V roce 2015 došlo k nárůstu počtu i četnosti pracovních úrazů s pracovní neschopností proti roku 2014. V letech 2006 – 2015 došlo u pojištěných mužů ke snížení počtu o 4 % zatímco u žen naopak ke zvýšení o 5 %. Podrobné informace o pracovní úrazovosti v ČR v roce 2015 čtěte v tomto článku. Tabulková část je na konci článku v části 17.
Na počet pracovních úrazů v krajích mají vliv především následující faktory:
• Počet pojištěnců v jednotlivých krajích
Rozložení počtu pojištěnců podle krajů je znázorněno v grafu č. 3.3 (tabulka č. 3.1). Na jeden kraj připadalo v roce 2015 průměrně cca 322 tis. pojištěnců z celkového počtu za ČR. Ve čtyřech krajích bylo vykázáno víc pojištěnců než tato průměrná hodnota, v deseti krajích bylo vykázáno méně pojištěnců než průměrná hodnota. Nejvíce pojištěnců vykázalo Hlavní město Praha (třiapůlnásobek průměru), nejméně Karlovarský kraj (třetinu průměru). Tato skutečnost ovlivňuje hodnocení absolutního počtu pracovních úrazů.
• Struktura odvětví v jednotlivých krajích
Graf č. 3 znázorňuje strukturu odvětví v jednotlivých krajích vyjádřenou počtem pojištěnců. V krajích s větším podílem odvětví, která vykázala nadprůměrnou četnost pracovních úrazů, došlo k celkově většímu počtu pracovních úrazů a naopak. (Rizikovost jednotlivých odvětví v rámci ČR je charakterizována grafem č. 4.3.2). Z tohoto pohledu se od průměru nejvíce odlišuje Hlavní město Praha, které vykázalo nejnižší podíl rizikových odvětví. Na druhé straně nejrizikovější strukturu odvětví měla Vysočina.
3.1 Pracovní úrazovost v roce 2015 v krajích
Rozložení počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností v jednotlivých krajích je znázorněno v grafu č. 3.1 (tabulka č. 3.1). Z porovnání četností případů v jednotlivých krajích a v ČR vyplývá, že:
• výrazně vyšší četnost než je republikový průměr (1,03) vykázaly kraje: Jihočeský (1,61), Plzeňský (1,55), Vysočina (1,55), Karlovarský (1,37), Královéhradecký (1,33), Ústecký (1,31),
• přibližně stejné hodnoty jako republikový průměr vykázaly kraje: Pardubický (1,26), Zlínský (1,13), Středočeský (1,12), Liberecký (1,11), Olomoucký (0,98) a
• nižší hodnoty tohoto ukazatele než je republikový průměr vykázaly kraje: Jihomoravský (0,93), Moravskoslezský (0,91) a Hl. m. Praha (0,60), viz graf č. 3.3.2.
Pořadí krajů v žebříčku četností pracovních úrazů s pracovní neschopností zůstalo podobné s roky předchozími.
Vkládat příspěvky do diskuzí mohou pouze přihlášení uživatelé. Využijte přihlašovací a registrační formulář.