Pracovní úrazovost v ČR v roce 2012

Zdroj: 

V roce 2012 došlo k poklesu počtu i četnosti pracovních úrazů s pracovní neschopností proti roku 2011. Pracovní úrazy bez pracovní neschopnosti a smrtelné pracovní úrazy nebyly již statisticky sledovány (NemÚr - ČSÚ). Pracovní úrazovosti v ČR v roce 2012 se podrobně věnujeme v tomto Tématu BOZPinfo.

Část 2. Vývoj pracovní úrazovosti v ČR

Část 2. Vývoj pracovní úrazovosti v ČR

2.1 Hodnoty ukazatelů pracovní úrazovosti v ČR v roce 2012

Ukazatele pracovní úrazovosti se v roce 2012 vztahují ke 4,472 mil. nemocensky pojištěným osobám, které byly v rámci České republiky zahrnuty do statistického zjišťování pracovní neschopnosti.

V roce 2012 bylo v České republice nově hlášeno celkem 44 108 případů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy, z toho 12 653 pracovních úrazů utrpěly ženy. Tyto úrazy měly souhrnně za následek 2,423 mil. kalendářních dnů pracovní neschopnosti. Proti předcházejícímu roku došlo v roce 2012 k poklesu počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností (o 6,4 %) a také ke snížení absolutního počtu dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy o 6,5 %. To způsobilo, že průměrná délka trvání jednoho případu se téměř nezměnila.

Celkově 43 543 pracovních úrazů bylo spojeno s následnou pracovní neschopností delší než 3 dny. Z tohoto počtu se jich 12 524 událo ženám.

Pokud se týče relativních ukazatelů pracovní úrazovosti, došlo v roce 2012 k poklesu četnosti pracovních úrazů s pracovní neschopností na 100 pojištěnců z hodnoty 1,12 na hodnotu 0,99 (tj. o 11,6 %). Jedná se o historické minimum.

Průměrné procento pracovní neschopnosti pro pracovní úraz v roce 2012 opět kleslo z hodnoty 0,169 % na hodnotu 0,148 %.

V roce 2012 nepatrně klesla průměrná délka trvání případu pracovní neschopnosti pro pracovní úraz z hodnoty 55,03 na hodnotu 54,94 kalendářních dnů, tj. o 0,2 %. To je přibližně stejná hodnota jako v roce 2009, která byla historickým maximem (55,16).

V důsledku pracovní neschopnosti pro pracovní úraz bylo denně v práci nepřítomno v průměru 6 620 osob, tj. o 483 osob méně než v roce 2011.

2.2    Hodnoty ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti v ČR v roce 2012

V roce 2012 bylo v systémech Státního úřadu inspekce práce (SÚIP) a Českého báňského úřadu (ČBÚ) registrováno celkem 113 smrtelných pracovních úrazů, vykazovaných za Českou republiku. Z toho bylo orgány SÚIP a ČBÚ registrováno:

  • 105 smrtelných pracovních úrazů v podnicích podléhajících kontrolní činnosti SÚIP (šetří oblastní inspektoráty práce - OIP) a
  • 8 smrtelných pracovních úrazů v podnicích podléhajících dozoru systému ČBÚ (šetří obvodní báňské úřady).

Počet smrtelných pracovních úrazů v roce 2012 klesl proti roku 2011 o 12 případů (ze 125 na 113), což představuje snížení o 9,6 %. Tyto změny ovlivnily četnost smrtelných pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců. Hodnota tohoto ukazatele se v ČR snížila proti předešlému roku z hodnoty 0,30 na 0,25 (pokles o 16,7 %). Hodnota četnosti se dá považovat za historické minimum, které bylo vykázáno také v roce 2009. Je třeba ale přihlédnout k tomu, že Český statistický úřad již v roce 2012 neprováděl statistické zjišťování NemÚr a tato změna se mohla do hodnot ukazatelů promítnout.

Podíl smrtelných pracovních úrazů na celkovém počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností zůstal shodný s hodnotou roku předchozího (0,26 %).

Autor článku: 

Komentáře

Důvěryhodnost statistiky

22.08.2013 - 11:17 Radoslav Vlasák
Nechci vůbec zpochybňovat zveřejněné statistické údaje - ostatně prý už W. Churchill tvrdil, že věří jenom té statistice, kterou si "upraví" sám. Otázkou spíš je, kolik pracovních úrazů zůstalo mimo tato čísla (zlí jazykové tvrdí, že něco mezi 15 - 20 %). A co je snad nejvíc zarážející, je prakticky trvalý nárůst průměrné pracovní neschopnosti (PN) na 1 pracovní úraz. Pokud si dobře pamatuji, kolem roku 1990 to bylo cca 20 dnů - dnes se toto číslo pohybuje už kolem 55 a u některých rezortů šplhá ještě výš. Dřív se tvrdilo, že za to "mohou" lékaři s ohledem na bodový systém, ale nárůst se nezastavil ani po zavedení kapitačního systému. A dost těžko si - při dnešní míře nezaměstnanosti - představím zaměstnance, který se snaží "marodit" s pracovním úrazem co nejdéle. Nejenom že by tím zhoršoval míru pracovní úrazovosti u zaměstnavatele (a mohl tak "přispět" k následným sankcím ), ale nejspíš by se také vystavoval riziku ztráty zaměstnání, protože jeho zaměstnavatel by musel déletrvající absenci nějakým (většinou nákladnějším)způsobem nahradit. Logický závěr (aspoň pro mne)? Vysoká průměrná PN na 1 pracovní úraz s velkou pravděpodobností svědčí o zvyšující se závažnosti následků pracovních úrazů a tedy i potřebě podstatně delšího léčení (a to i při nových poznatcích lékařské vědy a techniky). A je s podivem, že kompetentní instituce se často holedbají snižujícím se (či aspoň stagnujícím) počtem pracovních úrazů, ale výše uvedené je nechává klidnými.

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail