řešit. Při měření intenzity světla na pracovištích kancelářského typu bylo zjištěno, že oproti normovým hodnotám (viz např. ČSN EN 12464-1) jsou leckde překračovány stanovené limity i desetkrát (a to jak nahoru tak i dolu). Pokud jsou zaměstnanci při práci oslňováni přímým světlem o intenzitě 5000 luxů a více, dochází u nich k oslňování, které má škodlivé účinky (bolesti hlavy, pálení očí, nesoustředěnost, zažívací potíže apod.) a v konečném důsledků může ohrožovat také bezpečnost práce. S oslňováním se lze kupodivu často setkávat i v nově postavených kancelářích, kde byla naprojektována hustá síť stropních svítidel nebo tam, kde jsou příliš velká okna orientovaná v jižních směrech. Okenní otvory jsou všeobecným problémem. Na jedné straně je žádoucí, z mnoha důvodů, aby na pracoviště proudilo denní světlo, ale na straně druhé právě toto světlo za slunných dnů významným způsobem zvyšuje intenzitu osvětlení, což vyvolává velké rozdíly v osvětlenosti povrchů v místech u oken a v místech odlehlých (např. u protilehlé zdi). Čím větší plochu okenní otvor má, tím větší rozdíly nacházíme. Praxe často ukazuje, že právě kancelářské prostory jsou z hlediska zajištění optimální intenzity světla značně problematické. Existuje mnoho řešení (technických i organizačních), jak zajistit optimální intenzitu osvětlení na pracovišti. Klíčovým předpokladem je samozřejmě odborné proměření jeho hodnot, které by mělo být provedeno podle ČSN 36 0011-1, ČSN 36 0011-3, ČSN 36 0020 a ČSN EN 12464-1.

Vlastní měření se provádí pomocí luxmetrů, které mají obvykle rozsah měření od 0 do 99 999 luxů s rozlišením 1 lux (pro 0 až 19 999 luxů), resp. 10 luxů (pro 20 000 až 99 999 luxů, např. obrázek 12). Měření je nutno provádět ve výšce pracovní roviny, kde je pracovní úkol prováděn. Pokud to okolnosti dovolí, je vhodné krajní body měření umístit minimálně 1 metr od vnitřních povrchů, aby se zamezilo nežádoucímu zkreslení výsledku měření. Měří se tzv. celková osvětlenost v místě provádění úkolů En a intenzita rozptýleného světla v místech mimo provádění úkolů, kde se však zaměstnanci také pohybují (světelné pozadí). Výsledky se pak srovnávají s tabelovanými hodnotami dle ČSN EN 12464-1. Pokud nás zajímá distribuce hodnot osvětlenosti úkolu v prostoru, je potřeba měření provést v síti rovnoměrně rozložených bodů a naměřené hodnoty zpracovat pomocí bodového krigingu nebo modelováním pomocí GIS (viz obrázek 13) podobně jak to bylo popsáno v případě tepelně-vlhkostního mikroklima.

Obrázek 12: Měření intenzity osvětlení v blízkosti oken pomocí přístroje Testo 540 (autor: ERGOWORK s.r.o.).

Obrázek 13: Distribuce intenzity osvětlenosti pracovních povrchů v měřené místnosti (autor: PINK PIG s.r.o.).

Závěr

Tento článek se zaměřil na nejčastější dotazy související s ergonomií pracovišť, se kterými se veřejnost obrací na různá odborná pracoviště i Českou ergonomickou společnost. Konkrétně jsme se věnovali problémům souvisejícím s pracovními sedadly, designem pracovišť a pracovním prostředím. Asi největší pozornost byla soustředěna na jednotlivé složky mikroklima, protože představují nejvýznamnější oblasti, kterým je potřeba na pracovištích věnovat pozornost. Pokusili jsme se zde, byť ve značně omezeném rozsahu, proto představit konkrétní požadavky a odkazy na příslušné právní předpisy a ČSN, které byly doplněny o ilustrativní ukázky vybraných měření či dotazníků. Ty bývají ostatně v podobných článcích často opomíjeny, což je obvykle důsledkem nedostatku praktických zkušeností jejich autorů. Abychom se takovému přístupu vyhnuli, použili jsme při sestavování tohoto článku autorských fotografií, odborných podkladů a vzorových výstupů vybraných organizací, které se u nás na oblast aplikované ergonomie pracovišť specializují. Doufáme tedy, že tento článek poskytnul čtenářům z řad managementů firem alespoň základní přehled o vybraných požadavcích, a že jim napomůže v praxi efektivně řešit případné problémy v oblasti ergonomie.