Pracovní úrazovost v České republice v roce 2018

Zdroj: 

V roce 2018 došlo k mírnému poklesu počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností proti roku 2017. Stalo se 123 smrtelných pracovních úrazů, což je o 28 případů více než v roce 2017. Podrobné informace o pracovní úrazovosti v ČR v roce 2018 čtěte v tomto článku. Tabulková část je v příloze na konci článku.

3.  PRACOVNÍ ÚRAZOVOST V KRAJÍCH

3.  PRACOVNÍ ÚRAZOVOST V KRAJÍCH

Na počet pracovních úrazů v krajích mají vliv především následující faktory:

  • Počet pojištěnců v jednotlivých krajích

Rozložení počtu pojištěnců podle krajů je znázorněno v grafu č. 3.3 a v tabulce č. 3.1. Na jeden kraj připadalo v roce 2018 průměrně cca 338 tis. pojištěnců z celkového počtu za ČR. Ve čtyřech krajích bylo vykázáno více pojištěnců než tato průměrná hodnota a v deseti krajích bylo vykázáno pojištěnců méně. Nejvíce pojištěnců vykázalo Hlavní město Praha (téměř čtyřnásobek průměru), nejméně Karlovarský kraj (cca čtvrtinu průměru). Tato skutečnost ovlivňuje hodnocení absolutního počtu pracovních úrazů.

  • Struktura odvětví v jednotlivých krajích

Graf č. 3 znázorňuje strukturu odvětví v jednotlivých krajích vyjádřenou počtem pojištěnců. V krajích s větším podílem odvětví, která vykázala nadprůměrnou četnost pracovních úrazů, došlo k celkově většímu počtu pracovních úrazů a naopak. (Rizikovost jednotlivých odvětví v rámci ČR je charakterizována grafem č. 4.3.2). Z tohoto pohledu se od průměru nejvíce odlišuje Hlavní město Praha, které vykázalo nejnižší podíl rizikových odvětví. Na druhé straně nejrizikovější strukturu odvětví měla Vysočina.

3.1  Pracovní úrazovost v roce 2018 v krajích

Rozložení počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností v jednotlivých krajích je znázorněno v grafu č. 3.1 (tabulka č. 3.1). Z porovnání četností případů v jednotlivých krajích a v ČR vyplývá, že:

  • výrazně vyšší četnost, než je republikový průměr (0,98), vykázaly kraje: Vysočina (1,53), Jihočeský (1,45), Plzeňský (1,42), Ústecký (1,33), Královéhradecký (1,28), Pardubický (1,19),
  • přibližně stejné hodnoty jako republikový průměr vykázaly kraje: Karlovarský (1,14), Liberecký (1,05), Zlínský (1,04), Olomoucký (1,01), Moravskoslezský (0,98) a
  • nižší hodnoty tohoto ukazatele, než je republikový průměr, vykázaly kraje: Středočeský (0,96), Jihomoravský (0,91) a Hl. m. Praha (0,57), viz graf č.3.3.2.

Pořadí krajů v žebříčku četností pracovních úrazů s pracovní neschopností zůstalo podobné s roky předchozími.

3.2  Smrtelná pracovní úrazovost v roce 2018 v krajích

V následujícím grafu č. 3.2 je znázorněn podíl počtu smrtelných pracovních úrazů v ČR v jednotlivých krajích v roce 2018 (tabulka č. 3.2).

Z porovnání četností smrtelných pracovních úrazů v jednotlivých krajích a v ČR vyplývá, že:

  • vyšší hodnoty tohoto ukazatele, než je republikový průměr (0,26), vykázaly kraje: Středočeský  (0,47), Moravskoslezský (0,46), Ústecký (0,46), Vysočina (0,39),  
  • přibližně stejné hodnoty jako republikový průměr vykázaly kraje: Zlínský (0,31), Jihočeský (0,30), Pardubický (0,29), Karlovarský (0,23), Jihomoravský (0,22), Plzeňský (0,22) a
  • nižší hodnoty tohoto ukazatele, než je republikový průměr, vykázaly kraje: Olomoucký (0,17), Liberecký (0,13), Hl. m. Praha (0,08) a Královéhradecký (0,05), viz graf č. 3.4.2.

Porovnání pracovní úrazovosti se smrtelnou pracovní úrazovostí v krajích

V grafech č. 3.1, 3.2 a 3.3 jsou znázorněny podíly počtů pojištěnců, pracovních úrazů s pracovní neschopností a smrtelných pracovních úrazů v jednotlivých krajích ČR. Vzájemným porovnáním těchto grafů zjistíme pro každý kraj váhu smrtelné a celkové pracovní úrazovosti.

3.3  Vývoj pracovní úrazovosti v krajích

Z grafu č. 3.3.1 je patrné, že na poklesu počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností v ČR (o 2,7 %) se podílelo 11 krajů. Největší pokles byl zaznamenán v kraji Středočeském (o 7,1 %). Nárůst počtu případů byl zaznamenán největší v kraji Pardubickém, a to o 4,6 %.

Z grafu č. 3.3.2 je patrné, že četnost pracovních úrazů s pracovní neschopností také klesla ve 12 krajích za pomoci nárůstu počtu pojištěnců v ČR. Největší pokles četnosti byl zaznamenán v kraji Středočeském (o 9,4 %) a nárůst v kraji Pardubickém (o 2,6 %). Celkem byl zaznamenán v ČR pokles četnosti případů o 3,9 %.

Průměrné procento pracovní neschopnosti s meziročním porovnáním hodnot ukazatele je zaznamenáno v grafu č. 3.3.3. Největší pokles v posledním roce byl zaznamenán v kraji Jihočeském (o 6,2 %), dále pak v kraji Libereckém (o 5,9 %). Největší nárůst byl evidován v kraji Olomouckém (o 5,2 %).

Průměrná doba trvání pracovní neschopnosti v důsledku pracovních úrazů meziročně stoupla ve většině krajů ČR. Pokles byl zaznamenán jen ve třech krajích, největší v kraji Moravskoslezském (o 1,46 kalendářního dne, tj. o 2,2 %). Celkem došlo v ČR k nárůstu hodnoty tohoto ukazatele o 2,3 %, viz graf č. 3.3.4.

Grafy uvádějí hodnoty ukazatelů v letech 2009 2018, z toho hodnoty ukazatelů v letech 2014 2018 jsou uvedeny v tabulce č. 3.3.

3.4  Vývoj smrtelné pracovní úrazovosti v krajích

Z grafů č. 3.4.1 a 3.4.2 je patrné, že v 9 krajích došlo k nárůstu počtu smrtelných pracovních úrazů a ve 2 krajích naopak k poklesu počtu případů proti roku 2017. Velký nárůst počtu případů byl evidován v kraji Moravskoslezském, Ústeckém a Středočeském. Shodný vývoj jako počet případů měla i četnost u jednotlivých krajů.

Grafy uvádějí hodnoty ukazatelů v letech 2009 2018, z toho hodnoty ukazatelů v letech 2014-2018 jsou uvedeny v tabulce č. 3.4.

Grafy č. 3.4.1 Smrtelné pracovní úrazy v krajích v letech 2009-2018

Grafy č. 3.4.2 Četnost smrtelných pracovních úrazů v krajích v letech 2009-2018

Autor článku: 

Soubory ke stažení

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Nové příspěvky publikované na informačním serveru BOZPinfo.cz

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail