Pracovní úrazovost v České republice v roce 2017

V roce 2017 došlo k mírnému nárůstu počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností proti roku 2016. Pracovní úrazy bez pracovní neschopnosti a smrtelné pracovní úrazy nebyly již od roku 2012 statisticky sledovány (NemÚr - ČSÚ). Podrobné informace o pracovní úrazovosti v ČR v roce 2017 čtěte v tomto článku. Tabulková část je v příloze na konci článku.

3 PRACOVNÍ ÚRAZOVOST V KRAJÍCH

3 PRACOVNÍ ÚRAZOVOST V KRAJÍCH

Na počet pracovních úrazů v krajích mají vliv především následující faktory:

  • Počet pojištěnců v jednotlivých krajích

Rozložení počtu pojištěnců podle krajů je znázorněno v grafu č. 3.3 (tabulka č. 3.1). Na jeden kraj připadalo v roce 2017 průměrně cca 334 tis. pojištěnců z celkového počtu za ČR. Ve čtyřech krajích bylo vykázáno více pojištěnců než tato průměrná hodnota a v deseti krajích bylo vykázáno pojištěnců méně. Nejvíce pojištěnců vykázalo Hlavní město Praha (téměř čtyřnásobek průměru), nejméně Karlovarský kraj (cca čtvrtinu průměru). Tato skutečnost ovlivňuje hodnocení absolutního počtu pracovních úrazů.

  • Struktura odvětví v jednotlivých krajích

Graf č. 3 znázorňuje strukturu odvětví v jednotlivých krajích vyjádřenou počtem pojištěnců. V krajích s větším podílem odvětví, která vykázala nadprůměrnou četnost pracovních úrazů, došlo k celkově většímu počtu pracovních úrazů a naopak. (Rizikovost jednotlivých odvětví v rámci ČR je charakterizována grafem č. 4.3.2). Z tohoto pohledu se od průměru nejvíce odlišuje Hlavní město Praha, které vykázalo nejnižší podíl rizikových odvětví. Na druhé straně nejrizikovější strukturu odvětví měla Vysočina.

3.1  Pracovní úrazovost v roce 2017 v krajích

Rozložení počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností v jednotlivých krajích je znázorněno v grafu č. 3.1 (tabulka č. 3.1). Z porovnání četností případů v jednotlivých krajích a v ČR vyplývá, že:

  • výrazně vyšší četnost než je republikový průměr (1,02) vykázaly kraje: Vysočina (1,58), Jihočeský (1,57), Plzeňský (1,49), Ústecký (1,36), Královéhradecký (1,35), Karlovarský (1,25),
  • přibližně stejné hodnoty jako republikový průměr vykázaly kraje: Pardubický (1,16), Liberecký (1,14), Zlínský (1,10), Středočeský (1,06), Olomoucký (1,02) a
  • nižší hodnoty tohoto ukazatele než je republikový průměr vykázaly kraje: Moravskoslezský (0,96), Jihomoravský (0,93), a Hl. m. Praha (0,59), viz graf č.3.3.2.

Pořadí krajů v žebříčku četností pracovních úrazů s pracovní neschopností zůstalo podobné s roky předchozími.


3.2 Smrtelná pracovní úrazovost v roce 2017 v krajích

V následujícím grafu č. 3.2 je znázorněn podíl počtu smrtelných pracovních úrazů v ČR v jednotlivých krajích v roce 2017 (tabulka č. 3.2).

Z porovnání četností smrtelných pracovních úrazů v jednotlivých krajích a v ČR vyplývá, že:

  • vyšší hodnoty tohoto ukazatele než je republikový průměr (0,20) vykázaly kraje: Moravskoslezský (0,36), Středočeský  (0,30), Královéhradecký (0,30), Ústecký (0,28),
  • přibližně stejné hodnoty jako republikový průměr vykázaly kraje: Karlovarský (0,23), Jihomoravský (0,22), Jihočeský (0,22), Olomoucký (0,17) a
  • nižší hodnoty tohoto ukazatele než je republikový průměr vykázaly kraje: Pardubický (0,15), Hl. m. Praha (0,14), Plzeňský (0,13), Vysočina (0,11), Zlínský (0,09), Liberecký (0,07), viz graf č. 3.4.2.

Porovnání pracovní úrazovosti se smrtelnou pracovní úrazovostí v krajích

V grafech č. 3.1, 3.2 a 3.3 jsou znázorněny podíly počtů pojištěnců, pracovních úrazů s pracovní neschopností a smrtelných pracovních úrazů v jednotlivých krajích ČR. Vzájemným porovnáním těchto grafů zjistíme pro každý kraj váhu smrtelné a celkové pracovní úrazovosti.

3.3 Vývoj pracovní úrazovosti v krajích

Z grafu č. 3.3.1 je patrné, že na mírném růstu počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností v ČR (o 0,2 %) se podílelo 10 krajů. Největší nárůst byl zaznamenám v kraji Středočeském (o 2,0 %). Pokles počtu případů byl zaznamenán největší v kraji Pardubickém, a to o 4,5 %.

Z grafu č. 3.3.2 je patrné, že četnost pracovních úrazů s pracovní neschopností naopak klesla v 10 krajích v souvislosti se vzrůstem počtu pojištěnců v ČR. Ve 3 krajích četnost stagnovala. Největší pokles četnosti byl zaznamenám v kraji Pardubickém (o 5,7 %). K nárůstu četnosti došlo jen v kraji Libereckém (o 1,8 %). Celkem byl zaznamenán v ČR pokles četnosti případů o 1,9 %.

Průměrné procento pracovní neschopnosti s meziročním porovnáním hodnot ukazatele je zaznamenáno v grafu č. 3.3.3. Největší pokles v posledním roce byl zaznamenán v kraji Karlovarském (o 7,9 %), dále pak v kraji Pardubickém a Jihomoravském (o 7,1 %). Největší nárůst byl evidován v kraji Ústeckém (o 1,5 %). V kraji Olomouckém tento ukazatel stagnoval.

Průměrná doba trvání pracovní neschopnosti v důsledku pracovních úrazů meziročně klesla ve většině krajů ČR. Nárůst byl zaznamenán jen ve čtyřech krajích, největší v kraji Jihomoravském (o 1,73 kalendářního dne, tj. o 3,1 %). Celkem došlo v ČR k nárůstu hodnoty tohoto ukazatele o 0,1 %, viz graf č. 3.3.4.

Grafy uvádějí hodnoty ukazatelů v letech 2008 – 2017, z toho hodnoty ukazatelů v letech 2013 – 2017 jsou uvedeny v tabulce č. 3.3.

3.4 Vývoj smrtelné pracovní úrazovosti v krajích

Z grafů č. 3.4.1 a 3.4.2 je patrné, že v 8 krajích došlo k poklesu počtu smrtelných pracovních úrazů a v 6 krajích naopak k nárůstu počtu případů proti roku 2016. Výrazný pokles počtu případů byl zaznamenán v kraji Libereckém a Zlínském. Velký nárůst počtu případů byl evidován v kraji Moravskoslezském, Ústeckém a Středočeském. Shodný vývoj jako počet případů měla i četnost u jednotlivých krajů.

Grafy uvádějí hodnoty ukazatelů v letech 2008 – 2017, z toho hodnoty ukazatelů v letech 2013 – 2017 jsou uvedeny v tabulce č. 3.4.

Grafy č. 3.4.1 Smrtelné pracovní úrazy v krajích v letech 2008 - 2017

Grafy č. 3.4.2 Četnost smrtelných pracovních úrazů v krajích v letech 2008 - 2017

Autor článku: 

Soubory ke stažení

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Nové příspěvky publikované na informačním serveru BOZPinfo.cz

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail