Pracovnice řeznictví se zranila během oprav na pracovišti. Kdo za to může?

Zdroj: 

Na dotaz odpověděla JUDr. Eva Dandová.

Pracovníci instalatérské firmy prováděli opravu ucpané stoupačky odpadu v zázemí provozovny řeznictví. Ve chvíli, kdy pracovníci rozebírali potrubí, došlo k nepatrnému rozstřiku vody. V tento moment kolem zrovna procházela zaměstnankyně řeznictví (byla na odchodu z práce). V panice se dala na útěk, při kterém upadla a způsobila si zranění hlavy a pracovní neschopnost. Vodou nebyla zasažena. V důsledku toho majitel řeznictví požaduje finanční kompenzaci za vzniklou ztrátu po pracovnících, kteří prováděli opravu. Dá se takové situaci předejít? Měli si pracovníci zajistit pracoviště proti vstupu nepovolaných osob? Na druhou stranu zaměstnankyně řeznictví vycházela do prostoru pracoviště a musela si být vědoma určitého rizika, neboť se jednalo o stísněné prostory a musela projít bezprostředně kolem opravářů. Ani její přehnaná reakce se nedala nijak očekávat a nešlo jí zabránit. Přesto je majitel řeznictví přesvědčen o tom, že hlavní vinu nesou opraváři. Chtěl bych se tedy zeptat na váš názor. Bylo to pochybení ze strany opravářů, nebo se zaměstnankyně pohybovala tam, kde neměla?

Tady je spousta otázek, na které já neznám odpověď a které zodpoví jen poctivé vyšetření příčin a okolností celého případu. Ale popořádku. To jestli si měli opraváři nějak zajistit prostor, v kterém prováděli opravu, to závisí na konkrétní, zejména místní situaci. Nevím, jestli mohli říci, tady budeme pracovat, sem nikdo nesmí vstoupit. Spíš to vidím tak, že chtěli minimálně narušit provoz pracoviště. Určitě ale někomu (nějakému vedoucímu v řeznictví) řekli, že teď budou opravovat stoupačku, a je odpovědnost vedoucího (§ 101 odst. 2 zákoníku práce - ZP), aby zaměstnance informoval. To je věc § 101 odst. 3 ZP: „Plní-li na jednom pracovišti úkoly zaměstnanci dvou a více zaměstnavatelů, jsou zaměstnavatelé povinni vzájemně se písemně informovat o rizicích a přijatých opatřeních k ochraně před jejich působením, která se týkají výkonu práce a pracoviště, a spolupracovat při zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro všechny zaměstnance na pracovišti.“ A já se osobně domnívám, že když by se věc vyšetřovala do důsledku, prokázalo by se, že opraváři před započetím práce někoho na pracovišti informovali, že tam nepřišli jen tak a nezačali kopat stoupačku. Pak je chyba toho konkrétního vedoucího, že nevydal svým podřízeným přiměřené pokyny k zajištění BOZP.

Každý musí také dbát o svoji vlastní bezpečnost, a to platí zvlášť pro dotyčnou zaměstnankyni. Když vidím, že se tam něco opravuje, tak tam nevstupuji, dbám o svoji bezpečnost. Dále pak trochu vody (pokud byla čistá) ještě nikomu neuškodilo, nevím tedy, proč ta panika. I mně se zdá, že její reakce byla zjevně nepřiměřená. Kdyby na ni padalo něco z lešení nebo se na ni něco valilo, pak bych pochopila, že zpanikařila, ale toto se mi nezdá. Pokud zajišťujete BOZP opravářů, pak ještě doporučuji si podrobně zdokumentovat (nejlépe vyfotografovat) prostor.

A teď k tomu hlavnímu. Po opravářích žádné odškodnění majitel řeznictví požadovat nemůže. Tady se musí vyjasnit (a to z dotazu nevím), jestli se jednalo o úraz pracovní nebo mimopracovní. Píšete, že se to stalo, když dotyčná šla domů. Jestli to bylo tzv. mimo pracoviště (judikatura říká mimo prostor, v kterém je zaměstnanec povinen se podrobovat pokynům zaměstnavatele k zajištění BOZP), třeba někde na chodbě mimo vlastní řeznictví apod., tak by o žádný pracovní úraz vůbec nešlo a dotyčná by maximálně mohla požadovat odškodnění přímo po opravářích, ale to by se řešilo podle občanského zákoníku, tam by se muselo nejprve prokázat jejich zavinění, které z vašeho popisu celé situace dost dobře nevidím. Navíc i podle zákoníku práce platí obecná zásada, že úraz na cestě do a ze zaměstnání není úraz pracovní. Tam se musí najisto stanovit, kde jsou hranice pracoviště zaměstnavatele, a to v praxi bývá často problém.

Pokud k úrazu došlo na pracovišti a ještě v pracovní době (aby mohla být prokázána přímá příčinná souvislost s plněním pracovních úkolů), pak musel majitel situaci řádně vyšetřit a sepsat záznam o úrazu, řešit celou situaci s pojišťovnou, kde je na základě zákonného pojištění zaměstnavatele z titulu pracovních úrazů a nemocí z povolání pojištěn. A pokud pojištěn není, pak je to jeho problém. To, že zaměstnanec upadne na čisté rovině (a nemusí zrovna v panice někam prchat), to je běžné, takové pracovní úrazy známe a zná je i Kooperativa, zaměstnanec je jen člověk. Odpovědnost zaměstnavatele za škodu z titulu pracovního úrazu je objektivní, a jestli má jít o pracovní úraz, tak je to plně odpovědnost zaměstnavatele. Nějaký regres by po opravářích mohla požadovat výhradně jen pojišťovna, ale i ta by jim musela prokázat jejich zavinění.

Takže uzavírám – žádnou náhradu škody ať opraváři neplatí, nic neudělali, to je jen riziko jejich práce a jestli si majitel řeznictví neumí zajistit BOZP, tak to je jeho problém. Může dát celou věc k soudu a tam se prokáže, kdo a co zavinil.

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout twitter youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail